Sova pálená: Výskyt v přírodě a ochrana

Sovy jsou odpradávna spjaty s životem člověka. Jejich zobrazení nacházíme na rodových erbech, starých uměleckých dílech, ve znacích měst. Na přítomnost sov u nás upozorňují místní názvy jako Sovinec (Eulenburg), Výří kámen (Uhustein), Kalousov, Vejroviny, Výrava apod. Sovy to ovšem neměly vždy jednoduché.

Z minulých stoletích jsou dokumentovány případy, kdy sovy byly přibíjeny na vrata hospodářských dvorů na ochranu před bleskem, krupobitím nebo jako požehnání pro dobytek. Toto počínání má svůj základ již v antice. Až později člověk pochopil, jak mu mohou být sovy užitečné a začal jejich výskyt záměrně podporovat, o čemž svědčí tzv.„soví okénka“ ve štítech stodol mnoha států Evropy.

Rozpoznávací znaky sovy pálené

Sovu pálenou poznáme podle výrazného závoje srdčitého tvaru kolem obličeje, velkých černých očí a charakteristického zbarvení. Pohyblivý srdčitý závoj kolem obličeje umožňuje sově výraznou mimiku. Sova pálená má v různých jazycích různá jména. Nejčastěji je její jméno odvozeno od místa výskytu, např. norsky se sova pálená řekne Tarnugle (v překladu „věžní sova“) nebo anglicky Barn Owl (v překladu „stodolní sova“).

V některých jazycích název sovy pálené upozorňuje na zvláštnosti v jejím vzhledu. Přítomnost závoje v obličejové části sovy zdůrazňuje němčina - Schleiereule („sova se závojem“), italština pojmenovala sovu pálenou podle výskytu hmatových druhotně pozměněných per v obličejové části - Barbagianni (v překladu „Janovy vousy“). Skvrnitost spodní části těla (název poddruhu guttata, kde „gutta“ znamená „kapka“), dále v cizích jazycích nalezneme pojmenování sovy podle nočního křiku či tichého letu.

Systematické zařazení a rozšíření

Na světě bylo doposud popsáno 205 druhů sov, zařazených do dvou čeledí. Do čeledi sovovití (Tytonidae), kam náleží i sova pálená, je zařazeno ve dvou podčeledích celkem 16 druhů; ostatních 189 druhů sov náleží do čeledi puštíkovití (Strigidae). Sova pálená je tzv. kosmopolitní druh, obývá všechny světadíly s výjimkou Antarktidy a jiných extrémně chladných nebo velmi teplých oblastí.

Čtěte také: Příroda Vysočiny: Sovy

V současnosti je známo 28 poddruhů, přičemž v Evropě žijí čtyři: T.a. alba, T.a. guttata, na Sardinii a Korsice T.a. ernesti a na Krétě T.a. erlangeri.

Způsob života a potrava

Sova pálená má dobře vyvinutý sluch a dokáže přesně určit, odkud se ozývá zvuk kořisti, kterou loví v noci za velmi tichého letu nízko nad zemí. Potravu sovy pálené tvoří zejména drobní savci (97 %), v malé míře ptáci, obojživelníci a hmyz. Nejoblíbenějším úlovkem sovy pálené je hraboš polní, který pro ni díky své hmotnosti (15-40 g) představuje nejvýživnější zdroj potravy.

Hnízdění

Sova pálená obsazuje hnízdiště v průběhu ledna, kdy v závislosti na klimatických podmínkách - množství sněhu a venkovní teplotě - začínají námluvy. Jako první přilétají na hnízdiště samci. V období toku se sova pálená ozývá nápadným teritoriálním hlasem, který lze nejlépe popsat jako táhlý chvějivý vřískot, který ke konci nabývá na intenzitě a je náhle ukončen. Ozývají se tak obě pohlaví.

Tento hlas je možno slyšet nejčastěji v prvních měsících roku, kdy ptáci v páru létají nad lovištěm v blízkosti budoucího hnízda. Hlas samce je poněkud vyšší než hlas samice, má výrazněji hráškovité zabarvení a lze jej nejlépe transkribovat jako „šrrrríííííí“. Vydává ho většinou za letu, případně z vyvýšeného místa, ve snaze přilákat partnerku. Už po narození jsou mláďata pokryta prvním prachovým peřím (tzv. neoptile), na snímku je mládě staré dva dny.

