Sociální a ekologické problémy: Přehled

Ekologie se zabývá vztahy v přírodě, respektive vztahy mezi organismy navzájem a organismy a prostředím. Termín ekologie často bývá nesprávně používán pro ochranářské aktivity a tvorbu životního prostředí. Nejde o jedno a to samé.

Klimatické změny

Klimatické změny jsou nejdůležitějším tématem dnešní doby i budoucnosti. Jak lidské aktivity ovlivňují klima na planetě? Co nás čeká? Jak přispět ke zmírnění globálního oteplování v osobním životě? Adaptovat se na klimatické změny nebo vyhynout? Jaký osud čeká tučňáky v arktických oblastech a motýly na Havaji?

Naučíme se, jak funguje klimatický systém naší planety a přemýšlet o svém místě v lokálním a globálním ekosystému.

Uhlíková stopa

Uhlíková stopa - jak se naše každodenní činnosti podepisují na životním prostředí? Jak zmírnit svou uhlíkovou stopu? Používat kalkulačky osobní uhlíkové/ekologické stopy, přemýšlet o dopadu svých každodenních činností na lokální a globální ekosystém a snižovat svou osobní uhlíkovou stopu.

Plastové odpady

Miliardy igelitových sáčků, nakupování bez obalů, sběrači plastů v indických městech, životní cyklus výrobků… Kolik odpadu vyprodukuje ročně jeden průměrný Evropan? Co ukrývají navršené kopce na okrajích velkých měst? Je v oceánech víc plastů než ryb?

Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu

Naučíme se přemýšlet nad plastovými obaly a výrobky z plastu, které používám, snižovat spotřebu plastových obalů na minimum a osvojíme si zásady „zero waste“.

Šetrné nakupování a konzumace

Jak šetrně nakupovat / konzumovat? Každá lidská činnost, každý výrobek nebo služba, kterou nakupujeme, má určitý (většinou negativní) vliv na životní prostředí. Naučíme se zásady šetrného nakupování a konzumování.

Znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech, WHO. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.

Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.

Čtěte také: Ekonomika, společnost a Ahold

Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.

Přízemní ozon je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.

Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.

Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu. Tento plyn, který se běžně vyskytuje v rezidenčních zařízeních, totiž přispívá k výskytu rakoviny plic po celém světě.

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3.

Čtěte také: Propojení sociální pedagogiky a environmentálních studií

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Z evropských opatření vychází Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku, ČHMÚ. Tyto limity sice do značné míry reflektují poznatky a pokyny WHO, i tak ale mnohonásobně Evropské limity převyšují a připouští tak vyšší míru znečištění.

V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Celkově lze také říci, že zatížení znečištěným ovzduším je v Česku a v Evropě nižší než světový průměr.

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí, Our World in Data. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob.

Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %. V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

V tabulce níže je uveden přehled klíčových faktů o znečištění ovzduší a jeho dopadech:

Index živé planety (Living Planet Index - LPI)

Index živé planety (anglicky: Living Planet Index - LPI) je ukazatel vypovídající o biodiverzitě, který mapuje jak environmentální, tak i sociální prostředí na Zemi. Index je velmi náročný na data, která je obtížné získat, oproti tomu je poměrně jednoduchý, co se týče metodologie (struktury). V podstatě se jedná o agregaci (aritmetický průměr) tří složek. Každé komponentě je tak dána stejná důležitost.

Index má pak značnou vypovídající hodnotu o snižující se biologické rozmanitosti, tedy o zmenšujícím se přírodním kapitálu. Zpracovává se již čtyřicet let, a to stejnou metodikou, která sleduje velké množství přírodních druhů.

Ukazatel mapuje 3 600 populací, 1300 obratlovců, 695 suchozemských druhů, 274 mořských a 344 sladkovodních druhů (přičemž se sbírají data z celého světa).[1] Výsledky z roku 2003 jsou pak ve srovnání s rokem 1970 značně znepokojivé. Suchozemský index vykazuje pokles o 31%, mořský o 27% a sladkovodní o 28%, k zdaleka největšímu úbytku přitom došlo v tropické oblasti, kde je biologická rozmanitost největší (což je alarmující vzhledem ke skutečnosti, že pokles rozmanitosti známých druhů byl zcela jistě doprovázen i masivním úbytkem druhů ještě neobjevených). Úbytek biodiverzity je pak přímo úměrný narůstajícímu zatěžování ekosystémů - ekologické stopě.

