Naše Příroda: Archiv Čísel a Pohled do Nového Vydání

Podzim nám sice přiměl sáhnout v šatníku po bundách a teplejších ponožkách, zato nám ale předvádí nádherné barevné kompozice. A Naše příroda k nim přidává své letošní páté číslo. V něm se podíváme na zoubek další skupince „vetřelců“, tentokrát z hmyzí říše, i přes chladnější počasí zavítáme k rybníku, z drahokamů si přiblížíme olivín, nakoukneme do života jezevců a do hnízd městských holubů či se zaposloucháme se do árií a tónů z hor a skal. Tak hezké podzimní čtení!

Festivaly a soutěže

Blíží se Prague Science Film Fest. Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF) ukáže, že dokument má mnohem blíže k potápění, než bychom čekali. Festival v kampusu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) představí od 20. do 23. Nenechejte si festival ujít.

Po obojživelnících a vážkách startuje 15. září třetí etapa celostátní akce 3x 30 dnů pro mokřady, ve které mohou děti i dospělí opět vyrážet k mokřadům a tentokrát pozorovat ptáky, další ohrožené obyvatele těchto významných a vzácných biotopů. Český svaz ochránců přírody tuto akci letos vyhlásil jako součást svých aktivit na ochranu mokřadů. Do 14. října bude možné se zúčastnit její výherní části.

Ve hře je další fotopast a návštěva záchranné stanice pro volně žijící živočichy pro vylosovaný dětský kolektiv. Hlavně však zvýšení povědomí veřejnosti o problémech, s nimiž se mokřady potýkají, a jejich potřebné ochraně.

Ocenění pro ochránce přírody

Dne 19. a další ocenění osobnostem, které chrání přírodu a pomáhají zlepšovat životní prostředí. V hlavní kategorii za dlouhodobý přínos porota ocenila Michala Bartoše, ředitele centra ekologických aktivit Sluňákov. Výjimečný počin uplynulých let připomněla cena pro Ivanu Bufkovou, bioložku a ekoložku, která se zasadila o obnovu mokřadů na Šumavě.

Čtěte také: Českého Středohoří

Digitální verze časopisu Naše příroda

Fandíte spíše digitální formě časopisů? Nově si můžete časopis Naše příroda objednat elektronicky - jako předplatné či jako jednotlivá čísla, a doplnit tak třeba svoji sbírku.

Vzpomínka na Vojena Ložka

Dne 15. 8. 2020 zemřel v motolské nemocnici, krátce po svých 95. narozeninách, Vojen Ložek, zakladatelská osobnost moderní evropské malakologie a komplexního výzkumu čtvrtohor, jeden z nejvšestrannějších českých přírodovědců a vrcholných představitelů naší vědy.

Byl dokonalým znalcem řady přírodovědných disciplín, autorem více než 1 500 vědeckých sdělení, včetně několika desítek knih a obřích monografií typu Měkkýši českého kvartéru (1955), Quartärmollusken der Tschechoslowakei (1964) či Příroda ve čtvrtohorách (1973), kapitol ve světových kompendiích o výzkumu čtvrtohor a biologii měkkýšů atd.

Získal řadu prestižních ocenění - např. čestné členství ve Philosophical Society of Cambridge, medaili Albrechta Pencka za zásluhy o světový rozvoj poznání čtvrtohor, zlatou medaili Gregora Mendela za zásluhy v biologických vědách, Cenu ministra životního prostředí ČR atd.

Vojen Ložek velmi výrazným způsobem ovlivnil ovšem i dění v praktické ochraně přírody a strategii krajinného managementu na nejrůznějších organizačních, prostorových a časových úrovních. Průběžně ukazoval, že symbióza ryze vědeckého pohledu a praktických ochranářských a pedagogických aktivit je nejen možná, ale i pro všechny zúčastněné také velmi přínosná a důležitá.

Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví

V tomto směru byl ovšem Ložek disponován zcela ojedinělou fenomenální znalostí fantastických detailů nejrůznějších lokálních, interregionálních a významových specifik nesčetných přírodovědných souvislostí a jedinečnou schopností vnímat tyto skutečnosti netriviálním, současně však velmi vyváženým způsobem zohledňujícím se stejnou pozorností tu dynamiku sedimentačních procesů, tu behaviorální ekologii různých měkkýšů, tu historické peripetie keltského osídlení, tu společenské souvislosti příslušného přírodovědného problému.

