Sladkovodní krevety v přírodě

Krevety jsou souhrnné české označení pro různé skupiny korýšů z řádu desetinožci (Decapoda). Nejedná se o přesně vymezenou taxonomickou skupinu, ale spíše o hospodářské a kulinářské označení pro plovoucí desetinožce s protáhlým, ze stran zploštělým tělem. Většina druhů žije v mořích a oceánech, ale existují i sladkovodní zástupci.

Představte si malého vodního živočicha, který vypadá trochu jako miniaturní humr nebo velký "vodní brouk". Má tvrdý krunýř, který ho chrání, spoustu nožiček pro chůzi po dně a plavání, a dlouhá tykadla, kterými ohmatává okolí. Žije ve slané i sladké vodě po celém světě. V přírodě je důležitou potravou pro větší zvířata, jako jsou ryby nebo chobotnice. Pro lidi je to velmi oblíbené jídlo, protože má jemné a chutné maso.

Výskyt a rozšíření

Menší počet druhů krevet se adaptoval na život ve sladkých vodách - řekách, jezerech a potocích, zejména v tropických a subtropických oblastech. Některé z nich, jako například kreveta japonská (Caridina multidentata) nebo různé druhy rodu Neocaridina (např.

Mezinárodní výzkumný tým složený z odborníků z Německa, Rakouska a Maďarska, vedený Martinem Bláhou a Antonínem Koubou z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, zdokumentoval první výskyty asijského druhu krevety Macrobrachium nipponense ve střední Evropě. Tento nepůvodní sladkovodní druh pocházející z východní Asie, byl poprvé objeven v roce 2023 v přístavu Racklau v německém Pasově a na Malém Žitném ostrově u vesnice Lipót v Maďarsku. Tato zjištění představují výrazný posun oproti dosud známému nepůvodnímu rozšíření tohoto druhu v Evropě, které bylo nedávno potvrzeno v dolním toku Dunaje, a vyvolávají obavy ohledně jeho dalšího šíření a ekologických dopadů.

Charakteristika a biologie

Krevety jsou klíčovou součástí potravních řetězců. Slouží jako potrava pro širokou škálu predátorů, včetně ryb, hlavonožců, mořských ptáků a savců (např. velryby a delfíni). Samy se živí převážně řasami, detritem (organickými zbytky) a drobnými organismy, čímž přispívají k čištění vodního prostředí.

Čtěte také: Budoucnost sladkovodních ekosystémů

Většina krevet je gonochoristická, tedy s odděleným pohlavím. Po páření samička klade vajíčka, která si přilepuje na plovací nožky na zadečku a nosí je s sebou až do vylíhnutí. Z vajíček se líhnou drobné larvy zvané nauplius, které jsou součástí planktonu. Larvy procházejí několika vývojovými stádii (např. zoea, mysis), během nichž se postupně přeměňují, až dosáhnou podoby dospělé krevety a klesnou ke dnu.

Mají vertikálně stlačené a velmi segmentované tělo, které se téměř vždy nachází v obloukovité klidové poloze. Ve vodě plave Gammarus vždy v podlouhlém tvaru a zpětného pohybu dosáhne intenzivním mrskáním ocásku směrem k břišní straně. To platí zvláště tehdy, když je překvapen a pak se chová podobně jako rak. Mohou se také pohybovat směrem vpřed, ale mnohem pomaleji.

Samotná řeka Yamato protéká například městem Osaka, kde se vlévá do moře.Velikost až 5 cm. Fotograf a akvarista Takashi Amano byl první kdo tuto krevetku celosvětově zpopularizoval. Ve svých nádržích ji používá od raných 80-tých let 20. století. Tato krevetka je ceněna hlavně jako zbraň proti řase stejně tak pro schopnost vydržet drsnější podmínky v akváriu.

