Kvalita ovzduší se v Evropě v posledních desetiletích výrazně zlepšila, znečištěné ovzduší však stále představuje největší zdravotní riziko související s životním prostředím v Evropě i ve světě.
Podle nové analýzy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), týkající se dat o kvalitě ovzduší za roky 2022 a 2023 se kvalita ovzduší v Evropě nadále zlepšuje, v řadě míst, zejména ve městech, však míra znečištění zůstává nad doporučenými bezpečnými úrovněmi.
Informační sdělení agentury EEA Stav kvality ovzduší v Evropě v roce 2024 porovnává koncentrace hlavních látek znečišťujících ovzduší v Evropě v letech 2022 a 2023 s normami EU pro kvalitu ovzduší a doporučenými úrovněmi z hlediska zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO). Data za rok 2022 jsou konečná a potvrzená vykazujícími zeměmi, zatímco analýza za rok 2023 vychází z předběžných dat.
Z analýzy vyplývá, že kvalita ovzduší v Evropě se zlepšuje, nicméně v celé Evropě nejsou stále dodržovány normy EU. V roce 2022 zaznamenala pouze 2 % evropských monitorovacích stanic vyšší koncentrace jemných částic, než je roční limitní hodnota EU.
Téměř všichni Evropané (96 %) žijící ve městech jsou však vystaveni koncentracím jemných částic (PM2,5), které překračují doporučenou hodnotu WHO. Jemné částice jsou látkou znečišťující ovzduší, která má v Evropě největší negativní dopad na zdraví. Pocházejí především z pevných paliv používaných k vytápění domácností, průmyslové činnosti a silniční dopravy.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Z informačního sdělení agentury EEA rovněž vyplývá, že mezi jednotlivými zeměmi a regiony existují značné rozdíly, přičemž vyšší úroveň znečištění vykazuje střední a východní Evropa. V roce 2022 byly koncentrace jemných částic nižší než doporučená hodnota WHO pouze na Islandu. Koncentrace vyšší než limitní hodnota EU byly naměřeny ve třech členských státech EU: Chorvatsku, Itálii a Polsku.
Akční plán pro nulové znečištění, který je součástí Zelené dohody pro Evropu, stanovuje cíl do roku 2030 snížit počet předčasných úmrtí způsobených jemnými částicemi nejméně o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 2005 a dlouhodobý cíl do roku 2050 nemít žádné významné dopady na zdraví. Na začátku tohoto roku dosáhly orgány EU dohody ohledně návrhu aktualizace směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší s cílem více sladit normy EU pro kvalitu ovzduší s doporučenými úrovněmi WHO a přispět k dosažení cílů akčního plánu pro nulové znečištění.
Toto informační sdělení agentury EEA je první analýzou v rámci balíčku agentury EEA s názvem Kvalita ovzduší v Evropě v roce 2024.
V České republice se monitorování kvality ovzduší řídí zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zpřístupňuje aktuální i historická data o kvalitě ovzduší.
Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů.
Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší
Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska.
Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduš:
Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě:
Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v gridu 1x1 km, rok 2024. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví SO2 - 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 [µg.m-3], PM10 - roční průměrná koncentrace [µg.m-3], PM10 - 36. nejvyšší průměrná 24hod. koncentrace [µg.m-3], PM2.5 - roční průměrná koncentrace [µg.m-3], NO2 - roční průměrná koncentrace [µg.m-3], O3 - 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace v průměru za 3 roky, 2022-2024 [µg.m-3], As - roční průměrná koncentrace [ng.m-3], Cd - roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzo[a]pyren - roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzen - roční průměrná koncentrace [µg.m-3]. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí O3. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím O3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace O3 - hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2020-2024 [µg.m-3], NOx - roční průměrná koncentrace [µg.m-3], SO2 - rok (roční průměr) a zimní období (zimní průměr) [µg.m-3].
