Legislativa Stacionárních Zdrojů Emisí v České Republice

Na znečišťování ovzduší se podílí jak zdroje antropogenní (činnost člověka) tak zdroje přírodní. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje patří především:

• Lokální topeniště
• Silniční doprava
• Průmysl a energetika
• Zemědělství

Informace o množství emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší naleznete na stránkách ČHMÚ. Pro jednotlivé zdroje či skupiny zdrojů jsou právními předpisy stanoveny podmínky pro jejich provoz. K některým z nich MŽP vydalo stanoviska nebo metodické pokyny. Nové pokyny naleznete níže. Starší, ale v základním principu také platné, najdete na stránkách MŽP.

Legislativní Rámec Ochrany Ovzduší

V roce 1991 vstoupil v platnost zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší, doplněný zákonem 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, který poprvé v historii ČR zavedl s platností od roku 1998 emisní limity.

V roce 2012 vstoupil v platnost zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který zavedl přísnější emisní limity pro spalovací zdroje podle směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích.

Od 1. září 2024 bude v této skupině zdrojů možné provozovat pouze kotle splňující 3. emisní třídu, čímž by mělo dojít k odstavení starých typů kotlů a k jejich náhradě modernějšími zařízeními s nižšími emisemi.

Čtěte také: Znečišťování ovzduší a jeho zdroje v ČR

Zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon o ochraně ovzduší, rovněž zahrnuje novelu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Podle nového znění, účinného ode dne 1. 3. 2025, zní položka 27A takto:

• Vydání povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší: 5000 Kč
• Vydání rozhodnutí o změně povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší: 3000 Kč
• Vydání povolení provozu stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší: 3000 Kč
• Vydání rozhodnutí v pochybnostech, zda se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší: 3000 Kč
• Vydání rozhodnutí v pochybnostech, zda se jedná o stacionární zdroj používaný pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů: 3000 Kč
• Vydání rozhodnutí o udělení individuální výjimky povolující vjezd do nízkoemisní zóny 1500 Kč
• Vydání rozhodnutí o udělení autorizace nebo o změně rozhodnutí o udělení autorizace podle zákona o ochraně ovzduší: 2500 Kč
• Vydání rozhodnutí o skutečnosti, že se osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje za autorizovanou osobu podle zákona o ochraně ovzduší: 1500 Kč

Další podrobnosti jsou ve stanovisku.

Rozdělení Zdrojů Znečišťování Ovzduší

Zdroje znečišťování ovzduší jsou z hlediska způsobu sledování emisí rozděleny na zdroje sledované jednotlivě a zdroje sledované hromadně.

Zdroje Sledované Jednotlivě

Jednotlivě jsou sledovány zdroje vyjmenované v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Provozovatelé těchto zdrojů jsou podle § 17 odst. 3 písm.

Čtěte také: Stacionární zdroje znečištění Vysočina

Vývoj Znečišťování Ovzduší v Letech 1990-2020

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí umožňujícím úplnější a přesnější emisní inventury.

Emise všech znečišťujících látek poklesly v tomto období o desítky procent.

I přes významné snižování emisí u energetických a průmyslových zdrojů přetrvávají na mnoha místech problémy s dodržováním požadavků na kvalitu ovzduší, a proto se pozornost v posledních letech soustřeďuje také na zdroje kategorie REZZO 3 a REZZO 4.

Ohlašovací Povinnosti

Provozovatelé stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší mají povinnost ohlašovat údaje z hlediska agendy ovzduší související s jejich provozem prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) Údaje se ohlašují za předchozí kalendářní rok a za celou provozovnu.

Aktuální informace ohledně ohlašování včetně postupů jak podat hlášení jsou uvedeny na webových stránkách ČHMÚ nebo ISPOP.

Čtěte také: Vliv metalizačních pistolí na životní prostředí

Souhrnná Provozní Evidence (SPE)

Povinnost ohlašovat údaje SPE má provozovatel každého stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší s výjimkou chovů hospodářských zvířat (kód 8 přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší).

MŽP každoročně zveřejňuje ve Věstníku MŽP aktualizované kódové označení vybraných údajů, tzv. číselníky, které jsou uvedeny podle označení v příloze č. 11 vyhlášky č.

Poplatky za Znečišťování Ovzduší

Provozovatel/poplatník má povinnost podat poplatkové přiznání za provozovnu, u které je celková výše poplatku za poplatkové období 50 000 Kč a více.

Sazby poplatků jsou zákonem stanoveny pro čtyři zněčišťující látky - TZL, SO2, NOx a VOC a jsou stanoveny za tunu vypuštěné znečišťující látky za rok.

Zpoplatnění podléhají pouze znečišťující látky, jejichž emise musí provozovatel podle zákona měřit nebo počítat. Stanovisko odboru ochrany ovzduší a odboru legislativního MŽP k vybraným ustanovením § 15 zákona o ochraně ovzduší, zohledňující legislativní stav platný od 1. března 2025.

Kvalita Paliv

Povinnost ohlašování údajů o kvalitě paliv se vztahuje na všechny osoby uvádějící na trh v ČR těžký topný olej, plynový olej a pevná paliva určená pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW, pro která jsou v příloze č. 3 vyhlášky č. 415/2012 Sb. stanovena kvalitativní kritéria. (Formulář k plnění povinnosti podle § 16 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší odpovídající části II přílohy č. 3 vyhlášky č. 415/2012 Sb.)

