Vliv Zvěře na Lesní Ekosystém Krušných Hor: Studie a Doporučení

Krušné hory, pohoří tvořící přirozenou hranici mezi Českem a Saskem, představují unikátní přírodní celek s bohatou historií a složitou ekologickou situací. VÚLHM, v. v. i., vydal aktualizovanou studii Lesnické hospodaření v Krušných horách, která popisuje problémy způsobené imisní kalamitou a nabízí možná řešení. Zároveň poskytli podrobná doporučení pro dosažení stabilních ekosystémů.

Z hlediska ochrany lesa před biotickými škodlivými činiteli se jeví jako zcela zásadní požadavek zamezení vlivu přemnožené spárkaté zvěře (jelena evropského) na lesní porosty Krušných hor. Účinné snížení tlaku (stavu) zvěře přitom musí předcházet všem dalším budoucím snahám o obnovu ekologicky stabilních lesů Krušných hor.

Poškození okusem, loupáním a ohryzem má v Krušných horách velký rozsah, zvěř má podstatný vliv na snížení biodiverzity a působí neúnosné ekonomické škody lesnímu hospodářství. Tento problém je v oblasti Krušných hor chronický a trvá již více než půl století. Z dříve provedených šetření je zřejmé, že skutečné stavy jelena evropského mnohonásobně převyšují stavy normované, a to troj- až sedminásobně.

Sestavil ji státní Ústav pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL) na objednávku ministerstva zemědělství a zjistila, že: Více než čtvrtina (28 %) vysázených mladých stromků v Krušných horách je spasena nebo poškozena okusem. Poškození jeřábů dokonce činí 100 %. Stromky, které mají štěstí a dokáží trochu odrůst, jeleni dále poškozují loupáním a ohryzáváním kůry: takto je v Krušných horách poškozeno dalších 34 % mladších stromů. V poškozených místech proniká do kmenů hniloba, takže stromy posléze umírají.

Miroslav Sloup V Krušných horách přetrvává nevyvážený stav uvnitř lesního ekosystému ve prospěch jeho živočišné složky - zvěře. Zejména u jelena lesního je stále zřetelný jeho negativní vliv na les. To je podstatné v případech, kdy se uvažuje o změně lesnického hospodaření, konkrétně o možnosti přeměn dosavadních porostů náhradních dřevin (PND) za porosty cílové, při vědomí významných změn prostředí (imise) i aktuálním stavu PND (odumírání břízy). Z tohoto důvodu zadalo Ministerstvo zemědělství ČR (dále jen MZe) zpracování příslušné studie Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n. Labem (dále jen ÚHÚL). ÚHÚL zpracoval studii „Vliv zvěře na lesní ekosystém Krušných hor“ ve dvou částech.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Pro vypracování vycházel z ploch honiteb zasahující do PND v PLO Krušné hory s výjimkou území bývalého LHC Františkovy Lázně (jsou mimo sledovanou oblast) a bývalého LHC Kraslice (plocha PND spadající do jednotlivých honiteb je zanedbatelná - nikde nepřevyšuje 50 ha) o celkové výměře lesa 89 700 ha. NIL Nařízením vlády ČR ze dne 7. června 2000 probíhala v letech 2001 až 2004 na území ČR NIL. Účelem NIL bylo získání údajů o skutečném stavu a vývoji lesů v ČR.

V uvedené oblasti Krušných hor je celkem 577 ploch a 729 podploch, z jejichž šetření vycházíme. Obnova na podploše podle parametrů NIL Celkem byla obnova zaznamenána na 70 % šetřených podploch. Na volné ploše převažuje s více než 60 % umělá obnova, naopak pod clonou mateřského porostu je přirozená obnovena naprosto rozhodující (přes 90 %).

Výskyt dřevin v obnově

Výskyt dřevin v obnově je vyjádřen počtem jedinců na 1 ha za hodnocené území. Celkově bylo zjištěno přes 9,8 tis. jedinců na 1 ha obnovy. Počet jedinců je větší v obnově pod clonou (přes 20 000 ks/ha). U obnovy na volné ploše to bylo „pouze“ 7 900 ks/ha. Na obnově se podílí přes 20 druhů dřevin. Žádným překvapením není vysoké uplatnění smrku ztepilého (6,5 tis./ha - 65 %), který výrazně dominuje. S pěti a více procenty jsou ještě zastoupeny ostatní listnaté dřeviny (z více než 90 % tvoří tuto skupinu JŘ), BK, JV a BŘ. V celkové obnově jsou zastoupeny jehličnaté dřeviny 68 % a listnaté dřeviny 32 %.

