Sloh Popis Přírody: Příklady a Inspirace

V letošním zadání ostré maturitní písemné práce z českého jazyka 2019 jaro si celý ročník maturantů lámal hlavu s šesti možnými zadáními maturitních slohů. Krom líčení se také objevilo zadání na vypravování, dva typy článků, úřední dopis a úvaha. Vybrali jsme pro vás zadání na typ textu, který se nazývá líčení, a napsali vzorové vypracování na jedničku pro vaši inspiraci. Mnoho úspěchů všem maturantům nejen z českého jazyka a literatury ale i v ostatních maturitních předmětech.

Co je to Popis Místa?

U maturitní písemné práce z češtiny si jako jedno z více zadání můžete zvolit i slohový útvar, který se nazývá popis místa. Jak si tedy poradit s psaním popisu místa a napsat jej tak, aby Vám hodnotitel udělil skvělé hodnocení, nejlépe na jedničku? Vzor popisu není jediný návod jak napsat slohovou práci u maturity z češtiny na jedničku, podívejte se tedy i na další návody na psaní vynikajících slohových prací a buďte připraveni. Mnoho úspěchů u maturity nejen z češtiny, ale i ostatních maturitních předmětů přeje Nový Amos.

Při popisování místa je naším cílem spokojený čtenář, kterému podáváme informace o daném místě, pěkně seřazené podle úhlů pohledů, podle kterých místo popisujeme. Náš čtenář by si tedy po přečtení měl umět živě představit místo, které mu písemně popisujeme. O daném místu vždy uvádíme nápadné a podstatné vlastnosti, které dané místo charakterizují, a to ve vhodném pořadí. V podstatě záleží na každém z nás, jak místo popíšeme.

Místo můžeme např. popisovat podle toho, kde se nachází (ve městě, na venkově, v části města atp.), dále můžeme popsat jeho vyjímečné vlastnosti (např. významné památky, krajinné prvky nebo místa, kde se setkávají lidé). Při popisu místa se doporučuje používání neutrálních jazykových prostředků a spisovného jazyka. Kvalitní popis místa se vyznačuje zejména větším množstvím slov stejného významu (synonym).

Příklad Popisu Místa: Hollywood

Ranní procházky se sousedčiným čtyřnohým miláčkem, zábavné výlety na kolech nebo inline bruslích s kamarádkou Bohunkou, podvečerní procházky při západu slunce s milovaným partnerem či posezení na lavičce s oblíbenou knihou. To vše je pro mne spjato s jedním místem v současnosti zvaným „Hollywood“. V minulosti se lokalita jmenovala „Krkavčí vrch“ a váže se k němu dokonce i pověst.

Čtěte také: Tipy pro úspěšnou školu v přírodě

Z mého pohledu se jedná o nejkrásnější a nejklidnější místo v našem městě . Na začátku cesty je několik architektonicky odlišných nových domů, které maličko nabourávají tradiční podobu našeho města. Dále pak už nacházím domy vesnického typu, jež působí uklidňujícím dojmem, i přestože sem doléhá hluk z blízké hlavní komunikace. Vzdálím-li se o několik málo kroků, hluk začne slábnout a pomalu se nořím do oázy klidu.

K asfaltové cestě dlouhé necelý jeden kilometr, po které kráčím, z levé strany přiléhá louka, zprava se nachází kukuřičné pole. Celá cesta je lemována řadami topolů, které se jeví jako statní obři. Na konci cesty je malý vrch, za kterým se nachází překrásný „Hollywood“.

Přicházím k němu a přímo přede mnou se rozprostírá malý rybníček pokrytý právě rozkvetlými lekníny, plný ryb a obklopený statnými duby. Na obou březích jsou umístěny lavičky poskytující možnost posezení a pohledu na nádherně čistou přírodu. Vždy, když se potřebuji odreagovat, uvolnit, odpočinout, zamířím právě sem. Je to místo, kde se cítím dobře, jsem šťastná, svobodná, uvolněná.

Líčení Zimní Krajiny: Vzorová Práce

Pokojně, nekonečně padá sníh na zmrzlý kraj. Je mi slavnostně i teskno zároveň, neboť se cítím osamělý v širé krajině. Země před mýma očima se zjednodušuje, sjednocuje a rozšiřuje, je srovnaná v bílých vlnách a nerozrytá zmatenými stopami života. Konečně prořídl a zastavil se tanec vloček.

„Vstávej! Vstávej! Už je čas,“ jemný, ale vlezlý hlas mě probouzí a nenávratně boří hradby mé říše snů. Probouzím se do tmavého, mrazivého rána. Hned za dveřmi dostávají mé plíce ochutnat první dávku opravdu ledového vzduchu, až je jim zatěžko jej opět vypustit na svobodu. Slunce ještě nestihlo zcela vyšplhat přes vrcholky potemnělých hor, přesto již lehounce naoranžovělým nádechem světla projasňuje bělavou pláň táhnoucí se pod chalupou směrem k lesu. Noční příval sněhu přikryl téměř vše, co mu stálo v cestě, včetně pěšiny a rybníčku, již dlouho zakrytého ledovým poklopem, hovícího si vedle ní.

Čtěte také: Česká republika: Výlety do přírody

První kroky v blyštivém sněhu připomínají tóny nakřápnutého trombónu, jehož nátrubek se kdosi vytrvale, ale neuměle snaží profouknout. Boty se boří, jde se pomalu a ztěžka, ale neúnavně. V jednu chvíli se otočím zpět směrem ke stavení, které se z dálky uprostřed bílé krajiny zdá tak titěrné, ale ve zlatavých paprscích vycházejícího slunce až kouzelné. Chci si ten krásný obraz vrýt do paměti navždy.

