Obnovitelné zdroje energie: Cesta k energetické soběstačnosti a udržitelnosti

Napříč Evropou dosahuje podíl solární a větrné energie v posledních dvou měsících rekordních hodnot. Fosilní zdroje, zejména uhlí, oproti tomu padají k historickým minimům, ukázal průzkum globálního energetického think-tanku Ember.

Solární energie v čele růstu

Nejvýraznější nárůst zaznamenala solární energie. Třináct evropských zemí včetně České republiky vyprodukovalo v posledních měsících rekordní množství elektřiny ze slunce. Dále se jedná se o Rakousko, Belgii, Bulharsko, Chorvatsko, Francii, Německo, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko.

V červnu 2025 solární elektrárny vyrobily 22,1 % veškeré elektřiny v EU (45,4 TWh), čímž se solární energie stala vůbec největším zdrojem. Oproti červnu 2024 to představuje nárůst o 22 %. Druhé místo obsadila jaderná energie s podílem 21,8 % (44,7 TWh), následovaná větrnou energií s 15,8 % (32,4 TWh).

„Evropa se stává solární velmocí. Evropské národy využívají bohaté zdroje slunečního svitu a větru jako nikdy předtím. Rozvoj levných obnovitelných zdrojů energie postupně zbavuje evropský energetický systém závislosti na kolísavých cenách fosilních paliv. Velká příležitost nyní spočívá v rozvoji bateriových úložišť a flexibility, aby bylo možné využívat obnovitelnou energii i ráno a večer, kdy ceny fosilních paliv stále dosahují vysokých hodnot,“ uvedl analytik Emberu Chris Rosslowe.

Větrná energie a útlum uhlí

Větrné farmy v květnu a červnu dodaly do evropské sítě 16,6 % (33,7 TWh), respektive 15,8 % (32,4 TWh) elektřiny. Nové rekordy naznačují, že se třetí nejvyužívanější zdroj energie zotavuje po nepříznivých povětrnostních podmínkách na začátku roku.

Čtěte také: Inspirace pro ekologický život

Data zároveň potvrzují pokračující útlum uhlí. To se na výrobě elektřiny v EU v červnu podílelo jen 6,1 % (12,6 TWh), což představuje pokles z 8,8 % oproti stejnému období loňského roku. Největší podíl připadl Německu a Polsku, pro které však jde rovněž o historická minima.

Německo vyrobilo pouze 12,4 % (4,8 TWh) své elektřiny z uhlí, Polsko 42,9 % (5,1 TWh). Společně se tak podílely na 79 % veškeré výroby elektřiny z uhlí v EU. Čtyři další země zaznamenaly v červnu historicky nejnižší podíl uhlí na výrobě elektřiny: Česká republika (17,9 %), Bulharsko (16,7 %), Dánsko (3,3 %) a Španělsko (0,6 %), které se tak blíží úplnému ukončení využívání tohoto fosilního paliva.

Rekordní měsíce pro solární a větrnou energii potvrzují, že energetická transformace v Evropě nabírá na obrátkách.

Podpora obnovitelných zdrojů v České republice

Až 65 % Čechů vnímá dopady klimatické změny, třetina z nich očekává značné zhoršení v příští dekádě. Výrazně také podporují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, tedy vodních, větrných nebo solárních elektráren. Třetina tuzemské populace očekává, že v příštích deseti letech pocítíme dopady klimatické krize výrazněji, ať už formou extrémního počasí, v ceně energií a vody nebo úbytkem biologické rozmanitosti.

Ačkoliv Česká republika patří mezi země s nejpomalejším tempem výstavby větrných elektráren, 80 % respondentů podporuje využití větrné energie. Každý pátý Čech si myslí, že by ČR měla raději zůstat u klasických zdrojů jako je plyn nebo uhlí, dokud nebudou obnovitelné technologie efektivnější.

Čtěte také: "V přírodě jako doma": Analýza sloganu

Následující tabulka shrnuje postoje Čechů k různým zdrojům energie:

„Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 % a proti uhlí se vyslovilo 45 % respondentů. Deklarativní podpora udržitelnosti se promítá i do osobního chování. Celkem 84 % dotázaných říká, že chce nebo se snaží žít udržitelně. Avšak 56 % z nich přiznává, že se v zájmu udržitelnosti nechce nijak omezovat, a dalších 16 % uvádí, že odpovědněji žít chce, ale prakticky jim to nevyhovuje. Podle E.ON Barometru má 44 % Čechů povědomí o pojmu energetická transformace, ale jen každý dvanáctý ví, co konkrétně obnáší. Po vysvětlení připouští polovina respondentů, že změna může přinášet jak výhody, tak nevýhody a jen 17 % z ní má obavy.

