Dlouhodobě skomírající stav vydávání českých překladů startrekových knih přiměl se po dlouhé době opět věnovat anglickým knihám, a tak jsem nyní pro případné zájemce připravil velmi stručné zhodnocení vybraných titulů. Buďte bez obav, v textu jsem se svědomitě vyhýbal případným spoilerům. Jako fanoušek především Původního seriálu jsem volil právě z této oblasti, a i když mezi vybranými knihami převažují atraktivní zbrusu nové tituly, vyskytlo se i (doslova) pár léty prověřených klasik, včetně jedné od nakladatelství Bantam Books.
Román relativně nového startrekového autora Williama Leisnera se odehrává před a souběžně s „Jednotným osudem“ Keitha R.A. DeCandida. Zatímco ten se však zaměřoval spíše na galaktickou situaci v politickém a širším měřítku, Leisnerův „Mír prohrává“ se soustřeďuje na posádku Enterprise a na to, jak situace zasáhla je.
Džasminder Čaudry přišla o domov, poručík Taurik o rodinu. Na truchlení přitom zbývá mnohem méně času, než by bylo potřeba. Enterprise se jako všechny lodě Hvězdné flotily, které válku s Borgy přežily, zapojuje do záchranných prací, přestože až příliš často spočívají spíše jen ve sčítání dalších a dalších obětí.
Doktorka Beverley Crusherová se pak ve druhé linii románu ocitá na planetě Pacifika v nově vzniklém uprchlickém táboře iy’Dewra’ni, kde našlo provizorní útočiště na osmdesát tisíc lidí převážně ze zničené planety Risa. Životní podmínky tam lze stěží nazvat ideálními, a také vztahy s místními obyvateli planety se zvolna vyhrocují.
Je třeba rovnou říct, že největší přednost Leisnerovy knihy bude pro některé čtenáře zároveň její největší slabinou: Snaha o co nejvěrnější popis situace po katastrofě a každodenní úmornou rutinu zachránců, z nichž mnozí by spíše potřebovali pomoc sami. „Mír prohrává“ obsahuje jen naprosté minimum akce a vůbec žádné „velkolepé“ efekty. Nekonají se přestřelky, první kontakty s exotickými mimozemšťany, ani průzkumy kosmických záhad. Pokud by se z knihy odebraly veškeré Star Trek i SF reálie a technologie, docela snadno může být příběhem lidí, snažících se poskytnout pomoc v zemi postižené třeba zemětřesením.
Čtěte také: Napínavé momenty Star Trek Enterprise
Stejně tak si nelze nevšimnout, že Leisner hlavně zkraje tápe. Právě dění v uprchlickém táboře, pomalu se měnícím v sud střelného prachu před výbuchem, patří k jednoznačnému vrcholu knihy. Uvážíme-li, že román v originále vyšel v roce 2009, tedy skoro deset let před nedávnou uprchlickou krizí, jsou některé situace z iy’Dewra’ni jako konflikt okolo výstavby plotu kolem tábora přesné, až v zádech mrazí.
Leisner přitom nevykresluje uprchlíky jako neviňátka (zejména Don Wheeler je spratek, který po většinu děje zaslouží pořádně seřezat), ani místní obyvatele jako bigotní zaslepence. Pokud už někoho odsuzuje, jsou to politici v pohodlí svých vysokých věží, kteří si ani neuvědomují, jak zlá je situace dole pod nimi, dokud jim ji někdo neotluče o hlavu, stejně jako to nakonec v zoufalství provede Jean-Luc Picard.
„Mír prohrává“ není agitkou v žádném smyslu slova. Nabádá leda k tomu, abychom si hodně vážili všeho pohodlí a všech blízkých, které máme. Třebaže jejich úrovně zatím nedosahuje, styl psaní Williama Leisnera se do jisté míry podobá autorům jako Peter David. Jeho síla je v psychologii a dialozích, mnohem víc v tom, co si postavy říkají, než dělají, což pochopitelně klade o to vyšší nároky na překlad. Vlastně si možná ani neuvědomíme, jak dobrý překlad je, dokud nepostřehneme, že si některé repliky a výměny pamatujeme i dlouho po dočtení. Nebo Picardovu odvolávku na Jamese T. Kirka poté, co je mu nabídnuto admirálské křeslo.
