Společnost pro ekologickou stabilitu krajiny: Podpora ekologické stability a udržitelného rozvoje

Spolek Společnost pro ekologickou stabilitu krajiny, z.s., byl založen 4. 12. 2018 a zapsán pod značkou L 25398/KSBR Krajským soudem v Brně. Poslední změna byla provedena dne 17. 3. 2019.

Účel a cíle společnosti

Účelem činnosti spolku je rozvoj a popularizace vědního oboru krajinná ekologie a jeho aplikací v České republice, především územního systému ekologické stability krajiny ČR. Cílem je směřovat k optimálnímu vývoji harmonickému uspořádání území, udržení ekologické rovnováhy a ochraně přírodního a kulturního dědictví s cílem zajištění udržitelného rozvoje.

Spolek podporuje mezioborový výzkum a komunikaci mezi vědci, plánovači, manažery a dalšími profesionály i amatérskými zájemci o ekologickou stabilitu krajiny v ČR. Podílí se na výchovně vzdělávacích a badatelských aktivitách, programech a projektech a organizuje odborná setkání.

Aktivity a spolupráce

Spolek spolupracuje s vládními institucemi, s akademickými a vědeckovýzkumnými institucemi, s jinými profesními společnostmi a dobrovolnými sdruženími. Vyjadřuje se ke koncepčním a speciálním materiálům v oblasti výzkumu, ochrany, plánování a managementu krajiny a podílí se na ediční politice v oboru krajinná ekologie. Může vypisovat soutěže a oceňovat významné výsledky dosažené v tomto oboru.

Spolek podporuje výuku krajinné ekologie na školách a věnuje pozornost její náplni. Spolek je nezávislý a nepolitický. Ve vztahu ke státní správě plní funkci odborného partnera, schopného objektivně reagovat na rozhodování a řízení správních struktur. Spolek spolupracuje s obdobnými zahraničními organizacemi. Usiluje o zvyšování odborné úrovně v oblasti ekologie a ekologické stability krajiny ve spolupráci s vysokými školami a specializovanými pracovišti. Spolek se účastní přípravy legislativních opatření souvisejících s ekologickou stabilitou krajiny a uplatňuje přitom znalosti odborníků oboru, kteří jsou členy spolku.

Čtěte také: Bylaws of the Czech Society for Ecology

ÚSES a zelená infrastruktura

V roce 2018 byla ustavena jako zapsaný spolek Společnost pro ekologickou stabilitu krajiny, která se mimo další činnosti aktivně věnuje právě problematice ÚSES. Kromě pořádání již tradičního semináře „ÚSES - zelená páteř krajiny", členové spolku aktivně diskutují současnou situaci, snaží se identifikovat problémy, hledat jejich řešení, či nabízejí z pohledu svých odborností a zkušeností výhledy do budoucna.

ÚSES je jedinečný a zároveň jediný nástroj ochrany přírody a krajiny, který vedle ochrany vybraných existujících ekologicky cenných ploch má i funkci koncepční a rozvojovou. Jako nástroj koncepční ochrany přírody a krajiny je aplikovaný v územním plánování, pozemkových úpravách, lesním plánování aj. Díky tomu se dostal do povědomí primátorů, starostů, zastupitelů, zemědělců, lesníků, členů různých spolků a řady dalších občanů se zájmem o problematiku obecné ochrany přírody a krajiny.

ÚSES je prostorově strategický a systémový nástroj, který je v územně plánovací dokumentaci rovnocenný se záměry strategií dopravy, sítí, bydlení apod. Dokumentace obsahující vymezení ÚSES, které je zpracováváno podle jednotné metodiky, pokrývají celé území ČR. Řada skladebných částí ÚSES na území ČR již byla zrealizována. Tyto skladebné části ÚSES plní často více funkcí. Ne vše ale funguje optimálně.