Sova pálená si vlastní hnízdo nestaví, samice snáší vejce do staré vývržkové drti nebo do vrstvy rozdrolené omítkové suti, prachu, příp. do sena nebo slámy. Během pobytu na hnízdě, ještě před snesením vajec, si samice vytváří „podestýlku“ i z vlastních vývržků. Počátek hnízdění je významně ovlivňován dostatkem potravy v krajině, závisí i na klimatických podmínkách jako je sněhová pokrývka, teplota či úhrn srážek.

Čtěte také: Sova povlečení s potiskem přírody – test a hodnocení

Většina párů začíná hnízdit koncem března a v průběhu dubna, vzácněji začínají některé páry hnízdit již koncem února nebo naopak až v červnu. V případě nedostatku potravy se sovy na hnízdišti mohou vyskytovat, ale nehnízdí. Samec již v předjaří intenzivně loví potravu a přináší ji na hnízdiště v počtu několikanásobně vyšším, než jsou oba ptáci schopni zkonzumovat.

Poblíž hnízda nebo přímo na hnízdě lze pak nalézt několik desítek ulovených jedinců kořisti, zejména hraboše polního. Samice reaguje na takto příznivou potravní situaci časnější snůškou s vyšším počtem vajec. Přetrvává- li dostatek potravy do letního období nebo se postupně zvyšuje, zahnízdí pár podruhé v roce. Občas se stává, že na hnízdě se nachází současně dospívající mláďata z prvního hnízdění krmená samcem, přičemž samice, rovněž krmená samcem, zahřívá druhou snůšku.

První a druhé hnízdění může také probíhat ve dvou odlišných hnízdech. Mláďata z druhých hnízd rodiče vyvádějí až v říjnu či listopadu, vzácněji i v průběhu prosince. Při žadonění o potravu se mláďata ozývají opakovaným syčením, jehož délka kolísá a které je na hnízdě s odrostlými mláďaty možno slyšet po většinu noci. Samice se ozývá rovněž syčením v přítomnosti samce, který je tímto zvukem stimulován k lovu kořisti a přinesení potravy.

Samice tento typ hlasu používá také jako kontaktní, když jím odpovídá samci prolétajícímu v blízkosti hnízdiště během inkubace. Později v sezoně jím samice přivolává velká mláďata zpět na hnízdo k přinesené potravě nebo jím láká mláďata z hnízda k samostatnému lovu kořisti. Komunikační hlasy používají sovy pálené rovněž k navázání a udržování kontaktu mezi sebou a k rozpoznávání partnera, např. U plně opeřených mláďat jsou patrny ještě zbytky druhého prachového peří (mezoptile).

Výskyt v kulturní krajině a ohrožení

V minulosti sova pálená obývala dutiny stromů a skal. V posledních staletích se stala druhem otevřené kulturní zemědělské krajiny s tradičními prvky vesnických osad - sakrálními a hospodářskými objekty. Našla zde nová místa ke hnízdění a také bohatý zdroj potravy. Na území Evropy si sova pálená oblíbila zejména člověkem vytvořené stavby, jako jsou kostelní věže, zemědělské a jiné hospodářské objekty, půdy, holubníky apod.

Čtěte také: Etika a MS: Případová Studie

Vzhledem k úzké a dlouhodobě trvalé vazbě sovy pálené na zemědělskou krajinu a tradiční urbánní prvky a vzhledem k výše uvedeným okolnostem došlo v ČR a dalších zemích k výraznému snížení početnosti sovy pálené, přičemž tento druh vymizel i z některých rozsáhlých oblastí, kde dříve pravidelně hnízdil. U nás početnost hnízdících párů významně kolísá v závislosti na gradacích hraboše polního, a to od 150 do 450 párů. Vzhledem k tomu, sova pálená je v České republice nadále ubývá a je zařazena v kategorii silně ohrožených druhů.

Pomocí metody kroužkování můžeme zjistit mnoho informací o způsobu života sovy, jejím pohybu, ale i úhynech. Více než třetina mláďat z prvního vrhu uhyne do půl roku po okroužkování, u mláďat z druhého vrhu jsou to téměř 2/3 z celkového počtu. První polovina roku života mláďat je kritická, a to zejména pro mláďata z druhého hnízdění, která vylétají krátce před zimou nebo počátkem zimy. V Evropě se úmrtnost sovy pálené v prvním roce života pohybuje mezi 62-72 %, meziročně však kolísá.

