Ekologické zakládání zahrad a postupy

Do okolního životního prostředí dokonale zapadne zahrada, která vypadá co nejpřirozeněji, na své okolí navazuje, řeší rovnováhu mezi potřebami našimi, rostlin a živočichů. Volbou přírodní zahrady přitom zároveň chráníme životní prostředí. Návaznost na přírodu je prostě zcela přirozená.

Principy ekologického zakládání zahrad

Ať už je důvodem k přírodní zahradě cokoliv, všechny „ekozahradníky“ spojuje uplatňování několika jednoduchých principů. Jedním z nich je multifunkčnost - každý prvek v přírodní zahradě plní více rolí. Veškerý bioodpad je znova zužitkován, nejčastěji ke kompostování nebo mulčování. Šikovně se hospodaří i s dešťovou vodou, případně i mírně znečištěnou vodou z domácnosti, tzv. šedou vodou. O půdu se pečuje mulčováním, hnojením organickým materiálem, vhodnou skladbou rostlin, případně bylinnými výluhy a preparáty.

1. Zahrada bez chemie a rašeliny

V přírodních zahradách nesmíme používat chemii. Určitě nikdy nesáhneme po pesticidech (fungicidech, herbicidech a insekticidech), ale také po minerálních hnojivech. Potřebné prvky doplníme půdě hnojivy organickými a kompostem. Místo lehce rozpustných minerálních hnojiv též můžeme použít zákvasy (jíchy), nejznámější je například jícha kopřivová, do které můžeme přidávat i jiné bylinky.

2. Maximální využívání dešťové vody

Využíváním dešťové vody šetříme vodu pitnou, navíc jde o ideální tekutinu k zálivce, která prospívá všem rostlinám bez rozdílu. Pokud nechceme investovat do objemné podzemní jímky, pořád je lepší nějaký ten sud pod okapem, než zalévání vodou pitnou či studniční, vodu ve studni si raději necháme jako železnou rezervu pro případ velkého sucha. A myslet musím i na takové detaily, jako je například volba střešní krytiny a okapů, pokud sbíráme dešťovou vodu. Na měď určitě zapomeneme, jelikož její oxidy jsou jedovaté.

3. Přírodní materiály

K realizaci dlažeb, pěšin a cest, oplocení a různých staveb v zahradě používáme výhradně přírodní materiály, tedy především dřevo a kámen.

Čtěte také: České supermarkety a bio

4. Osevní postupy a smíšené kultury

Užitkovou část zahrady, tedy především její půdy, šetříme vhodnými osevními postupy, tedy vhodným střídáním plodin. Zároveň vysazujeme vedle plodících rostlin i ty, které půdě prospívají (např. afrikány) a které „nevoní“ hmyzím škůdcům.

5. Rozmanitost

V přírodní zahradě by to mělo být stejné jako v přírodě, která překypuje druhovou rozmanitostí. Jen tak se přírodní zahrada stane přirozeným útočištěm pro hmyz a ptactvo, ale i drobné savce a exempláře z říše plazů a obojživelníků. Do přírodní zahrady nepatří dokonale střižený trávník, dokonce by bylo ideální vrátit se ke kosení. V trávníku je navíc dobré ponechat ostrůvky oseté květinami, případně trávník nahradit lučním porostem. I okolo zatravněných ploch je vhodné vsadit na divočejší porosty. Je třeba přehodnotit, co je vlastně plevel a jaké druhy nepotlačovat. Kouty zahrady divokého vzhledu navíc vyžadují minimální péči. Živočichům též prospívají ponechané hromádky listí s kameny a starým, trouchnivým dřevem, hromady dřeva palivového, hromádka ořezaných větví z ovocných stromů a keřů, stejně jako ze živých plotů. Živočichy též podpoří suchá kamenná zídka a jezírko.

6. Koloběh živin

Alfou a omegou přírodních zahrad je kompostování a zelené hnojení. Koloběh živin tak může stále pokračovat.

Biozahrada jako místo symbiózy

Myslíte si, že na světě nemůže existovat místo, v němž se cítí dobře jak člověk, tak i živočichové a rostliny? Omyl. Takovým místem je biozahrada. Biozahrada je místem, kde jednotlivé druhy nebojují o přežití, nýbrž žijí v symbióze, spolupracují. Základem biozahrad jsou smíšené kultury a intenzivní kompostování. Přidáme-li k tomu ještě logické uvažování, získáme neobyčejný biotop, kde vypěstujete skutečně šťavnaté ovoce i zeleninu.

