Stanoviště pro medovici v ČR

Pojem lesní med je celkem vágní, nepřesný. Obecně si lidi myslí, že med lesní je tmavý a je medovicový. To je však omyl, i v lesích kvetou různé rostliny a tedy běžně existují medy sice lesní, ale medovice prosté a pouze květové a mohou být tmavé.

Aby to bylo složitější, tak některé rostliny (i pěstované na polích) poskytují takový nektar, že med je tmavý. K tomu různí vykukové umí medy světlé = květové barvit. Rozpoznat se to dá pouze změřením elektrické vodivosti. V každé výkupně medu mají přístroj na měření el. vodivosti medu.

Jen velmi vzácně se vyskytují medy jednodruhové (akát, slunečnice, bílý jetel), téměř vždy se jedná o směs medů z různých rostlin. A jak říkám výše, barva není spolehlivým ukazatelem.

Medy květové = vždy se jedná o med z kvetoucích rostlin, z jejich nektaru. Nektar se vždy skládá převážně ze sacharózy, což je disacharid a včela jej štěpí přimísením výměšku hltanových žláz, tedy enzymu invertázy na dva jednoduché cukry = monosacharidy - glukózu a fruktózu. Vzájemný poměr těchto dvou monosacharidů určuje rychlost krystalizace.

Zjednodušeně se dá říci, že čím víc glukózy, tím dřív květový med ztuhne = zkrystalizuje. Kromě medu z akátu, slunečnice a bílého jetele květový med, kterému nebylo ublíženo, zkrystalizovat musí do několika dnů, max 2-3 týdnů od vytočení. Například letos jarní květový med tuhnul už po třech dnech. Po šetrném rozpuštění do 42 stupňů sice ztekutí, ale po pár dnech opět ztuhne a tak pořád dokola. Převařením se docílí toho, že zůstane tekutý.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Medy medovicové = je to produkt vytvářený tak zvanými producenty medovice, drobným hmyzem, zjednodušeně mšicemi. Mšice (ale i červci a mery, puklice atd.) nasávají šťávu rostlin, mízu. Ta však obsahuje k bílkovinám příliš mnoho cukrů a tak tento hmyz přebytečné cukry vylučuje, aniž by tyto prošly celým zažívacím traktem producenta a tedy to nejsou výkaly, jak se často neodborně tvrdí. Medovicové medy jsou složeny z mnoha různých cukrů, často složitých a někdy dokonce obsahují tak zvanou melecitózu = včelaři tomu říkají "cementový med" a ten se zpravidla vůbec nedá vytočit.

Jinak ovšem medovicové medy obecně krystalizují mnohem později a také proto jsou trhem žádanější, lidi si myslí, že tekutý med je to pravé ořechové. Dá se říci, že z velkovýroby nemůže vyjít med kvalitní, neprodával by se a tak se to zařídí prostě tak, aby med byl tekutý vždy. Výše vysvětluju, jak se toho dá snadno dosáhnout.

Pokud má být můj příspěvek skutečně "celý" je nutné se zmínit o látce, samovolně vznikající v medu a tou je hydroxymetylfurfural = HMF. Obsah HMF se v medech měří a podle obsahu v daném vzorku se dá zjistit, jak starý med je a nebo jak moc mu bylo ublíženo. Pro představu. Při správném skladování medu se v něm nevytvoří 40 mg HMF ani za deset let, ale dvěma hodinami varu ano (po převaření už většina "rychletuhnoucích" medů zůstává trvale tekutá, jen u dna sklenice je jakási světlá krupice, které je méně, ale někdy více až hodně).

Někdy ale nemusí zpracovatelé medu ublížit vědomě či se zlým úmyslem. největším producentem medu na světě je Čína. Med je v železných sudech a ty jsou v železných kontejnerech na palubě lodí a loď musí přejet rovník. Každý by si mohl umět představit, jak se asi železné obaly rozpálí, když u nás na 50 rovnoběžce se dá o železo za letního vedra popálit.

Každoročně opylují jenom v Evropě hospodářské plodiny v hodnotě nejméně 605 miliard korun, mají tedy vliv až na 84 % plodin určených k lidské spotřebě. Dalším významným a již přímo pro člověka hmatatelným přínosem je tvorba medu. Dělnice-létavky shromažďující zásoby (nektar a medovici), které sbírají do tzv. volátka a přenášejí do včelstva.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Medovice může být podstatnou částí letní snůšky, protože se vyskytuje v době, kdy vývoj včelstva vrcholí a v přírodě je již málo kvetoucích nektarodárných rostlin. S kým se ale musí včely o medovici dělit?