Rozsah škod způsobených zvěří

Poškození obnovy okusem zvěře Ve sledovaném zájmovém území bylo zjištěno poškození obnovy zvěří okusem na 32 % jedinců obnovy (opakovaný i jednorázový okus terminálního vrcholu). SM jako nejvíce zastoupená dřevina v obnově vykazuje v zájmové oblasti poškození 32 % jedinců, zatímco průměrné poškození v ČR je 21 % poškozených jedinců. Poškození BK dosahuje 27 % jedinců, průměr za ČR je 20 % poškozených jedinců. Nejvíce jsou okusem poškozeny ostatní listnaté dřeviny, které v zájmové oblasti z více než 95 % tvoří JŘ, kde bylo poškození zjištěno na 65 % jedincích obnovy, zatímco průměr v ČR je 41 %. Z dalších významněji zastoupených dřevin v obnově je poškozeno 19 % jedinců u smrkových exot (SMex), kde jde zejména o okus letorostů v době počátku růstu, velmi dobrou regenerační schopností jsou tato poškození rychle nahrazována a jedinci udržují další přímý růst. U BŘ bylo zjištěno poškození obnovy ve sledovaném území u 9 % jedinců. Největší poškození vykazují jedinci od 0,5 m do 1,3 m (přes 45 %).

Poškození vytloukáním U kategorie jedinců „obnovy ve výškové třídě od 1,3 m do výčetní tloušťky 6,9 cm“ bylo samostatně šetřeno i vytloukání. Celkově je vytloukáním poškozeno 8,2 % jedinců v této kategorii. Nejvyšší procento poškození je u ostatních listnatých dřevin (33,1 % jedinců) a MD (19,7 % jedinců), zatímco například u SM se poškození vytloukáním pohybuje okolo 1 % jedinců.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Loupání a ohryz Je zjišťován již v nejnižší kategorii „obnova ve výškové třídě od 1,3 m do výčetní tloušťky 6,9 cm“ v celkovém rozsahu cca 5 % šetřených jedinců, nejvyšší u ostatních listnatých dřevin (18,9 % jedinců) a MD (11,8 % jedinců), zatímco například u SM je poškození nižší než průměr (3,6 % jedinců). V této kategorii to znamená, že až 10 % všech jedinců je poškozeno ohryzem a loupáním ročně.

Významnější faktory ovlivňující negativně obnovu Okus zvěří je nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím negativně obnovu na cca 45 % plochy. Následuje konkurence trav, bylin a keřů s více než 30 %, nepříznivé místní klima spolu s tlakem sněhu a mrazem se podílí cca 10 %, zamokření 5 %.

Ekonomické vyhodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystém

Výpočet výše škody ze snížení přírůstu na obnově lesního porostu v důsledku okusu zvěří K propočtu bylo použito vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb., § 9 odst. 4. Celkový rozsah obnovy byl upřesněn na základě požadavku MZe, kde je oproti metodice NIL zahrnuta pouze „využitelná obnova“, tj. výšková třída obnovy od 0,5 m do 1,3 m. Předpokládaná škoda ze snížení přírůstu na „využitelné obnově“, odvozená z podkladů NIL, by jako součet ročních škod v dané oblasti Krušných hor činila k termínu provedení NIL (2004) více než 106 milionů Kč.

Výpočet škody ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří K propočtu bylo použito vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb., § 11 odst. 1. Pro potřebu této práce byly použity dvě skupiny stromů podle výčetní tloušťky (7-11,9 cm a 12-20 cm) a 4 dřeviny s významnějším procentem poškození (SM, SMex, MD, JŘ - zahrnuty ost. listnaté, kde z více než 90 % je zastoupen JŘ). Předpokládaná škoda ze snížení kvality lesního porostu, odvozená z podkladů NIL v dané oblasti Krušných hor, činila k termínu provedení NIL (2004) více než 165 milionů Kč.

Výpočet předpokládané újmy vzniklé na výnosech za dřevo v důsledku poškození lesních porostů zvěří a následných hnilob Výpočet byl proveden pro cílový hospodářský soubor (CHS) 73 a dřevinu SM. Za podklad byl použit podíl sortimentů a jejich cena uvedená jako součást dílčí zprávy „Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor“, blok 5: Ekonomické vyhodnocení. Kalkulace výnosu bez poškození zvěří činí 680,7 tis. Kč/ha, kalkulace výnosu s poškozením zvěří činí 605,0 tis. Kč/ha. Rozdíl je 75,7 tis. Kč/ha.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Porovnáním nákladů při standardním hospodaření k hospodaření s vysokým tlakem vysoké zvěře docházíme k následujícím výsledkům: náklady u CHS 73 na zajištěnou kulturu umělou obnovou a ochranu proti loupání jsou v případě nutnosti většího rozsahu prací v oblastech s vysokým tlakem zvěře vyšší o cca 92 000 Kč/ha oproti standardu.

