Česká republika je rozdělena na 10 dílčích povodí. Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu v její východní části, představuje pramennou část mezinárodního povodí Dunaje patřící k úmoří Černého moře a jejím správcem je Povodí Moravy, s.p.
Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu má protáhlý tvar ve směru sever-jih, s výrazným výběžkem směrem k východu, který tvoří řeka Bečva. Po stránce hydrologické patří dílčí povodí k úmoří Černého moře, vodu odvádí prostřednictvím řeky Moravy do Dunaje.
Reliéf dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu je vzhledem k zastoupení jednotlivých provincií poměrně různorodý a pestrý. Území dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky - Českého masivu i Vnějších Západních Karpat.
Na území dílčího povodí lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu v největší míře převládají kambizemě, které se vyskytují přibližně na polovině rozlohy z celkové plochy dílčího povodí, dále černozemě, hnědozemě a fluvizem glejová.
Přírodní Parky v Praze
V České republice je v současné době více jak sto přírodních parků. Většina přírodních parků v Praze tvoří jakési „širší ochranné pásmo“ maloplošným zvláště chráněným územím. Ve svém souhrnu představují přírodu Prahy v celé její různorodosti.
Čtěte také: Zdokonalte se v zeměpise: Slepá mapa Evropy
V roce 1992 pak oblasti klidu převzal nový zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) a přejmenoval je na přírodní parky.
Pražská jedenáctka přírodních parků:
- Draháň-Troja
- Klánovice-Čihadla
- Rokytka
- Říčanka
- Botič-Milíčov
- Hostivař-Záběhlice
- Modřanská rokle-Cholupice
- Radotínsko-Chuchelský háj
- Prokopské a Dalejské údolí
- Košíře-Motol
- Šárka-Lysolaje
Nejvážnější ohrožení pro pražské přírodní parky představuje v současné době bytová výstavba. Neméně vážným, avšak ještě hůře řešitelným problémem, je výstavba komunikací. Především jde o pražský dopravní okruh a s ním související přípojné silnice.
Problémů je samozřejmě mnohem více. Některé luční lokality mimo zvláště chráněná území (ZCHÚ) degradují, protože se o ně nikdo dlouhodobě nestará, jak je dobře vidět např. v údolí Rokytky mezi Nedvězím a Kralovicemi.
Struktura Dílčího Povodí Moravy a Přítoků Váhu
Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu se na území České republiky skládá z 14 základních povodí.
Čtěte také: Přírodní Slepá Mapa Světa
Tabulka: Struktura dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu
| Obec s rozšířenou působností (ORP) | Kraj |
|---|---|
| Česká Třebová, Králíky, Lanškroun, Moravská Třebová, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Žamberk | Pardubický |
| Blansko, Boskovice, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou, Vyškov | Jihomoravský |
| Hranice, Jeseník, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov, Zábřeh | Olomoucký |
| Bruntál, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Nový Jičín, Rýmařov | Moravskoslezský |
Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko
tags: #slepa #mapa #chráněná #území #přírody #ČR
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]