Význam v akvaristice

Krevetky se teprve v několika posledních letech těší vzrůstající oblibě a popularitě. Stoupající zájem mnoha akvaristů má příčinu nejen v rozmanitosti jejich barev, ale i díky fascinujícím životním projevům těchto čilých tvorů. Krevety (Caridea) patří spolu s raky, humry, garnáty, langustami a kraby k vývojově nejpokročilejší skupině korýšů a z hlediska taxonomie náleží do řádu Decapoda - desetinožci.

Nejrozšířenější skupinou a zároveň pro začátečníky nejdoporučovanější jsou drobné druhy všežravých či řasožravých tzv. trpasličích krevetek. Pro samostatný chov nejmenších druhů krevetek postačí nádrž o objemu 10-20 l. Pouze Caridina japonica dorůstající o něco větších rozměrů vyžaduje alespoň 50 l akvárium. Krevetky jsou velmi společenské, a proto si je pořizujeme vždy ve skupince několika jedinců od jednoho druhu (min. 6-10 kusů).

Čtěte také: Ekosystémy mírného pásu

Díky tomu se podílí do určité míry na udržování čistoty v našich akváriích a mohou hrát významnou roli při likvidaci některých druhů řas. V největší oblibě mají především krátké zelené řasy, zato štětičkovým nebo dlouhým vláknitým řasám se vyhýbají.

Caridina multidentata (syn. C. japonica)

Nejznámější ze všech druhů krevet, která se stala v osmdesátých letech díky Japonci Takashi Amanovi průkopníkem v následném "krevetím boomu". Původní oblastí výskytu ve volné přírodě je Japonsko, Taiwan a Korea. Dorůstá velikosti přibližně 5 cm, kdy větší jedinci jsou samičky, zatímco samečci zůstávají v dospělosti znatelně menší (3,5 cm) a štíhlejší. Zbarvení je světlé až průsvitné, po stranách s několika nahnědlými tečkami a skvrnami. Jedná se o velmi nenáročný a mírumilovný druh. Může se dožívat věku až 5 let. Je to všežravec, živící se řasami, detritem, uhynulými živočichy a nepohrdne ani umělou potravou. Odchov v akváriu je díky larválnímu vývoji zpravidla nemožný.

Neocaridina heteropoda (syn. N. denticulata)

Nenápadně zbarvený druh, boky jsou zpravidla bez teček nebo s nevýraznými proužky. Pochází z Číny a Taiwanu. Dorůstá maximální velikosti okolo 3 cm. Tyto krevetky jsou vhodné jako první druh pro začátečníky, a to jak díky své nenáročnosti a odolnosti, tak díky nízké ceně neboť se velmi snadno množí. Všežravec, živící se mimo jiné také řasami. Neocaridina heteropoda var. "Red" často označovaná jako "Cherry" je červenou barevnou formou tohoto druhu. Díky svému atraktivnímu zbarvení je mezi chovateli velmi rozšířená. Ve volné přírodě se nevyskytuje, jedná se pravděpodobně o uměle vyšlechtěnou varietu. Pohlaví je snadno rozlišitelné. Samičky jsou velmi sytě červeně až rudě vybarvené, zatímco menší samečci mají mnohem světlejší zbarvení často jen s nepatrným nádechem červené barvy, která se u nich při stresu zcela ztrácí. Nároku na chov jsou stejné jako u výchozí formy, která je snad o něco odolnější.

Invazní druhy

Tato kreveta Macrobrachium nipponense je známá svou širokou ekologickou tolerancí, rychlým růstem a vysokou plodností, což z ní činí vysoce rizikový invazní druh. Vzhledem k potenciálu tohoto druhu narušit původní biodiverzitu vyzýváme k zahájení jeho detailního monitoringu a cíleného výzkumu.

Závěr

Sladkovodní krevety hrají důležitou roli v přírodních ekosystémech i v akvaristice. Je důležité sledovat šíření invazních druhů a chránit původní druhy krevet.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

tags: #sladkovodní #krevety #v #přírodě #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Co je Aqua Primární Emise?
• Problematika koeficientu ekologické stability
• Dopady znečištění Baltského moře
• Emisní norma Stupeň IV
• Jak vybrat správný design odpadkového koše do města?