Jak založit kompost ve školce: Praktický návod

Kompostování je přírodní aerobní proces, při kterém dochází za přístupu vzduchu k rozkladu organických odpadů díky působení živých organismů na rozkládanou biomasu, jež obsahuje živiny a humus. Užijte si bohatou úrodu díky vlastnímu kompostu!

Proč kompostovat ve školce?

• Snižuje se množství vyprodukovaného směsného odpadu.
• Využívá se cenný bioodpad, který by jinak skončil na skládce.
• Získává se kvalitní organické hnojivo pro pěstování rostlin.
• Životní prostředí se stává něčím, co se dětí týká a co mohou sami ovlivňovat.

Kam umístit kompostér?

Kompostéry umisťujeme do polostínu a na rovnou plochu, ovšem nikoli na dlažbu či jiný zpevněný podklad, ale přímo na půdu zahrady či na trávník. Přitom vybereme takové místo, kde nás bude kompostér co nejméně rušit, my k němu však máme snadný přístup.

Co patří do kompostu a co ne?

Je to jednoduché! Do kompostéru patří posekaná tráva (v rozumném množství), listí, zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina a další organický odpad ze zahrady i domácnosti.

Do kompostu se hodí:

• Ovocné a zeleninové odpady
• Listí a drny
• Seno, uvadlé květiny
• Posekaná tráva
• Piliny a rozdrcený zahradní dřevní odpad (v menším množství)
• Zbytky kávy a vylouhovaného sypaného čaje
• Vaječné skořápky
• Trus domácích malých zvířat (králíků, slepic, …), nikoli však psů a koček
• Popel ze spáleného dřeva v menším množství, stejně tak novinový papír či lepenka a slupky citrusů
• Neooddenkový plevel ještě před nasazením semene
• Vápno, které sypeme ve vrstvách
• Hnojiva, která podporují rozvoj mikroflóry a chemické prostředky, které urychlují rozklad a zkracují tak zrání kompostu

Do kompostu nepatří:

• Zbytky či odřezky masa a kosti, tuk, omáčky, majonézu
• Cigaretový popel s nedopalky
• Plasty, kov, sklo, kamení
• Nať brambor
• Hořlavé materiály včetně žhavého popela
• Časopisy
• Oddenky plevelů
• Chemicky ošetřené a nemocné rostliny či jejich části (např. listy)
• Semeníci plevele (obzvláště nebezpečná jsou např. semena ostropestřce mariánského) a plevel odolný

Jak kompostovat

Kompostovaný materiál je vždy vhodné rozdrtit a až poté vložit do kompostéru. Do spodní části kompostu je vhodný hrubý a vzdušný materiál (větší části větviček, sláma, seno, posekaná tráva, …), zajistíme tak vzdušnost.

Je též vhodné dodržet složení materiálu podle poměru C (uhlík) : N dusík) 20 až 30:1 a udržovat vlhkost materiálu 45 - 50% (zmáčknutím v ruce by neměla vytékat ani kapka vody). Materiál čerstvý, šťavnatý a zelený obsahuje hodně dusíku, materiál starší, dřevnatý a hnědý je zase bohatý na uhlík. Proto přidáváme 2 - 3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu.

Čtěte také: Stavba přístřešku: podrobný návod

Jestliže kompost zapáchá jako „zkažené vejce,“ převažují v něm materiály s nadměrným obsahem uhlíku, přidáme proto posekanou trávu a listí. Vysoký obsah dusíku je zase signalizován zápachem po amoniaku, proto přimícháme dřevěné třísky, kůru, piliny.

Ke směsi surovin vždy přidáváme hlínu či hotový kompost a také vápno, materiál prokládáme po vrstvách. Přidat můžeme i kompostové bakterie (viz výše urychlovač), ale i houbové kultury, červy, žížaly a močovinu. Přidáním vody vždy zvlhčíme suché vrstvy kompostu.

Materiály, které do kompostéru vkládáme, je vždy vhodné co nejvíce promíchávat. Po naplnění uzavřeme kompostér víkem. V létě pak pootevřeme či zcela otevřeme ventil ve víku kompostéru. Na zimu kompostér naopak zcela uzavřeme.

