Množství vyprodukovaného odpadu neustále roste a tato skutečnost má negativní vliv nejen na naše životy, ale i na životní prostředí. Proto roste také tlak na jeho co nejefektivnější využití. Mnoho z nás si to neuvědomuje, ale každý neseme obrovský podíl na tom, jaká bude další cesta odpadu. Pokud třídíme odpad, neměli bychom zapomínat, že kromě samotného třídění je důležité dodržovat určité zásady, jinak se totiž může stát, že i když odpad vytřídíme do sběrných nádob, k recyklaci nedoputuje.
Zákon o odpadech stanovuje povinnost třídění pro domácnosti i firmy a podnikatele. Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem.
S tím, kam vytřídit obalové odpady, poradí symboly (písmena a čísla), kterými jsou obaly označeny. Jedná se o tzv. „recyklační značky“, které tvoří trojúhelníkové grafické symboly doplněné o číselné či textové označení materiálu.
Nádoby na tříděný odpad jsou systematicky kategorizovány podle barev. Základními barvami jsou modrá na papír, zelená na sklo, žlutá na plasty a oranžová na nápojové kartony.
Jedná se o odpad, kterého české domácnosti vyprodukují největší množství. Do papíru patří všechen tisk, staré sešity, papírové krabice (rozložené!), obálky nebo lepenka. Nevadí kovové svorky ani foliová okénka na obálkách - vše se odstraní při recyklačním procesu. Nevhazujte do modrého kontejneru jakkoliv znečištěný nebo mokrý papír. Nepatří tam ani termopapír, tedy účtenky.
Čtěte také: Rak a jeho klepeta
Plata od vajec a ruličky od toaletního papíru můžeme třídit do sběrných nádob na třídění papíru. Při třídění papírového odpadu nevadí sponky používané k sešití listů třeba u časopisů či knih. Naopak u knih nelze třídit pevnou vazbu - tu je potřeba oddělit od měkké části, kterou můžeme vytřídit.
Do papíru nepatří: mokré, mastné a znečištěné papíry, voskový a uhlový papír (kopírák), termopapír, použité papírové kapesníky, hygienické vložky, obvazy, obaly ze směsi papíru a jiného materiálu. Na závěr základní zásada: netřídíme mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír!
Do kontejnerů na papír netřídíme fotografie, které obsahují chemické příměsi.
Na třídění skla se používají dva druhy kontejnerů. Barevné jde do zeleného, čiré pak do bílého. V případě, že je jen jeden druh kontejneru, můžete do něj vkládat sklo bez ohledu na jeho zbarvení. Můžete vyhodit jakékoliv barevné a mléčné sklo. Skleněné obaly třídíme prázdné, obsah bychom měli ideálně vytřít či vyškrábat, drobné znečištění ale nevadí, a tak není potřeba obaly vymývat. Při třídění nemusíme sundávat víčka, nevadí ani etikety.
Pokud jsou v místě oba kontejnery, je nutné rozlišovat sklo čiré (do bílého kontejneru) nebo barevné (do zeleného kontejneru). Tabulové sklo třídíme bočním podlouhlým vhozem, větší množství je ideální odvézt na sběrný dvůr.
Čtěte také: Trash-picker vs. LEVIOR: Který sběrač je lepší?
Do skla patří: lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, tabulové sklo od oken a dveří, sklenice od kečupů, marmelád, zavařenin, rozbité skleničky.
Do kontejnerů na sklo nepatří porcelán a keramika, termosklo (zapékací mísy, varné konvice apod.), autoskla, zrcadla, drátěné sklo, teploměry atd. Do skla nepatří: keramika, porcelán, zrcadla, autoskla, drátované sklo, pozlacená či pokovená skla, (+ zálohované vratné lahve, které je vhodnější vracet do obchodu).
Před tříděním skla do sběrných nádob nemusíme odstraňovat víčka, ani etikety, obaly není třeba vymývat.
Plasty představují největší náročnost co se prostoru týče. Je proto velmi důležité ho při třídění co nejvíce deformovat a zmenšit - sešlápnout, zmačkat apod. PET láhve, ale i ostatní duté obaly od potravin, kosmetiky a čisticích prostředků musíme před vhozením do barevného kontejneru vždy zmáčknout či sešlápnout, abychom maximálně zmenšili jejich objem.
Do plastu patří: fólie, sáčky, plastové tašky, sešlapané PET lahve (může být i s víčkem), obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky (od jogurtů, mléčných výrobků), balící fólie od spotřebního zboží, plastové cd obaly (nikoliv cd samotné), polystyrén (velké kusy ideálně rozkouskovat).