Energetická transformace souvisí s postupným přechodem od fosilních paliv k výrobě energie z obnovitelných zdrojů. „Většina lidí očekává, že hlavní roli sehrají stát a firmy. Tedy že my zajistíme spolehlivost sítě, investice do obnovitelných zdrojů i srozumitelné služby pro zákazníky. To je zcela pochopitelný postoj, a právě proto vnímáme naši roli jako klíčovou.

Většina Čechů volí při úsporách hlavně jednoduchá opatření: zhasínání světel (78 %), snižování teploty topení (56 %) nebo úplné vypínání spotřebičů (47 %). Konkrétně zateplení realizovalo nebo dokončuje 41 % rodin, dalších 21 % o něm uvažuje. Výměnu oken či dveří provedlo 49 % domácností a 18 % ji plánuje.

Výzvy a úskalí energetické transformace

Řešení energetické závislosti bude také jedním z klíčových bodů českého předsednictví v Radě EU, které začíná 1. července 2022. Jedna z oblastí, ke kterým bude předsednictví z hlediska vědy a výzkumu směřovat, se týká právě energetické bezpečnosti a udržitelnosti.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Česká republika dnes vyveze přes 10 TWh přebytkové elektřiny ročně. K její výrobě se významně využívají i fosilní paliva. „Je otázkou, zda by se neměl změnit samotný způsob, jakým zacházíme s naší elektřinou. Pavel Šolc ze společnosti ČEPS upozornil na fakt, že v horizontu několika let bude nutné elektrickou energii do Česka naopak dovážet. „Na ukončení dodávek plynu z Ruska je kriticky nepřipravená celá evropská infrastruktura,“ řekl.

Ještě v minulém roce plány EU počítaly s postupným nahrazováním uhlí. Země měly směřovat k obnovitelným zdrojům. Mezi zdroje takzvaně přechodové, které měly usnadnit tuto cestu, se řadil také zemní plyn. Seminář Současné směřování české energetiky moderoval předseda Komise pro energetiku AV ČR Jiří Plešek. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace ČR podotkl, že udržení české energetiky bez ruského plynu nebude bezbolestné.

Odborníci se shodují, že pokud se dekarbonizace zpomaluje, bude potřeba hledat čistější technologie, jak z uhlí získávat energii. Podle Pavla Šolce ale nebude možné tyto technologie včas uvést do praxe. „Nikdo nebude chtít stavět nové čistější elektrárny, pokud budou dočasně fungovat jen na deset let.

Energetika vždy byla citlivým tématem. „Role energetiky jaderné je téma ještě o to kontroverznější,“ poznamenala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Mezi překážky patří negativní reakce obyvatelstva spojené především s ukládáním jaderného odpadu. Dana Drábová nicméně zdůraznila, že se jádro se řadí k nízkoemisním zdrojům, srovnatelným se zdroji obnovitelnými. Jde podle ní také o zdroj bezpečný.

Podle Dany Drábové je vedle dostavby Dukovan potřeba investovat i do výstavby menších modulárních reaktorů. V důsledku politických rozhodnutí se podíl výroby elektřiny z fosilních zdrojů od osmdesátých let takřka nezměnil, avšak podíl jaderné energetiky od konce devadesátých let klesá. Růst fosilních elektráren a obnovitelných zdrojů energie tak omezil význam jádra.

Zvyšovat nezávislost české energetiky považuje za nutné také Dana Drábová. „Je třeba vyřešit překážky na cestě k jádru a co nejdříve dostavět Dukovany,“ řekla. Připomněla však, že ani na energii z jádra se nemůže Česko spoléhat stoprocentně a pro zdravou a efektivní energetiku je potřeba najít vyvážený mix zdrojů energie.

Odvětví energií provází nejistota, která se promítá jak do plánů, tak do spotřebitelských cen. Podle Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR je možné odstavit uhelné zdroje až po zajištění nízkoemisních náhrad. Snížit spotřebu zemního plynu a závislost na něm je nyní celoevropskou prioritou.

tags: #slogan #obnovitelne #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu: Vše, co potřebujete vědět
• Čištění a ochrana skla
• Více o červeném hmyzu
• Pozorování Přírody
• Definice oblasti emise