Charakteristika alpínského pásma a jeho rostlinstvo na Sněžce

Sněžka je jedním ze šesti nejvyšších vrcholů Krkonoš, které zasahují do alpínského pásma (spolu s Luční a Studniční horou, Vysokým kolem, Stříbrným hřbetem a Kotlem). To je oblast, která má tak drsné klima, že se zde nedaří už ani keřům. Vydrží zde trvale růst jen ty nejodolnější rostliny, které jsou na zdejší poměry speciálně adaptované. Vrchol Sněžky je jediným přístupným vrcholem krkonošského alpínského pásma. Vede na něj hned několik cest, odkud je možné si vysokohorskou vegetaci zblízka prohlížet.

Vegetace v nejvyšších polohách Sněžky patří mezi tzv. vyfoukávané skalní trávníky. Na vrcholech hřebenů a na příkrých svazích alpínského pásma jsou jen mělké půdy, které rozhodně neoplývají nadbytkem živin. Během zimy se zde neudrží dostatek sněhu, který by rostliny chránil před vymrzáním. Ve vegetačním období trpí pro změnu silným větrem a vysycháním. Chudá půda s minimem humusu není schopná vázat vláhu a vlhkost odvádí i rychlé vzdušné proudění.

Dominantními rostlinami vrcholu jsou jednotlivé trsy trav. Převládá kostřava nízká, místy roste i sítina trojklaná a najdeme tu i psineček skalní. Daří se tu i arkto-alpínským mechům a lišejníkům. Ze zajímavějších druhů tu najdeme keříčkovité pukléřky sněžnou a rourkovitou nebo šídlovec kůstkovitý. Od druhé poloviny července upoutají pozornost žlutě kvetoucí vysokohorské jestřábníky.

Specifika jednotlivých svahů Sněžky

Z hlediska vegetace se jednotlivé svahy Sněžky liší:

• Západní návětrné svahy: Se svým charakterem podobají vrcholovým partiím. Tato strana je ze všech partií Sněžky nejvíc skalnatá. I zde najdeme vyfoukávané alpínské trávníky, které vyplňují plochy mezi skalkami. Na západní straně podél řetězové cesty můžeme nejsnadněji objevit různé druhy jestřábníků nebo lipnici plihou. Ve spodní části, kde je stoupání ještě mírné, roste velké množství rostlin plavuně vrance jedlového.
• Slunné jižní svahy: Porůstají alpínská vřesoviště. Zdejší půda je velmi chudá. Častý vítr odnáší půdní částice, slunce vysušuje povrch, dešťové srážky rychle odtékají po svahu dolů a půda s minimem humusu není schopná vázat dostatek vody. V zimě pokrývá svahy na jižní straně jen málo sněhu a půda snadno promrzá. Na jižní straně přežívají jen ty nejodolnější rostlinné druhy. Z nižších nadmořských výšek sem dosahují poslední keře kosodřeviny. Plochy mezi kamením v srpnu ozdobí kvetoucí polštáře vřesu. Takovéto stanoviště se nazývá alpínská keříčková vegetace.
• Východní svah Sněžky: Je ze od ostatních odlišný. Vegetaci zde tvoří zapojené alpínské trávníky, které jsou schopné se zde udržet díky ochraně vysoké sněhové pokrývky v zimě. Na této závětrné části ukládá vítr kromě sněhu i částečky prachu ze vzduchu, které přináší rostlinám potřebné živiny. Rychlost větru tu není tak silná jako na ostatních svazích a nedochází tolik k vysušování půdy. Flora této části je velmi rozmanitá. Po roztátí sněhu koncem května jako první vykvétají koniklece alpínské bílé a růžové prvosenky nejmenší. Ty později v červnu následují koberce pampelišek a v červenci a v srpnu jestřábníky. Typickou rostlinou tohoto typu alpínských trávníků je ostřice Bigelowova. Tato ostřice s širokými tuhými listy kvete v červenci.
• Severní stranu: Pokrývají z velké části kamenná moře. Bylinnou vegetaci najdeme hlavně ve sníženinách, kde se mezi kamením udrží půda potřebná pro růst rostlin. Většinu zelených ploch zde tvoří porosty borůvky. Jen místy můžeme mezi kamením objevit třeba vranec jedlový nebo některou z trav.