V průběhu 50. a 60. let 20. století u nás nastaly významné změny v krajině zemědělského venkova a ve způsobu jejího využívání. Docházelo ke slučování bloků orné půdy, ubývaly louky a mizela rozptýlená a zapojená zeleň v krajině. Tyto negativní změny se také odrazily ve vesnické a sedlácké architektuře, ve způsobu hospodaření a využívání zemědělských objektů. Zanikaly tedy biotopy, kde sova pálená nacházela dostatek alternativních zdrojů potravy v letech nízké populační hustoty hraboše polního, současně ubývaly tradiční hnízdní možnosti.

Koncem 20. století zanikaly také hnízdiště na církevních objektech v důsledku uzavírání kostelních věží proti zdivočelé populaci domácích holubů. Nelze opomenout negativní vliv stále vzrůstajícího autoprovozu, neboť zejména mladé a nezkušené sovy po vyvedení z hnízda hynou na silnicích. Statistiky v Evropě, včetně naší země, uvádějí mortalitu sovy pálené v důsledku střetů s automobily až ve výši 74 % z její celkové mortality.

Nebezpečím pro sovy na zemědělských farmách jsou různé typy technických nástrah, kde sovy a jiné druhy ptáků mohou utonout v nádržích s melasou nebo uvíznout s následným vyhladověním ve vertikálně stojícím potrubí vzduchotechniky. Dále je třeba zmínit chemizaci v krajině s možností sekundární otravy po deratizaci (nyní zejména v zemědělských objektech), střety s železniční soupravou, uvěznění v budovách a jiných objektech, vyrušování na hnízdišti.

Na úhynu sovy pálené se podílejí i klimatické vlivy. K vysokým úhynům sov dochází zejména během tuhých a sněžných zim, neboť sova pálená má na rozdíl od jiných druhů sov nedostatečně vyvinutou schopnost hromadit zásobní tuk. Peří sovy pálené má rovněž nižší izolační schopnosti, než je tomu u ostatních druhů sov.

Ochrana sovy pálené

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem se ochranáři snaží populaci sovy pálené aktivně pomáhat. V posledních deseti letech bylo v ČR pro sovu pálenou instalováno velké množství budek (3400) do různých typů hospodářských objektů na zemědělských farmách. Monitoring sov pálených, zejména na jižní Moravě, provádí spolek TYTO v čele s ornitologem Karlem Poprachem. Spolek do krajiny instaluje budky, kde nacházejí sovy bezpečný úkryt a mohou hnízdit.

Také Zoologická zahrada Ostrava pomáhá při záchraně tohoto vzácného sovího druhu. Chovem sovy pálené se intenzivně věnuje od r. 1995. Do konce roku 2021 se podařilo odchovat přes 493 soviček. Téměř všechna mláďata jsou bezplatně poskytována pro repatriaci - k posílení populace volně žijících jedinců v přírodě České republiky. Zoo Ostrava se ročně podílí na vysazení 20 až 30 mláďat sovy pálené do volné přírody.

První možností repatriace je vypouštění odrostlých, letu schopných mláďat, které ovšem nelze vypustit bez další péče. Než se naučí sama lovit svoji přirozenou potravu, jsou určitou dobu po vypuštění ještě dokrmována člověkem. Sovičky odchované v ostravské zoo jsou předávány odborníkům ze Stanice pro záchranu živočichů v Bartošovicích na Moravě, kteří se vypouštění intenzívně a dlouhodobě věnují.

Druhou možností je přikládání mladších soviček k vylíhnutým mláďatům do méně početného hnízda v přírodě. Tato metoda je používána na celé Moravě ve spolupráci se Skupinou pro ochranu a výzkum sovy pálené v ČR. Veškerá manipulace s mláďaty určenými k vypouštění probíhá s minimálním kontaktem člověka, což je nutné, aby si ptáci nevytvořili na člověka vazbu.

Díky zvýšené pozornosti došlo v poslední době k určité stabilizaci populace sovy pálené v České republice, přesto však populace výrazně kolísá v závislosti na nabídce potravy v regionu. Sova pálená je v současnosti v ČR rozšířena zejména v nižších polohách s majoritní populací na jižní Moravě. Naopak téměř vymizela z pahorkatin (např. Českomoravská vrchovina) a také z rozsáhlých oblastí jižních Čech.

