Stanoviště autobusů Kačerov a jeho schéma

08.03.2026

Pražské metro je jedním ze stěžejních prvků pražské integrované dopravy, bez kterého si dnes provoz v hlavním městě dokážeme jen stěží představit. Pražské metro v současné době pokrývá svým rozsahem takřka celé území hlavního města a je integrované do systému dopravy v Praze. Na jednotlivé stanice metra navazují jak tramvajové, tak i autobusové linky městské dopravy, tak i příměstské linky a autobusy dopravující cestující do ostatních měst České republiky. Systém tras metra navazuje logicky i na pražská vlaková nádraží, čímž je metro navázáno na celorepublikovou síť dopravy, což ještě zvyšuje jeho přínos pro dopravní systém České republiky. Provozovatelem metra v Praze je Dopravní podnik hlavního města Prahy.

Historie autobusové linky B a její transformace na linku 113

K 4. říjnu 1925 byla zavedena druhá autobusová linka provozována Elektrickými podniky, označována byla jako linka B. Se zprovozněním tramvajové trati mezi Pankrácí a Kačerovem 29. května 1930, bylo “béčko” odkloněno od krčského nádraží k nové tramvajové smyčce na Kačerově. Na rok pak bylo také od 21. prosince 1931 prodlouženo do Michle. Poté bylo k 9. říjnu 1932 opět zkráceno na Kačerov a odtud vedlo přes Masarykovy domovy (dnes Nemocnice Krč) na Libuš, ale i na Lhotku. Většina spojů byla k 5.

K 22. dubnu 1934 byla větev na Lhotku přeznačena na novou linku L (dnes linka 121, Lhotka - Hodkovičky - Braník), a tak se linka B dostala do trasy Kačerov - Masarykovy domovy (dnes Nemocnice Krč) - Zelené domky - Libuš. Z větve do Kunratic se o rok později 3. Kvůli totožné trase s linkou U došlo od 1. srpnu 1936 k převedené linky B do doposud neobsluhovaných míst v některých částech Libuše a Písnice (do trasy, kde nyní 113 jezdí). Trasa: Kačerov - Potravní daň - Libuš, sokolovna (dnes U Libušské sokolovny).

Ke znovuobnovení po druhé světové válce došlo 28. května 1945, kdy vyjela v trase Kačerov - Masarykovy domovy (dnes Nemocnice Krč) - Kolonie Tempo (dnes Tempo) - Libuš, Jalodvorská, avšak s provozem pouze ve všedních dnech, který se roku 1946 změnil na celotýdenní. 1. října 1948 nastalo prodloužení do původní trasy Kačerov - Libuš, Sokolovna (dnes U Libušské sokolovny, trasa do roku 1943) a o 3 roky na to k 2. září 1951 až do Písnice. Tím se dostala do trasy ve které jí můžeme vidět dnes. V závěru roku 1951 (31. prosince) dostala stejně jako ostatní autobusové linky číselný název, v našem případě došlo k přeznačení z linky B na linku 113.

Vývoj linky 113 po otevření metra C

V následujících 20 letech byl provoz beze změn až do 19. října 1970, kdy naplno začala výstavba prvního úseku metra C. Po otevření prvního úseku metra C z Kačerova na Florenc byla sto třináctka zkrácena k metru C na Kačerov a v této podobě zůstala do současnosti, tedy bezmála 40 let! Mírně změny se dotkly linky 113 pouze ve třech termínech. K 1. září 2009, kdy došlo k reorganizaci linek v této oblasti, při níž byly zrušeny linky č. 171 (Kačerov - Tempo - Jalodvorská - Sídliště Písnice) a 272 (Kačerov - Sídliště Písnice) a místo nich byly zavedeny vložené spoje v trase Kačerov - Sídliště Písnice na lince 113. Od 11. prosince 2016 jsou vybrané spoje prodlouženy z Písnice přes Cholupice do zastávky Točná.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Současnost a budoucnost Kačerova

Moje vize pro to území zahrnuje vytvoření pěšího propojení s Michelským lesoparkem. Integrovat lesopark do čtvrtí Kačerov a Spořilov s novými zelenými, veřejnými prostranstvími. Vytvoření nového lokálního business-centra, které naváže na stávající obchodní trojúhelník Pankrác-Budějovická-Brumlovka. Rozvoj nové čtvrti Kačerov bude řešen prodloužením tramvajové trati do stanice Kačerov a jejím propojením se stanicí Roztyly.

Koncepce rozvoje zahrnuje:

Zastřešení stávající železnice.
Vybudování nové úrovně nad depem metra.
Přemístění autobusového terminálu, čímž se zachová stávající obslužnost a rozvíjí se plochy nad nimi.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

tags: #stanoviště #autobusů #Kačerov #schéma