ÚSES a ZI: Vztah a srovnání

Pro ÚSES je pak dobré si připomenout cíle ÚSES, jak byly definovány již v začátcích tvorby tohoto přístupu. Při vnímání pojmu „zelená infrastruktura“ nevycházíme z pojetí Davida Rouse, jak ji popsal ve své knize „Green infrastructure: A landscape approach” (Rouse, 2013), nýbrž z definice podle Evropské komise, která preferuje ekosystémový přístup k přírodním a polopřírodním částem krajiny s důrazem na podporu ekosystémových služeb (Komise EP, 2013b).

V současnosti existuje jeden významný rozdíl mezi ÚSES definovaným právními normami (zákon a vyhláška) a odborně vnímaným ÚSES na základě teorie. Zatímco právní definice rozlišuje pouze dva typy skladebných částí ÚSES - biocentra a biokoridory, tak teorie ÚSES hovoří navíc o interakčních prvcích, které jsou významným prostředkem pro ekologickou stabilizaci krajiny. Vlivem tohoto odlišného přístupu nebyla dosud rozvíjena teorie interakčních prvků, takže dnes panují rozdílné názory, co vše může interakčním prvkem být, jak má vypadat apod. V územním plánování se pojem „interakční prvek“ obvykle nepoužívá. Jejich přítomnost v krajině je přitom nejen nezbytná, ale i reálná. Skrývají se tak pod pojmy ostatní zeleň, ochranná zeleň, břehové porosty, izolační pásy aj.

Čtěte také: Emise v České republice

Jak je tedy možno nazírat na vztah ÚSES a ZI? Oba přístupy vycházejí z polyfunkčnosti působení. V dnešní době se hovoří spíše o ekosystémových službách. Z tohoto pohledu je vidět rozdíl v obou konceptech. Zatímco ZI je pojata velmi široce jako ochrana, management, tvorba či využívání krajiny jako celku s důrazem na ony ekosystémové služby, ÚSES je koncipován daleko úžeji jako specifický a přesný nástroj s jasným zaměřením na potřebu ochrany (případně i tvorby) minimálního území pro potenciální přirozenou biotu tak, aby bylo možno využít působení těchto minimálních ploch i na okolní krajinu (a využít v konkrétním místě určité ekosystémové služby).

Můžeme také provést srovnání přínosů a funkcí ZI s tím, které z nich může plnit i ÚSES. Jejich soupis je uveden v pracovním dokumentu útvarů Evropské komise - Technické informace o zelené infrastruktuře (Komise EP, 2013a). Zde jsou definovány „skupiny přínosů“, které jsou rozvedeny do „konkrétních přínosů ZI“.

Potenciální přínosy ÚSES

• Zachování úrodnosti půdy (protierozní působení)
• Zvládání škod způsobených bouřkami
• Regulace eroze a její omezování
• Snižování povodňového nebezpečí
• Zvyšování úrodnosti půdy a lepší produktivita
• Lepší opylování
• Zachycování a ukládání uhlíku
• Regulace teploty
• Čištění vody
• Hodnota plynoucí z existence či uchování rozmanitosti přírodních stanovišť a druhů a genetické rozmanitosti
• Multifunkčně odolnému zemědělství a lesnictví
• Lepší regulace škodlivých organismů
• Více investic, lepší image
• Kvalita ovzduší a regulace hluku
• Atraktivnější destinace
• Lepší zdravotní a sociální podmínky
• Více možností rekreace
• Zdroj pro výuku a „přírodní laboratoř“
• Odolnost ekosystémových služeb

Výše uvedený přehled samozřejmě neznamená, že ÚSES jako celek nebo každá skladebná část musí nutně plnit všechny přínosy, případně, že je bude plnit dokonale. Zároveň jsou ve stejném dokumentu Komise uvedeny příklady ZI v členských státech EU.

Z výše uvedeného plyne, že ÚSES není totožný pojem jako ZI, ale je její nedílnou součástí.

