Ať už se vydáváte na „obyčejnou“ několikadenní túru nebo jste ostřílenými příznivci bushcraftu či survivalu, je vhodné dopředu vědět, kde a jak budete spát, případně musíte mít alespoň rámcovou představu o tom, jak si svoje spaní připravit svépomocí, co k tomu využít a jak to udělat, abychom po sobě ráno zanechali co nejméně stop. Stavba bivaku je něčím, co byste rozhodně neměli zanedbat. Bude to totiž vaše útočiště na další noc.
Kvalita spánku výrazně ovlivňuje, jak bude vypadat váš následující den. Pokud jste se třeba i ne vlastní vinou dostali do obtížné situace, může tuto situaci nekvalitní spánek ještě dále zkomplikovat. Efektivní úkryt vytvoříte rychle a plní přesně to, co po něm požadujete - chrání vás před vnějšími vlivy. Ať už se jedná o divoká zvířata nebo zhoršené povětrnostní podmínky.
Pokud se přes den trmácíte ve vedru a nejradši byste ze sebe svlékli i kůži, neznamená to, že stejná bude i noc. Ať už se vydáváte do jakýchkoliv podmínek, noci bývají zrádné. Ostatně proto se naši předci raději drželi svého kmenového ohně. Největším extrémem v tomto ohledu bývají pouště, kde teplotní rozdíly mezi dnem a nocí dosahují desítek stupňů Celsia. Pouští u nás sice moc nemáme, ale podobná situace může nastat i na horách.
Svoje vybavení, především spacák, tak přizpůsobte aktuálním podmínkám a předpovědi počasí, a raději ještě přidejte nějakou rezervu. Jinak si taky můžete připravit bezesnou noc. Řešením může být bivak, nicméně univerzální rady pro stavbu bivaku neexistují. Každý terén má svá specifika, stejně jako roční období, ve kterém se do terénu vydáváte.
Existují však jisté všeobecné rady, které se dají aplikovat na většinu případů stavby bivaku. Jak tedy bivak postavit, aby se jednalo o skutečně efektivní přístřešek? A co by měl takový bivak splňovat?
Čtěte také: Kaprálův Mlýn: Ekologické stavebnictví
V našich podnebných podmínkách je primární funkcí bivaku ochrana před chladem. Moc divokých zvířat, které by nás mohly ve spánku zamordovat, tu naštěstí nemáme. Jakmile si svůj ochranný kryt vybudujete, nezapomeňte ho tedy řádně izolovat. Přístřešek postavte ze všeho, co najdete okolo - z kamenů, větví, jehličí… a následně ho zakryjte čímkoliv, co máte po ruce. Čím víc vás toho bude dělit od vnějšího prostředí, tím lépe.
Podle ročního období můžete v přírodě na zemi nalézt spadané listí, hlínu, trávu nebo třeba i sníh. Cokoliv je dobré na to, abyste si z toho okolo sebe vytvořili ochrannou izolační vrstvu. „Obalte“ se tím a ponechejte si jen malý vstupní otvor. V případě zhoršeného počasí můžete i tento otvor zakrýt, například celtou. Ale pozor, aby se uvnitř stále dalo dýchat - tato rada se týká především situace, kdy si nouzový přístřešek stavíte ze sněhu.
Pokud používáte odlehčenou izolaci, jako například listí, zajistěte ji provazy nebo větvemi, zvlášť pokud můžete očekávat, že bude foukat vítr. To poslední, co chcete, je muset ve čtyři ráno vylézat ze spacáku a zajišťovat svůj přístřešek.
Zvažte také, zda se před chladem budete chtít chránit i jinak, teď máme na mysli oheň. V tom případě byste měli dodržovat jisté zásady. Například rozdělávání otevřeného ohně v lese je nejen nebezpečné, ale i zakázané - až na specificky vyhrazená místa. Oheň tedy rozdělávejte minimálně 50 metrů od okraje porostu a přitom musíte mít jistotu, že nic nepodpálíte. Pokud je velké sucho, raději zůstaňte bez ohně - ale ve většině takových případů ho stejně nebudete potřebovat.
Pokud si budete chtít zatopit uvnitř přístřešku, přineste si dovnitř už napoprvé dostatek paliva na celou noc. A hlavně - vybavte svůj přístřešek komínem, stačí jen díra ponechaná v jeho horní části. Kvůli teplu a světlu se přece nechcete udusit. Rozhodně dávejte pozor i na směr větru a pokud nemáte v bivaku dostatečné závětří, lehněte si mezi vítr a oheň. V opačném případě vám vaše respirační ústrojí příliš nepoděkuje.
