K čemu slouží kompost a jak ho vyrobit

Kompostovat, či nekompostovat? V dnešní době je již téměř pro každého přirozené třídit odpad. Papír, plasty, sklo… každý materiál má svůj barevný domeček. Co ale s biologicky rozložitelným odpadem z kuchyně a ze zahrady? Končívá v komunálním odpadu (a tvoří ho až polovinu!), je vyvezen na skládky, kde hnije a tvoří zapáchající plyny, především metan.

Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) je jediný druh odpadu, který můžeme sami s pomocí matičky přírody „zrecyklovat“ a přeměnit ho na kvalitní a organické hnojivo, kompost. Kompostování je totiž přirozený proces rozpadu biologického materiálu. Působí na něj půdní organismy a vzniká humus, tmavě hnědá, drobivá hmota, která skvěle rostlinkám poslouží jako zásobárna živin a minerálních látek.

Klíčovým krokem k dosažení tohoto cíle je kompostování. Kompost neboli černé zlato je jedno z nejkvalitnějších přírodních hnojiv. Když se řekne kompost, možná si představíte hromadu trávy a slupek od brambor kdesi v rohu zahrady. Tam se pomalu rozkládá něco, čemu se říká černé zlato. Ale věřte, že kompostování může být mnohem víc než jen způsob, jak se zbavit bioodpadu. Je to cesta k vytvoření harmonického, udržitelného a zdravého prostředí na vaší zahradě.

Proč začít kompostovat?

Pokud jste dosud nezkoušeli nic kompostovat, možná po přečtení tohoto článku začnete. Kompostování je totiž nejen skvělý způsob, jak se zbavit biologicky rozložitelného odpadu ze zahrady i vaší kuchyně, ale také díky němu získáte kvalitní substrát plný živin pro své rostliny. Kompostování vám tak pomůže snížit množství vyprodukovaného odpadu a udělá vaši domácnost udržitelnější.

Co můžete kompostovat?

Do kompostu můžete dát slupky a zbytky z ovoce a zeleniny (včetně citrusů), papírové čajové sáčky, kávové filtry i kávovou sedlinu, staré pečivo, skořápky z vajec a ořechů, znečištěnou podestýlku vašich býložravých mazlíčků nebo papírové ubrousky a lepenku. Ze zahrádky do kompostu určitě patří posekaná tráva, shrabané listí a větvičky, vytrhaný plevel, popel ze dřeva, kůra, piliny i hobliny, uvadlé květiny ale i chlupy, vlasy či peří. Pokud chováte doma slepice nebo jiná býložravá hospodářská zvířata, můžete do kompostu dát i jejich trus.

Čtěte také: Praktický průvodce tříděním odpadu

Co do kompostu nepatří?

Ke kompostování se nehodí kosti, odřezky masa a kůže, vetší množství stolních olejů a tuků, nemocné rostliny (napadené např. parazity, plísní apod.), vykvetlé plevely, popel z uhlí či z cigaret, nedopalky cigaret, chemicky ošetřené materiály (např. se zbytky laku či barev), časopisy, prachové sáčky z vysavače, exkrementy masožravých zvířat, plasty, sklo, kovy ani kamení.

Nezapomínejte, že do kompostu je potřeba dávat různé druhy odpadu tak, aby byl zachován správný poměr živin. Pokud v něm budete shromažďovat např. pouze posečenou trávu, kvalitní hnojivo vám z ní pravděpodobně nevznikne. Z hlediska složení by měly převažovat uhlíkaté (hnědé) složky nad dusíkatými (zelenými), a to nejlépe v poměru 2 : 1 nebo 3 : 1. Proto dávejte do kompostu větvičky, kůru stromů, nadrcené dřevo nebo dřevěný popel.

Jak se bioodpad rozkládá?

Pokud se bioodpad rozkládá bez přístupu ke kyslíku, dochází ke hnití, při kterém se uvolňuje metan. Ten se využívá v reaktorech bioplynových stanic a tvoří základní složku bioplynu, ze kterého při spalování vzniká elektřina a teplo. Jestliže má ale bioodpad při rozkladu přístup ke kyslíku ze vzduchu, dochází ke tlení, na kterém je založeno kompostování převážně rostlinných zbytků a podílejí se na něm živé organismy.

Jak vyrobit kompost?

