Slunéčko sedmitečné: Zajímavosti o oblíbeném brouku

Slunéčko sedmitečné (lat. Coccinella septempunctata) - zvané též slunéčko, sluníčko, beruška nebo berunka je snad nejznámnější brouk vůbec. Pochází z čeledi slunéčkovitých (lat. Coccinellidae). Jedná se o nejznámější středoevropský druh, který měří 5-9 mm.

Slunéčko sedmitečné, častěji zvané sluníčko či beruška, je bezesporu naším nejznámějším broukem. Učí se jej znát už děti a těžko si lze představit někoho ve střední Evropě, kdo by tohoto asi 7 mm velkého červeného broučka se sedmi černými puntíky na krovkách neznal. Obliba berušky u dětí pramení z jejího veselého vzhledu, jasných barev a těla tvaru polokoule. Je proto také pozitivní postavou řady dětských knížek a televizních filmů. Její obliba u dospělých pramení z její užitečnosti - hubí mšice.

Rozšíření a životní prostředí

Slunéčkovití jsou rozšířeni po celém světě. V Evropě se vyskytuje zhruba 100 druhů, ve světě pak cca. 4000 druhů. Většina slunéček žije v subtropických a tropických oblastech. Teplo potřebuje i naše klasické slunéčko, kterému se lépe daří, teplem je živější, rychlejší a spokojenější. Za chladného počasí se chod slunéčka zpomalí.

Potrava

Živí se listovými mšicemi žijícími na květinách, zelenině, i divoce rostoucíh rostlinách. Nevyskytuje se na stromech. Většina u nás žijících slunéček se živí různými druhy listových mšic. Některé druhy molicemi a sviluškami.

Slunéčko za den sežere až 150 ks mšic.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Slunéčka se živí škůdci a tím regulují jejich populaci.

Rozmnožování a vývoj

Slunéčko se rozmnožuje pouze v případě, že je dostatek potravy. Samička tak klade velký důraz na úplný a úspěšný vývoj vajíček. Samičky snášejí na jaře vajíčka do menších skupinek na různé rostliny. Jedna samička snese přibližně 50 až 150 vajíček. Slunéčka kladou své larvy poblíž rostlin napadenách rostlin mšicemi a červy. Tak vylíhlé larvy najdou snáze potravu.

Slunéčko klade vajíčka na spodní strany listů - jedná se shluk až 400 oválných vajíček v menších skupinkách po 10-30 kusech. Vajíčka klade většinou v blízkosti kolonií mšic. Druhy, které se živí puklicemi kladou pouze jedno až dvě vajíčka pod ochranný krunýř těchto škůdců.

Larvy se z vajíček líhnou po sedmi až deseti dnech. Mají protáhlé tmavě zbarvené tělo a prodělávají čtyři až pět vývojových stádií. V tomto období potřebují ke svému vývoji požírat stovky mšic. Už po pěti až deseti dnech se z nich líhnou pestře skvrnité larvy, které jsou velmi pohyblivé a aktivní při požírání mšic.

Po třech až šesti týdnech se larvy zakuklí na listech nebo kmenech stromů. Kukly jsou oválné a vypadají trošku scvrklé. zbarvené jsou do červena. Po čtyřech až devíti dnech se líhnou žlutě zbarvení brouci s dosud nevyvinutou kresbou.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Vývoj slunéčka sedmitečného:

1. Samice kladou vajíčka na spodní stranu listů v blízkosti mšic.
2. Larvy se ihned po vylíhnutí živí mšicemi a dalšími škůdci.
3. Po několika týdnech se larva zakuklí.
4. Po vylíhnutí má dospělec světlou barvu, která postupně tmavne a získává typické zbarvení.

Obrana proti predátorům

Slunéčko se před predátory chová jako mrtvé a padne bezvládně k zemi. Tomuto jevu, kterým unikají před nepřítelem, říkáme katalepsie. Dospělí brouci dokážou v případě nebezpečí velmi rychle zahrát mrtvé a bezvládně spadnout na zem. Vylučuje žlutou tekutinu, která je jedovatá a nechutná např. ani ptákům.

Pokud nemohou slunéčka uniknout nebezpečí tímto způsobem, vypudí z těla žlutě zbarvený, hořce chutnající a páchnoucí sekret, který odradí ptáka či jiného predátora.

Slunéčko sedmitečné má vyvinutý účinný obranný mechanismus proti predátorům, především ptákům. Pokud je s ním manipulováno, brouček vypustí oranžovou tekutinu, která nepříjemně páchne a je i jedovatá.

Alkaloidy v hemolymfě

V hemolymfě slunéček byly nalezeny četné dusíkaté látky, které bývají označovány jako živočišné alkaloidy. Zatím byly analyzovány obsahové látky obranného sekretu jen několika málo druhů, ale i tak je překvapivé, že se jejich chemická struktura u jednotlivých druhů velice liší.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Další druhy slunéček

Počet teček u slunéček znamená druh slunéčka, nikoliv stáří slunéčka, jak se někdy chybně uvádí.

Kromě slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata) známe berušky s jiným počtem teček: dvěma (Adalia bipunctata), čtyřmi (Exochomus quadripustulatus), deseti (Adalia decempunctata), čtrnácti (Propylea quatuordecimpunctata), nebo dokonce čtyřiadvaceti (Subcoccinella vigintiquatuorpunctata).