Čtěte také: Návod na kompost pro školky
Stavba voděodolného bivaku chce cvik. Také si vyžaduje určitý čas a zkušenosti. Abyste co možná nejvíce omezili pravděpodobnost, že vám v noci dovnitř začne zatékat, využijte na maximum okolní terén. Příroda vám nabízí vše potřebné k tomu, abyste se mohli co možná nejlépe připravit na případné nepříjemnosti.
Ideální je využít přirozené vlastnosti terénu, jako jsou různé převisy a útesy, jeskyně, skály, ale i stromy. Pod převis se ale neschovávejte, pokud je bouřka, hlavně pokud tento převis není příliš vysoký. Mohl by se po něm svézt blesk. V takovém případě je vhodné se skrýt do co nejhustšího lesa, i za cenu toho, že přitom zmoknete.
Abyste se ochránili před deštěm, je vhodné při stavbě nouzového přístřešku dbát na pár jednoduchých pravidel. Při izolaci přístřešek nezakrývejte materiály, které do sebe nasávají vodu. Použití mechu sice může vypadat na první pohled lákavě - vždyť přece tak dokonale chrání před chladem! Ale ve skutečnosti může být dvousečný. Po nasáknutí vodou totiž může mít přesně opačný efekt, než jste zamýšleli.
Naopak třeba takové listí umožňuje odtékání vody, takže je pro izolaci střechy vhodnější. Ani z listí by vám však voda účinně nestékala, pokud byste na bivaku postavili rovnou střechu. Vždycky tak vytvářejte minimálně alespoň mírný sklon.
Třetím důležitým důvodem, proč si vůbec bivak stavět, je ochrana před větrem. Ačkoliv při uléhání ke spánku může být bezvětří, v průběhu noci může vítr zesílit a noční dobrodružství vám tak značně znepříjemnit. Je tedy vhodné vybavit svůj bivak nějakým větrolamem. Jakmile určíte, odkud vítr fouká, není už následně problém postavit mezi vítr a místo svého spánku stěnu, ať už z kamenů posbíraných okolo nebo třeba ze sněhu.
Čtěte také: Stavební materiály v hudbě: Keramorchestr
Pokud byste chtěli svůj přístřešek chránit ze všech stran, zbytečně byste se před spaním vyčerpali. Svoji energii si raději šetřete na následující den, budete ji ještě potřebovat. Používáte-li pro stavbu svého přístřešku větve, zasaďte je pevně do země, aby vám v průběhu noci neuletěly.
Při stavbě bivaku je třeba dbát nejen na izolaci samotné stavby, ale také na to, abyste byli dobře izolováni odspodu. V noci totiž zem bývá vlhká a studená a může vám odebírat tělesné teplo. Ideální je samozřejmě vybavit se dopředu samonafukovací či nafukovací karimatkou, která vám celou situaci může výrazně ulehčit. Jenže někdy zkrátka karimatku nemáte nebo se vám poškodí, a tak je třeba začít improvizovat.
Z přírodních materiálů tentokrát můžete použít i mech. Pršet na něj v tomto případě nebude. Můžete ho zkombinovat s travou, listím a tenkými větvemi, ovšem pozor, aby nebyly moc ostré. V opačném případě buďto hrozí, že si propíchnete karimatku, nebo se při přímém spánku na podestýlce asi příliš nevyspíte. Větve přirozeně umístěte co nejníže a pak teprve zakryjte mechem. Jinak by vám mech mohl přece jen začít nasávat vlhkost ze země.
Posledním faktorem, který je u spaní venku velice důležitý, je diskrétnost a nenápadnost vašeho bivaku. Dočasný přístřešek by zkrátka měl co nejvíce splynout s okolím. A splyne s ním nejlépe tehdy, pokud pro jeho stavbu budete využívat co nejvíce místního přírodního materiálu. Pokud se rozhodnete použít celtu nebo plachtu, dbejte na to, aby měla co možná nejpřirozenější odstín. Sytě barevné plachty budete mít problém skrýt.
Pokud vám bude z přístřešku vyčnívat nějaký materiál v nepřirozené barvě, zamaskujte ho listím, chvojím nebo travou, aby byl co nejméně nápadný. Kamufláž dokončete ještě před setměním - nechte si tudíž časovou rezervu a svoji pouť pro daný den uzavřete raději dříve než později. Kvalitu kamufláže následně ověřte zdálky a zkuste se vžít do role náhodného kolemjdoucího. Všiml by si něčeho?
