Sršeň obecná (Vespa crabro) je největší druh vosy běžně se vyskytující v Česku. Přestože budí respekt svým vzhledem a hlasitým bzučením, většinou nebývá agresivní, pokud není ohrožena. Lidé si sršně často pletou se sršní asijskou nebo sršní mandarínskou.
Sršeň obecná dorůstá délky 2-3,5 cm, což je více než běžná vosa obecná. Má žlutočerně pruhované tělo, mohutnou hruď a oranžovočervenou hlavu. Sršeň obecná si hnízda staví z papíroviny - směsi dřevní hmoty a slin. Nejčastěji je najdeme ve dutých stromech, půdách, komínech, přístřešcích nebo v rozvodech budov. Kolonie vede jedna královna a může obsahovat až 700 jedinců.
Za běžných okolností sršeň člověka nenapadne. Útočí pouze při přímém ohrožení hnízda nebo pokud je přímo napadena. Její žihadlo je delší než u vosy, ale bolest se většinou přirovnává k vosímu bodnutí. Sršeň může bodnout opakovaně - její žihadlo se nezachytává jako u včely.
Sršeň obecná je přirozený regulátor hmyzí populace. Loví mouchy, komáry, vosy, včely i housenky, a krmí jimi své larvy. Je tak důležitou součástí přírody.
Bodnutí sršní je bolestivější než bodnutí vosou nebo včelou, vzhledem k tomu, že sršní bodnutí obsahuje více látky, která je zodpovědná za naše vnímání bolesti. Sršní jed ale není tak nebezpečný. Pro alergiky ale může být i životohrožující. Pokud zjistíte, že vám místo i jeho okolí natéká až příliš, nebo se vám výrazně přitížilo, neváhejte ihned vyhledat lékařskou pomoc. Na pozoru by se měli mít především alergici, malé děti a starší osoby s chronickým onemocněním. V těchto případech je lepší vyhledat lékaře vždy.
Čtěte také: Prevence úbytku sršní
První pomoc při bodnutí:
Invazní sršni útočí na Evropu a šíří se i po území České republiky. Jsou sice menší než naše běžná sršeň obecná, přesto jsou mnohonásobně nebezpečnější. Jak její jméno napovídá, domovem sršně asijské je jihovýchodní Asie, kde vytváří několik barevných poddruhů. Do Evropy se dostal poddruh Vespa velutina nigrithorax, který je rozšířen hlavně na jihu Číny.
Jako první zaznamenali její nebezpečnost včelaři. Dravá sršeň napadá včely, které se jí na rozdíl od asijských druhů včel nedokážou bránit. Několik sršní tak je schopno zlikvidovat celé úly. Sršeň asijská loví mnohem víc zástupců hmyzu. Ulovený hmyz sršní dělnice nežerou, dávají přednost sladkému nektaru. Ale jejich larvy potřebují ke svému vývoji stravu bohatou na živočišné bílkoviny, veškeré úlovky proto nosí do hnízda.
Výsledky výzkumů potvrdily, že potrava sršních larev obsahovala genetické informace více než 1400 zástupců živočichů! Největší zastoupení měl v potravě sršní blanokřídlý hmyz, především zmíněné včely. Hned na druhém místě se ocitl hmyz dvoukřídlý - různé mouchy a pestřenky. Sršně ale loví i brouky, ploštice a křísy, saranče, motýly a pavouky. Jsou tedy mimořádně přizpůsobivé, což je jako invazní druh činí mnohem nebezpečnější.
Poprvé bylo hnízdo sršní asijských objeveno v Plzni na podzim roku 2023. Obsahovalo přibližně 6 tisíc jedinců a čtyři mladé královny. Na Rokycansku už byly jednotlivé sršně spatřeny několikrát, ale postupně se začaly objevovat dokonce i v blízkosti Prahy.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Zabránit šíření sršně asijské může jediné - že jim to nedovolíme. Pomoci s tím může každý. Pokud někde tento invazní hmyz zahlédnete nebo máte podezření, že by se o tuto sršeň mohlo jednat, dejte zprávu odborníkům z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Jak poznat sršeň asijskou?
Pokud objevíte hnízdo sršně asijské, nesnažte se hnízdo sami odstraňovat - sršně mohou být agresivní a jejich bodnutí je bolestivé. Oznamte nález odborníkům z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Sršeň obecná není v České republice zvláště chráněná. K jejich hubení tedy není potřeba žádné povolení a při použití těch správných přípravků je zcela legální. Pokud se na likvidaci sršního hnízda necítíte, nebojte se zavolat odborníky.Nicméně, je důležité si uvědomit, že sršně jsou užitečné a hrají důležitou roli v ekosystému. Pokud není hnízdo v bezprostřední blízkosti obydlí, je nejlepší nechat je na pokoji.
Další informace o sršních a bodavém hmyzu najdete např. na stránkách Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nebo Ministerstva zdravotnictví ČR.
Čtěte také: Proč studovat latinu?
tags: #sršeň #obecná #stav #ohrožení #v #čr