Stanoviště pro pěstování kaly (Zantedeschia)

Elegantní kalu (Zantedeschia aethiopica) neboli kornoutici si snadno vypěstujete doma i na zahradě. Její půvab spočívá v eleganci květů, které jsou k dispozici v rozmanitých barvách, a v nenáročnosti na pěstovatelské podmínky, což ji činí vhodnou i pro méně zkušené pěstitele.

Kala - exotická kráska

Kala, česky také kornoutice, je exotickou kráskou, jejíž domovinu najdete v Jižní Africe, přesněji v Malawi. Květina s výrazným toulcem přináší exotiku do naší zahrady a její bílá varianta je oblíbenou květinou svatebních kyticí. Víte, že se už dávno nemusíte těšit z této květiny pouze v momentě, když si ji přinesete svázanou do kytice? Pokud chcete, můžete si ji doma poměrně snadno vypěstovat. Kala v květináči není vůbec náročnou pokojovkou.

Kala jako pokojovka

Kala byla objevena v 18. století švédským botanikem, ale populární se stala až ve 20. století. Dnes je známá již po celém světě, kde zdobí exteriéry i interiéry. Všeobecně vzato je její pěstování snadné, nemusíte se ho proto bát. Kala nepotřebuje nějakou velkou péči. Nejdůležitější pro ni je mít dostatek světla (a to alespoň na 6 hodin) a dobře propustnou půdu. Ta by měla být především bohatá na živiny a vlhká. Pozor, nikoliv však přemokřená! Zalévejte ji proto jednou týdně, v létě pak častěji. Nikdy ji nenechte vyschnout. Můžete jí nechat v podšálku trochu vody. Pohlídejte si ale, aby v ní nestála příliš dlouho.

Světlo kala potřebuje jasné, ale nepřímé. Když budete pro ni doma hledat místo, vyhněte se topení a ventilačním otvorům klimatizace. Nesnese ani ostré letní polední sluníčko, spálilo by ji. Ideální pro ni jsou východní okna s ranním sluncem nebo západní okna s odpoledním sluncem. Jelikož jde o exotickou rostlinu, daří se jí tam, kde se teplota interiéru pohybuje mezi 18 a 24 °C.

Biologické zařazení a popis rostliny

Kala, známá také pod názvem kornoutice, patří do rodiny Araceae a je ceněna pro své dekorativní listy i květy.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

• Rod: Zantedeschia
• Čeleď: Araceae
• Původní druhy:
  • Zantedeschia aethiopica
  • Zantedeschia albomaculata
  • Zantedeschia elliottiana
  • Zantedeschia rehmannii

Každý z těchto druhů se přizpůsobuje specifickým podmínkám svého přirozeného prostředí, což se odráží ve varyabilitě ve velikostech, barvách a nárocích na pěstování.

Popis rostliny:

• Listy: Široké, srdčité, někdy skvrnité.
• Květy: Nápadné, barvy od bílé po růžovou, červenou až po žlutou. Obalené ve specifickém kornoutici.
• Hlízy: Kalu charakterizují hlízy, ze kterých rostlina vyrůstá.
• Trsy: Tvoří husté trsy, což je vhodné pro zahradnické kompozice.

Kala je rostlina, která se díky rozmanitosti barev a tvarů stala populární v kyticích a aranžmá.

Druhy Kaly

Mezi nejčastěji pěstované druhy Kaly, známé také pod latinským názvem Zantedeschia, patří několik variant. Ty se liší především barvou a tvarem květů. Následující přehled uvádí vybrané druhy:

Každý druh kaly má své specifíky, ale obecně platí, že rostliny preferují prostředí s dostatečnou vlhkostí a zaštiťují se v příliš intenzivním slunečním světle. V zimním období je třeba dbát na to, aby rostliny nebyly vystaveny mrazu.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Pěstování Kaly

Pěstování Kaly je proces vyžadující pozornost k detailům, jako jsou výběr vhodného stanoviště, správné sazení a rozmnožování, a udržení optimální vlhkosti. Každý krok je klíčový pro úspěch ve výsledné kráse a zdraví této květiny.

Výběr stanoviště

Kala potřebuje světlé a teplé stanoviště, které je mírně zastíněné. Neměla by být na přímém slunci. Stanoviště pro pěstování Kaly by mělo poskytnout rostlině dostatečné množství světla, avšak chránit ji před přímým sluncem v horkých letních dnech. Ideální je polostín. Teplota by měla být stálá, bez prudkých změn, aby Kala mohla správně růst. Pro venkovní pěstování je důležité vybrat chráněné místo, které bude odpovídat požadavkům konkrétního druhu Kaly.

Sazení a rozmnožování

Kala se množí oddenky nebo hlízami. Nejlepší doba pro sazení těchto rozmnožovacích částí je brzy na jaře. Před sazením je vhodné oddenky nařezat na menší části, s každou obsahující alespoň jeden výhon. Substrát by měl být bohatý na kompost a dobře propustný. Po výsadbě je důležité udržet substrát vlhký, ale nikoliv zamokřený.

• Hlízu vysazujeme od poloviny května do konce června, do hloubky 6 - 10 cm.
• Vysazujeme do hloubky 6 - 10 centimetrů a zdálenost od sebe cca. 10 - 25 cm.
• Optimální období pro výsadbu hlíz v zahradě je od května do konce června.