Legislativa (zákon 201/2012 Sb. v platném znění) vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Naměřené koncentrace mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny modelováním a indikativním měřením, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V ČR je využíván zejména Eulerovský chemický disperzní model CAMx, doplňkově též Gaussovský model SYMOS a evropský Eulerovský model EMEP. Dále jsou to v případě jednotlivých znečišťujících látek např. nadmořská výška či populační hustota.
Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení
SmogAlarm je nástroj, který Vám poskytne v reálném čase aktuální data o kvalitě ovzduší podle místa, kde se zrovna nacházíte. Po instalaci a spuštění načte aplikace SmogAlarm, prostřednictvím internetového připojení (mobilního nebo Wi-Fi), data všech měřících stanic, která Český hydrometeorologický ústav eviduje.
Data zobrazují vyhodnocení tříhodinových klouzavých koncentrací sledovaných znečišťujících látek. V aplikaci si můžete vybrat kraj a konkrétní měřící stanici. Nebo můžete SmogAlarm nechat vyhledat nejbližší měřící stanici za Vás. Ta se hledá pomocí mobilní sítě (GSM/3G) nebo bezdrátové sítě (Wi-Fi) nebo navigace (GPS), podle toho, která z těchto sítí dodá informaci o naší poloze dřív.
Data si můžete zobrazit v přehledném widgetu, kde se zobrazí data nejbližší stanice. Aplikace zobrazuje název měřící stanice, datum a čas měření, vypočtený index kvality ovzduší v šestibodové barevně odstupňované škále (velmi dobrá až dobrá - 1A, 1B; přijatelná - 2A, 2B; zhoršená až špatná - 3A, 3B), koncentraci ozonu, prachových částic PM10 a PM2,5, oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého.
Podle odhadů EEA by snížení znečištění na úroveň doporučovanou WHO v roce 2023 mohlo v EU předejít 182.000 úmrtím přičitatelným expozici jemným prachovým částicím, 63.000 úmrtím souvisejícím s expozicí ozonu (O₃) a 34.000 úmrtím v důsledku expozice oxidu dusičitému (NO₂).
Nejvýraznější zdravotní dopady znečištění ovzduší jsou zaznamenány ve východní a jihovýchodní Evropě, kde se vyskytují nejvyšší koncentrace znečišťujících látek.
Nemoci spojené se znečištěným ovzduším mají významný negativní vliv na kvalitu života pacientů. Například u astmatu se hlavní dopad projevuje zhoršením zdravotního stavu. U jiných diagnóz, jako je ischemická choroba srdeční či rakovina plic, jde o předčasná úmrtí.
Jedním z nejpřekvapivějších medicínských zjištění posledního desetiletí je nárůst adenokarcinomu, podtypu rakoviny plic, který je stále častěji diagnostikován u nekuřáků - zejména u mladších lidí a žen. Tento posun naznačuje, že mnohem větší roli než dříve začínají hrát environmentální a genetické faktory. Někteří lidé mohou mít genetické predispozice, které je činí zranitelnějšími vůči toxickým látkám v okolním prostředí.
V takových případech mohou i nízké koncentrace znečištění ovzduší vyvolat buněčné změny vedoucí ke vzniku rakoviny. K tomu se přidávají i životní faktory - kouření, nezdravá strava, nedostatek pohybu a chronický stres - které riziko dále zesilují. Zachytit plicní rakovinu v časném, nejlépe léčitelném stadiu, pomáhá v ČR Program časného záchytu karcinomu plic, který je určený dlouholetým kuřákům (i bývalým). Život ve velkém městě s vysokou mírou znečištění ovzduší by pro kuřáky měl znamenat o důvod navíc, proč se o screeningové vyšetření zajímat.
Nové poznatky navíc naznačují, že znečištění ovzduší může přispívat i ke vzniku demence. Podle briefingové zprávy EEA je zátěž demencí vyšší než u jiných relevantních onemocnění. Znečištěné ovzduší tak nadále představuje největší environmentální zdravotní riziko pro Evropany - větší než další rizika, jako je hluk, chemické látky či stále častější zdravotní dopady vln horka souvisejících s klimatem.
tags: #stav #ovzduší #Evropa #data