Klíč spočívá ve výběru správného místa pro výsadbu švestky. A právě tady začínají skutečné záhady! Dobře naplánovaná a provedená výsadba je tedy první věcí na seznamu úspěchu pro váš sad plný šťavnatých švestkových květů!
Při výběru místa pro výsadbu slivoní je třeba věnovat pozornost půdě a slunečnímu záření. Slivoně dávají přednost hlinitým půdám s dobrou propustností a slunným nebo mírně zastíněným polohám.
Především půda! Slivoně dávají přednost hlinitým půdám s dobrou propustností. Adam, můj soused se zálibou v pěstování ovocných stromů, mě poučil o důležitosti struktury půdy - od té doby, co přesadil své stromy do hlinitější oblasti, se jeho výnosy ztrojnásobily!
Dalším důležitým faktorem je sluneční světlo. Majitelé zahrad tento aspekt často přehlížejí, ale věřte mi - sluneční svit má obrovský význam. Slivoně potřebují slunné stanoviště - právě slunce jim dodává energii pro tvorbu všech těch nádherných malých květů.
Slivoně jsou citlivé na napadení šárkou, která pro ně může být osudná. Jak proti této nemoci bojovat? Už odpočátku je vhodné pěstovat druhy, které nejsou na napadené touto nemocí citlivé (např. Čačanska lepotica, Stanley, Čačanska najbolja).
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
Slivoním se nejlépe daří v nadmořských výškách kolem 300-500 m.n.m., s průměrnou roční teplotou kolem 8°C, v nepříliš živných a v středně těžkých, dobře propustných, vlhkých půdách. PH půdy by mělo být vyšší než 5.
Stanoviště by mělo být teplé, dostatečně chráněné před severními větry, volíme spíše západní až jihozápadní stranu.
Nezapomeňte je chránit před větrem - mladé švestky jsou citlivé na studený vítr, který může poškodit jejich křehké větve a pupeny. Před zasazením stromu je potřeba odstranit odumřelé kořeny stromku a namočit jej do vody (dvě hodiny by měly být postačující, delší doba nevadí).
S načasováním výsadby je to podobné - nejlepší doba je jaro, březen až duben. Při jarní výsadbě provedeme základní řez (viz. odstavec Řez), při podzimní výsadbě ponecháme řez až na jaro.
Výsadba švestek vyžaduje také dostatečné rozestupy: Nezapomeňte, že švestky by měly mít na zahradě dostatek prostoru pro svůj růst - alespoň 3-4 metry mezi sebou. Pak budou mít naše zelené perly prostor k impozantnímu růstu!
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
Slivoně lze vysazovat jak na rovinatých pozemcích, tak i na svazích. Nejvhodnější jsou svahy jihozápadní a západní. Renklódy plodí lépe na stanovištích chráněných proti větrům. Naopak domácí švestky dobře plodí i na otevřených stanovištích.
Většina mladých stromků potřebuje v prvních letech života patřičnou oporu (některé po celý život). Připravíme si proto kůl, který zatlučeme do jich vyhloubené jámy. Poté svisle vložíme dřevinu a přihazujeme zeminu.
Aby se půda dobře dostala i pod kořeny, stromek nadzvedneme a lehce s ním zatřeseme. Poté dohážeme, ušlapeme a nakonec připevníme strom ke kůlu. Nezapomeneme důkladně prolít zhruba 15 litry vody.
Kromě toho je třeba mladé švestky pravidelně zalévat a na konci zimy přihnojovat speciálním kompostem nebo hnojem. Pamatujte však, že příliš mnoho hnojiva jim může spíše uškodit než prospět!
Nesmíme zapomínat ani na ochranu proti mrazu. Slivoně milují mírné zimy; rozhodně se v zimě postarejte zejména o nejmenší převislé větvičky - jejich přikrytím agrovláknem zabráníte poškození a vymrznutí.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
Správný řez totiž může z „něčeho“ udělat „wow!“. Prozradím vám, jak to přesně udělat. První lekce? Výsadba slivoní je docela jako základy domu - bez nich ani ránu!
Klíčem je brzký jarní řez - přesněji řečeno únor-březen. To udělá s jejich plodností zázraky. Je třeba si také uvědomit, že koruna určuje výnos.
Řez před/po výsadbě: v jarních měsících vybereme tři až čtyři základní větve, plus terminální výhon. Zakrátíme tak, aby postranní větve byly v podřízeném postavení vůči hlavnímu výhonu. V dalších letech zkracujeme jen tehdy, jestliže se vytvořily dlouhé přírůstky (nad 0,6m).
Udržovací řez: cílem je redukovat nadměrnou násadu a zabránit tak oslabení růstu. Květní pupeny se tvoří převážně na jednoletých výhonech vyrůstajících na dvouletých a tříletých větvích. Jsou-li přírůstky za vegetaci alespoň 40cm, omezíme se pouze na prosvětlení koruny a ozdravení stromu. Řez provádíme na jaře (před květem, po odkvětu, případně po sklizni, u ranějších odrůd).
Jestliže na listech začnou vznikat světlé žlutozelené skvrny, kroužky a jiné kresby, bez ostrých okrajů, které se koncem léta zbarvují až do hnědofialové,pravděpodobně se jedná o šárku. Bohužel účinná ochrana proti šárce neexistuje. Hnědnutí slupky i dužniny s kruhovými bílými "polštářky" zase signalizuje moniliovou hnilobu plodů.
Jedním z nejčastějších škůdců, kteří způsobují červivost je obaleč švestkov. Slivoně jsou citlivé na napadení šárkou. Jak proti této nemoci bojovat? Už odpočátku je vhodné pěstovat druhy, které nejsou na napadené touto nemocí citlivé (např. Čačanska lepotica, Stanley, Čačanska najbolja).
| Faktor | Požadavek |
|---|---|
| Půda | Hlinitá, dobře propustná |
| Slunce | Slunné nebo mírně zastíněné stanoviště |
| Zálivka | Pravidelná, zejména u mladých stromků |
| Řez | Pravidelný, jarní řez |
| Ochrana | Proti mrazu, chorobám a škůdcům |
tags: #stanoviste #pro #svestku #pestovani