Kompostér je udržitelný, praktický a patří do každé zahrady. Pokud jste se rozhodli kompostér postavit sami, zde je několik tipů, které byste měli předem vzít v úvahu. V tomto článku se podíváme na to, jak si vyrobit kompostér z kulatiny a jak o kompost správně pečovat.
Hotové kompostéry můžete zakoupit v různých velikostech a cenových třídách. Nemusíte si jej však kupovat. Postavit ho je přitom hračka. Stačí k tomu jen kousek místa, pár hodin práce a trochu dřeva.
Než si kompostér postavíte sami, měli byste si vybrat vhodné místo. Kompostér umístěte nejlépe do stínu nebo do polostínu na rovnou plochu. Vyberte pro svůj kompostér nejlepší místo tak, aby byl v kontaktu s přirozenou zahradní půdou.
Jistě, kompostér je opravdu velmi praktický, ale možná ho budete chtít umístit přece jen nenápadněji, aby nebyl stále na očích. Ideálně kompostér schováte za keře, živý plot nebo zahradní domek, aby nebyl viditelný z vaší terasy nebo oblíbeného posezení.
Pro optimální udržení vlhkosti byste měli svůj vlastnoručně vyrobený kompostér zakrýt, například bambusovou nebo rákosovou rohoží. Potřebné teplo a vlhkost v kompostu zůstanou zachovány.
Čtěte také: Jak nainstalovat odpad do stěny
Vyrobte si dřevěný kompostér. Víte, co má každý pořádný zahrádkář na záhonech nejraději? Přece kompost. A nejlépe z vlastního kompostéru.
Ze všeho nejdřív si vyberte místo, kde kompostér bude. Nemělo by být příliš vlhké a zároveň na něj nesmí moc svítit. Zároveň myslete na to, že ke kompostéru budete potřebovat pohodlný přístup. A hodí se mít okolo dost místa i na jeho pozdější rozšíření.
Potom si připravte stavební pomůcky. Naměřte si požadované rozestupy a zatlučte do země čtyři delší hranoly. Nezapomeňte přitom spodní část kůlů předem naimpregnovat.
Poté vezměte kladivo nebo aku šroubovák a hřebíky či vruty a na třech stranách připevněte prkna na hranoly. Prkna by přitom neměla přes sloupky přečnívat. Zároveň mezi nimi zachovávejte vždy stejný rozestup. Kompostér tak bude lépe vypadat a kompost se bude správně provzdušňovat.
Poté vyrobte přední stěnu. Nezapomeňte přitom, že musí jít otvírat, abyste se pohodlně dostali k připravenému kompostu. Dejte je od sebe tak daleko, aby zapadly mezi sloupky na volné straně kompostéru, a poté mezi ně přibijte zbývající prkna. Ta by tentokrát přečnívat měla.
Čtěte také: Tiské stěny: Ekologie a dopady
Přední stěnu pak ke kompostéru přidělejte pomocí pevné šňůry. K bočním stěnám ji přivažte na čtyřech místech. Bude tak dobře držet a zároveň ji později snadno sundáte.
Kompostér si samozřejmě můžete různě vylepšit. Kompostér si samozřejmě můžete různě vylepšit. A jak si můžete kompostér upravit? Pokud máte doma staré palety, můžete si udělat kompostér i z nich. Také si můžete zajistit jednodušší a pohodlnější přístup ke kompostu. Stačí přední stěnu připevnit pomocí otočných závěsů. A když máte na zahradě dostatek místa, vyplatí se připravit si rovnou tři kompostéry.
Dřevěné kompostéry děláme z kulatiny průměru 8 cm. Kompostér je odnímatelný, skládá se z 32 palisád s vyfrézovanými dlaby, které palisády udržuje pohromadě.
Shromážděte si materiál. Pro tento základní kompostovací koš budete chtít neošetřené dřevo. Neošetřené dřevo vydrží hodně dlouho a ošetření nebude narušovat proces kompostování ani zahlcovat užitečnou faunu. Skvělou volbou je cedr.
Budete potřebovat:
Čtěte také: Vše o kompostování
Abyste měli kvalitní kompost, musíte se o něj také správně starat. V první řadě to znamená dávat do něj jen věci, které tam opravdu patří. Pamatujte, že do kompostéru byste vždy měli dávat co nejpestřejší směs.
Proces kompostování funguje na bázi postupného tlení různorodé směsi biologických materiálů. Celý kompostér je možné rozdělit do několika úrovní, kde by to nejbližší k zemi mělo být tvoření hrubším a vzdušnějším materiálem. Nejčastěji se může jednat o nadrobno nasekané či nadrcené větve, hobliny či dřevnaté stonky květin. Následuje směsice nejrůznějšího materiálu. Základní pravidlo říká, že čím pestřejší je skladba této kompostované směsi, tím lépe se kompostu daří. Ideální je vyvážený poměr suchého a vlhkého, hrubého a porézního. Pokud bychom měli být specifičtí - vstupní materiál musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, červů, žížal atd.) a to v poměru C : N (uhlík : dusík) = 30:1.
Materiál je důležité promíchávat a tím zajistit dostatečný přístup kyslíku. Hrubší suroviny je před kompostováním vhodné podrtit na malé části. Vzduch - mikroorganismy a houby v kompostu spotřebovávají veliké množství kyslíku. Pro jeho dostatečný přísun je třeba kompost v intervalu 4-8 týdnů přehazovat. Teplotu - vysoká teplota v počátku kompostování (až 50°C) značí správně založený kompost. Pokud kompost nedosahuje vyšších teplot, značí to problém - málo kompostovacího materiálu, špatné složení či jeho nedostatečná vlhkost. Vlhkost - správnou vlhkost poznáte jednoduchým testem. Vezměte kompostovací hmotu do dlaně a stiskněte ji v pěst. Pokud ze směsi teče voda, je zbytečně moc vlhká a zaslouží dohodit suchým materiálem.
Kompost je nejen výbornou zásobárnou vysoce kvalitního materiálu pro hnojení, ale také perfektním místem pro pěstování plodin. Cuketám, okurkám či dýním se na takto úrodné půdě bude obzvlášť dařit.
tags: #steny #kompostu #kulatina #návod