Historické perspektivy

Ekologické problémy současnosti jsou vnímány jako důsledek moderní doby, moderního způsobu života. Naše civilizace však není první civilizací, které začínají tyto problémy přerůstat přes hlavu. Většina rozvinutých civilizací, které zanikly, se taktéž potýkala s proměnami přírodního prostředí, které si částečně zavinily.

Dnes nás trápí globální oteplování, stoupání hladiny moří, znečištění prostředí. Co však trápilo lidi v minulosti? S jakými ekologickými katastrofami a problémy se museli potýkat? Podíváme se do minulosti Evropy, jak na tom byli předchůdci naší civilizace.

V první řadě je důležité zmínit, že změny podnebí a počasí jsou přirozené. Tyto „velké“ změny jsou činností člověka ovlivnitelné pouze částečně, souvisí s pohyby zemských desek a s kolísáním hladiny moří, jsou spojené s cyklem dob ledových a meziledových. Celkově lze ekologické problémy člověka rozdělit na přirozené (např. Kolísání hladiny moří je dáno množstvím vody vázané v ledovcích, která je dána především teplotou na Zemi. A vše pramení z pohybu Země kolem Slunce.

Za výrazný vliv erupce sopky na lidskou společnost v Evropě je považovaný výbuch Théry (Santorini, Řecko) v období doby bronzové. Odhaduje se, že tento výbuch byl 4 x silnější erupcí, než dobře dokumentovaná erupce Krakatoa. Právě tento výbuch je považovaný za jednu z inspirací k příběhu o zániku Atlantidy.

Nicméně nemálo problémů si člověk způsobil sám. Velkým problémem již od starověku byl nedostatek dřeva a změny související s odlesněním ve středomoří. Potíže byly dány jednak tím, že se jedná o důležitou stavební surovinu, ale také tím, že s odlesněním souvisí eroze půdy.

Aktivity NESEHNUTÍ

V roce 1997 vzniklo v Brně hnutí, které spojilo lidi přesvědčené, že ekologické problémy mají své sociální příčiny a také sociální důsledky, a proto se problémy vztahu lidí a přírody nedají řešit odděleně. Tak se zrodilo NESEHNUTÍ - Nezávislé sociálně ekologické hnutí.

První velkou zkouškou byla kampaň Příroda, nebo asfalt?, zaměřená na zastavení rychlostní silnice R43, která měla zničit oblast Brněnské přehrady a ohrozit sídliště Bystrc. Jednou z prvních akcí bylo zasazení 43 stromů v místech plánované trasy. Spolu s místními lidmi, odborníky a odbornicemi, NESEHNUTÍ připravilo odborné analýzy, happeningy i protesty, které přerostly v jednu z nejdéle trvajících ekologických kampaní v Česku.

Na konci 90. let se NESEHNUTÍ aktivně zapojilo do boje proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín - pořádalo demonstrace, besedy a sbíralo podpisy za referendum o jejím osudu. V roce 1999 NESEHNUTÍ zahájilo kampaň S.O.S. Čečensko, která reagovala na druhou ruskou invazi do Čečenska a patřila k nejintenzivnějším lidskoprávním aktivitám organizace. Pořádaly se symbolické akce, demonstrace a happeningy před ruským konzulátem v Brně, odsuzovaly se válečné zločiny a vyjadřovala se solidaritu s civilními oběťmi.

Kampaň Proti obchodu se zbraněmi - Stop IDET - se zaměřila na kritiku zbrojařského veletrhu IDET a na upozorňování na neetické praktiky spojené s obchodem se zbraněmi, jako je porušování embarg, korupce či vyzbrojování diktatur a válčících stran. NESEHNUTÍ pořádalo protestní akce, demonstrace, koncerty, tiskové konference a vydalo leták Zastavme obchod se smrtí. Od roku 2005 se kampaň rozšířila o antimilitaristický festival ProtestFest, a i když počet přímých akcí později klesl, pokračovaly symbolické protesty, například blokáda Ministerstva obrany v roce 2003.

Kampaň Jídlo místo zbraní (Food Not Bombs), do které se NESEHNUTÍ zapojilo v roce 2001, upozorňovala na nesmyslné utrácení peněz za zbraně, zatímco lidé trpí hladem. Aktivní lidé pravidelně rozdávali*y veganské jídlo lidem bez domova a pořádali*y akce proti zbrojnímu průmyslu. Současně se rozvíjelo téma práv zvířat - od protestů proti kožešinovým farmám a cirkusům po osvětové akce o veganství a soucitu.

