Stanice měřící emise ovzduší: Princip fungování

Kvalitu ovzduší můžeme obecně chápat jako úroveň znečištění ovzduší látkami, které škodí (nejen) lidskému zdraví. Vzhledem k tomu, že člověk potřebuje ke svému životu dýchat, je znečištění ovzduší považováno za jedno z nejvýznamnějších zdravotních rizik. Pokud jsme nuceni pravidelně nebo dlouhodobě dýchat znečištěný vzduch, může to mít negativní vliv na naše zdraví.

Ministerstvo životního prostředí stanoví podmínky pro ochranu ovzduší před znečišťujícími látkami. Množství vypouštěných znečišťujících látek (dále jen "emise") se zjišťuje pomocí měření, popřípadě výpočtem, pokud se od měření upustilo.

Legislativní rámec

Právní rámec pro měření emisí a ochranu ovzduší v České republice je dán:

• Zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
• Vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění ovzduší, o vedení evidence emisí a zdrojů znečišťování ovzduší
• Dalšími souvisejícími předpisy

Kategorizace zdrojů znečišťování

(1) Kategorizace vybraných zdrojů znečišťování, emisní limity vybraných zdrojů znečišťování (dále jen "specifické emisní limity"), přípustná tmavost kouře a technické podmínky provozu vybraných zdrojů znečišťování jsou uvedeny v příloze č. 2. Technické podmínky provozu vybraných zdrojů znečišťování, obsahující požadavky na konstrukci a vybavení zařízení a provozování technologického procesu, specifické emisní limity doplňují nebo nahrazují. Pro vybrané zdroje znečišťování platí výhradně specifické emisní limity, přípustná tmavost kouře a technické podmínky jejich provozu uvedené v příloze č.

(2) Pro velké a střední zdroje znečišťování, které nejsou vybranými zdroji znečišťování uvedenými v příloze č. 2, platí limity a přípustná tmavost kouře uvedené v příloze č. 3 (dále jen "obecné emisní limity").

Čtěte také: Kvalita ovzduší v České republice

(1) Zařízeními zvlášť závažných technologických procesů [§ 3 odst. 2 písm. a) zákona o ovzduší - velké zdroje znečišťování] jsou vybrané technologické procesy a zařízení označené v příloze č.

(2) Zařízeními závažných technologických procesů [§ 3 odst. 2 písm. b) zákona o ovzduší - střední zdroje znečišťování] jsou vybrané technologické procesy a zařízení označené v příloze č.

Měření emisí

Emisní faktory pro vybrané technologie jsou uvedeny v příloze č. Pomocí měření jsou zjišťovány emise jen těch znečišťujících látek, pro něž má daný zdroj znečišťování určeny emisní limity.

Odběr vzorků nebo měření se provádí v místě před vyústěním odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném místě, jestliže je v něm složení odpadního plynu stejné jako ve vyústění nebo je přesně definováno obsahem srovnávací složky, nejčastěji kyslíku.

• jednou za pět kalendářních roků u ostatních středních zdrojů znečišťování.

Termín a rozsah měření oznámí provozovatel inspekci nejméně 14 dní předem. Provozovatel může oznámený termín konání měření odvolat.

Čtěte také: Kolín: Emisní stanice - informace

(2) Jednorázovým měřením se stanovují emise těch znečišťujících látek, pro něž má daný proces určeny emisní limity, s výjimkou těch znečišťujících látek, jejichž roční hmotnostní toky emisí překračují hodnoty uvedené v § 6 odst. 1.

(3) Použité manuální metody pro měření musí být schopny změřit koncentraci znečišťujících látek alespoň ve výši 10 % emisního limitu. Přednost mají integrální metody stanovení koncentrací znečišťujících látek.

U zdrojů znečišťování s periodickým, přerušovaným nebo šaržovým způsobem výroby se měření provádí po celou dobu trvání cyklu. Trvá-li cyklus nejdéle 4 hodiny, musí jednorázové měření zahrnovat nejméně tři šarže, pokud je možno je provést během jednoho dne.

(1) Výsledky jednorázového měření musí být zpracovány tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity.

(2) Kontinuálním měřením se zjišťuje dodržování emisního limitu pouze té znečišťující látky, jejíž roční hmotnostní tok emise překračuje hodnoty uvedené v § 6 odst.

Čtěte také: Stanice STOP – Česká republika

(6) Metody měření a technické požadavky na přístroje pro kontinuální měření jsou uvedeny v příloze č. 5.

(7) Kalibrace měřidel se provádí postupem a ve lhůtách, které jsou předepsány výrobcem.

(8) Správnost údajů kontinuálního měření musí být jednou za rok ověřena oprávněnou osobou ve smyslu § 3 odst. 2 písm.

Zpracování výsledků kontinuálního měření

(1) Z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta dle typu přístroje se vypočte střední hodnota koncentrace příslušné znečišťující látky za každých 30 minut měření při stanovených referenčních podmínkách.

(2) Střední hodnoty se roztřídí pomocí počítače do nejméně 20 tříd, na které je rozdělen interval od nuly do dvojnásobku emisního limitu, a to počínaje prvním dnem kalendářního roku nebo prvním dnem zahájení provozu.

(4) Hodnoty musí být kdykoliv přístupné, výstupy z nich se zpracovávají denně a souhrnně pak poslední den kalendářního roku. Denní výstupy mohou být vytištěny nebo mohou být ukládány na záložní elektronický nosič.

(7) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění zařízení zdroje znečišťování do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování jeho poruchy, popřípadě havárie.