Jak můžeme sovu pálenou chránit?

• Sovy v posledních staletích využívají k hnízdění zejména lidská obydlí - půdy, stodoly, věže kostelů, opuštěné budovy apod. Najdete-li na půdě vašeho domu či chalupy plstěné válečky obsahující kosti - tzv. vývržky, pravděpodobně se jedná o sovu.
• Nenechávejte odkryté žádné svislé roury, jímky a nádrže s vodou, pokud to lze, přikryjte je, příp. Do nádrží s vodou, které nelze přikrýt, položte na hladinu např. prkno.
• Na vhodné místo, tj. klidné a nepřístupné, můžete vyvěsit hnízdní budku, např. na půdě.

Těm z vás, kteří rádi kutí a rozhodnou se hnízdní budku vyrobit sami ve své domácí dílně, přinášíme několik rad jak postupovat:

• K výrobě jsou nejvhodnější dřevěné desky asi 2,5 cm silné, vně ohoblované, aby rychleji odtékala dešťová voda a snížila se nasákavost prken, na sbíjení hřebíky nejméně 70 mm dlouhé.
• Vhodnou velikost budky pro sovu pálenou naznačuje schéma: Dno je lépe vsadit mezi boky, aby časem neodpadlo a aby nezatékala voda.
• Vletový otvor je třeba zabezpečit proti vniknutí kuny, např. plechovými zábranami (viz fotografie).
• Pro kontrolu a čištění budky je stříška odklápěcí. Jako výstelka budky jsou vhodné hobliny nebo troud z tlejícího dřeva.
• Budku je samozřejmě nutné na stanoviště pečlivě upevnit (do výšky min. 4 m), aby se neuvolnila a nespadla.

Pokud nemůžete budku vyrobit sami a přesto byste chtěli nějakou instalovat, obraťte se na stolaře či truhláře.Rozhodně nebuďte zklamaní, nezahnízdí-li ve vaší budce žádná sova hned v prvním roce, příp. v prvním roce zahnízdí a v následujícím už ne. Nechť vás neodradí ani to, že se v budce zabydlí úplně jiný druh ptáků, příp. tam ptáci budou jenom nocovat.

Stav populace sovy pálené v ČR

Podle letošního pozorování má sova pálená těžký rok, který se odrazí pravděpodobně na malém počtu nově narozených mláďat. Ornitologové potvrzují, že nastává výpadek v hnízdění. Zatímco před dvanácti lety v budkách hnízdilo přibližně 250 párů, před dvěma lety už jich bylo jen sto. Za úbytkem sov je nedostatek potravy, konkrétně hraboše polního, který je stěžejní složkou jídelníčku. Odborníci hovoří o tom, že došlo k fázi cyklu označené jako zhroucení populace.

Úbytek hrabošů pak znamená nedostatečnou nabídku potravy, na které jsou sovy závislé. Zatímco v letech na hraboše bohatých vyváděly sovy pálené za rok i deset mláďat, při nedostatku jsou to třeba jen dvě. Sova pálená se oproti jiným druhům sov dožívá i až čtyřikrát nižšího věku, kolem pěti až šesti let. Každý rok, kdy sovy pálené nevyvedou dostatek mláďat, proto populaci bezprostředně ohrožuje. Sova pálená patří už ke vzácnému druhu, který v krajině ubývá.

Hraboší populace se vyvíjí v cyklech a očekává se, že jich budou menší počty i v dalších letech. Soví populace dokáží prospívat i bez hrabošů, jenže alternativ v dnešní zemědělské krajině moc nemají. V zemědělské krajině se vytváří homogenní plochy, kterým chybí pestrost. Sovy pálené jsou na rozdíl třeba od orlů limitované nabídkou své lokality. Naproti tomu sova pálená létá pouze kilometr, dva. Nedostatek hrabošů pozorovali ornitologové už v loňském roce a negativně promluvil do populace už tak kriticky ohroženého sýčka obecného.

tags: #sova #pálená #výskyt #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Sáčky na nákup potravin
• Cena STK a Emisí v České Skalici
• Postupy pro nakládání s odpady ve strojírenství
• Přehled pamětních mincí
• Rakovník - kvalita ovzduší