„Mír prohrává“ je další ze startrekových románů, které příliš nezapadají do šablony, na jakou je mnoho čtenářů možná zvyklých. William Leisner rozhodně má literární talent. Nezanedbal přípravu a disponuje přesnou schopností vystihnout psychologii lidí v mezních situacích. Stupňuje napětí nenápadně, přesto zřetelně. Dokáže vylíčit smutek bez hysterie, i naději bez patosu. V tomto případě mu však zcela záměrně šlo mnohem víc o realistický, věrohodně působící příběh vykreslující situaci po nesmírné katastrofě, než o barvitou science fiction. Navzdory značně rozpačitému začátku jsem byl osobně nakonec spokojen.
Hned zkraje se doznávám, že při výběru knihy jsem se v tomto případě řídil především překrásným cover artem od Douga Drexlera na obálce a zajímavým titulem Zohýbaný svět. Ironicky, Drexler před časem poznamenal, že jeho rozhodnutí stát se výtvarníkem ovlivnil ten fakt, že v mládí sám kupoval mnoho sci-fi a fantasy literatury jen kvůli vynikajícím kresbám na obálkách. Proto věřím, že by se cítil poctěn, kdyby věděl, že i jeho výtvarné práce prodávají knihy. Ilustrace správně zachycuje Enterprise nedaleko další lodi stejné třídy lapené v zářící vesmírné anomálii spolu s dalšími plavidly. Rozchází se ale s románem přítomností vulkánských a xyrillianských lodí, na které při četbě nenarazíte.
Čtěte také: Klonové války: Hrozba pro galaxii
Román se odehrává v období pětileté mise Enterprise pod velením kapitána Kirka a obsahuje mnoho typických dějových elementů Původního seriálu. Mise, na kterou se proslulá loď vydává, ač zpočátku ryze diplomatická, se záhy mění v kombinaci záchranné a průzkumné. Početný výsadek se při ní vydává do oblasti, kde neplatí fyzikální zákony, jak jsou známy vědě 23. století, na obrovskou opuštěnou vesmírnou loď, kde dochází ke zprvu nepochopitelným jevům.
Na ničem z toho by samo o sobě nebylo nic originálního, a pokud by měl román pouze tuto rovinu, dal by se snadno zavrhnout coby neobjevná startreková variace na Horizont událostí s četnými podobnostmi s dalšími romány (například s brakovým Cybersongem podle seriálu Voyager, nebo o několik tříd lepší knihou Oči vidoucích od nedávno zesnulé Ann C. Crispin). Ale ono nezůstává jen u toho. Po celý čas se jako kdyby mimochodem odvíjí také příběh dvou civilizací ze soustavy, k němuž na své diplomatické misi Enterprise původně mířila, a ten není ani v nejmenším předvídatelný. Ba naopak, je velmi rafinovaně a originálně podaný. Lze chválit i kapitoly z výsadku na záhadný vrak uvnitř anomálie, a to především za nevyzpytatelnost a zdařile rozdmýchanou atmosféru - vzácnou auru mystéria, jako kdyby vypůjčenou z duchařského hororu.
Smlouva s ďáblem, jak název napovídá, se zabývá především kulturou Hortů - křemíkových bytostí hloubících tunely hluboko pod povrchem planety Janus VI, viz epizoda Ďábel v temnotě (Devil in the Dark). Enterprise je nucena využít pomoci mladých Hortů, když se na své pětileté misi vypraví k někdejší federační kolonii Vesbius. Planetě, která se od Federace již dávno odštěpila, hrozí na pohled neodvratné zničení ze strany asteroidu tak velkého, že není v silách Enterprise ho odklonit nebo zničit.
Na Kirkovu nabídku pomoci s evakuací však Vesbiané překvapivě reagují tvrdohlavým přáním ve své domovině zůstat. Když se důstojníci Hvězdné Flotily dozvídají dlouho utajované a bohužel velmi pádné důvody pro fatální rozhodnutí Vesbianů, přijde Spock s nečekaným návrhem, jak neřešitelné situaci alespoň napomoci. K přečtení mě přiměla pozitivní recenze na knihu z TrekMovie.com od Roberta Lyonse. Dávám mu za pravdu, když naznačuje, že co se zprvu jeví jako neobjevná až tuctová zápletka, autor rozvíjí v naopak velmi neotřelém a poutavém zpracování, až se téměř nechce věřit, že Smlouva s ďáblem je prvním a prozatím jediným startrekovým románem Tonyho Daniela.