Péče o kompost

Kompost je vhodné jednou až čtyřikrát za celý proces promíchat a pravidelně zvlhčovat. Kompost mícháme 1x až 2x za 2 - 3 měsíce. Před mícháním kompostér vyprázdníme a poté znovu naplníme. Nezapomeňte, že obsah kompostéru se rozkladem hmoty zredukuje až o polovinu.

Za ideálních podmínek můžeme po 8 - 10 týdnech vyjmout kompost a použít jej k mulčování. Po 16 až 20 týdnech je již kompost zralý, drobivý, temně hnědý a voní po lesní půdě. Naopak bychom neměli kompost nechávat ležet ladem příliš dlouho, kompost starší 12 měsíců má již rozloženo mnoho z důležitých látek a půdu zahrady již tolik neobohatí.

Čtěte také: Kaprálův Mlýn: Ekologické stavebnictví

Vedle jednoho zcela naplněného kompostéru je vhodné mít umístěn ještě jeden, do kterého budeme průběžně odkládat odpad. Ten později použijeme jako základ nového kompostu.

V předposlední fázi kompostování dochází k rozkladu obtížněji rozložitelných látek na stabilní látky, které obsahují humus. Teplota začne v tuto dobu klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu.

Ve poslední fázi (5 - 12 měsíců od založení kompostu) již kompost získá právě homogenní strukturu a začíná vonět po lesní půdě.

Využití kompostu

Na jaře po řádném vyčištění trávníku kompost v malé vrstvičce rozhodíme po celé zatravněné ploše.

Kompost přidáváme k ovocným stromkům a keřům či rostlinám drobného ovoce (maliny, ostružiny, jahodník, rybíz, angrešt, …). Půdu tak nadlehčíme a kořeny budou lépe přijímat dešťovou vodu a živiny.

Čtěte také: Stavební materiály v hudbě: Keramorchestr

Kompost využijeme i při jarním přesazování přenosných balkónových rostlin smísený s půdou v poměru 1:1. Získáme tak substrát, který běžně nakupujeme v pytlích. U menších nádob poměr půdy mírně zvýšíme.

Kompostem pomůžeme i bylinkám na bylinkovém záhonku, přidáme jej k trvalkám, aby rostliny mohly čerpat cenné živiny celou sezónu a opakovaně kvetly.

A pozor, na jaře již půdu neryjeme, aby se z ní nevytratila vláha. Pouze ji upravíme motykou, rozhrneme a kompost do ní zapravíme. Nakonec záhony pohrabeme hráběmi do roviny.

Kompost pomůže i při zakládání pařeniště, ve skleníku, při pěstování vinné révy, zeleniny a brambor. Dodáváme jím do půdy humus, organické látky a půdní mikroorganismy. Dokonce lze kompost použít i k založení biozáhonů.

Vermikompostování ve školce

Vermikompostér Urbalive je nádoba určená k domácímu kompostování kuchyňského bioodpadu pomocí kalifornských žížal. Pracovité žížaly ve vermikompostéru přemění rostlinné zbytky z vaší domácnosti na vermikompost a žížalí čaj. Odměnou za pozornost a úsilí, které žížalám věnujete, je nejkvalitnější humus mezi humusy. Získáte tak vysoce kvalitní organické hnojivo pro pěstování pokojových i venkovních rostlin. Vermikompostéry si žáci sami sestavili, sehnali násadu kalifornských žížal a založili si žížalí deníky.

Čtyři kroky k vermikompostování

1. Vyhrát vermikompostér
2. Společně s čtenářským a modelářským kroužkem ho sestavit a obal využít v hodině výtvarky.
3. Opatřit si kalifornské žížaly.
4. Zajistit žížalám dostatek jídla a pozornosti.

Žížaly se staly běžnou součástí naší třídy a už nikoho nenapadne hodit ohryzek z jablka do koše. Do žížalího deníku zapisujeme, čím jsme žížaly nakrmili a také, jak se žížalám daří.

tags: #staveni #kompostu #ve #skolce #navod

Oblíbené příspěvky:

• Zdravotník na škole v přírodě: Co je třeba vědět
• Prodej bývalé školy v přírodě
• Prodejní místa Vodafone Zlín
• Přístup k ochraně přírody
• Cíle Udržitelného Rozvoje v ČR