S kamufláží dočasného přístřešku souvisí i výše zmíněné téma ohně. Bude-li třeba, abyste si v bivaku zapálili oheň, vykopejte pro něj jámu o hloubce několika desítek centimetrů. Díky tomu zvýšíte svoji jistotu, že si zdálky nikdo nevšimne ani náznaku plápolajícího oranžového světla. A vy tak zůstanete nenápadní.
Výrazně ovlivňuje bezpečnost vašeho přenocování v úkrytu. Existuje totiž několik ověřených rad, které vám při výběru nejvhodnějšího místa pro bunkr pomohou. Zejména pokud ho plánujete využívat opakovaně a sdílet s podobnými nadšenci - zálesáky. Všímejte si okolí a porostu. Myslete i na místo pro ohniště. Bunkr v přímé blízkosti vodního zdroje není ideální nápad. Nevybírejte si vrcholy štítů a hor.
Pokud jste našli vhodné místo, nezapomeňte prověřit, co máte nad hlavou. Někdy však může nastat situace, kdy bunkr nebudete vůbec potřebovat. Stačí se trochu poohlédnout kolem sebe a zjistíte, že okolní les nebo příroda vám nabízejí možnost, jak přečkat noc nebo nevyzpytatelný výkyv počasí bez potřeby stavět přístřešek. Poohlédněte se po skalním převisu nebo provizorní jeskyni.
V zásadě můžeme rozlišit dva typy přístřešků. Takový, na který použijete zakrývací plachtu (alternativa je pončo, celta nebo jakýkoli kus nepromokavé plachty) a ve druhém případě, pokud žádnou nemáte. Celty a zakrývací prostěradla jsou jednou z nejužitečnějších věcí, které by ve vaší výbavě na turistiku neměly chybět. Jejich obrovskou výhodou je, že jsou lehoučké, kompaktní a opravdu multifunkční.
Pomocí nepromokavé zakrývací plachty spolehlivě ochráníte nejen sebe, ale klidně i celý tábor a zavazadla. Pokud máte plachtu navíc, klidně ji použijte také jako dvojitou ochranu nad stan nebo bunkr. Využití celty je opravdu mnoho. Možností, jaký typ bunkru si postavit, je nepočítaně. Výběr toho nejvhodnějšího se odvíjí od vašich nároků, aktuálních potřeb a také podmínek, v jakých se nacházíte. Zbytečně si v hlavě představíte přístřešek, který se vám sice líbí, ale charakter terénu není pro ten konkrétní typ bunkru zrovna ideální.
Zakrývací prostěradlo můžete použít hned několika způsoby (podle toho, jak potřebujete být chráněn). Pro stavbu bunkru, který byste chtěli co nejpřirozeněji zasadit do přírodního okolí, použijte maskovací síť.
Základem téměř každého přístřeška je najít dva, případně více opěrných stromů, které poslouží jako svislé pilíře pro upevnění vodorovné osy. Tou je nejčastěji co nejrovnější hůl nebo větev, která vytvoří oporu pro štít přístřešku. Pokud nevíte podobnou větev najít nebo nevíte, jak ji na stromy upevnit (nemají tak nízko položené větve), alternativu nabízí právě lano nebo paracordová šňůra. Stačí, když ho o stromy ve stejné výšce uvážete a napnete.
Druhým krokem je umístění zakrývací plachty. Můžete ji přes větev/lano přehodit tak, že obě strany budou mít stejná ramena a tedy vznikne přístřešek ve tvaru “A”. Pokud však nepotřebujete ochranu z obou stran, klidně nechte jednu stranu kratší a bunkr tak bude vyšší, ideální i pro provizorní posezení. Třetí krok spočívá v upevnění okrajů celty. Spolehlivě vám přitom poslouží kolíky k upevnění celty. Pokud je však po ruce zrovna nemáte, les vám dává několik možností, jak upevnění vyřešit. V ideálním případě do oček celty zapíchněte pevnější větve.
Pokud se ocitnete v situaci kdy potřebujete přístřešek na přenocování případně ochranu před deštěm a nemáte ve výbavě nic z výše zmíněných pomůcek, nezoufejte. Kolem sebe většinou najdete vše, co na stavbu bunkru budete potřebovat. Opět jednou, nejdůležitějším úkolem bude právě výběr vhodného místa. V tomto případě se po opěrných stromech, které mají sloužit jako svislé stojky, rozhlédněte ještě pozorněji. Pokud mají níže položené větve nebo výčnělky, do kterých můžete osázet nosnou vodorovnou osu z pevné větve, vyhráli jste.