Management Jelení Zvěře

Management jelení zvěře je analyzován na území 86 honiteb (částečně Ústeckého a částečně Karlovarského kraje) o celkové rozloze 130,4 tis. ha, z toho 89,5 tis. ha lesa. Předpokládaná velikost populace jelena lesního v zájmové oblasti a poměr pohlaví- Pro zpracování myslivecké statistiky byly použity údaje za období 1996-2005. Považujeme-li normovaný stav za 100 % (13,4 ks/1000 ha lesa), pak sčítaný činí 284 % (38,2 ks/1000 ha lesa) a vykázaný lov 370 % (49,6 ks/1000 ha lesa).

Poměr pohlaví ve vykazovaných sčítaných stavech představuje za období 1996-2005 hodnotu 1:1,6 ve prospěch samic. Poměr lovené zvěře v oblasti šetření je za dobu sledování 1:2,1 ve prospěch samic a v posledních dvou letech se zvyšuje (2004 - 1:2,6; 2005 - 1:2,3).- Metodou zpětného propočtu bylo v závislosti na koeficientu očekávané produkce (KOP) v rozmezí 0,7-0,8 opakovaně zjištěno (ve výsledku jarních sčítání) neuvedení 22-102 % populace samičí zvěře.

Orientační šetření koncentrace zvěře bylo provedeno i podle výskytu pobytových znaků (trusu) na stanovištích. Vypočtená průměrná denzita jelení zvěře na kontrolovaných stanovištích s vysokým poškozením obnovy zvěří byla 99,24 ks/1000 ha honitby. Na stanovištích se středním poškozením obnovy byla tato hodnota 73,82 ks jelení zvěře/1000 ha honitby a v případě oblastí s nižším poškozením to bylo 22,92 ks jelení zvěře/1000 ha honitby.

Výživa Jelení Zvěře v Oblasti

Veškerá zvěř přicházející ke krmelišti musí současně a nerušeně přijímat potravu. Samostatným problémem jsou vnadiště. Na základě požadavku zadavatele probíhalo v zimní sezoně 2005/2006 a 2006/2007 vlastní šetření systému přikrmování. Bylo provedeno 171 šetření s těmito výsledky:n v 27 % případů nebylo žádné nebo jen nekvalitní objemové krmivo, nepřítomnost dužnatého krmiva zjištěna v 97 % případů, u jadrného v 82 % případů, nejčastějším dužnatým krmivem je řepa, u jadrného oves, ječmen, kukuřice, pšenice, ve 14 % nezjištěna přítomnost zvěře u krmného zařízení; až na výjimky jde o krmelce bez krmiva, případně s krmivem (zejména objemovým) nekvalitním, v 19 % případů je zvěři předkládáno pečivo (chléb, rohlíky), v jednom případě i v igelitovém pytli, velmi často nemají krmná zařízení dostatek nebo vhodnost prostoru pro souběžné přikrmování i slabších a mladých kusů.

Z provedených kontrol je zřejmé, že v současné době není způsob přikrmování vždy v souladu s oprávněnými požadavky. Odebráním a rozborem krve u několika desítek kusů jelení zvěře byly získány dílčí informace, které mohou sloužit jako orientační. Statisticky vyšší obsah glukózy v krvi může být důsledkem konzumace krmiva s vyšším obsahem složitých cukrů, případně škrobu v daném období, snížená koncentrace celkové bílkoviny pak poukazuje na možné hladovění některých jedinců a nevyváženost krmné dávky, což může mít vliv nejen na zdravotní stav zvěře, ale i na možnosti stimulace škod na lesních kulturách.

• Orientační šetření rozboru krve ukazuje na některé negativní prvky ve výživě.
• Krmná zařízení nemají často dostatek vhodného prostoru pro souběžné přikrmování i slabších a mladých kusů.
• Využívání vnadišť v oblastech chovu jelení zvěře je obecně považováno za problematické.
• Naprosto chybné je při přikrmování používání pečiva, cukrové řepy nebo pšenice.
• Dalším hrubým krmivovým nedostatkem je malé využití dužnatých krmiv.

