Emise skleníkových plynů: Situace v Evropě, České republice a mechanismus CBAM

Naprostá většina vědců a organizací zapojených do Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se shoduje na tom, že lidská činnost se dnes nejvýznamněji podílí na změně klimatu. Jako největší problém je označováno vypouštění skleníkových plynů do ovzduší a následný růst teploty podnebí. Přitom na vypouštění skleníkových plynů má největší podíl průmysl (především energetika) a doprava.

Globální emise CO2

Analýza Carbon Majors neziskového think tanku InfluenceMap použila nejnovější strukturovaná data, která se týkají nejen států, jak je obvyklé, ale i konkrétních společností -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ať už státních, nebo soukromých. Údaje jsou za celý rok 2023 a podle nich mají největší podíl na emisích CO2 fosilní společnosti, respektive 36 z nich.

Deset největších producentů skleníkového plynu CO2 na světě shrnuje graf s procentuálním podílem jednotlivých zemí na celosvětových emisích v roce 2016. Těchto deset zemí se podílí na celosvětové produkci CO2 z 68 %.

Největší producenti CO2 na světě (2016)

V níže uvedené tabulce je uveden přehled největších producentů CO2 na světě a jejich podíl na celosvětových emisích v roce 2016.

Emise CO2 v Evropě

Země Evropské unie se v rámci Kjótského protokolu zavázaly k různým omezením svých emisí a EU jako celek si pak ve své klimatické politice určila řadu cílů, které chce do budoucna naplnit. Dnes je tak EU lídrem v zavádění politik, které ji mají nasměrovat k nízkouhlíkové ekonomice.

Čtěte také: Moderní odpadové hospodářství

Klimatická politika EU pak zahrnuje jak celoevropské prvky typu EU ETS, nebo zvyšování energetické efektivity zařízení, tak i národní politiky, které jdou ještě dál.

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (již zmiňovaný EU ETS) je hlavním nástrojem pro omezování (resp. regulaci) množství emisí vypouštěných do ovzduší z vybraných průmyslových a energetických sektorů. Jeho principem je, že každý emitent zařazený v systému EU ETS musí za každou tunu emisí skleníkových plynů zakoupit jednu emisní povolenku.

Emisní povolenky se obchodují na trhu (obdobně jako komodity) za cenu, která odpovídá jejich aktuální potřebě na trhu. Vizualizace vlevo ukazuje průměrné emise CO2 pro jednotlivé evropské země přepočítané na obyvatele za rok 2020. Každý čtvereček reprezentuje 1 tunu. Růžově podbarvené země mají emise CO2 na obyvatele vyšší, než je evropský průměr, naopak zeleně podbarvené země nižší.

Průměrné emise CO2 na osobu v Evropě představují 6,61 t. Země Evropské Unie (EU28) mají průměr nižší (5,71 t) než zbytek Evropy (8,57 t).

Vůbec nejvyšší emise CO2 na obyvatele má v Evropě Lucembursko, konkrétně je to 13,06 t, následované Ruskem (10,81 t) a Islandem (8,60 t). Naopak nejnižší má poměrové emise CO2 Moldávie (1,28 t) a Albánie (1,58 t).

Čtěte také: Statistiky znečištění ovzduší

Emise CO2 na obyvatele v České republice patří s hodnotou 8,22 t v Evropě k nejvyšším a jsou velmi podobné například hodnotě Nizozemska, Polska a Estonska.

Pro srovnání, v globálním měřítku má celosvětově nejvyšší emise CO2 na obyvatele Katar (37,02 t). Vyšší emise CO2 na obyvatele, než kterákoliv evropská země, mají například Austrálie (15,37 t), Kanada (14,20 t), Mongolsko (26,98 t) nebo Saudská Arábie (17,97 t). Celosvětový průměr emisí CO2 na obyvatele činil v roce 2020 4,47 t.

Emise skleníkových plynů v České republice

Česká republika patří (jak je patrné z Dashboardu D2, Grafu G1) v přepočtu na osobu mezi větší producenty skleníkových plynů. V roce 2023 činila tato hodnota 7,92 tun CO2ekv. na osobu ročně. To je 1,7x více než světový průměr a 1,4x více než průměr EU. V tomto ukazateli jsou pak na vyšších příčkách např. Austrálie, Spojené státy americké nebo Rusko. Prvenství zde pak drží Katar s hodnotou 38.8 tun CO2ekv. na osobu ročně.

Podíváme-li se na vývoj celkových emisí skleníkových plynů v horizontu od roku 2016 do roku 2021 (viz Dashboard D1, Graf G1), došlo k poklesu z 130,25 Mt CO2ekv. na 119,04 Mt CO2ekv., což je o cca 9 %. Ke znatelnějšímu meziročnímu poklesu celkových emisí dochází v roce 2020 (113,72 Mt CO2ekv.), což je způsobené pravděpodobně vlivem celosvětové pandemie. Za sledované období je pak trend celkových emisí klesající.

Nejvýznamnějším antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (viz Dashboard D1, Graf G2). Emise CO2 pocházejí zejména ze spalování fosilních paliv, rozkladu uhličitanů při výrobě cementu, vápna, skla atd. V ČR k emisím oxidu uhličitého ze spalovacích procesů přispívají nejvíce tuhá paliva. V roce 2016 byl celkový úhrn emisí CO2 bez LULUCF 106,66 Mt CO2ekv., v roce 2021 pak 96,67 Mt CO2ekv., což znamená pokles o cca 10 %. Pokles je způsoben především poklesem v odvětvích energetiky díky zavádění nových technologií apod.

Čtěte také: Pobaltské státy

Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20.století.

