Funkce a anatomie sleziny

Slezina (lien) je orgán dutiny břišní, který se nachází v levém podžebří pod bránicí a je významnou součástí lymfatické soustavy.

Je oválná a svým tvarem může lehce připomínat ledvinu. Cévy do sleziny vstupují v oblasti tzv. hilu. Slezina u průměrného člověka dosahuje délky 10-14 centimetrů. Slezina má úzký anatomický vztah k levé ledvině a obvykle těsně naléhá na tlusté střevo v místě ohybu, kde příčný tračník přechází v sestupný tračník (tzv.

Na povrchu sleziny se nachází seróza (jde vlastně o peritoneum) a ještě nad ní je vazivové pouzdro, které pomáhá slezinu chránit. Toto pouzdro obsahuje i hladké svalové buňky. Pouzdro je roztažitelné, ale na druhou stranu je do určité míry schopno i kontrakce.

V oblasti hilu sleziny toto vazivové pouzdro vytváří septa, která pronikají do sleziny a rozdělují její tkáň na více částí. Stroma sleziny je tvořeno vazivem, které má zejména podpůrnou funkci.

Červená pulpa tvoří většinu parenchymu sleziny. Obsahuje shluky makrofágů a plazmocytů podporované vazivovou tkání a slezinné sinusy. Slezinné sinusy jsou specifickým podtypem krevních cév, které jsou rozšířené, a jejichž endotelové buňky mezi sebou mají mezery.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Bílá pulpa je v podstatě lymfatická tkáň, která je v úzkém vztahu s krevními cévami sleziny. PALS - Periarteriální lymfatická pochva je vrstva lymfatické tkáně okolo tepen, které odstoupily z trabekulárních arterií. Lymfatické folikuly - Obsahují zrající B-lymfocyty a antigen prezentující buňky.

Slezina je velice dobře prokrvena. Krev je do sleziny přiváděna tepnou známou jako arteria lienalis, která odstupuje z truncus coeliacus. Tepna se větví na tenčí větve, které probíhají uvnitř vazivových trabekul a jejich nejmenší větve nakonec vstupují do parenchymu sleziny.

Jako tzv. centrální arterie prochází bílou pulpou, která je bohatá na lymfocyty, následně se dostávají do červené pulpy, kde se charakter cév změní na tzv. slezinné sinusy.

V oblasti slezinných sinusů probíhá selekce erytrocytů a jejich destrukce. Za oblastí sinusů začínají slezinné žíly.

Funkce sleziny

Mezi hlavní funkce sleziny patří:

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

• Imunitní funkce: Ve slezině zrají lymfocyty a mohou se z ní dostávat do periferní krve. Slezinu lze považovat za důležité obranné místo imunitního systému a současně za pozoruhodný filtr krve.
• Destrukce červených krvinek: Červené krvinky jsou v červené pulpě sleziny destruovány a rozkládány. Stává se to zejména starým erytrocytům (běžná délka života erytrocytu je cca 120 dnů), ale postiženy bývají ve zvýšené míře i erytrocyty deformované vlivem nějaké choroby (například erytrocyty u srpkovité anemie). Jako důležité produkty rozpadu hemoglobinu při tom vzniká bilirubin a železo.
• Zásobárna krve: Ve slezině je uloženo asi 250 mililitrů krve, která může být kompenzačně uvolněna do krevního oběhu při náhlé ztrátě krve.

Slezina je za normálních okolností vyšetřitelná pouze zobrazovacími metodami, nejdostupnější je ultrazvuk. Ačkoliv je slezina dobře chráněná levými žebry, může u větších traumat (např. autonehody) dojít k jejímu natržení. Kvůli vysokému stupni prokrvení mají tato poranění tendenci masivně krvácet.

Zůstane-li pouzdro intaktní, může krvácením mezi pouzdrem a slezinou vzniknout ohraničený hematom. Při narušení integrity pouzdra dochází ke krvácení do dutiny břišní, které bez adekvátní pomoci končívá hemoragickým šokem a smrtí.

Slezina je orgán postradatelný. U některých lidí se nemusí vůbec vyvinout (asplenismus), u jiných musí být během života chirurgicky odstraněna (například po poranění, nebo u některých těžších forem hematologických nemocí spojených s abnormálním rozpadem erytrocytů ve slezině).

Lymfatické buňky se tvoří v kostní dřeni, lymfatických uzlinách - nodi lymphatici, v brzlíku - thymus, ve slezině - lien a v lymfatické tkáni bronchů a trávícího traktu. T-lymfocyty se imunologicky diferencují v brzlíku - thymus a jsou odpovědny za buněčnou imunitu. B-lymfocyty zajišťují humorální látkovou imunitu.

Aktivované B-lymfocyty se při setkání s antigenem přeměňují v plasmatické buňky, které urychleně tvoří protilátky. Protilátky mohou neutralizovat bakteriální toxiny, ničit cizorodé buňky, zabránit bakteriím v rozmnožování, aktivovat granulocyty a mikrofágy k fagocytóze.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Mízní systém slouží k odvádění přebytečného tkáňového moku, různých látkových zplodin ze tkání a k odvádění vstřebaných tuků (glycerol a mastné kyseliny) ze stěn střevních.

tags: #slezina #funkce #anatomie

Oblíbené příspěvky:

• Průzkum trvanlivosti a vývoje
• Životní prostředí
• Přírodní krásy a zajímavosti Clermont-Ferrand
• Průvodce výběrem drtiče Franke
• Proč je užovka hladká ohrožena?