Kompostování lidí: Nový trend v pohřebnictví a jeho dopad na životní prostředí

Ve státě Washington možná brzy uzákoní novou možnost v pohřbívání, nazývanou nepříliš lichotivě "kompostování lidí". Podle zastánců tohoto modelu je přístup ve větším souladu s přírodou a může pomoci snížit environmentální zátěž, kterou přináší například běžně rozšířená kremace.

Alternativa k tradičním metodám pohřbívání

Jamie Pedersen je demokratický senátor ve státě Washington, který se snaží nový způsob pohřbívání uzákonit. "Je pro mě ohromující, že v roce 2019 stále máme jen dvě možnosti, jak naložit s těly po zemřelých a obě přitom používáme po staletí. Ve všech jiných oborech již technologie vše změnila," řekl pro deník Independent. Věří, že jeho návrh bude zákonodárci přijat.

Proces kompostování lidských ostatků

"Kompostování lidí" je proces, během kterého tělo zetleje a promění se v hlínu. Podle průkopníků této metody pak může být tato hlína použita například pro vypěstování stromu, čímž symbolicky zrodí nový život. Při (re)kompostování lidských ostatků se podle studie spotřebuje jen osmina energie potřebné pro kremaci, a ušetří tak více jak jednu metrickou tunu CO2 na osobu.

"S tím, jak se mění hodnoty a životní styl spotřebitelů, se mění i jejich přístup a rozhodování o dostupných produktech a službách - včetně jejich přístupu ke smrti a pohřbívání - a zájem o přírodní varianty pohřbívání bude pravděpodobně narůstat," myslí si Národní asociace ředitelů pohřebnictví, celosvětová organizace reprezentující 20 000 lidí. Podle průzkumu této asociace z roku 2017 "53, 8 % respondentů projevilo zájem o prozkoumání zelených metod pohřbívání.

Výzkum a vývoj metody kompostování

Ve státě Washington se průkopnicí zkoumající novou metodu stala Katrina Spade. V roce 2014 založila "Urban Death Project", v rámci kterého se snažila vysledovat optimální nastavení procesu. Spojila se přitom s výzkumníky z vysokých škol, mimo jiné s profesorkou půdních věd Lynne Carpenter-Boggs z Washingtonské státní univerzity. Zkoušeli různé substráty, jako je dřevní štěpka nebo sláma, ve kterých by mohla být těla uložena, a které by urychlily celý proces. Také zkoušeli uměle navýšit přívod vzduchu, aby podpořili mikrobiální aktivitu. Podle závěru studie se ostatky rozložily během jednoho měsíce.

Čtěte také: Jak řešit nedostatek vody?

Katrine Spade poté založila společnost Recompose, která na základě studie tvrdí, že je metoda ideálním řešením. "Bylo zjištěno, že rekompostování lidských těl v půdu je efektivní a bezpečnou alternativou k pohřbívání a kremaci. Již dnes ve více jak 15 státech USA umožňují zákony další "zelenější" možnost naložení s ostatky. Nazývá se "alkalická hydrolýza", často se o ní však mluví jako o vodní kremaci. Metoda kompostování by však měla čistě přírodní. "Environmentální realita nás tlačí k tomu, abychom vyvíjeli alternativy k chemickému balzamování, kremaci produkující uhlík a prostorově náročnému pohřbívání na klasických hřbitovech," myslí si Katrina Spade.

První zařízení pro lidské kompostování

Kompostování lidí místo pohřbu? První pohřební zařízení pro lidské kompostování na světě má být otevřeno na jaře 2021 poté, co to zákonodárci státu Washington legalizovali počátkem tohoto roku.

"K přeměně člověka na půdu dochází uvnitř našich opakovaně použitelných přístrojů. Zmiňované zařízení oslavilo otevření své první budovy o rozloze 1 720 metrů čtverečních minulý měsíc poté, co zákonodárci změnili státní právo týkající se pohřebních služeb. Učinili tak z Washingtonu první stát světa, který umožnil lidské kompostování, informovaly noviny The Seattle Times. Zákon „O lidských pozůstatcích“ byl podepsán v květnu; uznává „přirozenou organickou redukci“ jako přijatelný způsob nakládání s těly. Zákon má vstoupit v platnost 1.

Za cenu přibližně 5 500 $ na osobu stojí tento proces přeměny z člověka na hlínu sice více než základní kremace, ale méně než většina pohřbů. Proces vymyslela společnost Recompose ve spolupráci s expertkou na půdu Lynne Carpenter-Boggsovou z Washingtonské státní univerzity. Právě ona vedla první úspěšný test s využitím pozůstatků šesti těl poskytnutých dobrovolníky. Její studie porovnávala konvenční metody proti přirozenému pohřebnictví a „organické redukci“.

Předběžná zjištění naznačují, že změna na kompost měla menší dopad na životní prostředí než kremace nebo tradiční pohřby, zčásti kvůli své schopnosti odbourávat atmosférický uhlík v půdě. Odhady navrhují, že tuna CO2 bude zachráněna pokaždé, když je osoba organicky redukována, spíše než zpopelněna nebo konvenčně pohřbena.

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

Tělo je umístěno uvnitř opakovaně použitelné nádoby, pokryté dřevní štěpkou, vojtěškou a senem a je pak provzdušňováno, aby umožnilo přirozeně se vyskytujícím bakteriím dělat jejich práci. Za pouhých 30 dnů se tělo přemění na „půdu, kterou lze potom použít k růstu nového života“.

Recompose uvádí, že na konci těchto 30 dnů prověřuje hmotu na přítomnost neorganických materiálů (jako jsou kardiostimulátory, kovové výplně, umělé klouby atd.), aby se zajistilo, že půda je opravdu organická.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

tags: #stastni #lide #kompostovani

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat odpadkový koš
• Praktické stříbrné koše
• Výukové materiály environmentální výchovy
• Rozměry a cena kontejneru 5 m³
• Likvidace autovraků Jaroměř