V sektoru energetiky se emise meziročně snížily o sedm miliónů tun. Průmysl a stavebnictví k tomuto snížení přispělo třemi milióny tun a další dva milióny tun ušetřilo vytápění budov. V neposlední řadě se významně zlepšila emisní bilance české krajiny. Ta se v posledních několika letech potýkala s důsledky rozsáhlé kůrovcové kalamity, se kterou byly spojené významné emise skleníkových plynů z lesních porostů. Ještě v roce 2022 byl sektor využívání krajiny a lesnictví zdrojem 1,5 miliónů tun emisí, ale v roce 2023 již opět pohltil a ve formě uhlíku uložil 3,5 miliónu tun emisí.

Emise za zařízení zahrnutá do systému emisního obchodování (EU ETS) se meziročně snížily o více než 10 miliónů tun a celkově o 43 % oproti roku 2005. Od roku 1990 se tak již emise snížily o 47 % a ČR je na dobré cestě k dosažení cíle snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030, který je v souladu s evropskými cíli zelené transformace. Na modernizaci ekonomiky a zejména energetiky může Česko do roku 2030 čerpat až 1,2 bilionů korun z evropských zdrojů. Příkladem úspěšného financování ochrany životního prostředí je program Nová zelená úsporám, který pomáhá s úsporami energií díky zateplení nebo výměně zdroje tepla v kombinaci se zvýhodněným úvěrem.

CBAM - mechanismus pro snižování emisí

CBAM má být nástrojem pro boj proti úniku uhlíku. Jak vysvětlují infografiky zveřejněné Radou Evropy, tedy proti situacím, kdy průmyslová odvětví s vysokými emisemi skleníkových plynů přesunou výrobu mimo EU do jurisdikcí s nižšími standardy politiky v oblasti klimatu, než jsou standardy EU. Tento mechanismus tedy pomůže snížit emise v celosvětovém měřítku a poskytne podnikům rovné podmínky. Mechanismus CBAM má fungovat souběžně se systémem EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), kterým jsou odvětví v EU produkující vysoké emise vedena ke snižování těchto emisí.

Sdružení automobilového průmyslu v aktualitě zmiňuje, že v počáteční fázi se bude sledovat sedm skupin výrobků, surovin a energií. Patří mezi ně cement, elektrická energie, vodík, některé sloučeniny dusíku, hnojiva a amoniak, železo, ocel a hliník. Všechny tyto komodity (které jsou už dnes v EU zatíženy emisními povolenkami, systém EU ETS) musí začít dovozci monitorovat daleko detailněji, než tomu bylo dosud - a to i tehdy, jsou-li přesvědčeni, že jejich dodavatel vyrábí zelenou cestou nebo si kupuje ve své mateřské zemi emisní povolenky.

Všechno bude potřeba mít zdokumentované, zdůrazňují. Pokud tedy takové výrobky bude chtít někdo přivézt na evropský trh, bude muset deklarovat jejich uhlíkovou stopu a uhradit adekvátní poplatek. Nejen kvůli samotnému rozsahu reportovaných dat, ale také s ohledem na technicky nedokonalý přístup uživatelů do rejstříku CBAM, jeho výpadkům a nefunkčnostem. Po spuštění systému si nejen naše společnost uvědomila, že toto technické řešení vyžaduje výrazná zlepšení, doplnil.

Michaela Škrobánková, SOE pro prodej a marketing ve společnosti Cement Hranice potvrdila, že patří k firmám s povinností vydávání reportu ohledně uhlíkového cla. Podle Michaely Škrobánkové ní v uvozovkách stačí pouze posbírat data, ale bude nutné udělat zásah do interního systému, aby bylo do budoucna sledování jednodušší. Tedy automatické označení dovezeného materiálu/zboží, u kterého budou mít povinnost údaje sledovat. Zatím ani v tomto úplně jasno není.

Pavel Jína vysvětluje, že celý proces má několik fází. Je třeba identifikovat zboží podléhající oznamovací povinnosti CBAM, získat podklady od výrobců o emisích skleníkových plynů při výrobě zboží, vypočítat emise skleníkových plynů odpovídající dovezenému zboží, zaregistrovat se do rejstříku CBAM, zpracovat a podat report do tohoto rejstříku. Nemají zatím zkušenost s tím, zda ze strany Komise nebo MŽP nebudou následovat ještě další kontrolní úkony nebo požadavky na ověření. V každém případě jde o časově náročný proces, a to i přesto, že Škoda Auto nakupuje většinu výrobních vstupů v EU a ze třetích zemí dováží jen některé výrobky ze železa a oceli, které podléhají uhlíkovému vyrovnání.

Od začátku října loňského roku běží přechodné období, které je spojeno s povinností podávat výše zmíněné čtvrtletní zprávy CBAM. Plná implementace má pak nastat od roku 2026 a od roku 2030 má dojít k rozšíření CBAM, a to na zbývající průmyslová odvětví, kterých se týká EU ETS.

Jak na blogu společnosti Fair Venture upřesňuje její CEO Dan Heuer, za rok 2026 budou firmy poprvé reportovat v roce 2027 a v tomto roce už se bude muset uhlíkové clo také platit a reportovaná data budou muset být ověřena akreditovaným ověřovatelem. Cena uhlíkového cla bude odvozována od hodnoty emisní povolenky s tím, že zpočátku bude proporcionálně redukována, protože část emisních povolenek dostávají firmy zdarma.

tags: #staty #produkujici #emise #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Světový fond na ochranu přírody
• Romantická svatba v Libereckém kraji
• Třídění Odpadu ve Šluknově a Okolí
• Koš na tříděný odpad 3x 30l: Průvodce výběrem
• Podmínky likvidace vozidel Polička