Problémy a výzvy

Právní úprava týkající se ochrany a vytváření ÚSES není průběžně aktualizována (je zastaralá) a neodpovídá významu a potenciálnímu přínosu tohoto nástroje pro českou krajinu (jde především o slabé právní nástroje pro vymáhání povinností při ochraně a vytváření ÚSES). Realizace skladebných částí ÚSES není na celostátní ani regionální úrovni koordinována, chybí strategie postupu realizací jednotlivých skladebných částí ÚSES (např. s ohledem na míru jejich potřebnosti). Oponenti ÚSES často argumentují různými příklady špatné praxe, které však nejsou chybou koncepce, nýbrž selháním jedinců, kteří se na vymezování, projektování nebo realizaci ÚSES podílejí.

Čtěte také: Ochrana přírody v ČR s VTR

Dochází pak k tomu, že vymezení ÚSES v dokumentacích má velmi různou odbornou úroveň i formu vyjádření. I přes skutečnost, že ÚSES má obecně charakter funkčně uspořádané sítě, jeho konkrétní vymezení v některých případech funkční spojitost systému dostatečně nezajišťuje. To je, mimo jiné, výsledkem současného přístupu k posuzování odborné způsobilosti osob, které se zabývají vymezováním a hodnocením ÚSES.

Autorizace opravňující k vymezování a projektování ÚSES udělovaná Českou komorou architektů umožňuje navrhovat ÚSES i osobám fakticky odborně nezpůsobilým, což se projevuje alarmující mírou nízké úrovně řady dokumentací ÚSES. Dosud nebyla zajištěna potřebná informační podpora vytváření, vymezování a hodnocení ÚSES, a to jak pro účely výkonu státní správy, tak pro projekční praxi. Chybí jednotný informační systém ÚSES realizovaný na bázi sdíleného objektově orientovaného GIS. Vyjádření ÚSES v územně analytických podkladech (ÚAP) za dostačující informační podporu ÚSES považovat nelze. Neexistuje systematická osvěta a vzdělávání osob (odborné veřejnosti), které se vymezováním a realizací ÚSES profesně zabývají (odborně způsobilé osoby, osoby vykonávající státní správu v ochrany přírody a krajiny), nebo se s ním „setkávají“ v rámci své činnosti. Chybí systematický výzkum sledující fungování ÚSES, jehož výsledky by bylo možno využít pro zpřesnění metodiky vymezování a realizace ÚSES a hodnocení jeho funkčnosti. Metodicky dosud nebylo dostatečně propracováno vymezení antropogenně podmíněného ÚSES, tj. těch větví a skladebných částí ÚSES, které by měly zajistit ochranu a tvorbu přírodě blízkých ekosystémů vzniklých a podmíněných lidskou činností (typicky např.

Doporučení a budoucí kroky

Na straně jedné máme tedy systém, který má již svou historii a „tradici“, máme i nástroje, kterými je možno ÚSES tvořit, udržovat či rozvíjet, na straně druhé nás stále čeká mnoho práce, abychom se přiblížili ideálnímu stavu. Proto je nutno revidovat právní úpravu vymezování, hodnocení a realizace ÚSES (na úrovni zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlášky č. 395/1992 Sb. a zejména ve vztahu k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a zákonu č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách), kdy je třeba identifikovat problémy a navrhnout příslušné změny. Na úrovni státní správy bude třeba zajistit potřebné kapacity pro fungování kontinuálního procesu vymezování, hodnocení a realizace ÚSES (pro potřeby legislativy, informační podpory, výkonu státní správy).

Dále je třeba rozvíjet metodickou podporu zadávání zpracování a aktualizace plánů nadmístního a místního ÚSES, zajistit, aby se plány ÚSES nestaly zastarávajícími dokumentacemi, ale aby byly jako oborový dokument ochrany přírody a krajiny průběžně aktualizovány (ve vztahu k vývoji krajiny a jejímu využití) a současně poskytovány v souladu se stavebním zákonem do ÚAP obcí a krajů. Vytvořením informačního systému ÚSES podpořit procesy vymezování, realizace a hodnocení ÚSES, stejně jako umožnit sdílení jak platného vymezení ÚSES z územně plánovacích dokumentací, tak koncepčního vymezení z Plánů ÚSES či ÚAP.