Čtěte také: Druhy pytlů na sběr odpadu
Jednorázové plastové obaly od jídla, jako jsou polystyrenové boxy a plastové krabičky na obědy, obaly od sýrů či salámů, ale třeba i kelímky od jogurtů nebo od pomazánek, nesmí být příliš znečištěné nebo mastné. Zbytky obsahu stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít např. papírovou utěrkou, kterou jsme právě setřeli kuchyňskou linku.
Do kontejnerů na plastový odpad nepatří obaly se zbytky nebezpečného obsahu, jako jsou chemikálie a barvy (značí symbol nebezpečný odpad), mastné a znečištěné obaly se zbytky jídla, plastové vodovodní trubky, zbytky podlahových krytin. Do plastu nepatří: mastné obaly, obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od oleje (ani kuchyňského, pokud není láhev vymytá), žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny, novodurové trubky.
Nápojové kartony jsou složeny z několika vrstev. Označují se jako Tetra Pak. Tento odpad se vhazuje do tříděných kontejnerů oranžové barvy. Můžete vyhodit krabice od vína, džusů, mléka a mléčných výrobků. Obaly je třeba sešlápnout, aby nezabraly tolik místa.
V Česku se nápojové kartony třídí na některých místech, kde pro ně existují kontejnery s oranžovou nálepkou (kontejnery nemusí být celé oranžové a dokonce může jít třeba jen o oranžové pytle) a nebo kde je možné je třídit společně s plasty (do žlutých kontejnerů, které mají i oranžovou nálepku).
Tak jako v případě jiných druhů odpadů i zde platí, že obaly musí být řádně vyprázdněné a sešlápnuté, nesmí být mastné. Při třídění do sběrných nádob na nápojové kartony nevadí víčka.
Nápojové kartony jsou z více něž 75 % z velmi kvalitního papíru, proto je důležité je třídit!
Do oranžového kontejneru naopak nevhazujte kartony se zbytky nápojů a potravin nebo měkké sáčky např.
Kovový odpad patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou. Jakýkoliv objemnější odpad (kovové roury, trubky, hrnce, vany, kola, elektrospotřebiče apod.) odvážíme vždy na sběrný dvůr. Stejně tak na sběrný dvůr odvezte plechovky od barev, tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, toxické kovy (olovo, rtuť) nebo vysloužilá zařízení složená z více materiálů.
Kontejnery na kovový odpad jsou určeny zejména k třídění drobnějšího kovového odpadu, jako jsou nápojové plechovky, plechové obaly od potravin, kovová víčka z láhví apod. Hlavním místem pro sběr rozměrnějšího kovového odpadu jsou sběrné dvory a výkupny surovin.
Plechovky, konzervy a další drobný kovový odpad patří samosebou do šedého kontejneru!
Tak jako v předešlých případech třídíme kovové obaly bez zbytku obsahu - ten stačí důkladně vytřít či vyškrábat, v případě tub vymačkat. I v tomto případě se snažíme zmenšit velikost tříděného odpadu, je-li to možné.
Do kontejnerů na kovy nepatří kombinované obaly (např. pokovený papír a plast, výjimkou jsou nápojové kartony, které třídíme do nádob určených k jejich sběru), plechovky od barev a laků, spreje a tlakové nádobky se zbytky obsahu, obaly od nebezpečných látek, těžké nebo toxické kovy, jako jsou olovo a rtuť, elektroodpad a baterie.
Kontejnery na bioodpad mají hnědou barvu a vyhazuje se do nich jen některý biologický odpad, který pak lze použít na kompost. Bioodpadem rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr.
Bioodpad určitě nepatří do směsného odpadu. Nejlepším řešením je bioodpad zkompostovat rovnou v domácnosti. Na zahradě k tomu poslouží zahradní kompostér, v bytě pak například vermikompostér. Ušetří se tím zbytečné emise a náklady na převoz a zpracování. Pokud nemáme možnost sami bioodpad zkompostovat, ideální je zajistit si hnědou popelnici, která bude pravidelně svážena, případně oslovit obec nebo město a zeptat se na konkrétní řešení pro vaši samosprávu.
Bioodpad (biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu) pocházející především z kuchyně patří do hnědé popelnice. Patří sem: kuchyňské zbytky (slupky, jádřince, pecky, odřezky ovoce a zeleniny), pokojové rostliny, zemina z květináčů, popel z dřevěného uhlí, kávová sedlina.