Dr. Ložek patřil ke generaci vědců, jejichž formování nezanedbatelně ovlivnilo uzavření vysokých škol v době německé okupace - a řekl bych, že způsobem rozhodně nikoliv pouze záporným. Národní muzeum, kam Vojen počátkem války co mladičký gymnaziální zájemce o přírodu přichází, je v té době útočištěm celé plejády vynikajících představitelů předválečné generace, věnujících se zde ve splendid isolation muzejních zákoutí svým přírodovědným zálibám naplno, pro ně samé a jaksi navzdory podmínkám.

To platí do značné míry i o Jaroslavu Petrbokovi, malakologovi, s nímž přichází Vojen Ložek do kontaktu nejdříve, a který jej současně inspiruje patrně i v dalším směru - souběžným zájmem o problematiku archeologie, paleontologie, geologie, karsologie, geografie a botaniky.

Po válce přichází Ložek na Přírodovědeckou fakultu UK, souběžně studuje biologii a geologii a v roce 1948 nastupuje do Státního geologického ústavu, kde se zásadním způsobem podílí na formování komplexního oddělení výzkumu čtvrtohor, pracovní skupiny, která průběžně organizuje do té doby zcela nebývalé komplexní výzkumné programy.

Od roku 1956 do roku 1963 se hlavním Ložkovým úkolem stává vypracování mapy půdních substrátů a přirozených hnojiv. Díky němu fyzicky prozkoumal doslova každý kilometr celého území tehdejšího Československa, a to s možností nezanedbatelného technického zázemí k nejrůznějším výzkumným aktivitám. Tuto příležitost využil skutečně dokonale.

Čtěte také: Životní Prostředí a Klimatické Změny

Vedle samotné mapy a mnohasetstránkových komentářů odkryl a podrobně zpracoval množství lokalit zásadních pro poznání kvartéru v nejobecnějších souvislostech a současně zmapoval mikro-biogeografickou proměnlivost fosilních i recentních společenstev měkkýšů a rostlin v měřítku, o kterém se tehdy v Evropě nikomu nesnilo.

Získaný datový aparát a jeho bezprostřední propojenost se znalostí místních geologických podmínek a nejmladší geologické minulosti se staly základním impulsem pro komplexní přehodnocení stratigrafie mladších čtvrtohor (stratigrafie spraší, travertinů a jiných pokryvných uloženin) ale zejména pro nové tematické vymezení příštího výzkumu.

S tím přichází Ložek do nově založeného Geologického ústavu ČSAV, kde se soustředěně věnuje, souběžně s tématy recentní fauny a krajinné ekologie, zejména problematice faciality a historii nejmladšího úseku čtvrtohor - holocénu.

Vypracoval celou sérii operačních postupů výzkumu holocénu v karbonátových uloženinách a využití měkkýšů a jiných skupin fosilií v detailním a komplexně pojatém výzkumu čtvrtohor. Ukázal četná specifika vývoje v suchozemském prostředí, různých geografických a klimatických oblastech a zhodnotil význam řady dílčích faktorů bezprostředně ovlivňujících dynamiku litogenetických a faunogenetických procesů.

Další zajímavosti z čísla

Hlavním cílem časopisu Naše příroda je ukázat všem čtenářům krásy domácí přírody, dostat jej do školních lavic a do budoucna bychom rádi podpořili i zajímavé domácí projekty, které se přírody týkají. Neziskový projekt populárně naučného přírodovědného časopisu se zaměřením na flóru, faunu a zajímavá místa České republiky i nejbližších států.

Na konci října jsme měli možnost zúčastnit se premiéry dokumentárního snímku Kongo: Cena slona, jehož jsme hrdým mediálním partnerem. Příroda nezná hranice - a přestože je Republika Kongo pro nás vzdálenou a neznámou zemí, stav tamní biodiverzity se dotýká i nás.

Je u nás krásně. Přesvědčit se o tom můžete při každé cestě do přírody, ale i při prohlížení výsledků naší fotosoutěže. Fotosoutěž se stala krásnou tradicí, která každoročně spojuje stovky talentovaných autorů a milovníků přírody. Letošní ročník opět potvrdil, že naše okolí je pro fotografa nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Děkujeme všem účastníkům, kteří nám své snímky poslali.

Náš tradiční nástěnný kalendář je opět tady!

tags: #nase #priroda #starsi #cisla #archiv

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj přírody a člověka
• Červený seznam ČR
• Třídění odpadu: Průvodce
• Informace o vlakovém stanovišti Bukovno
• Doprava Rožnov pod Radhoštěm