Základem je dobrý kompost

Jednou z nejdůležitějších součástí biozahrady je kompost. Svépomocí. Do kompostérů vkládejte organický odpad nejenom ze zahrady, ale i z domácnosti. Výhodou kompostéru je fakt, že nemá dno, díky čemuž se do něj mohou dostávat nejrůznější organismy, včetně žížal, které kompostu dodávají tu pravou „šťávu“. Takovýto kompost, včetně tzv. rostlinných zákvasů, které jsou nedílnou součástí zeleného hnojení, přidáváme k rostlinám, abychom pro dokonalý růst všech rostlin vytvořili správné humusové prostředí. Kromě toho můžeme dodávat i čerstvý hnůj, který působí v určitých fázích jako ledková hnojiva.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Rozmanitost a vhodné kombinace

Důležité je připomenout si, že by ve správné zahradě měly všechny složky systému vzájemně spolupracovat. Využíváme proto vzájemných a historicky osvědčených kombinací druhů. Například k bramborám a okurkám se hodí bobovité rostliny, protože zvyšují podíl dusíku, mrkev kombinujeme s cibulí, květák s rajčaty.

Bez chemie

Kromě samotné zeleniny bychom neměli zapomínat ani na bylinky a ovoce, přičemž právě bylinková skalka dopomáhá k vzájemné rovnováze. Zároveň nepoužíváme žádná chemická hnojiva a přípravky proti škůdcům. Chemii nahradíme osvědčenými výluhy ze zeleniny nebo bylinek, popřípadě výsevem samotných bylinek. Zkombinujeme-li určité druhy bylinek či zeleniny, zabráníme škůdcům v jejich napadení. Křen bezpečně odpudí mandelinku bramborovou, česnek a pór zachrání jahody před plísní, máta odpuzuje ze záhonů mravence a jiný obtížný hmyz.

Plánování přírodní zahrady

Při zakládání ekozahrady bychom podle zahradní architektky Lucie Nižaradzeové měli především dobře znát svůj pozemek. Vědět, která místa jsou stinná či slunná, suchá, nebo naopak zamokřená. Poté, bychom se měli rozhodnout, co a kde můžeme a chceme mít a jak často se chceme o toto místo starat. Při navrhování přírodních zahrad se často uplatňuje tzv. zónování, neboli rozčlenění pozemku do pěti úseků podle vzdálenosti od domu a náročnosti péče o něj.

• První zóna zahrnuje dům a jeho nejbližší okolí, o rostliny se intenzivně staráme, případně je i sezónně obměňujeme.
• Další zónu tvoří pravidelně opečovávané záhony.
• Do třetí zóny patří sad s ovocnými stromy a jedlými keři.

Poslední zóna s „divočinou“ by však měla být v alespoň minimální podobě v každé zahradě. Místo, kam se nechodí se sekačkou ani s kosou, které se ale ani nezalévá. Ať si tu hospodaří příroda podle svého.

Využití sluneční pasti

K efektivnějšímu zahradničení si můžeme pomoci i dalšími fintami. Například zřízením tzv. sluneční pasti. Je to vlastně výsadba různých druhů a typů rostlin do pomyslné podkovy. V severní části vysázíme nejvyšší dřeviny a postupně ke stranám nižší stromy a keře. Střed zůstává volný pro záhony nebo louku.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Udržitelné zahradničení

Nejdůležitější při udržitelném zahradničení je rozmanitost a blízkost přírody. Mnoho zvířat a hmyzu je dobrým znakem zdravého ekologického systému. Při zakládání své bio zahrady proto dbejte na to, aby byla co nejvíce rozmanitá a přírodně osázená. Tuzemské rostliny jsou pro životní prostor živočichů obzvláště důležité. Pomůcky pro hnízdění poskytují doplňkový životní prostor pro hmyz, např. divoké včely. Pro vlastní zásobení se hodí ovocné stromy a zeleninové záhony. Čím více rozmanitosti vnesete do své udržitelné zahrady, tím živější bude.