Sezónní a Prostorová Struktura Populace Jelena Lesního

V zimním období má jelení zvěř 5-6 denních pastevních cyklů, přičemž se pohybuje jen na malém území v blízkosti potravního zdroje. Na jaře se počet pastevních cyklů pohybuje od 8 do 11. Vyrušovaná zvěř přechází na noční režim pasení a zvyšuje se možnost poškozování lesa. Zvěř s celodenním přístupem ke krmivu loupala denně v přepočtu na 1 kus v průměru 296 cm2 (od 17 do 620 cm2). U zvěře, která měla přístup ke krmivu jen v noci, dosahovalo loupání průměrně 3593 cm2 na den a ks (od 2072 cm2 do 5320 cm2), což představuje až 1214 % v porovnání s nenarušeným příjmem krmiva.

Vlastní šetření sezónní a prostorové struktury populace jelena lesního (zima a předjaří)- V zimním období převažovala vysoká koncentrace zvěře na menším počtu šetřených lokalit (na 14 % lokalit zvěř zjištěna nebyla). Nejvíce lokalit s vysokou koncentrací zvěře bylo při výšce sněhové pokrývky od 10 do 50 cm. V jarním období se vyrovnával počet lokalit s vysokou a střední koncentrací, ubývalo lokalit bez zjištěného výskytu zvěře.

Na základě zjištění přítomnosti vhodného krytu pro zvěř byl plný kryt (porosty zavětvené s průchodem pro zvěř) klasifikován na cca 50 % ploch PND (19,6 tis. ha). Jako stávaniště zvěře jsou označovány porosty s výrazným tlakem zvěře. Celkem bylo vyšetřeno 6905 ha těchto ploch (cca 15 % z plochy PND).

Závěrečné Shrnutí

Požadavek na snížení skutečných stavů jelena lesního a úprava poměru pohlaví je legitimní. Poškození okusem, loupáním a ohryzem je v dané oblasti vysoké, zvěř způsobuje podstatné snížení biodiverzity a neúnosné ekonomické škody lesnímu hospodářství. Obdobným problémem se shodnými důsledky je skutečnost, že krmná zařízení neumožňují dostatek nebo vhodnost prostoru pro souběžné přikrmování i slabších a mladých kusů.

Dosavadní způsoby pro plánování lovu, vycházející zejména ze sčítání zvěře, nejsou dostatečně vypovídající. Myslivecká statistika vypovídá o nízké úrovni a účelovosti mysliveckého plánování a hospodaření. Metoda hodnocení stavu prostředí za účelem stanovení výše odstřelu jelení zvěře podle saskéhozemského ministerstva životního prostředí a zemědělství je vhodná pro naše podmínky a po určitých úpravách je porovnatelná se současnou metodikou NIL. Honitba jako základní jednotka pro plánování je pro migrující zvěř velice sporná.

Dále je nutno:

• Důsledně uplatňovat v praxi rozčlenění vybraných porostů střeleckými linkami.
• Realizovat opatření ke zvýšení pastevní kapacity prostředí nebo revidovat zařazení honiteb do tříd.
• Permanentně uplatňovat doplňkové metody kontroly stavů zvěře (metody pobytových znaků, telemetrie, sčítání) a vlivu zvěře na stav lesního ekosystému.

Výsledky operativně využívat ke korekci dalšího managementu populace.

Doporučení

Na základě analýzy a šetření v oblasti vlivu zvěře na lesní ekosystém Krušných hor, lze shrnout následující doporučení:

• Snížení stavů zvěře: Je nutné dosáhnout snížení skutečných stavů jelena lesního a úpravy poměru pohlaví v populaci.
• Zlepšení výživy zvěře: Je třeba zajistit vyváženou výživu zvěře, omezit používání nevhodných krmiv a zlepšit podmínky přikrmování.
• Omezení rušení zvěře: Je důležité omezit rušení zvěře, zejména v zimním období, a zajistit klidná stávaniště.
• Zlepšení plánování lovu: Je nutné zlepšit plánování lovu, využívat objektivní metody pro odhad stavů zvěře a zohledňovat vztah mezi zvěří a lesním ekosystémem.
• Aplikace moderních metod: Je vhodné aplikovat moderní metody hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystém a stanovení výše odstřelu, například podle saského modelu.

tags: #vliv #zvěře #na #lesní #ekosystém #Krušných

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce čištěním odpadu u umyvadla
• Westside Duo: Koš a popelník
• Bezpečné zbavení se nebezpečného odpadu
• Znečištění povrchové vody – podrobná analýza
• Komplexní průvodce řešením odtoku pojistného ventilu