Významné druhy rostlin alpínského pásma na Sněžce

Na Sněžce najdeme i některé z krkonošských endemitů. Na přelomu června a července kvete pampeliška krkonošská. Její žluté květy však není snadné rozeznat od pampelišek ostatních druhů. Mezi další zdejší endemity patří jestřábníky. V Krkonoších a nikde jinde jich roste 17 druhů. Nejnápadnější a nejsnáze rozeznatelný je z nich jestřábník trubkovitý. I na svahy Sněžky zasahuje nejrozšířenější krkonošský endemit zvonek český.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

V Česku pouze na Sněžce kvete od konce června světle modrými kvítky rozrazil chudobkovitý. Mnohé další druhy rostou v Česku kromě Sněžky už jen v nejvyšších partiích Krkonoš. Do této skupiny se řadí prvosenka nejmenší, koniklec alpínský bílý, lipnice plihá nebo bika klasnatá.

Jiné druhy horské flory najdeme i v některých dalších českých pohořích. Mezi tyto rostliny patří rozchodník horský, jestřábník alpský, prasetník jednoúborný, sítina trojklanná, ostřice nejtmavší, ostřice Bigelowova, psineček skalní, kostřava nízká a tomka alpská.

Do horských až podhorských poloh naší vlasti vzácně zasahují úrazník skalní, mochna zlatá, zlatobýl obecný alpínský, podbělice alpská, vranec jedlový a plavuník alpínský.

I na vrcholu Sněžky však nalezneme vysoce přizpůsobivé druhy, které jsou běžné i v podhůří. Těmi jsou například rdesno hadí kořen, pryskyřník prudký, podběl lékařský, silenka dvoudomá, metlice trsnatá, metlička křivolaká, bika bělavá a některé další.

Nejvzácnější rostliny alpínského pásma Sněžky:

• Pampeliška krkonošská - krkonošský endemit, vyskytující se v omezené oblasti na česko-polské hranici.
• Jestřábník trubkovitý - další krkonošský endemit, dříve rostl i v Jizerských horách.
• Zvonek český - nejrozšířenější krkonošský endemit.
• Rozrazil chudobkovitý - v Česku pouze na vrcholu Sněžky.
• Prvosenka nejmenší - v Česku pouze v Krkonoších.
• Koniklec alpínský bílý - v Česku roste jen v Krkonoších.
• Lipnice plihá - v Česku se vyskytuje jen v Krkonoších.
• Bika klasnatá - v Česku ji najdeme pouze v Krkonoších, a to jen v lišejníkové tundře na nejvyšších vrcholech nad 1300 m.

Ochrana vzácné vegetace

V létě 2020 se objevily na vrcholu Sněžky a v Obřím sedle oranžové sítě. Mají za úkol chránit vzácnou vysokohorskou vegetaci před pošlapáním všudypřítomnými turisty. Vrchol Sněžky navštíví v období letních prázdnin až 10 000 turistů denně. To je tak extrémní množství lidí, kteří ušlapou téměř cokoliv živého.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Fotky jsou pořízené v roce 2021, tedy rok poté, co byly poprvé instalovány ochranné sítě. Oproti předchozím letům je díky nim opravdu na co koukat. Vzácné květiny a trávy jsou sice za plotem, ale nejsou podupané a nemusíme je hledat mezi opalujícími se turisty a jejich svačinami. I když sítě na okrajích cesty vypadají nevzhledně, pomáhají vyniknout tomu, co se nachází hned za nimi. Proto i z pohledu kochajícího se turisty hodnotím jejich umístění velice kladně.

Zákonný status/ochrana: Hvězdnice alpská (Aster alpinus) je v České republice zařazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožený druh (§2) podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

tags: #stanoviste #alpinskeho #pasma #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Definice Ekosystému od Tansleye
• Ubytování v Českém ráji: Pepo Varic
• Komunální odpad Dvorany
• Praktický stojan na pytle 60 l
• Příčiny znečištění vod