Na románu je znát autorův talent i jeho nadšení pro věc. Zejména oceňuji jeho přínos při rozvíjení samo o sobě zajímavé kultury Hortů a zachycení jejích prvních krůčků při poznávání vesmíru. Román mimo jiné originálně přispívá i k tématu eugenického šlechtění lidského druhu, jehož pojednání bývá ve Star Treku jindy velmi jednotvárné.
Čtěte také: Ekologický autošampon s voskem: Recenze
Problémové mysli Davea Galantera jsou nejlepším startrekovým románem, jaký jsem kdy četl. Vychází z takřka až geniální premisy, jaká nemá obdobu, a autor její obrovský potenciál zužitkovává po okraj. Významné je i soustředění románu na Spocka - mou a nejen mou nejoblíbenější postavu Původního seriálu i celého Star Treku. Vulkánec se v posádce Enterprise vymyká nejen svým druhovým původem, ale i s tím souvisejícími slabými telepatickými schopnostmi.
Díky nim se dostává do značné nevýhody v okamžiku, kdy se Enterprise na své pětileté misi setkává se zdánlivě neškodnou a veskrze mírumilovnou civilizací telepatických Isitriů. Zástupce tohoto nově objeveného druhu, Berlis, záhy vysvětlí, že Isitriové otevřeně sdílí své myšlenky v kolektivním vědomí propojujícím celý jejich svět, v němž se každá myšlenka, kterou jsou jedinci ochotní sdílet, řetězově rozšíří po celé síti navzájem propojených myslí a ke všem rozhodnutím se dospívá na základě téměř okamžitého konsensu.
Co by se mohlo jevit jako příklad dokonalé demokracie, se v mžiku oka může proměnit v případ dokonalé diktatury. Je tomu tak proto, že jednou za několik let se narodí Isitri s genetickou mutací, jaká mu dá do vínku telepatické schopnosti natolik silné, že jimi každý svůj sebemenší záchvěv myšlenky i veškerou svou vůli vtiskne celé své civilizaci.
Isitriové přezdívají těmto jedincům, kteří aniž by chtěli, nenásilně zotročují mysli celé civilizace a ta pak rovněž bezděčně, bez odporu a jednomyslně vykonává jejich vůli, souslovím „problémové mysli“. Mají zásadu tyto problémové mysli zabíjet v okamžiku, kdy se schopnosti prvně projeví, zpravidla v dětství či prenatálním věku, aby předešli katastrofě jejich projevu v plném měřítku.
Co když však jedna taková problémová mysl unikla, jelikož její schopnosti zůstávaly latentní po příliš dlouhou dobu, a později přesídlila na nedalekou izolovanou kolonii Isitriů, kde se nezávisle na kolektivním vědomí mateřské planety vyvinuly nové, radikální hodnoty? Co když se problémová mysl ocitne na palubě Enterprise a pouze Spock, který je nucen vzdorovat jejímu zdrcujícímu vlivu, má v moci zabránit zotročení civilizace? Obejde se to ovšem bez nutnosti de facto nevinného Berlise chladnokrevně zavraždit?
Román Počátek založily jeho autorky na nápadité představě, že Spockova největší životní láska, pohledná Leila Kalomi známá z epizody Vyhnání z ráje (This Side of Paradise), a Kirkova největší životní láska (tedy jedna z početného zástupu jeho největších životních lásek), Carol Marcusová z Khanova hněvu, se znaly, a nejen to, poznaly se právě v době, kdy prožívaly neintenzívnější okamžiky ve vztazích s budoucími důstojníky Enterprise a osudy obou dvojic tak byly shodou náhod úzce propojeny dávno předtím, než spolu Kirk a Spock vyrazili na první dobrodružství.
