Stezka bosou nohou: návrh, umístění a přínosy

Chodit a běhat naboso je příjemné, zdravé a zcela přirozené. Mnoho lidí pomalu přichází na chuť bosé chůzi, která přináší mimo jiné radost. Její největší výhodou je především výborná prevence proti většině ortopedických problémů. Chození po přírodních površích významně posiluje imunitu nebo vhodně stimuluje organismus.

Značnou popularitu v současnosti v Česku zažívají unikátní přírodní stezky, které jsou určeny pro chůzi bez bot. Jde v podstatě o ohraničený povrch cesty, upravený přírodním materiálem (šišky, písek, oblázky, kůra, jehličí, kamínky, větvičky apod.) tak, aby poskytl bosým chodidlům rozličnou škálu hmatových a stimulačních vjemů. Významné je také estetické hledisko. Při vhodně zvoleném obrubníku a povrchu je chodník příjemný nejen chodidlům, ale stává se zajímavým, oku lahodícím architektonickým prvkem.

V mnoha evropských městech jsou vybudovány dlouhé bosé chodníčky. Tento fenomén se postupně přesouvá i k nám. Nejrozšířenější a bezpečnou formou zprostředkování zážitku bosé chůze, se všemi zdravotními aspekty, jsou tzv. Stezky pro bosé nohy.

Návrh a umístění stezky bosou nohou

Pro zřízení tzv. stezky pro chůzi bosou nohou radnice ve spolupráci s předkladatelem projektu hledala vhodné umístění. Nakonec zvolila Arboretum Semetín. Arboretum je důležitým prvkem environmentálního vzdělávání. Jeho součástí je dendrologická sbírka stromů a keřů planých, kulturních i okrasných. Zahrnuje také sbírku tradičních odrůd ovocných dřevin či ukázkové plochy z lesního hospodářství. Před nedávnem zde vyrostly kaskáda tůněk spojených vodotečí, venkovní učebna a také výukový včelín, který je vítězným projektem druhého ročníku participativního rozpočtu. Stezka bosou nohou se nám s ohledem na svůj účel a také na použití přírodních materiálů jeví jako vhodné doplnění nabídky arboreta.

„Stezka nabízí zajímavou a zdravou aktivitou na čerstvém vzduchu, ale také obohacuje a krásně zapadá do celého arboreta a zvyšuje tím jeho atraktivitu pro návštěvníky. Děkuji všem, kteří se na nápadu a realizaci podíleli,“ uvedl při slavnostním zahájení starosta Jiří Čunek.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Zhruba 300 metrů dlouhá trasa vede od severního okraje arboreta k prostoru tůněk. Rozdělit ji lze na tři části dle charakteru a intenzity využití. Severní část je pojata jako nejvíce využívaný pobytový prostor s mobiliářem a herními prvky. Ve střední části se postupně proměňuje ve více přírodní a extenzivní trasu. A nejjižnější část má pak téměř divoký charakter tvořený přírodními prvky jako jsou povalené kmeny nebo kameny.

Materiály pro stezku

Zhruba 300 metrů dlouhá haptická stezka se skládá z různých povrchů a materiálů, které tvoří ucelenou trasu, v níž se střídají úseky tvořené kamennými balvany, šlapáky, dřevěnými špalky, kmeny stromů nebo balančními prvky. Doplňuje ji pět laviček.

Při stavbě bosé stezky neexistuje jediný „nejlepší“ materiál - kouzlo spočívá ve střídání kontrastů. Kombinujte měkké a tvrdé, jemné a hrubé, suché i vlhké povrchy, aby chůze byla pro chodidla co nejpestřejší a stimulovala je z různých stran. Zároveň dbejte na bezpečnost, vyhýbejte se ostrohranným frakcím a vždy vybírejte zaoblené oblázky či štěrky.

Jako podklad poslouží geotextilie o gramáži 150-300 g/m² a drenážní štěrk 8-16 mm, na který se nasypou různé výplně s odlišnou strukturou a zrnitostí.