Pro přírodní přístřešky však platí, že je nejčastěji budujeme jen z jedné strany, jelikož bunkr ve tvaru A nebo trojúhelníku skutečně vyžaduje pokročilé dovednosti a čas. Po vytvoření základní osy a jejím stabilním upevnění můžete pokračovat stavbou konstrukce. Jednotlivé větve očistěte od bočních větví, ne však zcela dohladka. Pokud je odlomíte o několik centimetrů od větve dále, budou vytvářet skvělé záchytné body, když budete ukládat vodorovné větve. Nejprve je však třeba uložit ty svislé. Postupně je ukládejte od vrchní středové osy, kterou jste umístili mezi stromy, jeden vedle druhého (podle toho, kolik větví máte, můžete zvolit šířku mezi nimi) směrem k zemi.
Přestože kvalitní spací pytel jednoznačně patří do výbavy každého nadšence turistiky, jsou chvíle, kdy si spánek v přírodě prostě nenaplánujete. První možností, jak máte více času a alespoň základní výbavu jako například pilku a sekeru, jsou kulatiny. Ty si připravíte v potřebné délce a pokladete vedle sebe v šířce minimálně 70 centimetrů. Pokud se však ocitnete v lese bez jakéhokoli vybavení, postupujte stejně a kulatiny nahraďte pevnějšími větvemi.
V přírodě může správný přístřešek poskytnout ochranu před nepříznivým počasím a přispět k pohodlnému pobytu. Zde jsou některé základní typy přístřešků, které můžeš postavit pomocí přírodních materiálů nebo plachet. Vyžaduje to trošku zručnosti a umu, ale určitě nic, s čím by sis neporadil/a.
Jak si vybrat správný typ přístřešku?
Podíváme se proto na 8 různých konstrukcí přístřešků z tarpu a řekneme si, k čemu se hodí. Orientovat se budeme podle charakteru místa, předpovědi počasí a vybavení, které máte k dispozici. Čím více typů konstrukcí znáte, tím lépe můžete přístřešek přizpůsobit daným podmínkám a reagovat na různé výchylky. Pokud byste se dostali do extrémní situace, lze přístřešek vybudovat i s pomocí čistě přírodních zdrojů. Příprava trvá déle, voděodolnost záleží na zkušenostech a dostupném materiálu, jen to rozhodně nelze považovat za přístup šetrný k přírodě.
Pro stavbu základních typů přístřešků můžete použít širokou paletu různého vybavení. Pokud si výše uvedené 4 nezbytnosti přinesete, nemusíte lámat větvě, ostřit nožem kolíky, ani plundrovat lopuchy v okolí. Se základní výbavou po vašem bivaku nezůstane nic, než jen slehlá tráva nebo udusané jehličí.
1. Pokud jste na treku a máte s sebou hole, dobře pro vás. Díky tomu se nemusíte upínat k výskytu stromů a svůj přístřešek si zvládnete vybudovat kdekoliv. Vždy se snažte předvídat, odkud může přijít vítr a podle toho přístřešek orientujte. Využívejte skály, vzrostlé stromy nebo jiné přírodní překážky, které vám poskytnou dodatečnou ochranu, aby vám déšť nezafoukal až do spacáku.
Pokud předpověď nehlásí déšt ani silný vítr a plachtu natahujete spíše pro sichr, udělejte si pohodlí. Hole vysuňte na maximum, tarp přes ně v polovině natáhněte a obě křídla roztáhněte do co největší dálky. Pokud hole snížíte tak, aby se obě dlouhé strany tarpu dostaly až na zem, získáte nízké áčko. Přikolíkujte po obvodu a jste ze dvou stran maximálně chráněni před silným deštěm i větrem.
V případě, že to na vítr moc nevypadá, vsaďte na elko. Hole umístíte stejně jako u áčka, jen cca ve 1/4 délky tarpu - tím ponecháte komfortní výšku přístřešku a možnost jednu stranu stáhnout až k zemi.
Tento typ nabízí zajímavé výhody především menším turistům. Jeden roh plachty zvednete trekovými holemi, zbylé 3 cípy přikolíkujete k zemi. V přední části posedíte, v zadní potom můžete klidně spát. Jen pozor, tímto způsobem nevyužijete plnou délku tarpu, takže to nebude nic pro dlouhány.