Na přelomu tisíciletí se NESEHNUTÍ stalo výraznou silou občanské společnosti a své aktivity rozšiřovalo do skupin například v Čáslavi, Chrudimi, Kojetíně či Příbrami. Kampaň Zaostřeno na hypermarkety upozornila na nekontrolovanou výstavbu obchodních center, ničení krajiny a ztrátu lokálního obchodu. V roce 2001 vznikla výrazná iniciativa Ženská práva jsou lidská práva, která otevřela témata rovnosti, domácího násilí, aktivního otcovství i sexismu v reklamě - v době, kdy se o genderu v Česku téměř nemluvilo.

V těchto letech také pokračovaly iniciativy jako Den bez aut, Cyklojízda a aktivity za zastavení procesu rušení přechodů pro chodce v Brně. Podařilo se zastavit plánovanou třetí a čtvrtou vlnu rušení přechodů, přičemž při prvních dvou vlnách bylo zrušeno okolo sta přechodů. V roce 2005 také vznikla samostatná kampaň zaměřená na ekologické poradenství a podporu aktivních lidí při ochraně životního prostředí - Ekologická poradna.

Po roce 2010 NESEHNUTÍ rozšiřuje záběr a začíná aktivně zasahovat i do veřejného života Brna. Podporuje dále participaci obyvatel skrze Ekoporadnu, ale také vznikl program Občanské oko. Na poli lidských práv přibývají nové směry: podpora nezávislých médií a občanských iniciativ v Kavkaze, projekty s partnerskými organizacemi na Balkáně či v Ázerbájdžánu. NESEHNUTÍ tak z místního hnutí vyrostlo v mezinárodního aktéra občanské solidarity. V ekologických kauzách pokračuje odpor proti expanzi obchodních řetězců či necitlivým zásahům do krajiny.

Období po roce 2016 přináší novou energii a nová témata. Objevuje se téma klimatické spravedlnosti a férové společnosti - důraz na propojení ochrany planety se sociálními otázkami. Vznikla například aplikace muzudychat.cz pro sledování stavu a vývoje kvality ovzduší v Brně. Prostřednictvím další aplikace muzudychat.cz zase více než 500 lidí zaslalo připomínky k brněnskému Plánu mobility.

Na každoroční zbrojařský veletrh IDET v Brně reagovalo NESEHNUTÍ každoročním protestem, happeningem a otevřeným dopisem pořadatelské firmě Veletrhy Brno. Kromě toho, že se stalo NESEHNUTÍ součástí koalice za zrušení klecových chovů, v roce 2019 odstartovalo kampaň Hlava na hlavě s cílem podpořit evropskou občanskou iniciativu za zákaz používání klecí ve velkochovech hospodářských zvířat.

V roce 2020 NESEHNUTÍ reagovalo na masové protesty v Bělorusku organizací demonstrací, výstav a kampaně Vlaštovky svobody, současně podporovalo udržitelný rozvoj města Brna zapojením více než 2000 občanů*ek do připomínek územního plánu a otevřených dopisů radním. Po roce 2021 se hnutí znovu zapojuje do mezinárodních projektů, například na podporu občanských novinářů v postsovětských zemích a aktivistek zasažených válkou v Ukrajině. Pokračují programy zaměřené na genderovou rovnost, environmentální spravedlnost a aktivní občanství.

V programu Společně k rozmanitosti vzniká prostor, kde se příchozí a místní učí spolu žít, sdílet a pomáhat si, například díky projektu Czáry Wáry. Další aktivitou jsou dětské příměstské tábory a kreativní kroužky podporují přirozenou integraci a respekt mezi kulturami. Kampaň Pestré jídelny slavila velké vítězství: novela vyhlášky o školním stravování, která vstoupila v platnost 1. září 2025, umožňuje dětem zdravější a udržitelnější obědy.

Projekt Slunce pro Ukrajinu pokračuje s budováním solárních elektráren na střechách ukrajinských nemocnic. V roce 2025 mají elektrárny už ve 13 městech a nová vzniká na střeše lvovské nemocnice sv. Lukáše. NESEHNUTÍ také spolupořádá demonstrace Zachraňme Ministerstvo životního prostředí v Praze a Brně, kterých se účastní tisíce lidí na obranu nezávislosti a odbornosti resortu. Po dlouhých 28 letech přichází i pravidelný newsletter či nová vizuální identita NESEHNUTÍ. Po téměř třiceti letech práce je NESEHNUTÍ respektovanou organizací s lokálním srdcem a mezinárodním dosahem.

tags: #sociální #a #ekologické #problémy #přehled

Oblíbené příspěvky:

• Život a chování černé zvěře
• Výskyt orchidejí v České republice
• Likvidace asfaltového papíru
• Ráj přírody na Helu
• Recyklace v Trutnově