1. Nízkoemisní zahradní stroje

Kdo chce z přesvědčení zahradničit udržitelně, obrací se proto obvykle k alternativnímu ručnímu nářadí nebo strojům s tichými elektromotory bez výfukových plynů. Elektrické sekačky na trávu,, vertikutátory, nůžky na živý plot, motorové pily a drtiče jsou k dispozici již mnoho let. Elektrické kabely strojů však mohou při práci na zahradě překážet. Pro takové případy jsou v nabídce zahradní stroje s akumulátorem.

2. Zahradní nářadí pro přírodní zahradu

Aby se ruční práce v přírodní zahradě nestala utrpením, je důležitá zejména kvalita nářadí. Řezné nástroje, jako jsou zahradní nůžky, musí být ostré, aby bylo možné učinit čisté řezy a nepoškozovat rostliny. S kvalitními produkty z kvalitního kovu s trvanlivými plastovými rukojeťmi můžete - za předpokladu správné péče - zahradničit komfortně a udržitelně po mnoho let.

3. Tuzemské rostliny pro přírodní zahradu

Tuzemské rostliny hrají základní roli v ekologické zahradě, protože poskytují potravu pro zvířata a hmyz, materiál pro hnízdění a úkryt - tedy celý biotop. Zvířata a hmyz pomáhají udržovat ve vaší zahradě ekologickou rovnováhu. Divoké včely například hrají důležitou roli při opylování. Kromě toho není nutné tyto rostliny pracně pěstovat ve sklenících nebo importovat ze vzdálených zemí.

4. Ekologické hnojivo

Pomocí praktického Kompostéry si můžete své hnojivo v určitém množství vyrobit sami. Rozmělníte-li zahradní odpad, který chcete kompostovat, nejprve pomocí drtiče, přemění se materiál obzvláště rychle na kompost. Pokud chcete žít ekologicky a především se obejít bez umělých hnojiv, můžete použít i bio hnojiva z obchodu. Takové výrobky se skládají ze sta procent z organických látek a neobsahují žádné chemické látky. Ještě lepší než kompost a biohnojivo je vlastní vyrobené hnojivo v tekuté formě. To znamená, že živiny jsou již rozpuštěny ve vodě způsobem vhodným pro rostliny a mají okamžitý účinek. Také přidávání hnojiva je méně komplikované: jednoduše ho přidejte do zálivky. Smíchejte pro své vlastní vyrobené tekuté hnojivo 1 litr prosetého kompostu s 10 litry vody. Do vody s kompostem přidejte lžíci kamenné moučky, která podporuje růst užitečných mikroorganismů. Roztok nechte stát jeden až dva dny, aniž byste jej míchali. Poté se z kompostu uvolní cenné živné soli, které se nacházejí ve vodě. Nyní můžete své slabě koncentrované tekuté hnojivo nalít do konve a přihnojovat rostliny.

5. Květinový substrát a mulč pro přírodní zahradu

Při udržitelném zahradničení byste měli dbát také na původ zeminy pro květiny a mulče. Zemina pro rostliny nebo květiny obsahuje v mnoha případech rašelinu, která se těží v rašeliništích. Rašelina zadržuje velká množství oxidu uhličitého, který se při těžbě rašeliny bohužel zase uvolňuje. Mulčovací kůra představuje kvalitní alternativu. Kromě toho můžete k mulčování samozřejmě také velmi dobře použít hrubý drcený materiál.

6. Zalévání dešťovou vodou

Ten, kdo zahradničí udržitelně, zavlažuje svoji zahradu pokud možno vodou, která není pitná. Vedle vápna obsahuje voda z vodovodu ještě další minerály a usazeniny. Nejsou sice škodlivé, ale také nejsou optimální pro rostlinný rozvoj a mohly by vést k snazšímu napadení škůdci a chorobami. Nejjednodušší je umístit sud na dešťovou vodu na zahradu. Nashromážděnou vodou potom zalijete své květiny a rostliny. Má to několik výhod - podobně jako destilovaná voda je dešťová voda velmi měkká, protože neobsahuje vápno.

tags: #ekologické #zakládání #zahrad #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Bedřich Moldan o přírodě a civilizaci
• Stránky pro milovníky přírody
• Cena instalace klimatizace
• Oznamovací povinnost – zanedbávání dětí
• Odpadkový koš pro tříděný odpad TORO