Mravenci jsou velmi příbuzní včelám, toto překvapivé zjištění přinesla genetická studie různých druhů blanokřídlého hmyzu. U obou se očekávalo, že budou příbuzní spíše vosám (mravenci ektoparazitickým vosám). Vztah mravenců a včel není již tak sesterský, ale vytváří konkurenční prostředí. Oběma se totiž jedná o ten samý zdroj potravy, tedy o cukernatou medovici mšic.

Je to pochopitelné, protože na 1 kg květového medu je potřeba navštívit cca 2,5 miliónů květů, ročně tedy neuvěřitelných 300 miliónů květů. Mravenci a včely si nekonkurují pouze tam, kde z různých příčin nemohou své zdroje dostatečně střežit (např. při přemnožení mšic, silně osluněná místa, malá vlhkost vzduchu, atd.). Na těchto místech přenechávají často volnou niku (ekologický prostor) právě včelám.

Mravenci obecně působí skoro jako tělesná stráž mšic v tzv. Trofobiontní vztahy mšic a mravenců (soužití podmíněné potravou) jsou prospěšné pro obě strany (Obr. 1). Mšice dostávají ochranu a na oplátku svým ochráncům darují svůj výkal, tedy medovici. Ale některé druhy mravenců jdou ještě dál a svým „chovným zvířatům“ staví přístřešky a malé kamenné ploty, aby byly chráněny před útokem predátorů či nepřízni počasí. Také je přenášejí na místa, kde je dostatek vhodné potravy.

V neposlední řadě, pokud dochází k přesunu mravenčí kolonie, mšice si často odnášejí s sebou (Obr. 2). Vyskytují se také druhy mravenců, kteří si dokonce na zimu berou vajíčka mšic do mraveniště, aby nedošlo k jejich vymrznutí (to se děje sice při teplotách až -42 °C, ale tímto, si mravenci udržují jakýsi stálý chov). Určité druhy mravenců si mohou chovat i kořenové mšice přímo v mraveništích.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Jejich závislost na těchto producentech je tak vysoká, že počet mšic odpovídá počtu mravenců nebo je i vyšší, tedy s nadsázkou lze tvrdit, že každý mravence má svou osobní mšici. Velmi dobře se v tomto soužití uplatňují anholocyklické kmeny mšic, které netvoří vajíčka, ale rodí se pouze partenogeneticky.

Takový způsob spojenectví ale není vysloveně trvalý. Když mšice přestanou produkovat medovici, nebo jsou silně zraněné, mravenci je zahrnou do své potravy. Musíme si ovšem uvědomit, že chování mravenců je instinktivní (přesněji, je řetězcem instinktů) a není tedy nijak promyšlené.

Medovice vzniká v zažívacím traktu jako nadbytečná cukerná složka nasáté rostlinné šťávy po oddělení od cennějších bílkovin, děje se tak zvláštním filtrem ve střevě. Mšice tedy spotřebovávají většinu dusíkatých látek (aminokyselin) a přebytečnou vodu s cukrem vylučují z těla ven. Jedna mšice obvykle vyprodukuje denně 0,5-0,8 mg medovice. Jediná kolonie mravenců často obhospodařuje tolik mšic, že za pouhou jednu sezónu může získat až 500 kg medovice, což v přepočtu dělá až 75 kg čistého cukru.

Při sběru medovice, je u mravenců stejně jako u včel preferován spíše čerstvý produkt, který obsahuje více vody. Obecně lze také tvrdit, že sběrači se soustřeďují na druhy producentů, kteří produkují větší objemy. Což znamená, že sami mravenci mohou do jisté míry ovlivňovat složení medovice (i když zcela nevědomě).

Chemické složení medovice není stálé, je ovlivňováno především druhem producenta ale i živnou dřevinou. Například mšice z rodu medovnice, jsou velmi často vyhledávány mravenci i včelami (jak již název tohoto rodu napovídá, jedná se o velmi významné producenty). Na rozdíl od stromovnice bukové (Phyllaphis fagi) a dalších druhů, které vytvářejí větší množství vosku, se zdá, že o ně není skoro žádný zájem (tedy v případě, že v okolí jsou i jiné živné dřeviny a také záleží na roční době).

Výskyt mravenců je včelaři vnímán více měně pozitivně. Ze statistického pohledu mají včelaři samozřejmě pravdu, význam mravenců pro včely je značně přínosný. Zjistilo se, že medovicová snůška v lesních porostech s mravenci je vydatnější a průměrné výnosy medu zpravidla více než o polovinu vyšší (Tabulka 2). O významu mravenců pro snůšku tedy nelze pochybovat.

Většina mravenišť v lese je situována na okrajích porostů, mýtinách nebo v bezprostřední blízkosti lesní cest či linek (tedy v prosvětlených částech, kde je obecně tepleji). Tyto lokality mají zpravidla až o 30 % větší snůšky než vnitřní části porostů. V neposlední řadě, lze mravence využít také pro signalizaci při kočovném způsobu včelařství. Najít producenty je mnohdy obtížné, ale najít hojné mravence již nečiní takový problém.