2. Pokud jste vyrazili na kole a nevidíte kolem sebe žádné stromy ani klacky, hodí se znát i tento způsob. Kolo postavte na sedlo a řídítka (jen pozor, ať si je nepoškrábete) a plachtu přehoďte přes kolo. Zakolíkujte s jedním okrajem zvednutým, jako vidíte na obrázku, a dostanete útulnou buňku pro klidný spánek.
3. Tradičním konstrukčním materiálem všech trampů jsou stromy. Ne vždy se vám je ale podaří najít v ideálním rozestupu s perfektně rovnou mechovou plošinkou uprostřed. Obvykle tak v noci nadáváte na kořeny, pařezy a pocit, že spíte hlavou z kopce. Pokud najdete dva fajn stromy dostatečně daleko od sebe, mezi kterými se dá vyspat, natáhněte si klasické áčko. Nízké, vysoké, případně elko, volba je na vás. Místo turistických holí teď používáte stromy.
Když se nepoštěstilo, lze si přístřešek postavit i s pomocí jednoho stromu. Tři rohy přikolíkujete k zemi, zbývající cíp šňůrou zvednete a přivážete ke stromu. Užitného prostoru v tomto přístřešku moc nezbyde, ale zato nejspíš nezmoknete.
Tarp udělá radost i houpavým fajnšmekrům. S hamakou nemusíte řešit, jak moc rovný je plácek mezi stromy, stačí vám, aby byly tak 6 metrů od sebe. Plachtu potom natáhnete úhlopříčně a zbylé dva cípy přikotvíte k zemi.
Samotného mě na domácích čundrech baví každou noc stavět jiný typ přístřešku. Dá rozum, že není celta, jako celta. Nejuniverzálnější a nejlevnější bývají zmíněné „vojenské“ plachty, které jsou pořád relativně lehké a přitom dostatečně odolné, takže je můžete v případě potřeby dát i pod sebe.
V neposlední řadě lze samozřejmě pořídit plachtu z odlehčeného materiálu, z něhož se například dělají tropika stanů. Ty mají jedinou nevýhodu, a sice že je v případě potřeby nedáte pod sebe, jinak by z nich byl cedník. Což se ovšem dá snadno řešit nošením speciální podložky, na kterou si položíte karimatku (kvůli vodě nebo ochraně nafukovačky).
Ve vyšších horách okolních států, kde na hřebeni už není les, je potřeba myslet trochu dopředu, že celta nebude kde pověsit. Většinu plachet lze za okrajová očka postavit na trekové hole a vypnout špagátem do stran. Pokud hůlky nepoužíváte, je potřeba vybrat nebo upravit plachtu tak, aby šla postavit na nějaké tyče (které se snadno dají dokoupit).
Chcete-li zlepšit život našich čtyřnohých přátel, zvířecí přístřešky jsou ideálním řešením. Ať už hledáte útočiště pro divoká zvířata nebo bezpečný kout pro domácí mazlíčky, správný design a materiály mohou udělat zázraky. Přístřešky pro zvířata poskytují úkryt a ochranu před nepříznivými klimatickými podmínkami. Pro divoká zvířata představují bezpečné místo pro odpočinek a rozmnožování, což je klíčové pro zachování biodiverzity. Domácí mazlíčci ocení venkovní přístřešky, které jim nabízejí místo pro relaxaci a únik před horkem nebo chladem. Ve městech jsou přístřešky nezbytné pro zlepšení kvality života toulavých a opuštěných zvířat.
Při výběru materiálů pro stavbu zvířecích přístřešků je důležité zaměřit se na ekologické a odolné možnosti. Recyklované materiály nebo přírodní dřevo jsou šetrné k životnímu prostředí a zároveň poskytují dostatečnou ochranu pro zvířata. Co se týče designu, je klíčové zohlednit velikost a potřeby konkrétního druhu zvířete. Použití ekologických materiálů je klíčové pro ochranu životního prostředí. Tyto materiály snižují ekologickou stopu a zároveň poskytují bezpečí pro zvířata.
Při výběru velikosti a tvaru přístřešku je důležité zvážit potřeby konkrétního zvířete. Menší zvířata, jako jsou kočky nebo malí psi, vyžadují menší prostor pro útulnost, zatímco větší zvířata potřebují více místa k pohodlnému pohybu. 1×1.
Při stavbě přístřešku pro zvířata je důležité postupovat systematicky. Zde je stručný návod, který vám pomůže od začátku do konce.
tags: #staveni #pristresku #v #prirode #navod