Řada stop nakonec protíná cílovou pásku na kraji lesa, kde němí diváci - jehličnatí obři čerstvě odění do bělostných svěracích kazajek - nemohou aplaudovat ani výskat radostí. Vytvoří mi ale tichý špalír lemující mou další cestu. Užívám si nekonečného ticha, které znenadání, ale jen na malý okamžik protne havraní zakrákání. Řady stromů se rozestupují. Jejich hudba sloužila nejspíš jako předehra. Již zní zvon kostela a přede mnou se rozprostírá výhled na shluk zasněžených střech, jejichž komíny vysílají kouřové signály.

Subjektivně Zabarvený Popis

Subjektivně zabarvený popis vystihuje autor postoj k popisovanému předmětu ( uměleckému dílu, přírodě, zážitku), dojem, jakým na něj působí, náladu, představy, které v něm vyvolává. Od věcně pojatého popisu, zvláště od popisu odborného, se liší tím, že využívá prostředky blízké básnickému vyjadřování: básnický přívlastek, přirovnání, metaforu, metonymii, personifikaci…

Popis Rostliny

SLOHOVÁ PRÁCE POPIS ROSTLINY je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku.

Líčení: Využití v Uměleckém Stylu

Popis je založen na prostém vyjadřování. Snažíme se stručně popsat určitý předmět. Líčení se používá v uměleckém stylu, a proto musíme použít vytříbený sloh a využít jinou slovní zásobu. V líčení je možno používat básnických prostředků: obrazná vyjádření, metafora, personifikace, kontrast, dynamická slovesa, básnické přívlastky, básnické figury, jednočlenné věty jmenné, přirovnání atd.

Čtěte také: Inspirace přírodou ve slohových pracích

Příklad: Květen v Přírodě

Květen je pro mě nejkrásnějším ze všech měsíců, příroda se již dávno probudila k životu. Jabloně lemující klikatou cestu mezi poli svítí do dáli svými překrásně rozkvetlými korunami. Pokud ovšem zavřete oči, abyste dali průchod i dalším vjemům, přímo vás omámí sladká vůně, která se rozlévá do celého okolí.

Sejdete z cesty, protože jste spatřili onen svěže zelený ostrůvek, malý ráj na zemi. Cesta k němu vám ubíhá tak pomalu, už se nemůžete dočkat, až si sednete na sluncem vyhřátý měkký palouček a budete se jen kochat přírodou. Je to krásný pocit, mít chvilku jen pro sebe. Jediné co může "vyrušit" absolutní poklid této scenérie je zpěv ptáků či srnka, která vyběhla rychle jako střela z nejbližšího lesíku. Asi jste jí zkazili možnost napít se z křišťálově čistého jezírka, které vám odráží do očí jasnou sluneční záři. Zrcadlo hladiny chvílemi zčeří svými prstíky vodní tráva, kterou rozhoupal jemný teplý vánek. Možná budete vděční, že nedaleko jezírka vyrostly břízka a keříky, které uchrání vaše oči většího oslepení díky siluetám sahajícím přes jeho břeh.

Charakteristika vs. Popis

Jak název napovídá, hlavním úkolem popisu je něco popsat. Není na tom nic složitého, žádné záludnosti. I když přeci jen… Není tedy popis vlastně charakteristika s méně sofistikovaným názvem? Jistě by bylo skvělé, kdyby to tak bylo - ubyl by jeden slohový útvar k naučení. Na tyto otázky však bohužel musím odpovědět, že ne. Popis není charakteristika, ačkoli je pravda, že si tyto slohy jsou podobné.

Chceme-li popsat nějakého člověka, obvykle nám nestačí pouze jeho vzhled. Zajímá nás i to, jaký je - jeho vlastnosti a charakter. V takovém případě tedy obvykle píšeme charakteristiku, která má za úkol popsat jak vzhled, tak i vlastnosti.

Popis Osoby

Slohový útvar popis osoby se zaměřuje na zachycení a popsání vzhledu osoby, jejích fyzických vlastností. Tento slohový útvar může obsahovat i popis vlastností člověka, ale ty musí být popsány jen okrajově, větší část textu musí být opravdu zaměřená na vnější znaky dané osoby, jaké má oči, vlasy, nos, postavu, ale i řeč a chůzi. Popis osoby musí být přesný, výstižný a logicky řazený.

Nejprve se popisuje to na člověku nejvýraznější a postupuje se k podrobnostem (například se nejprve popíše tvar hlavy a až pak oči, nos, ústa a pak třeba různá znaménka a pihy atd.) Existují dva druhy popisu, popis prostý, který se snaží být co nejvíce názorný, a popis odborný, u něhož je nejdůležitější podrobnost.

Naopak charakteristika osoby se primárně zaměřuje na zachycení a popsání vlastností člověka a samotný popis jeho vzhledu je zde zachycen jen okrajově. V charakteristice se tedy objeví povahové vlastnosti člověka, jeho chování k dalším lidem (členům rodiny, přátelům, učitelům, ale i lidem v okolí), vztahy s dalšími lidmi, ale i vztah k přírodě, zvířatům a další.

tags: #sloh #popis #prirody #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj obchvatu Frýdku-Místku
• Ruličky od toaletního papíru a kompost
• Praktický průvodce obnovou luk
• Ochrana přírody a krajiny v ČR
• Měření Korozní Agresivity