Snaha zakládat a ochraňovat mraveniště je pozitivní nejen pro včelaře. Celorepublikový program byl pod názvem „Akce Formica“ do činnosti Českého svazu ochránců přírody zařazen již v roce 1982 a spolupráce mezi Lesy ČR a ČSOP letos probíhá již 14. Mravenci mohou být velmi cenným spojencem při včelařství. Umísťování včelstev do bezprostřední blízkosti mravenišť, ale nemá pozitivní účinky. Dochází k napadání včelstva mravenci pro snadno získatelný zdroj potravy.

Význam mravenců má v lesním prostředí samozřejmě širší uplatnění než pouze podpora včelařství. Mravenci jsou zdatnými predátory, proto nedochází tak často k přemnožení škůdců a není tedy nutno využívat chemické prostředky k jejich potlačení. Uvádí se, že do vzdálenosti 10-15 m jsou schopni plně ochránit dřeviny před škůdci. Význam mají i jako nekrofágové (živí se těly mrtvých živočichů), současně však představují významný potravní zdroj pro řadu lesních obratlovců, zejména ptáků. Také se podílejí na přenosu semen rostlin, dle výzkumů cestou ztrácí 8-10 % velkých a 20-100 % malých semen.

Ing. Ve většině části naší republiky jsou včelaři závislí, co se týče produkce květového medu, na počasí v době květu řepky a na počasí, které květu řepky předcházelo. V březnu, dubnu, květnu probíhá obměna zimních včel za letní včely a je třeba minimálně dvou generací, aby včelstvo bylo zase tzv. V naší nadmořské výšce (500m) kvete řepka v období zmrzlých mužů, většinu doby květu je chladno, větrno (náhorní plošina) nebo chladno a deštivo, slunných teplých dnů málo.

A co se týče medovicového medu (nepřesně lesního), zase tu hraje roli počasí a cyklus tzv. Lesní med opravdu není z lesních květin jak se někteří domnívají, ale samozřejmě při slabší snůšce medovice včely sbírají také nektar a vznikají tak smíšené medy.

Opravdu vzbudí úsměv volající člověk, který se dožaduje 50 kg jedině toho pravého černého lesního medu a to za dobrou cenu. No, značka regionální produkt Moravského krasu není zadarmo! Dále stále nové sklenice, nová víčka, etikety na zakázku, kompletní nerezové vybavení medárny a medárna vůbec atd. také není zadarmo.

I v ČR už začíná včelaření ve městech, na plochých střechách obytných domů, hotelů apod. Jen pro ilustraci-od nás z Vilémovic jsem za půl hodiny v Brně, ale teplotní rozdíl je pět stupňů a to je zvláště citelné na jaře. Velké město má výhodnější mikroklima, včely na zahradách, sadech mají pestřejší a delší dobu k dispozici kvetoucí rostliny nebo zdroje medovice.

Včelařská farma Fikarovi se včelařením zabývá již od roku 1994. Původně šlo o koníček, který se postupem času proměnil v celoživotní vášeň a vedl k založení vlastní včelí farmy. Farma sídlí v Olešné nedaleko Havlíčkova Brodu a některá včelí stanoviště se nacházejí i v okolí Golčova Jeníkova. Včelaření a chov včelVčelaří na rámkové míře 39×24 v nástavkových úlech vlastní výroby. Kromě chovu včel a zpracování včelích produktů se věnují také rozchovu plemenného materiál od inseminovaných matek od zkušených chovatelů, přítele Sedláčka z Příchovic a přítele Veverky z Pokusného včelína Kývalka.

Druhy medu a jejich ceny na farmě Fikarovi:

Na farmě dbají na šetrné zacházení s medem ve všech fázích zpracování - od vytáčení přes skladování až po následné rozehřívání. Výroba mezistěnNespokojenost s kvalitou mezistěn od velkovýrobců vedla farmu k rozhodnutí vyrábět si mezistěny sami, a tím vytvořit uzavřený koloběh vosku.. Při výrobě je vosk nejprve sterilizován při teplotě 117 °C po dobu jedné hodiny, jak stanovuje Metodický návod SVS ČR. Poté je pomalu ochlazován, čímž se oddělí nečistoty. Pro zákazníky je nově k dispozici možnost dopravy mezistěn přepravní společností GLS.

Včely jsou fascinující tvorové, jejichž životní cyklus a práce jsou klíčové pro ekosystém. V úlu udržují teplotu kolem 36-37 °C, produkují med a procházejí různými fázemi života.

tags: #stanoviste #pro #medovici #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Vliv lesních požárů
• Srovnání plastových kelímků
• Poplatky v obci Měšice: Stočné a svoz odpadu
• Odvoz a likvidace odpadu Praha
• Globální výzvy a český pohled