Nezbytná je koordinace vymezování ÚSES s jinými krajinotvornými opatřeními přírodě blízkého charakteru, např. revitalizace, protierozní opatření. Na poli odborné způsobilosti je nutné jednoznačně definovat požadavky, které musí autorizovaná osoba splňovat. Je třeba kontrolovat a ověřovat vědomosti těchto osob. Zároveň je nutno rozvíjet vzdělávání osob podílejících se na vymezování a hodnocení ÚSES (autorizované osoby, odborní pracovníci státní správy…). Při realizaci ÚSES je nutno revidovat metodologii realizací na základě vědeckých poznatků a praktických zkušeností, stejně jako podmínky dotační podpory realizace ÚSES.

Za pomoci informačního systému ÚSES je možno stanovit priority realizací ÚSES na lokální, krajské, případně i celostátní úrovni, dále tento IS využívat při hodnocení funkčnosti ÚSES a evidování realizací skladebných částí. Nezbytně nutné je rozvinout výzkumnou činnost, která se zaměří na funkčnost ÚSES a jeho význam pro ekologickou stabilitu krajiny, rozvine metodické základy pro vymezování antropogenně podmíněného ÚSES nebo pro specifika vymezování ÚSES v urbanizovaném prostředí. Výzkum by se měl zaměřit i na interakční prvky ÚSES (jejich roli, význam, případně i podobu). Také bude třeba podporovat odborné zázemí a publicitu ÚSES vytvářením propagačních materiálů/projektů na národní úrovni a vhodně motivovat k aktivnímu vytváření propagačních materiálů/projektů pro různé cílové skupiny (široká veřejnost, odborná veřejnost, státní správy, samospráva) na regionální nebo místní úrovni.

K tomu by měly sloužit vhodné formy prezentace pro různé cílové skupiny (např. ÚSES je nedílnou součástí pestré mozaiky ZI naší krajiny. Institut ZI je příležitostí pro další rozvoj ÚSES, zvláště pak pro rehabilitaci interakčních prvků jako jeho nedílné součásti. Od roku 1992, kdy ÚSES získal právní oporu, se tento instrument obecné ochrany přírody a krajiny stal známým koncepčním nástrojem i v dalších odvětvích. I přes dosažené úspěchy jsme si vědomi i mnoha nevyřešených či neřešených problémů, kterým je třeba se věnovat.

Seznam použité literatury

• Bínová, L. a kol. (2017). Metodika vymezování územního systému ekologické stability.
• Hošek, M. (2017). Zelená infrastruktura: co a proč se ztratilo v překladu?
• Lacina, D. (2018). Postavení územního systému ekologické stability v zelené infrastruktuře. Životné prostredie, 2018, ročník 52, číslo1, s.
• Löw, J. a kol. (1995).Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Doplněk Brno. ISBN 80-85765-55-1.
• Pešout, P., Hošek, M. (2012). Ekologická síť v podmínkách ČR.
• Rouse, D. C. & Bunsier-Ossa, I.F. (2013). Green infrastructure: A landscape approach. APA Planning Advisory Service Reports.
• Politika architektury a stavební kultury ČR.
• Pracovní dokument útvarů Komise. Technické informace o zelené infrastruktuře. Průvodní dokument ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zelená infrastruktura - zlepšování přírodního kapitálu Evropy.
• Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Zelená infrastruktura - zlepšování přírodního kapitálu Evropy.
• Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zelená infrastruktura - zlepšování přírodního kapitálu Evropy.
• Zelená infrastruktura. Edice Příroda, červen 2010, česká verze.
• Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, aktualizace č. 2a (2019) [akt. 11

tags: #spolecnost #pro #ekologickou #stabilitu #krajiny #co

Oblíbené příspěvky:

• Zemní skládka Ivančice u Brna
• Neratovice: kontejnery na tříděný odpad
• Problémy skládky v Lišově
• Informace o Lokalite N2
• Svoz odpadu a nájemní smlouva