Buk (Fagus) patří mezi nejmajestátnější stromy, které můžete vidět v zahradách, parcích a lesích. Je známý svými hladkými šedými kmeny, hustou korunou a elegantními, lesklými listy, které mění barvu podle ročního období. Buky jsou ideální stromy pro velké zahrady nebo jako solitéry, které dodají prostoru strukturu a krásu.
Existuje několik druhů a kultivarů buku, které jsou vhodné pro okrasné pěstování:
Buk lesní 'Rotundifolia' - kultivar, který si zaslouží zvláštní pozornost díky svému jedinečnému vybarvení listů a kompaktní velikosti. Tato zakrslá varieta je pokladem pro sběratele rostlin a zároveň lákadlem pro zahrádkáře díky své nenáročnosti. Jedná se o malý, mohutný strom s velmi pomalým růstem, typicky dosahujícím výšky méně než 3 metry, a korunou rozpětí až 3 metry. Jeho koruna je kompaktní, hustá, s dobře viditelným vertikálně rostoucím kmenem, který se rovnoměrně rozvětvuje a tvoří krátké výhony. Listy 'Silberthaler' jsou zelené s hojným množstvím krémově bílé až žluté barvy podél okrajů. Každý list má unikátní vzhled díky různě širokým bílo-krémovým a bílo-stríbřitým okrajům, které dodávají rostlině jedinečný vzhled. Ve větru se listy třpytí ve dvou barvách, což vytváří nádherný a dynamický efekt. Na podzim se listy 'Silberthaler' pokrývají intenzivní žlutou barvou, což je další zajímavý prvek této odrůdy. Tato rostlina je velmi adaptabilní na různé typy půdy, pokud je zajištěna dobrá drenáž. V plném slunci se listy nespálí, což přispívá k její atraktivitě. 'Silberthaler' byl objeven G.
Buk lesní 'Two Color Weeping' - zakrslý kultivar buku lesního, která se vyznačuje unikátním převislým růstem. Strom má horizontální výhonky, které se následně zaklání dolů a vytváří efekt pláče. Jeho větve jsou otevřené a zakřivené, což přispívá k jeho charakteristickému vzhledu. Velikost a tvar Fagus sylvatica 'Two Color Weeping' jsou přímo závislé na pravidelném tvarování rostliny již od útlého věku, což umožňuje dosáhnout výsledné výšky a šířky 2-3 metry. Listy 'Two Color Weeping' mají zajímavé barevné vlastnosti, často dvoubarevné s kontrastními pruhy nebo skvrnami. Většinou jsou listy lesklejší a mají intenzivnější barvy, což přispívá k atraktivitě kultivaru. Během různých období ročního období může barevnost listů 'Two Color Weeping' nabývat různých odstínů, což dodává rostlině proměnlivý a zajímavý vzhled. Tato kombinace barev přidává zahradě zájem a estetiku. Růst kultivaru je obecně pomalejší, vyžaduje pravidelnou péči v podobě zalévání a průběžného prořezávání. V zahradní úpravě 'Two Color Weeping' poskytuje netradiční tvar a barevné prvky. Jeho plazivý růst a dekorativní listy ho činí ideálním pro výsadbu v zahradních liniích, kolem vodních prvků nebo jako solitéra.
Chcete-li, aby váš buk rostl zdravě a krásně, je důležité dodržovat několik klíčových tipů:
Čtěte také: Primární emise akcií detailně
Pro rostliny na zahradě jsou živé ploty velmi důležité. Jejich závětří pro ně vytváří příznivé mikroklima velmi přispívající ke kvetení a plodnosti. Kromě toho se živými ploty vytvářejí nové prostory a tím i nové možnosti pro uspořádání zahrady.
Živé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Keře, které kvetou v létě (mochny, tavolníky apod.), by se měly stříhat jen v zimě. Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené.
Řez se provádí jen minimálně a nejlépe v období vegetačního klidu, protože buk nesnáší hluboké zásahy, pro živé ploty se ale stříhá pravidelně jednou až dvakrát ročně, ideálně v červenci a případně znovu na začátku září. Při stříhání živého plotu přihlédneme k jeho potrebe vlhkosti - nestříháme jej nikdy zcela svisle, ale vždy lehce pyramidálně směrem nahoru. Tímto zpusobem sestrižené živé ploty shromaždují deštovou vodu v oblasti kořenů.
Jako základní pravidlo platí 2 - 3 rostliny na jeden běžný metr, popř. u dvouřadých živých plotů 4 - 6 rostlin. Při výsadbě větších rostlin, od 1 m výšky, je úměrně velikosti, rostlin méně.