Nápad, ač zajímavý, ovšem sám o sobě nepostačuje coby základ poutavého románu, kterému ubližuje především ten samozřejmý fakt, že čtenáři předem vědí, k jakým výsledkům rozhodnutí hrdinů povedou. A tak zbývá už jen odhalit, co tato rozhodnutí motivovalo a pod jakou tíhou k nim protagonisté dospěli. I přes velmi limitující zadání daly autorky vzniknout relativně obstojnému románu, který bych při velmi shovívavém zhodnocení řadil spíše k mírnému nadprůměru.
Vyjma romantické roviny si totiž Perry a Dennison vypomohly také s ní se křížící environmentální rovinou, která usiluje nasytit ty čtenáře, jací si pod Star Trekem představují nikoliv space operu, nýbrž intelektuálně zajímavé náměty se sociálním přesahem. Román má totiž vedle dvou mileneckých dvojic také pátou postavu, postaršího ekologického aktivistu, kterému je trnem v oku podle jeho soudu nebezpečný vědecký projekt doktorky Marcusové usilující přeměnit neživou horninu na Marsu v úrodnou půdu.
Jeho dobrou vůli ovšem nesdílejí daleko radikálnější skupiny ekoteroristů, jejichž představitelé se neštítí ničeho při snaze experiment Carol Marcusové zastavit. Hovořím zde sice o lehkém nadprůměru, ale jsem nucen uznat, že o jistém nezpochybnitelném úspěchu svědčí už ten fakt, že komplexní děj s početným ansámblem protagonistů a jejich specificky propojenými osudy, se podařilo usměrnit do velmi soudržného a z hlediska kontinuity neproblematického celku.
Pod zdaleka nejkrásnější obálkou, jakou si startrekový román může přát, se dle očekávání ukrývá další z mnoha příběhů nekonečné pětileté mise Enterprise. V Tíži světů jsou hrdinové nuceni zcela sami čelit invazi extradimenzionálního nepřítele - technologicky vysoce vyspělého druhu náboženských fanatiků, přicházejících podrobit světy Alfa kvadrantu pod diktát náboženské doktríny zvané Pravda. Mají přitom reálné šance uspět, a to zejména díky technologické výhodě, díky níž mohou zcela libovolně nakládat s gravitační silou. Jejich zbraně tak umožňují zneškodnit protivníky náhlým zvýšením gravitační síly pod jejich nohama, či dokonce strhávat vesmírné lodě z oběžné dráhy. O tom se přesvědčí i Enterprise prodlévající nad napadeným světem Ephrata IV.
Román vyniká zejména velmi autentickou atmosférou Původního seriálu, od něhož je neoddělitelná i vysoká míra nadsázky, a tak se čtenáři mohou těšit na řetězec dějových zvratů i mnoho velmi nadsazené akce. Creg Cox totiž na Star Treku akcentuje především jeho „space western“ dimenzi a ideu posádky Enterprise coby kosmických dobrodruhů. V neposlední řadě tak dojde i na ikonický motiv polonahého Kirka v souboji na život a na smrt, a to přímo s bytostí přivlastňující si božský status.
I čtenáři neznalí anglického jazyka a odkázaní na české překlady startrekové literatury by měli dobrý důvod si od proslulého jména Howard Weinstein hodně slibovat. Dobře ho znají. Vyšly u nás hned dva jeho romány - Boj o moc a Vyhnanci, oba z prostředí Nové generace. Ti, kdož se navíc podobně jako já vyznají ve startrekových komiksech, jsou si dobře vědomi Weinsteinova přispění v druhé pokračující sérii komiksů podle Původního seriálu od DC, pro kterou napsal většinu dílů.
Příběh, zasazený do údobí konce druhé pětileté mise Kirkovy posádky a nedlouho před Khanovým hněvem, popisuje návštěvu Enterprise na vodním světě jménem Akkalla, kde je třeba vyhodnotit práci federačního vědeckého týmu. Na dosud víceméně pokojné členské planetě Federace se však schyluje k vojenskému puči a situaci hlouběji problematizují napjaté vztahy Akkallanů s ekologickou katastrofou stiženou civilizací ze sousední planety.
Spock s Chekovem upadají záhy po příletu na Akkallu do zajetí radikální vzbouřenecké frakce. Kapitán Kirk se svými dvěma důstojníky ztrácí kontakt, zatímco se pokouší rozplétat spletenec machinací na nejvyšších místech akkallanské politiky. Největší záhada, jejíž odhalení je nezbytné pro rozřešení aktuální krize, se ovšem již staletí ukrývá v oceánech planety.