Nepatří sem: rostliny napadené plísní, živočišné zbytky (maso, kosti, kůže), skořápky od vajíček, mléčné zbytky (sýry, jogurty, mléko), oleje ze smažení, exkrementy, uhynulá zvířata, cigaretové nedopalky.
Bioodpad je nutné vyhazovat bez sáčků, i když jsou kompostovatelné.
Nebezpečný odpad představuje druh odpadu s materiálem nebo látkami, které jsou životu a životnímu prostředí krajně nebezpečné. Jedná se zejména o látky, které jsou výbušné, hořlavé, dráždivé, toxické, infekční, karcinogenní, mutagenní, žíravé apod. Používají se na něj kontejnery s růžovou barvou.
Prakticky v každé domácnosti najdeme nějaký nebezpečný odpad - každý z nás ho ročně vyprodukuje průměrně několik kilogramů. Do této kategorie počítáme léky, zářivky, akumulátory a baterie, ledničky, barvy, lepidla, minerální oleje či fotochemikálie a obaly od nich. Obsahují nebezpečné chemikálie nebo vysoce toxické kovy jako olovo, kadmium, rtuť či arzen, které by na obyčejné skládce mohly kontaminovat vodu, půdu nebo vzduch.
Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu! Nesmí na skládky ani do běžné spalovny, ale likviduje se ve speciálních zařízeních. Proto je nutné ho odnést do sběrného dvora. Využít můžete také mobilní sběr, pokud ho vaše obec organizuje.
Patří sem léky (ty se odevzdávají v lékárnách), zářivky, výbojky, akumulátory, baterie, ledničky, mrazničky, barvy, lepidla a oleje, pneumatiky, počítače, elektronika, tonery do tiskáren. Všechny tyto výrobky je nutné odevzdat ve Sběrných dvorech (elektroniku a běžné baterie i v prodejnách elektroniky), případně počkat, až obec uspořádá mobilní svoz nebezpečného odpadu.
Téměř všechny vysloužilé elektronické výrobky lze vrátit zpět prodejci. Právě u těchto prodejců ve většině případů naleznete kontejnery na elektroniku, které jsou navíc rozděleny na sběr baterií, zářivek a výbojek nebo drobných elektrospotřebičů. Také bílé zboží, jako jsou lednice, mrazáky nebo sporáky, je možné zlikvidovat u prodejců elektroniky. Právě proto platíte tzv. recyklační poplatek.
Pro elektroodpad jsou určeny speciální, většinou červené, kontejnery.
Do směsného odpadu se logicky vyhazuje vše, co není možné třídit, respektive recyklovat. Do směsi se řadí ty odpadky, které zatím nelze recyklovat a jinak využít a zároveň které nepatří do kategorie nebezpečných odpadů. Rovněž by se do směsi neměl dávat velký bioodpad (např.
Sem patří především celá škála kombinovatelných obalů, které se skládají z cíce druhů materiálů. Kombinované obaly se jednotně označují velkým písmenem C, které znamená, že jde o kombinovaný obal a lomenou čarou (/), za ní následuje označení materiálu, který v daném výrobku množstevně převažuje (např C/PAP, C/ALUE/LDPE, C/PAP/ALU).
Do směsného odpadu patří: v podstatě všechny drobné odpady, které se nedají recyklovat, nepatří do sběrného dvora a nejsou nebezpečným odpadem. Dále věci, které zdánlivě patří do tříděného odpadu, ale už se recyklovat nedají (např. rulička od toaletního papíru, papírové plato od vajec) a nebo jsou znečištěné (např.
Do směsného odpadu nepatří: recyklovatelný odpad, nebezpečný odpad, nadměrný opad (např. nábytek), tráva, klacky, nebezpečný odpad (např. zářivky, baterie, tonery, pneumatiky), elektronika...
I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Mívá různé barvy, většinou tmavě oranžovou nebo červenou. Důležité je, že je označena nálepkou pro tuky a oleje. Patří do ní všechny tuky a oleje z kuchyně, které je nutné prvně slít do plastové nádoby a pevně uzavřít. Pozor! Tuky ani oleje nikdy nevylévejte do dřezu ani do kanalizace! Vylité tuky a oleje jsou příčinou ucpaných potrubí a kanalizací, které se pak musí složitě a nákladně čistit. Jejich důkladné odstranění z vody je navíc téměř nemožné i pro čističky odpadních vod.
tags: #soupis #odpadu #tříděného #dle #barev