Přes biologickou opodstatněnost využívání pionýrských dřevin brání jejich širšímu uplatnění nedostatečné znalosti jejich přínosů. Proto se vědci z Mendelovy univerzity v Brně rozhodli ve svém výzkumu porovnat nadzemní biomasu dominantně březového, přirozenou obnovou vzniklého porostu a výsadby buku prakticky shodného stáří na variantách obnovního experimentu založeného po větrné kalamitě a následném dotěžení nepůvodního smrkového porostu. Na rozdíl od břízy se biomasa buku zjišťuje především u starších jedinců, resp. porostů. Důvodem je odlišný průběh růstu, který souvisí s odlišnou životní strategií druhů.
Čtěte také: Starší vozidla a STK: Jak na to?
Vědci své šetření uskutečnili na trvalé výzkumné ploše (TVP) Tipeček, která je lokalizována na polesí Habrůvka Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. TVP vznikla v roce 2010 po větrné smršti Antonín s cílem porovnat různé způsoby obnovy lesa po kalamitách. Na TVP byly založeny tyto varianty obnovy: síje břízy, sukcese, umělá obnova (smrk, buk), a to ve dvou dílčích sub-plochách (velká a malá). Hektarové počty buku byly po devíti letech výrazně pod vysázenými počty. Nízkou početnost buku neovlivnilo ani zastoupení ostatních dřevin, které obvykle nepřesahovaly podíl 10 %. Podobně jako početnost i výšky vysázeného buku ve většině případů neodpovídaly požadavkům na zajištěnou kulturu. Výsadby byly také stále poškozovány zvěří. Neutěšený stav výsadby byl patrný navzdory standardní péči. Zjištěné výsledky tak korespondují s dosavadními poznatky o špatném odrůstání buku na holinách.
V kontrastu s výsledky zjištěnými v buku stav březových porostů potvrdil biologickou opodstatněnost využívání přirozené obnovy pionýrských dřevin (břízy) jako prvního kroku obnovy lesa po kalamitách. Zjištěné výsledky ukazují nejen růstový a produkční, ale i ekologický potenciál břízy a buku na kalamitní holině. Vědci konstatovali, že sukcese přirozeným zmlazením břízy na pokusné holině byla velmi úspěšná. Naopak za nezdařilou vědci označují výsadbu buku na téže holině. V devíti letech od založení kontrastuje březová a buková varianta v těchto parametrech: výška (800 cm vs. 280 cm), hustota (10 900 vs. 4 600 ks/ha) a nadzemní biomasa (26,8 vs. Zjištěné výsledky tak potvrzují výhody uplatnění sukcese a pionýrských dřevin při obnově lesa po kalamitách.
V souvislosti s měnícími se klimatickými podmínkami se postupně změní i skladba lesů ve prospěch smíšených porostů. Nabízí se proto otázka, jak se jednotlivé druhy spolu snáší a zda se ve směsi například nezpomalí růst jedné dřeviny na úkor té druhé. Odborníci na ekologii lesa z VÚLHM se zaměřili na smrk a buk. Dvě dřeviny, které mají v České republice nejvyšší zastoupení (smrk absolutně, buk v rámci listnáčů) a zároveň velkou perspektivu tvorby směsí ve 4. až 6.
Výsledky analýzy dlouhodobého trendu tloušťkového přírůstu buku ukázaly, že zatímco v nesmíšeném porostu přírůst akceleruje v mladém věku a pak rychle klesá, ve směsi buk z počátku přirůstá pomaleji, ale přírůsty jsou více vyrovnané a pokles s věkem je méně intenzivní. Pozitivní efekt smíšení na přírůst buku se projeví až v dospělém věku, kdy oslabuje kompetiční výhoda smrku. „Buk a smrk představují ideální typ směsi, neboť se jedná o kombinaci listnaté a jehličnaté dřeviny s odlišnými ekologickými nároky a odlišnou morfologií kořenového systému. Dřeviny se pak vzájemně doplňují ve využití růstového prostoru a zdrojů prostředí. To dává předpoklad nejen vyšší stability směsí, ale také jejich vyšší produkční úrovně v porovnání s čistými porosty. Naše studie však neprokázala významné rozdíly mezi tloušťkovým přírůstem buku ve směsi a v čistém porostu v porostech do 60 let věku.
Buky jsou nádherné a odolné stromy, které přinesou do vaší zahrady majestátnost a krásu. S těmito tipy na pěstování si můžete být jisti, že váš buk bude růst zdravě a silně.
Čtěte také: Krása v mládí a ve stáří: Podrobný rozbor
tags: #stari #buku #pro #vysadbu