Zálivka a vlhkost

Pro péči o Kaly je klíčová správná zálivka. Tyto květiny preferují vlhký substrát, nikoliv však přemokřený, aby nedošlo k hnícení oddenků. V letních měsících Kala vyžaduje více vody, zatímco v období odpočinku během zimy je potřeba zálivku omezit. Rostliny v chladném období umístěte na chladné místo, kde budou moci přezimovat, což je nezbytné pro jejich následnou vegetaci.

• Čím více kala roste, tím více vláhy potřebuje.
• Půda musí být úrodná a dokud rostlina roste a kvete, musí být neustále vlhká.
• Vyžaduje vlhké prostředí, takže půda v květináči nebo na záhonu by měla být stále vlhká.

Hnojení

Kala je rostlina, která roste z oddenku. Aby se jí dařilo, potřebuje půdu bohatou na živiny, která ale rovněž dobře propouští. Hlavně na začátku jejího vegetačního období ji přihnojujte hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny s nízkým obsahem dusíku.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Běžné choroby a boj se škůdci

Při pěstování Kala rostlin je důležité věnovat pozornost prevenci a kontrole nemocí a škůdců, kteří mohou negativně ovlivnit jejich zdraví a životní cyklus.

Běžné choroby

Kaly mohou trpět různými chorobami, především houbovými a bakteriálními. Tyto choroby obvykle vznikají v důsledku nadměrné zálivky nebo nedostatečné cirkulace vzduchu. Mezi běžné houbové choroby patří kořenová hniloba a plíseň. Je vhodné zajistit dobrou drenáž a přiměřenou vlhkost půdy k zamezení těchto problemas.

Boj se škůdci

Škůdci mohou Kaly napadnout jak ve vnějším prostředí, tak při pěstování uvnitř. Mšice jsou obvyklým škůdcem, který lze odehnat mýdlovou vodou nebo přiměřeným proudem vody. Dalším známým škůdcem jsou housenky, například housenky medvěda a jestřába vinného, které mohou poškodit listy a květy Kaly. Proti těmto škůdcům je možné použít odpovídající chemické přípravky.

• Zahradní kaly jsou odolné a škůdci netrpí.
• Co je ale potkat může, je hniloba, která napadá hlízy.
• Hniloba se projevuje hnědými skvrnami na stonku, oddencích i kořenech.
• Je třeba odstranit a spálit nemocné rostliny, protože nemoc se rychle šíří.

Zazimování kaly

Na konci vegetačního období je nutné kalu zazimovat. Dříve, než tak učiníte, nechte ji nejprve usnout. Zastavte zavlažování a nechte pozůstalé listy úplně odumřít. Teprve až potom přemístěte kalu na místo, kde se teplota pohybuje okolo 10 °C. Toto místo by mělo být tmavé, pokud možno s nízkou vlhkostí. Nechte ji tam po dobu dvou až třech měsíců. Za tu dobu ji můžete dvakrát mírně zalít, abyste zabránili scvrknutí oddenků.

Když doba klidu skončí, oddenky přesaďte do čerstvé půdy a podle potřeby i do většího květináče. Přesazenou kalu umístěte zpět na své původní místo v době vegetace.

Nebo to můžete udělat jinak: Potom, co uhynou na konci vegetace listy, po jejich odstranění, vykopejte z květináče oddenky a očistěte je (pozor, rozhodně je ale nemyjte, ani nezalévejte). Nechte je na teplém, tmavém, suchém a dobře větraném místě zaschnout po dobu 4 až 7 dnů. Po zaschnutí je uložte do papírového sáčku nebo novin a uložte tam, kde budou ve tmě, suchu a chladnu.

• Kala nepřezimuje venku, před zimou proto hlízu vyjmeme ze země a uskladníme ji na chladném místě při teplotě 5 - 10 ℃.
• Po odkvětu omezíme zálivku a necháme rostlinu zatáhnout.
• Venku kaly nepřezimují.

Množení kaly

Kalu můžete množit několika způsoby. Nejsložitějším způsobem je ze semen. Také to trvá i nejdéle. Nejsnazší a také i nejběžnější je množení kaly dělením jejího oddenku.

Jak rozdělit oddenek? Oddenek, který jste vyklepli z květináče, očistěte. Dejte ho na několik dní na teplé, tmavé, suché a dobře větrané místo, kde ho nezalévejte, ani jinak nenamáčejte. Jakmile kořen zaschne, ostrým nožem oddělte jeho oddenky. Nemusíte je přitom oddělovat přesně v místech spojení, ale dbejte na to, aby každý oddenek měl alespoň 1 oko nebo kořeny.

Důležité upozornění

V neposlední řadě musíme upozornit, že rostlina je toxická pro domácí mazlíčky i pro člověka. Mohou za to krystaly šťavelanu vápenatého, jejichž pozření může způsobit silnou bolest, dočasný chrapot, potíže s polykáním, otok, nevolnost, zvracení, potíže s dýcháním, nadměrné slinění a pěnu u úst.

tags: #stanoviste #pro #callu #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Česká baladika v evropském kontextu
• Globální výzvy a český pohled
• Vliv chemie na život
• Praktické litinové umyvadlo
• Břasy - Odpady