Přehled výplní:

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Výroba bosé stezky - postup krok za krokem

1. Naplánujte trasu: pomocí kolíků a provázku si vyznačte tvar stezky - okruh, klikatého „hada“ nebo rovnou cestu. Ideální je 6-12 sekcí po 1 až 2 metrech, se šířkou 60 až 90 cm.
2. Připravte podklad: sejměte drn do hloubky 10 až 15 cm, podloží srovnejte a lehce zhutněte, aby bylo stabilní.
3. Položte geotextilii: rozprostřete ji s přesahem 10 až 15 cm ke krajům a rohům, čímž zabráníte prorůstání plevele i promíchání vrstev.
4. Zajistěte drenáž a rámování: nasypte 5 až 10 cm štěrku pro odtok vody a pevnost, obvod vymezte trámky, palisádami či obrubníky a uvnitř sekcí vytvořte rámečky, aby se výplně nemísily.
5. Nasypte výplně: naplňte sekce do výšky 5 až 10 cm a střídejte kontrasty - měkké a tvrdé, jemné a hrubé, suché i vlhké povrchy.
6. Otestujte a dolaďte: projděte si stezku naboso, případné ostré či nepříjemné části upravte a doplňte lavičku, háčky na boty či kyblík na oplach nohou, aby byl zážitek kompletní.

Časté chyby a jak se jim vyhnout

Při stavbě bosé stezky se často opakují stejné chyby, které mohou celý projekt znehodnotit. Největším problémem bývá absence geotextilie, bez ní se výplně rychle promísí se zeminou a stezka se promění v bahnitý pás. Proto vždy investujte do kvalitní geotextilie s dostatečnou gramáží. Stejně důležitá je drenáž, pokud chybí vrstva štěrku a lehký spád, po každém dešti vznikají kaluže a povrch je kluzký. Dalším úskalím jsou ostré frakce kameniva, které mohou způsobit nepohodlí nebo dokonce poranění. Proto vybírejte výhradně zaoblené materiály a před použitím je pečlivě ručně překontrolujte.

Zdravotní přínosy chůze naboso

„Chůze bosou nohou umožní vedle správného odvíjení nohy také zapojení velkého množství kožních receptorů plosky nohy. Rovněž svalové a šlachové receptory přinesou do mozku více informací o povrchu, po kterém člověk jde, o stavu vazů, kloubů a svalů. Kvalitnější je tím i celkové vnímání pohybu,“ uvádí Doc. MUDr. Richard Chaloupka, CSc. z Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice v Brně.

Odborníci doporučují praktikovat chůzi bez bot třikrát týdně po dobu pěti minut. Nejvhodnější je začít v létě a postupně se propracovat k bosé chůzi v chladnějším počasí a nakonec trénovat i v zimě. Pokud si na takové cvičení člověk zvykne, posílí tím i svůj organismus. „Zlepší se nám chůze, stav svalstva, kloubů, celého pohybového aparátu. Bezpečnou formou zprostředkování zážitku bosé chůze jsou tzv. Stezky pro bosé nohy.

„Dnes už víme, jak je zdravé chodit bosky, pomáhá to například předcházet ortopedickým problémům. Chůze po mokrém a studeném povrchu také prospívá imunitě. Jako pedagog jsem zažil nechuť a strach dětí chodit i v bezpečném prostředí bosky, a to mě přivedlo na myšlenku podat tento projekt a motivovat nejen rodiče a jejich děti k chůzi bosky,“ představil záměr svého projektu jeho navrhovatel Bořek Navrátil.

Bezpečnost a hygiena

Aby bosý chodník zůstal dlouhodobě příjemný a bezpečný, je potřeba mu věnovat pravidelnou péči. Dvakrát až čtyřikrát do roka doplňte výplně a odstraňte ostré či plesnivé kusy, po silných deštích dorovnejte štěrk a zkontrolujte odvodnění, aby se netvořily louže. Důležitá je také čistota - pravidelně hrabejte listí, povrchy urovnávejte a u vstupu mějte k dispozici místo na oplach nohou. Pokud stezku využívají děti, vyplatí se vyvěsit jednoduchá pravidla: pomalá chůze bez běhu a rychlá kontrola trasy před vstupem zajistí, že si všichni užijí chůzi naboso bez zbytečných rizik.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

tags: #stanoviste #stezka #bosou #nohou #navrh

Oblíbené příspěvky:

• Fotografie přírody
• Vápenec a jeho vznik
• Aktuální stav ovzduší v Táboře
• Správný postup instalace odpadní rozdvojky
• Cíle EU v oblasti snižování emisí