Kontinuální Měření Emisí (Ohlašování Výsledků KME)

Datový standard pro účely ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí do informačního systému kvality ovzduší podle § 6 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší včetně příslušných číselníků a vzorových souborů json.

Metodiky a Stanoviska /Technologické Zdroje Znečišťování Ovzduší

Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší ke sčítání technologických (ostatních) zdrojů znečišťování ovzduší, zohledňující legislativní stav platný od 1. Dne 14. října 2025 byla nahrazena předchozí publikovaná verze z důvodu nutné opravy neaktuálních údajů v Tabulce 1: Emisní faktory pro účely výpočtu projektovaných emisí amoniaku z chovů hospodářských zvířat.

Rozhodování o Stacionárním Zdroji v Pochybnostech

Podle § 13a zákona o ochraně ovzduší krajský úřad rozhoduje v případě pochybností, zda se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu, nebo o stacionární zdroj používaný pouze k výzkumu, vývoji či zkoušení nových výrobků a procesů. Toto rozhodnutí může být učiněno buď na základě žádosti provozovatele, nebo z moci úřední.

Změna Zařazení Technologií pro Vědu a Výzkum (Nově Jsou Zdrojem)

Stanovisko k pojmu stacionárního zdroje a stacionární technické jednotky používané pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Zákon o ochraně ovzduší počínaje datem 1. 3. 2025 již nevyjímá výzkum, vývoj a zkoušení nových výrobků a procesů z definice stacionárního zdroje v § 2 písm. e). Režim provozu těchto stacionárních zdrojů od tohoto data upravuje § 40 odst. 7 tak, že na provozovatele těchto stacionárních zdrojů se vztahují pouze povinnosti uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), d) a e) zákona.

Současně ustanovení § 40 odst. 7 vylučuje z pojmu stacionárního zdroje používaného pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů takové zdroje, které naplňují definici tepelného zpracování odpadu, pokud množství zpracovaného odpadu přesáhne 50 tun za rok. Další podrobnosti jsou ve stanovisku.

Sčítání Zdrojů pro Účely Katagorizace

Metodický pokyn ke sčítání projektovaných kapacit ostatních (technologických) stacionárních zdrojů a k jejich zařazování podle zákona o ochraně ovzduší.

Předmětem pokynu je aplikace ustanovení § 4a a § 4b zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, která upravují pravidla pro zařazování stacionárních zdrojů do kódů přílohy č. 2 k zákonu a pravidla pro sčítání projektovaných kapacit ostatních, tj. jiných než spalovacích, stacionárních zdrojů za účelem tohoto zařazování.

Takto zjištěná celková projektovaná kapacita ostatních stacionárních zdrojů je pak rozhodující pro určení, zda a do jakého kódu v příloze č. 2 k zákonu budou stacionární zdroje zařazeny, přičemž ve všech případech ostatních stacionárních zdrojů platí, že se sčítají projektované kapacity výhradně stacionárních zdrojů uvedených pod stejným kódem. Celková projektovaná kapacita je pak rozhodná pro aplikaci některých podmínek provozu podle vyhlášky č. 415/2012 Sb., dále jen „emisní vyhláška“. Stejně tak je rozhodná pro aplikaci specifických emisních limitů.

Tento metodický pokyn se vydává v návaznosti na zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Předmětem sčítacích pravidel a tohoto metodického pokynu není agregace ohlašovaných údajů v rámci souhrnné provozní evidence.

Další podrobnosti jsou v pokynu.

Nový Zdroj od 1.3.25: Manipulace se Sypkými Materiály

Sdělení k aplikaci kódu 12.1. přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší: Manipulace se sypkými materiály včetně jejich skladování na otevřených plochách jinde neuvedené s celkovou projektovanou plochou deponií 3000 m2 a více s výjimkou stavenišť.

Kód 12.1. byl do zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zaveden novelizačním zákonem č. 42/2025 Sb., který vstoupil v účinnost 1. března 2025. Důvodem vzniku daného kódu byl nejasný status deponií, manipulačních ploch nakládky a vykládky apod., a to zejména v prostorech těžby nebo zpracování nerostných surovin a v metalurgických provozech.

Záložní Zdroje po Novela Zákona

Stanovisko k vybraným otázkám povolování záložních zdrojů energie.

Aby mohla být uplatněna výjimka z měření emisí a zjišťování úrovně znečišťování bylo výpočtem, musí se jednat o záložní zdroj (jehož provozní hodiny nepřekročí 500 provozních hodin ročně, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období tří kalendářních let a jde o zdroj jehož celkový jmenovitý tepelný příkon je pod 50 MW).

V § 6 odst. 8 zákona o ovzduší ve znění po novele č. 42/2025 Sb. nově výslovně stanoveno, že skutečnost, že zdroj slouží jako záložní zdroj energie, musí být uvedena v povolení provozu.

Na stacionární zdroj lze tedy nahlížet jako na záložní zdroj energie ve smyslu § 6 odst. 8 pouze v případě, že je tak stanoveno krajským úřadem v povolení provozu. Další podrobnosti jsou ve stanovisku.

tags: #stacionarni #zdroje #emisi #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné kelímky
• Udržitelný rozvoj maloobchodu
• Ekonomika a právo obnovitelných zdrojů v Česku
• Zachycení krás a dobrodružství v divoké přírodě
• Nakládání s odpady ve Stříteži