Kompost by měl mít objem alespoň 1 m³, počítejte tedy se základnou minimálně metr krát metr. Důležité je založit kompost na holé zemi, aby měl kontakt s půdními organismy. Zapomeňte na betonové podložky nebo folie. Kompostéru vyberte místo nejlépe v částečně zastíněném rohu vaší zahrady. Na dno kompostéru je nejlépe umístit hrubší, a tím pádem vzdušný materiál, jakým je například dřevní štěpka.

Různorodost bioodpadu vám zaručí rovnoměrné a bezproblémové kompostování. Míchejte vlhký materiál se suchým, porézní s hutným, „zelený“ (tráva, zbytky z kuchyně) s „hnědým“ (papír, piliny, kůra). Vlhké prostředí je nezbytnou podmínkou pro dobře odvedenou práci půdních mikroorganismů. Zkuste vzít hrst kompostu do ruky a co nejsilněji ji zmáčkněte.

Čtěte také: Krása přírodních rozcestníků

Tip: Správnou vlhkost zajistí i osázení kompostu. Ideálními kandidáty jsou okurky, cukety nebo dýně: listy kompost ochrání před slunečním žárem i přívalovým deštěm a díky přítomnosti rostlin určitě nezapomenete zkontrolovat, zda kompost nepotřebuje zalít. Kyslík je třetí nedílnou součástí hladkého průběhu kompostování. Bez jeho přítomnosti bioodpad začne hnít a v humus se nám nepromění. Správně založený kompost se začne po pár dnech zahřívat a teplota uvnitř se bude pohybovat kolem 50 ºC. Znamená to, že se mikroorganismy daly pilně do práce. Důležité je hromadu po prvním měsíci promíchat.

Jak funguje kompostér?

Do kompostéru vložíte větší množství nashromážděného bioodpadu (ideálně asi jeden kubík, tedy jeden metr krychlový). Pokud má vyvážené složení a přístup ke vzduchu, brzy se v něm začnou množit bakterie, které ho svou činností zahřejí až na 65 °C. Při této teplotě semena plevelů nebudou schopna vyklíčit a dojde k tzv. hygienizaci, tedy zničení choroboplodných zárodků. K výraznějšímu zahřátí dochází už i u půl kubíku bioodpadu. Pokud vlastníte zateplený otočný kompostér, bude vám stačit ještě menší objem.

Asi po týdnu bude zapotřebí kompost přeházet, aby se mohl rozložit i materiál, který se držel u kraje. Zahřívání se však nelíbí žížalám, takže je buď dejte do kompostu, který již hygienizací prošel, nebo je vložte do menšího objemu bioodpadu, ve kterém k hygienizaci kvůli nedostatečnému množství nedojde. V takto vzniklém hnojivu se však mohou uchytit semena plevele.

Jaký kompostér vybrat?

Pokud máte zahradu, kompostér si můžete sami vyrobit např. ze starých palet či dřevěných desek. Jen zapomeňte na kovové nádoby, mohly by do kompostu uvolňovat škodlivé látky. Kompostér si můžete koupit také už hotový, a to i u nás v hypermarketu Globus. Během sezóny ho najdete v našem oddělení Zahrady. Prodávané kompostéry bývají vyrobené ze dřeva nebo plastu a pořídíte je i ve velmi moderních designech. Proces rozkladu může urychlit i tvar kompostéru či jeho zateplení.

Velmi praktické jsou dvou a vícekomorové kompostéry. Jakmile kompostér naplníte, kompost přeházíte do druhé komory a snadno se dostanete ke spodní vrstvě již rozloženého materiálu. Více komor vám také umožní skladovat na zahradě kompost v různých fázích rozkladu.

Čtěte také: Význam ochranné nálepky

Zapomeňte na staré dřevěné bedny nebo nevzhledné plastové nádoby. Dnes už kompostování může být stylové a estetické! Moderní kompostéry jsou navrženy tak, aby nejen plnily svou funkci, ale zároveň ladily se vzhledem vaší zahrady. Pokud máte rádi DIY projekty, můžete si vyrobit vlastní designový kompostér z palet nebo jiných přírodních materiálů.

Vermikompostování

Kompostovat můžete i v bytě. Velkým trendem jsou vermikompostéry, které se vyrábějí v různých módních designech a o rozklad zbytků z vaší domácnosti se starají žížaly. Získaný vermikompost využijete třeba v truhlících na balkoně, nebo jím můžete přihnojit pokojovky.

