Srovnání ekologických nik a efektivita environmentálních opatření v České republice

Hodnocení ekologických rizik (EcoRA) je proces, hodnotící pomocí komplexního posuzování pravděpodobnost vlivu stresových faktorů na stav ekosystémů. Hodnocení může být obecně použitelné nebo specifické pro dané místo a je často součásti velice komplexních studií.

Česká republika vynakládá na ochranu životního prostředí značné prostředky. V roce 2021 představovaly investice do životního prostředí více než 0,6 % HDP, což je v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie nadprůměr. V roce 2023 přesáhly tyto výdaje 130 miliard korun.

Přesto NKÚ ve své zprávě jednoznačně konstatuje, že „dosavadní výsledky neodpovídají vynaloženému úsilí“. Obzvláště patrné jsou slabiny v oblasti recyklace a kvality ovzduší.

Zpráva NKÚ poukazuje také na stagnující kvalitu vod a přetrvávající znečištění. Významný problém představují aktuálně používané pesticidy, ale také starší, dnes zakázané či nepoužívané látky, které jsou podle zprávy každoročně zjišťovány na více než 80 % míst měření v povrchových vodách.

Několikaleté zpoždění máme rovněž v přijímání klíčových protierozních opatření. Vedla k němu řada protichůdných kroků, způsobených podle NKÚ „nedostatečnou spoluprací mezi ministerstvem zemědělství a ministerstvem životního prostředí“.

Čtěte také: Recenze ekologických plen

Přestože na problematiku sucha vykázal český stát v letech 2016 až 2018 téměř 28 miliard korun, většina programů zaměřena na řešení sucha primárně nebyla. A to přesto, že škody způsobené suchem dramaticky narostly - z přibližně 3 miliard Kč v roce 2015 na 24 miliard Kč v roce 2018.

Českému státu se nepodařilo ani zcela splnit klíčové cíle programového období 2014-2020 v oblasti ochrany přírody a krajiny, kde šlo o zastavení úbytku biologické rozmanitosti a obnovu ekologické stability.

Zpráva uvádí alarmující úbytek ptáků v zemědělských oblastech od roku 1993 o více než 40 %. Opatření k omezení nepůvodních druhů rostlin a živočichů a k podpoře chráněných stanovišť nebyla naplněna.

NKÚ odhalil také nedostatečné využití finančních prostředků určených na energetické úspory ve veřejných budovách. Z alokovaných 20 miliard Kč z dotačního Operačního programu Životního prostředí (OPŽP) a programu Nová zelená úsporám (NZÚ) využili žadatelé v letech 2015 až 2021 jen 3,5 miliardy Kč.

Také v oblasti snižování energetické náročnosti bytových domů byla využita pouze třetina alokovaných prostředků a plánované úspory energie nebyly dosaženy (konkrétně 41 % plnění u IROP a 13,5 % u NZÚ).

Čtěte také: České ekologické programy

Výše zmiňované zjištění NKÚ, že „stát nedokázal plně využít peněžní prostředky (…), neboť vyčerpal pouze 3,5 mld. Kč namísto alokovaných 20 mld. Kč“, nelze odbýt jako drobné přehlédnutí - je to kolosální promarněná příležitost k dekarbonizaci a snížení spotřeby energie. „Nedostatečný zájem žadatelů a nastavené podmínky podpory“ zase poukazuje na zásadní nesoulad mezi záměrem programu a jeho praktickou implementací.

Hlavním problémem není nedostatek peněz, ale nedostatečné strategické řízení, pomalá a neefektivní administrace, špatné zacílení podpory, nedostatečný monitoring, chybějící motivace a především přetrvávající meziresortní spory a nevymáhání platných pravidel.

Alarmující mezinárodní srovnání, které řadí Českou republiku mezi nejhorší v EU v environmentální výkonnosti, by mělo být budíčkem pro všechny odpovědné aktéry. Částky vynakládané na ochranu životního prostředí nejsou pouze výdajem, ale investicí do budoucna.

Stromy, potažmo druhy dřevin, lze v lesních ekosystémech považovat za tzv. ecosystem engineers (ekosystémové inženýry). Mění své prostředí a jejich potomci, stejně jako další druhy, z toho mohou profitovat.

Stromy významně biomechanicky (např. vývraty) a biochemicky (např. rozklad kmenů) mění zvětrávací a další půdotvorné procesy. Působí přitom lokálně po stovky i tisíce let.

Čtěte také: Výhody a nevýhody chovu prasat

V průběhu celého života stromu, který v temperátních pralesích přesahuje i 600 let, tlačí kupříkladu jeho tloustnoucí kořeny na okolní půdu, čerpají z ní živiny, obohacují ji exsudáty a mění tak její fyzikální i chemické vlastnosti. Po smrti stromu se tytéž kořeny dalších až 150 let rozpadají a jsou zpětně půdou vyplňovány.

Ještě markantněji se dlouhodobost projevuje u vývratů, u kterých doba po zarovnání typické mikrotopografie kupy a díry přesahuje i 6000 let.

Naopak, vlivy jednotlivých stromů se lokálně posilují a v krajině tím vzniká neobyčejně pestrá mozaika různě ovlivněných stanovišť. O její roli v dynamice ekosystému toho dosud příliš nevíme.

Šířka ekologické niky druhů se mění se změnou environmentálních podmínek. Zvláště na okraji svého areálu se druhy stávají specializovanějšími.

Polní plevele svazu Caucalidion byly do Evropy zavlečeny s počátkem zemědělství. Pocházejí zpravidla z jihovýchodní Evropy a Eurasie, přesto tyto rostliny přežívají ve střední Evropě v klimatických podmínkách, které se liší od jejich původního areálu.

Prokázali jsme, že všechny diagnostické druhy svazu jsou specializovanější v České republice než na Balkáně, tedy že se na svých stanovištích setkávají s méně druhy a mají zde užší ekologickou niku. Stanoviště, která v České republice osídlují, jsou bazičtější než na Balkáně.

Milovická rezervace velkých kopytníků se stala první lokalitou v České republice, která získala hned tři nejvýznamnější ekologická ocenění.

Důvody, proč právě tato rezervace získala tolik prestižních cen, spočívají v unikátním přístupu k ochraně přírody. Pastva velkých kopytníků - zubrů, divokých koní a zpětně šlechtěných praturů - na území bývalého vojenského prostoru v Milovicích přinesla mimořádné výsledky.

Původně chudé porosty tří druhů trav vystřídalo více než 111 druhů kvetoucích bylin. Tento přístup k péči o přírodu se osvědčil natolik, že po vzoru Milovic vzniklo v České republice dalších patnáct rezervací velkých kopytníků.

Ve většině médií se téměř každý návrh na ochranu klimatu předem smetá ze stolu a prakticky žádná česká strana nenabízí reálnou environmentální politiku. Naopak mnohdy lákají voliče na deklarovaný odpor vůči „zeleným ideologiím“.

Celkově ale z výzkumu vyplývá, že lidé žijí v jiném Česku, než jaké popisují „jejich“ volení zástupci. Většina lidí nepochybuje o realitě klimatických změn, 70 procent souhlasí s tím, že klimatická změna je způsobena nejspíše lidskou činností, a stoupá podpora řešení klimatické krize.

tags: #srovnání #ekologických #nik

Oblíbené příspěvky:

• Vlasy po smrti
• Indukovaná Emise Gama Záření
• Studie o vlivu zvěře v Krušných horách
• Stanoviště lukostřelby: Skautský manuál
• Udržitelné oblečení pro muže