Náhled na život v oceánech i environmentalistický apel má Hlubinná doména společný se čtvrtým startrekovým filmem, s Cestou domů. Není to náhoda. V předmluvě Weinstein vysvětluje, že námět pro román vznikl původně jako jeden z potenciálních nápadů pro zápletku čtvrtého filmu během brainstormingu, k němuž Leonard Nimoy přizval mimo jiné i Weinsteina. Jak známo, film se nakonec ubíral jiným směrem, a tak Howard Weinstein zužitkoval svou ideu alespoň při psaní románu.
Dlužno dodat, že je to tak dobře. Relativně zajímavý námět totiž srovnání s jedním ze zdaleka nejlepších z dnes již dvanácti startrekových filmů nemůže ustát. Bohužel, na jeho základech napsaný román nemá šanci obstát ani při samostatném posouzení. Vlivem přehnané délky a nesnesitelně pomalu se vlekoucího vyprávění působí zápletka chudě a nedostatečně. Prohýbá se pod tíhou neúměrné popisnosti a zbytečně velkého množství paralelně se odvíjejících dějových linií. Howard Weinstein popisuje malý, nevýznamný, komorní příběh metodou, která by lépe padla pregnantnímu epickému dramatu plnému konfliktů. I okamžiky, kdy se románu daří čtenáře zaujmout, trvají jen krátce. Brání jim příliš snadná předvídatelnost. Okaté podobnosti se dvěma výše zmíněnými Weinsteinovými romány působí dojmem, že se autor pouze opakuje, namísto aby do světa nekonečných možností Star Treku přispěl něčím dosud neviděným. Na Hlubinné doméně tak oceňuji jen skrovné humorné okamžiky a snahu provázat závěr románu se situací v úvodu Khanova hněvu.
Román mě přitahoval především skutečností, že se odehrává v době, kdy lodi Enterprise velel kapitán Pike a posádku tvořily neméně zajímavé charaktery ve srovnání s pozdějšími protagonisty Původního seriálu, ačkoliv zde dosud mladý Spock figuruje v obou skupinách a doktora Boyce odlišuje od McCoye snad jen věk a ještě větší míra cynismu. Častokrát jsem si totiž kladl otázky, jak by celý seriál a jeho takřka padesát let dlouhý odkaz býval vypadal, kdyby byl výborný původní pilot schválen, a častokrát jsem se přistihl u kacířských myšlenek, že s přemýšlivým a autoritativním kapitánem po vzoru Pikea namísto mladšího a zbrklejšího dobrodruha Kirka, nebo s postavou silné a přitom půvabné i inteligentní ženy v roli prvního důstojníka mohl být Původní seriál ještě o něco zajímavější, nemluvě o příbězích, které by poskytovaly více intelektuálních stimulů.
Román Kde se nebe dotýká moře představuje jak vynikající kompenzaci za nikdy nezrealizovaný seriál, tak vynikající četbu založenou na originální, ačkoliv obtížně přijatelné premise. Klíčový je motiv živých vesmírných lodí, respektive živých tvorů uzpůsobených fungovat jako vesmírné lodě. Enterprise cestuje k členskému světu Federace, který tyto takzvané „titány“ využíval namísto vesmírných lodí, dokud tvorové před nedávnem záhadně nezmizeli. Originálnímu námětu se dostalo rovněž originálního rozpracování a těší se i literárně velmi kvalitnímu provedení. Rámcové vyprávění, společné pro všechny romány z crossoverové série Captain’s Table, ovšem znatelně brzdí jinak příjemně svižné tempo vyprávění.
Děti králů již nejspíš napořád zůstanou mým vůbec největším čtenářským překvapením. Od děsivě tlusté knihy se shakespearovským názvem od pro mě do té doby zcela neznámého autora bych nikdy nečekal, že se ukáže být zdaleka nejčtivějším románem, jaký se mi kdy dostal do rukou. Atraktivní je ovšem nejen poutavým zpracováním, ale i svým námětem a situováním. Odehrává se na Enterprise pod velením kapitána Christophera Pikea, a to v kritickém okamžiku, kdy se válka s Klingony jeví neodvratná (ale že takových okamžiků je v dějinách startrekového univerza bezpočet!). Ačkoliv rasa (zpravidla) čestných válečníků hraje v příběhu významnou roli, stěžejní úlohu sehrávají Orionci, jejichž kultuře se David Stern věnoval velmi obsáhle, stejně jako charakterům...