Žížaly si rády pochutnávají na částečně rozloženém materiálu od bakterií, protože nemají zuby. Vylučují tzv. vermikompost, který je porézní, dokáže vázat vodu, obsahuje enzymy z trávicího ústrojí žížaly a spoustu stopových prvků, jež se původně nacházely v rostlinných buňkách.

Vermikompostér je speciálně upravená několikapatrová nádoba, kterou lze umístit v domácnosti - nepotřebuje mnoho místa. Je určena ke kompostování pomocí kalifornských žížal, skládá se z několika pater a jímky na žížalí čaj (viz níže) a je uzavřená víkem s otvory.

Kam kompostér umístit?

Interiérový vermikompostér můžete mít přímo v kuchyni nebo na balkoně. Zahradní kompostér umístěte tak, aby byl dobře dostupný, ale zároveň se nestal nechtěnou dominantou vaší zahrady. Ideálním místem je vzdálenější roh zahrady s dobrou přístupovou cestou. Kompostér postavte na rovném povrchu nejlépe v polostínu, aby se v něm nedržela voda, ale zároveň příliš nevysychal.

Kdy je kompost připraven k použití?

Kompost lze použít zhruba po roce - na kvalitní věci se prostě vyplatí počkat a nic neuspěchat. Otestovat humus a kompostovou zeminu můžeme pomocí tzv. řeřichového testu. Řeřichu necháme v zemině z kompostu vyklíčit, a když je zelená, pak je vše v pořádku a můžeme kompostovou zeminu využívat, jak je libo. Pokud řeřicha uhnije nebo není zelená, pak je dobré nechat kompost ještě chvíli uležet.

K čemu lze použít kompost?

Kompostem se bezvadně hnojí jak na jaře, tak na podzim, ale pozor - kompost nefunguje jako substrát.

Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší nejen zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník.

Vyzrálý kompost můžete do půdy zapravit hráběmi (stačí 1-2 cm silná vrstva ročně). Díky kompostování nejenže snížíte objem produkovaného odpadu, ale ještě jej dokážete plně a beze zbytku využít.

Vyzrálý kompost (6 až 12 měsíců) - prosátý ho můžeme využít na přihnojení ovocných stromů, keřů, okrasných keřů, květin a všude, kde je třeba. Využití zralého kompostu je prakticky bez omezení. Pamatujte ovšem, že je důležité kompost do půdy zapracovat opatrně, mělce a rovnoměrně.

Vyzrálý kompost doporučujeme použít například k vyhnojení intenzivně posečeného trávníku pro dodání potřebných živin. Z kompostu lze připravit i výživný výluh, a to v podobě postřiku zásobující rostliny potřebnými živinami. Výluh připravíme smícháním 1 kg zralého prosátého kompostu s 10 l vody.

Kompost má blahodárné účinky na půdu, užitkové i okrasné rostliny. Kdysi to byl dokonce jediný a přirozený zdroj živin. Surový kompost je ten nejčerstvější. Najdete ho v kompostéru po 2-6 měsících a využijete ho jako mulč ke keřům nebo stromům. Vyzrálý kompost získáte z kompostéru za 6-12 měsíců. Má hnědou až tmavě hnědou barvu, hrudkovitou strukturu a vůní připomíná lesní půdu. Zapracujte ho do půdy při vysazení nových rostlin nebo jako dodatečnou výživu po dlouhé zimě. Využít ho můžete kdykoliv v průběhu roku. Z vyzrálého kompostu si můžete také vyrobit výživný výluh. Jako postřik ho využijete kdykoliv, kdy budete potřebovat. Zralý a prosetý kompost smíchejte s vodou v poměru 1 kg kompostu ku 10 l vody.

Tak co, pustíte se také do kompostování? Jak vidíte, není to nic složitého. Po kompostéru se můžete podívat i v hypermarketu Globus v oddělení Zahrady, kde najdete spoustu vychytávek pro zahrádkáře.

tags: #k #čemu #slouží #kompost #a #jak

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace aut v zahraničí: Co je třeba vědět
• Bezpečné koupání v přírodě v těhotenství
• Kontejnery na odpad v Děčíně
• Hry pro environmentální vzdělávání
• Dětské knihy: Spolupráce v přírodě