Sledované látky a specifické případy

(4) U elektráren, tepláren a výtopen s kotli o jmenovitém tepelném výkonu 50 MW a vyšším, spalujícími tuhá nebo kapalná paliva, se ve spalinách zjišťují jednorázovým měřením emise těžkých kovů uvedených v příloze č. 1 a perzistentních organických látek (polychlorované bifenyly, polychlorované dibenzodioxiny, polychlorované dibenzofurany, polycyklické aromatické uhlovodíky) vždy po prvním uvedení zdroje do provozu a dále vždy po každé záměně paliva nebo po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, a to do šesti měsíců od vzniku jedné z výše uvedených skutečností. U zdrojů již provozovaných musí být měření podle tohoto odstavce provedeno do 30.

Provozní evidence

Provozní evidence je dokladem o plnění povinností stanovených provozovateli zákonem o ovzduší a touto vyhláškou.

(1) Provozní evidence se vede samostatně pro každý jednotlivý velký a střední zdroj znečišťování. Její součástí jsou záznamy o souhrnném měsíčním a ročním vyhodnocení provozních údajů vedených pro každé jednotlivé zařízení zdroje znečišťování a dále provozní údaje o zdroji související se sledovaným znečišťováním ovzduší.

(3) Souhrnné vyhodnocení údajů provozní evidence obsahuje přehled všech stálých údajů a průměrných hodnot všech proměnných údajů. Souhrnné vyhodnocení zpracovávají provozovatelé podle vzoru poskytnutého příslušným orgánem každý rok a předávají ho příslušnému orgánu ochrany ovzduší k datu stanovenému pro splnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 1 zákona.

(6) Údaje, které provozovatel označí za předmět obchodního tajemství,5) nesmějí být bez jeho písemného souhlasu předány třetím osobám.

Paliva a jakost

(3) Palivo dodávané pro spalování v malých zdrojích znečišťování7) a obyvatelstvu musí splňovat požadavky na jakost uvedené v příloze č.

(4) Při nabídce paliva a distribuci prodejce osvědčuje jeho kvalitu.

Přechodná ustanovení

(2) Provozovatelé středních zdrojů znečišťování, kteří učinili opatření k dosažení emisních limitů stanovených pro nové zdroje znečišťování před účinností této vyhlášky a v tomto období neuskutečnili dosud jednorázová měření, provedou měření nejpozději do 30.

Monitorování kvality ovzduší

Aktuální hodinové koncentrace znečišťujících látek, které jsou sledovány pomocí automatických měření, jsou uvedeny na webu ČHMÚ.

Statní síť imisního monitoringu je zřízena na základě zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, za účelem monitorování úrovně znečištění ovzduší. Monitorovací stanice státní sítě musí být rozmístěny tak, aby vyhovovaly legislativním požadavkům uvedeným v příloze č. 3 vyhlášky č.

Existují také monitorovací stanice mimo státní síť, tedy stanice nevlastněné ČHMÚ. Ty představují cenný zdroj informací o úrovni znečištění ovzduší v oblastech nepokrytých státní sítí. I na tyto stanice se vztahují požadavky na kvalitu naměřených dat a musí se jednat o autorizované měření dle legislativy.

Existuje možnost, jak změřit znečištění i v místech nepokrytých státní imisní monitorovací sítí. Pro takové případy je možnost přistavit na požadované místo měřicí vůz nebo např. využít nízkonákladových („low-cost“, „levných“, „malých“) senzorů.

Identifikace zdrojů znečišťování

Identifikace zdrojů znečišťování na konkrétním místě nemusí být vždy jednoduchou a jednoznačnou záležitostí. Existuje několik nástrojů, které nám mohou přiblížit původ znečištění, přičemž nejvhodnější je jejich kombinace.

Koncentrace znečišťujících látek jsou závislé na meteorologických (rozptylových) podmínkách. Toho využívají např. koncentrační růžice znázorňující koncentrace škodlivin v souvislostech se směrem a rychlostí větru, což napovídá o vzdálenosti a směru, ze kterého znečištění přichází, nebo tzv. zpětné trajektorie větru, které dávají přesnější představu, odkud a jakou rychlostí se mohlo znečištění šířit.

Zatím asi nejpřesnější metoda pro identifikaci zdrojů znečištění je receptorový model PMF, který je založený na podrobných terénních měřeních a následných chemických analýzách mnoha látek. Každý zdroj nebo skupina zdrojů má vlastní chemický podpis (tzv. fingerprint).

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění suspendovanými (prachovými) částicemi PM10, přízemním (troposférickým) ozonem (O3), oxidem siřičitým (SO2) nebo oxidem dusičitým (NO2) překročí některou z informativních prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 zákona č. 201/2012 Sb.

Jedná se o zkratku pro Smogový Varovný a Regulační Systém. Podle současně platné právní úpravy je SVRS provozován na celém území ČR.

Vznik a ukončení smogové situace se vyhlašuje pro vymezené území v rámci zóny nebo aglomerace na základě naměřených koncentrací znečišťujících látek na stanovených měřicích lokalitách reprezentativních pro vymezené území (dále „reprezentativní lokality“). Přesné znění podmínek vyhlašování a odvolávání je uvedeno v příloze č. 6 zákona č. 201/2012 Sb.

Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, seniorům, těhotným ženám a malým dětem se po vyhlášení smogové situace doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení.

tags: #stanice #měřící #emise #ovzduší #princip #fungování

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody na známkách
• Příčiny a důsledky znečištění řek v Asii
• Recyklace v Hlinsku a okolí
• Podmínky podmíněného zastavení stíhání
• Povolení pro skládku zeminy