Těžba v lomu Bílina a budoucnost energetiky v ČR

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého získal povolení těžby. Zástupci polostátní firmy na pondělní valné hromadě společnosti dále uvedli, že budoucnost energetiky je v obnovitelných zdrojích.

"Předpokládáme, že těžba uhlí skončí do roku 2030 - a tím i těžba v Bílině. Ale uvidíme, jak se bude vyvíjet situace na energetických trzích. Zažili jsme to před dvěma roky, kdy začala energetická krize vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. V takový moment se vše mění.

Podle mluvčího je třeba mít rezervy, kdyby se stalo cokoliv neočekávaného. Kdyby teplárny nestihly změnit svoji výrobní bázi a v některých městech by teplárny potřebovaly uhlí, těžba v Bílině by zůstala i po roce 2030, řekl.

Pokud plán těžby s následnou rekultivací poškozené krajiny projde dalším schvalovacím řízením, důl postupně zabere dva kilometry čtvereční a vytěží až 150 milionů tun uhlí určeného hlavně na výrobu tepla. Kladné stanovisko není povolením těžby, ale opravňuje těžaře pokračovat v projektové přípravě.

Těžební společnost oznámila, že bude s obcemi, městy i s dotčenou veřejností nadále intenzivně komunikovat. „Budeme se snažit maximálně vyjít vstříc a vyhovět především oprávněným požadavkům obyvatel, kteří žijí v oblasti našeho působení,“ sdělil mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. Dodal, že cílem firmy je pokračování hornické činnosti v souladu s platnými strategickými dokumenty ČR.

Čtěte také: Greenpeace a lom Bílina

Proti těžbě je město Litvínov. „Z pohledu obyvatel Litvínova je evidentní, že úředníkům z Prahy je zcela ukradené, v čem zdejší lidé žijí a jak je naše příroda devastována,“ reagoval předseda zastupitelského výboru pro životní prostředí a limity těžby Petr Globočník. Spalováním uhlí z Mostecka unikají do ovzduší miliony tun oxidu uhličitého.

Během posuzování vlivů na životní prostředí ministerstvo obdrželo řadu výtek od ekologických organizací a 4 200 připomínek od veřejnosti, která se obává například prašnosti a hluku. Podněty zaslaly také obce Mariánské Radčice a Braňany a města Osek a Duchcov. Záměr Severočeských dolů je podle ministerstva přijatelný při splnění všech podmínek.

Postoj organizace Greenpeace

Proti prodloužení těžby dlouhodobě protestuje řada ekologických organizací. Organizace Greenpeace dokonce označila rozhodnutí ministerstva za nezákonné a požádala o jeho revizi. Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, podotkl, že stále je třeba dořešit i překračování hygienických hlukových limitů, ke kterému podle něj v lomu stále dochází.

Firma ale musí splnit desítky podmínek, aby negativní dopady na zdraví lidí a přírodu byly co nejmenší. "Pokud se jí to nepodaří, bude žádat o prodloužení výjimky u této elektrárny takzvaně 'na dožití', tedy do ukončení provozu.

„Pokud jde o zohlednění klimatických efektů, předmětem záměru není spalování uhlí. Povrchový důl na Mostecku.

Čtěte také: Odvoz odpadu kontejnerem - podmínky

Historie limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách

Výběr informací o limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách:

• Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991.
• Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.
• Limity se podle nařízení vlády z října 1991 týkají tehdejších lomů Merkur, Březno a Libouš jižně od Chomutova (nyní lom Nástup Tušimice Severočeských dolů), Šverma a Vršany západně od Mostu (nyní Vršanská uhelná z Czech Coal Group), lomu ČSA mezi Litvínovem a Jirkovem (nyní Severní energetická), lomu Ležáky severně od Mostu (v rekultivaci - jezero Most), lomu Bílina západně od Bíliny (nyní Severočeské doly) a lomu Chabařovice západně od Ústí nad Labem (v rekultivaci - jezero Milada) a několika výsypek.
• V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) toto usnesení potvrdila s tím, že upravila linie lomu Bílina.

Výraznější diskusi o možném prolomení těžby otevřel v polovině roku 1998 Český báňský úřad, když v materiálu pro jednání vlády upozornil na nutnost rozhodnout o dalším osudu zásob uhlí za těmito liniemi. Možným prolomením limitů se zabývala i tehdy vládní ČSSD, vysocí představitelé strany to ale odmítli (mluvčí Greenpeace tehdy jmenovitě uvedl i premiéra Miloše Zemana).

Za vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) otevřelo diskusi o prolomení limitů ministerstvo průmyslu a obchodu - obsahoval je návrh státní energetické koncepce z podzimu 2003. Návrh ministra Milana Urbana ale kritizovalo ministerstvo životního prostředí a v březnu 2004 přijatá koncepce energetiky nakonec obsahoval jen prohlášení o „racionálním přehodnocení“ limitů v budoucnu.

Limity se opět dostaly na pořad jednání za premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Ten krátce po nástupu do funkce na podzim 2005 v dopise hornickým odborářům uvedl, že v budoucnu předpokládá zrušení limitů. V prosinci 2005 pak Paroubek mluvil o tom, že jeho kabinet již brzy rozhodne o osudu limitů těžby, přičemž „dvě třetiny členů vlády budou pro tento materiál (o zrušení)“. Paroubkova vláda poté už o limitech nerozhodovala.

Programová prohlášení obou vlád Mirka Topolánka (ODS) obsahovala slova o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a premiér také opakovaně ujistil obyvatele obcí na severu Čech, že jeho kabinet limity nezruší. V roce 2008 Topolánkova vláda potvrdila usnesení o limitech, upravila linie lomu Bílina.

Čtěte také: Recenze: Vyklízení pozůstalostí Bílina

Předseda úřednické vlády Jan Fischer opakovaně řekl, že jeho vláda o limitech těžby hnědého uhlí rozhodovat nebude. Ministr průmyslu Vladimír Tošovský sice v říjnu 2009 přišel s návrhem na zrušení limitů, po kritice ze strany ministerstva životního prostředí i ekologických aktivistů kabinet projednávání materiálu přerušil.

Programové prohlášení koaliční vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných obsahovalo ustanovení o tom, že za úřadování kabinetu Petra Nečase (ODS) nebudou limity prolomeny. Na jaře 2011 nicméně premiér Nečas řekl, že by se v budoucnu mohlo těžit i za limity, ovšem jen v případě, že se dohodnou majitelé dotčených pozemků s těžaři.

Limity se chtěl vážně zabývat dočasný kabinet Jiřího Rusnoka. Úvahy Rusnokovy vlády o prolomení limitů, které prosazoval například i prezident Miloš Zeman, ale vyvolaly řadu negativních rekcí. V prosinci 2013 pak Sněmovna vyzvala kabinet, úřadující tehdy již čtvrt roku v demisi, aby o prolomení limitů nejednal.

Programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) z února 2014 uvádí, že o prolomení těžebních limitů v severních Čechách „je třeba vést další diskusi, a to jako součást definování naší energetické a surovinové politiky“, definitivní řešení chtěl kabinet přijmout do dvou let. Podle rozhodnutí kabinetu z loňského 19. října budou prolomeny limity na dole Bílina, v případě lomu ČSA zůstávají v platnosti.

tags: #dul #bilina #greenpeace #historie

Oblíbené příspěvky:

• Dopady klimatických změn na zdroje pitné vody
• Recenze Sepno: Profesionální služby pro výkup odpadů
• Měření emisí LPG
• Hraniční hodnoty emisí
• Pěstování vojtěšky v ekologických podmínkách