• Slunéčko dvoutečné (lat. Adalia bipuntacea) - má dvě tečky na krovkách, nejčastěji požírá mšice na dřevinách, černém bezu.
• Slunéčko desetitečné (lat. Adalia decenpuntactata) - má tmavě hnědé krovky, na každé z nch má pět skvrn v podobě teček, vyskytuje se nejčasteji na loukách a listnatých dřevinách.
• Slunéčko čtrnáctitečné (lat. Propylaea quatuordecimpuntactata) - existuje ve více než sto formách a různých barevných mutací, má červené i žluté krovky, tečky jsou šachovnicově uspořádané. Živí se různými druhy mšic.
• Slunéčko velké (lat. Anatis ocellata) - je velké 8-10 mm, má žlutočervené krovky s dvaceti tmavými tečkami se světlým okrajem.
• Slunéčko australské (lat. Rodolia cardinalis) - bylo úspěšně využívání na požírání červů na citrusech již od roku 1888.
• Slunéčko skvrnité (lat. Thea vigintiduopunctata) - je citronově zbarvený brouček s dvaadvaceti tečkami. Toto slunéčko nepožírá mšice, nýbrž padlí na dřevinách, loukách a vinicích.
• Clitostethus arcuatus - je hnědé ochlupené slunéčko. Na krovkách má dvě souběžně uspořádané tmavé skvrny se světlým okrajem. toto slunéčko se specializuje na požírání molic.
• Neomysia oblongoguttata - je 7-9 mm velké slunéčko s černými krovkami, na kterých má větší počet žlutavých skvrn. Živí se převážně mšicemi na jehličnatých dřevinách.
• Synharmonia conglobata - je 5 mm velké slunéčko s růžovými až červenými krovkami s osmi černými hranatými skvrnami. Požírá listové mšice na ovocných stromech a topolech.
• Chilocorus bipustulatus a Chilocorus renipustulatus - dorůstá velikosti 4-6 mm, oba druhy jsou zářivě černé. Dospělý brouci i larvy se živí listovými mšicemi a puklicemi.
• Scymnus suturalis a Scymnus subvillosus - jsou tmavě hnědé až černé, ochlupené slunéčka. Živí se převážně mšicemi vyskytujícími se na borovicích a jehličnatých stromech.
• Stethorus punctillum - je slunéčko malé 1,5 mm. Má černé jemně ochlupené krovky, žluté nožičky i tykadla. žije na ovocných stromech, živí se sviluškami. Tento drobný brouček a jeho larvy je schopen zkonzumovat až 100 roztočů všech vývojových stádií denně. Je značně přelétavý a klade vajíčka na různá ohniska míst napadení.

Invazivní slunéčko asijské

Slunéčko asijské - (lat. Harmonia axyridis) - toto slunéčko je také bojovník proti mšicícm, avšak nemá v přírodě přirozeného nepřítele. Nyní se rozšířilo i v Evropě. Ve velkých městech se usídluje v oknech panelových domů, kde přezimování.

Toto slunéčko je zdrojem alergií. Jeho kousnutí připomíná mravenčí kousnutí. Při nalétaní do bytů, hledá místo k přezimování, kde však nezazimuje, protože je v bytech teplo. Slunéčko je tak stále aktivní, dojde jim zdroj energie a tuku a proto koušou také lidi. Běžné slunéčko na člověka neútočí a pokud ani jeho kousnutí nejde cítit.

V Británii je označeno za superpredátora, pro jeho usměrnění v přemnožení je vývoj speciálních roztočů, které na slunéčku parazitují a snižují tak jeho plodnost. Slunéčko asijské se množí pětkrát za rok. Je považováno za invazívní druh, který potlačuje druhy původní.

Slunéčko jako biologická ochrana zahrady

Slunéčko, známé také jako „boží kravička“, patří mezi nejoblíbenější druhy hmyzu v zahradě, a to nejen díky svému roztomilému vzhledu, ale také kvůli svým důležitým ekologickým funkcím. Tito drobní brouci, které můžeme najít téměř na každém kontinentu, jsou neocenitelnými pomocníky v boji proti škůdcům a při udržování zdraví rostlin. Věděli jste, že slunéčko je biologickou ochranou vaší zahrady?

Většina slunéčkovitých je prospěšná pro pěstitele a jeho zahradu. Na jaře slunéčka najdeme v záhoně, kde požírají mšice. Pokud si chceme slunéčka udržet vyvarujte se používání chemických postřiků. Slunéčko je přirozený likvidátor mšicí na rostlinách. Pokud si slunéčka uchováte, zajistíte si ekologické zlikvidování těchto škůdcí v harmonii s přírodou.

Je třeba abyste se zřekli používání všech chemických prostředků. Slunéčko potřebuje k svému přežití mšice, které byste jinak zahubily.

V ekologickém zahradničení hrají slunéčka klíčovou roli. Používání pesticidů výrazně snižuje populaci slunéček.

Pokud objevíte na rostlinách mšice, ale zároveň i berušky, vyčkejte pár dní s chemickým, ale i přírodním postřikem.

Na zahradě slunéčkům v boji se škůdci pomáhají i některé rostliny.

Při poklesu teplot vyhledávají slunéčka chráněná místa k přezimování, například pod kůrou stromů, v listí nebo ve štěrbinách zdí.

Beruška, sluníčko nebo berunka. Ať už slunéčko sedmitečné pojmenujete jakkoliv, v každém případě se jedná o broučka krásného a velmi užitečného.

Slunéčko sedmitečné je jedním z našich nejznámějších a také nejhojnějších brouků. Žije na různých rostlinách, kde larvy i dospělci pronásledují mšice a červce (jedná se o velmi užitečný hmyz).

tags: #slunecko #sedmitecne #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Pohled do Naší Přírody
• Udržitelnější budoucnost s ekologickými sáčky
• Výpočet stability obce Křenovice
• Postupy recyklace průmyslových vod
• Jak funguje úplný klimatický systém?