Našli jste doma vosy a sršně? Je důležité si uvědomit, že vosy a sršně mohou být agresivní a útočit při pocitu ohrožení.
Objevili jste vosy nebo sršně a nevíte si rady s jejich likvidací? Připravili jsme popis rozdílů mezi vosami a sršni, jak je lze identifikovat. Poznáte je?
Agresivita:
Umístění hnízd:
Tento druh je invazivní a může být zvláště nebezpečný pro včely, protože se živí včelími larvami a dospělci.
Čtěte také: Sršeň obecná: Ohrožený druh
Situace, kdy je přítomnost vos nebo sršní bezprostřední hrozbou pro bezpečnost - například když hnízdo je velmi velké, nachází se na obtížně výškově dostupném místě. jejich odbornou likvidaci.
Hasiči by měli být voláni v případech, kde přítomnost hnízda vos nebo sršní představuje bezprostřední nebezpečí pro obyvatele nebo pro veřejnost, např. Hnízdo bylo identifikováno na soukromém pozemku nebo místech s nižším rizikem bezprostředního ohrožení.
Je důležité zdůraznit, že v obou případech by měli lidé zůstat od hnízda vos či sršní co nejdál a nezkoušet hnízda odstraňovat svépomocí, pokud nejsou vyškoleni a nemají k tomu vhodné vybavení.
Kdo je za hnízda zodpovědný a kdo hraní případné náklady na jejich odstranění?
Majitelé nemovitostí jsou obecně odpovědni za zajištění, že jejich pozemky jsou bezpečné pro obyvatele, návštěvníky a veřejnost. To zahrnuje řádné řešení potenciálně nebezpečných situací, jako jsou hnízda vos a sršní. Pro odstranění hnízd je často nutné najmout odborníky, kteří mají patřičné licenci a vybavení.
Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi
Sršeň asijská (Vespa velutina) je invazní druh sršně, který se šíří Evropou od roku 2004 a v roce 2023 byl poprvé zaznamenán i v České republice. Původně pochází z jihovýchodní Asie, kde žije v různých barevných formách.
Je menší než sršeň obecná, ale představuje výrazné riziko především pro včely a včelstva. Zbarvení sršně asijské se liší podle konkrétní varianty. V Evropě se vyskytuje především tmavá forma „nigrithorax“ - má tmavohnědou hruď, žlutooranžový pruh na zadečku a typicky žluté holeně.
Dospělé dělnice měří obvykle kolem 20 mm, královna může dosáhnout až 32 mm. Hnízda tohoto druhu jsou kulovitá, šedo-hnědá, stavěná z papírovité hmoty, často vysoko v korunách stromů, pod střechami nebo na keřích.
Sršeň asijská byla do Evropy zavlečena neúmyslně v roce 2004 do Francie, odkud se rychle rozšířila. Dnes je zaznamenána ve většině západních a jižních evropských zemí - včetně Španělska, Itálie, Německa, Belgie, Švýcarska, Velké Británie a Nizozemska.
První výskyt v Česku byl potvrzen 5. října 2023 v Plzni, další hnízdo bylo nalezeno v červenci 2024 u Opavy. Očekává se, že další výskyt bude přibývat, zejména v oblastech s mírnějším klimatem a vysokou hustotou zeleně.
Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza
Sršeň asijská je velmi efektivní lovec. Dospělci se živí sladkými šťávami, ale pro larvy loví široké spektrum hmyzu.
Sršeň hlídkuje u česna včelího úlu a napadá navracející se včely. Ulovenou včelu zbaví hlavy a zadečku, z hrudi vytvoří výživnou kuličku pro larvy. Evropské včely se neumí účinně bránit - na rozdíl od sršně mandarínské, která vybíjí celé úly naráz, sršeň asijská včely loví a odnáší.
Bodnutí sršně asijské je velmi bolestivé, jed obsahuje enzymy a peptidy podobné včelímu jedu. U alergiků může způsobit vážnou reakci, ale ve většině případů není smrtelná. V Evropě je její chování mírnější, přesto je důležité zachovávat bezpečnou vzdálenost.
Vzhledem k riziku a rychlosti šíření je nutná odborná likvidace. Zásah je potřeba provést před obdobím kladení nových královen - tedy ideálně během léta.
Zabránit šíření sršně asijské může jediné - že jim to nedovolíme. Pomoci s tím může každý. Pokud někde tento invazní hmyz zahlédnete nebo máte podezření, že by se o tuto sršeň mohlo jednat, dejte zprávu odborníkům z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Pokud objevíte hnízdo sršně asijské, nesnažte se hnízdo sami odstraňovat - sršně mohou být agresivní a jejich bodnutí je bolestivé. Oznamte nález odborníkům z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Sršeň obecná (Vespa crabro) je největší druh vosy běžně se vyskytující v Česku. Přestože budí respekt svým vzhledem a hlasitým bzučením, většinou nebývá agresivní, pokud není ohrožena.
Lidé si sršně často pletou se sršní asijskou nebo sršní mandarínskou.
Sršeň obecná dorůstá délky 2-3,5 cm, což je více než běžná vosa obecná. Má žlutočerně pruhované tělo, mohutnou hruď a oranžovočervenou hlavu.
Sršeň obecná si hnízda staví z papíroviny - směsi dřevní hmoty a slin. Nejčastěji je najdeme ve dutých stromech, půdách, komínech, přístřešcích nebo v rozvodech budov. Kolonie vede jedna královna a může obsahovat až 700 jedinců.
Za běžných okolností sršeň člověka nenapadne. Útočí pouze při přímém ohrožení hnízda nebo pokud je přímo napadena. Její žihadlo je delší než u vosy, ale bolest se většinou přirovnává k vosímu bodnutí. Sršeň může bodnout opakovaně - její žihadlo se nezachytává jako u včely.
Sršeň obecná je přirozený regulátor hmyzí populace. Loví mouchy, komáry, vosy, včely i housenky, a krmí jimi své larvy. Je tak důležitou součástí přírody.
Bodnutí sršní je bolestivější než bodnutí vosou nebo včelou, vzhledem k tomu, že sršní bodnutí obsahuje více látky, která je zodpovědná za naše vnímání bolesti. Sršní jed ale není tak nebezpečný.
Pro alergiky ale může být i životohrožující. Pokud zjistíte, že vám místo i jeho okolí natéká až příliš, nebo se vám výrazně přitížilo, neváhejte ihned vyhledat lékařskou pomoc. Na pozoru by se měli mít především alergici, malé děti a starší osoby s chronickým onemocněním.
Sršeň obecná není v České republice zvláště chráněná. K jejich hubení tedy není potřeba žádné povolení a při použití těch správných přípravků je zcela legální.
Nicméně, je důležité si uvědomit, že sršně jsou užitečné a hrají důležitou roli v ekosystému. Pokud není hnízdo v bezprostřední blízkosti obydlí, je nejlepší nechat je na pokoji.
tags: #srsen #ohrozeny #druh #ochrana