Po velkém úspěchu první televizní série Star Trek se objevilo v roce 1987 její pokračování pod označením Nová generace. Vzápětí po příznivé odezvě televizních diváků ve Spojených státech i v Evropě se objevily i první romány, napsané osvědčenými autory americké sci-fi literatury.
Kapitán Picard převezme na palubu Enterprise posádku lodi se slavnou minulostí Stargazer. Setkává se s dávnými podřízenými z průkopnických vesmírných letů. Mezi muži je i kapitán Morgen, který má převzít žezlo po svém otci na planetě Daa'Vit.
Nový typ vesmírné lodi Enterprise, na jejíž palubě žije přes tisíc osob, řídí posádka „nové generace" - kapitán Jean-Luc Pikard, první důstojník William Riker, android Dat, lodní poradkyně Deanna Troi, mladý slepý poručík Geordi La Forge a další.
Docela solidní celo-epizodní variace závěrečné "ponorkové" vesmírné bitvy z Wrath of Khan. Na moment sem i uvažoval i o 4*, ale úplně to na ně nemá. Asi z toho šlo vykřesat i o něco víc klaustrofobicky ohrožující atmosféry, ale jako nejsem vůbec zklamanej. Dokonce i side-linky trochu prokreslující vztah Siska a Kiry a odlehčená pasáž Quarka s torpédem byly dobře udělaný a s tak akorát rozsahem, podobně jako "štěky" doujasňující flirtování Bashira a Dax popř. Worfovo "učení se" velení. Hlavní plot Quark. Všechno ostatní vedlejší a nezajímavé.
Objevte napínavý příběh plný intrik a nečekaných zvratů ve vesmíru Star Treku! Star Trek - Jednotný osud vás zavede do období, kdy galaxie čelí vážné krizi a každý kvadrant je na pokraji katastrofy. Ve chvílích nejistoty po katastrofě jsou přeživší zkoušeni až do krajnosti. Federace se potýká s nepředstavitelným přílivem uprchlíků a nedostatkem zdrojů, zatímco vyčerpaná Klingonská říše padá na kolena.
Kinshayové využívají slabosti svých sousedů a Romulanské impérium čelí nebezpečí občanské války. V této nelehké době začíná profesor Sonek Pran - diplomat i vědec - spojovat zdánlivě nesouvisející události a hledat řešení, které může zachránit celou galaxii.
Kapitánka Ezri Dax a profesor Pran vyrážejí na misi, která má zabránit dalším katastrofám v samotném srdci Romulanského impéria - na planetu Achernar Prime.
Původně jsem si román koupil spíš pro úplnost, abych nevynechal žádný český román podle Star Treku, ale Jednotný osud se ukázal jako nad očekávání dobrý, svižně napsaný a mimořádně čtivý román.
Knihy z druhé ruky online Pravidelně aktualizujeme nabídku 350 000+ použitých knih. Vyhledávejte jednoduše pomocí jména autora, názvu knihy nebo ISBN. Nebo můžete darovat dárkový voucher. Doprava zdarma Při objednávce nad 599 Kč máte doručení na pobočky a Z-BOX automaty Zásilkovny ZDARMA. Knihy si také můžete vyzvednout za 19 Kč v našich pobočkách Praha (Holešovická tržnice a Štěrboholy), pobočce Brno (náměstí Svobody) a pobočce v Ostravě (OC Futurum). Nebo využijte výhodné poštovné už od 59 Kč! Více o dopravě ZDE. Ověřeno zákazníky Získali jsme certifikát Ověřeno zákazníky na Heureka.cz. Jsme také součástí vydavatelství Albatros Media, jednoho z největších knižních domů v Česku, takže se na nás můžete s důvěrou spolehnout.
tags: #star #trek #enterprise #v #ohrozeni #kniha