Zelení a Piráti se Starosty mají jednoznačně nejkomplexnější a nejkonkrétnější volební programy z hlediska řešení změny klimatu, napravení neudržitelného zemědělství, modernizace energetiky a zlepšení prostředí pro život.
Solidní program pro ochranu klimatu a životního prostředí mají také ČSSD a koalice SPOLU. Naopak koalice Trikolory, Svobodných a Soukromníků (TSS) a SPD navrhují ochranu životního prostředí nejvíce oslabit. O něco lepší, ale slabé jsou programy KSČM, ANO a Přísahy.
Doplňující anketa se 30 konkrétními otázkami ukázala, že téměř všechny strany, které se ankety zúčastnily, deklarují kladný postoj k ekologickým opatřením ve velké většině otázek. Nejsilnější shoda s ekologickými organizacemi je u Zelených (29 z 30 otázek) a ČSSD (27 z 30).
Přes dvě třetiny kladných postojů k řešení ekologických problémů mají Piráti (24), STAN (21) a Přísaha (21). U SPOLU je možné hodnotit jen 12 otázek, kde na 11 odpověděli “ano” a na jednu “ne”.
Zajímavé jsou posuny v hodnocení některých stran oproti volbám v roce 2017. Nejmarkantnější je to u ODS, která v roce 2017 byla (spolu se Svobodnými) nejhorší a tento rok podepsala výrazně lepší program koalice SPOLU. Naopak klimatický a ekologický program TOP 09 byl před minulými volbami silnější. Zezelenala také ČSSD (měla však solidní program již v roce 2017).
Čtěte také: České politické strany
V rámci koalice Pirátů a STAN se zlepšil hlavně STAN (který měl v roce 2017 velmi slabý program), ale mírně se zlepšili i Piráti, kteří však velmi dobrý program měli už v roce 2017.
Významná shoda mezi stranami panuje v otázce změny přístupu k zemědělské krajině a půdě. SPOLU, ČSSD, Piráti se STANem, Zelení a do jisté míry i KSČM navrhují konkrétní řešení pro vracení života do krajiny, jako je povinnost minimálního podílu zelených ploch na zemědělské půdě či reforma zemědělských dotací s důrazem na ochranu přírody a krajiny.
SPD navrhuje dílčí pozitivní řešení. Téměř všechny strany akceptují odklon České republiky od uhlí, výjimkou je TSS navrhující dotěžení zásob uhlí a KSČM, která chce odklad termínu konce uhlí. Konkrétní termín konce uhlí však uvádějí jen Zelení (2030) a Piráti se STAN (2033). Piráti však v anketě souhlasili s rokem 2030. ČSSD mluví o konci uhlí v roce 2030 nepřímo (ale v anketě to potvrzuje explicitně). SPOLU zůstává na obecné úrovni, lídři KDU-ČSL a TOP09 však veřejně deklarovali rok 2030. ANO naznačuje, že bude hledat cestu k rychlejšímu odklonu od uhlí, než je rok 2038, ale nic neslibuje.
Konkrétní návrhy na rozvoj obnovitelných zdrojů předkládají ČSSD, SPOLU, Zelení a Piráti se STANem. ČSSD navíc mluví o potřebě zcela nové energetické koncepce s důrazem na plnění dekarbonizačních cílů 2030 i uhlíkové neutrality 2050. ANO přichází s velmi ambiciózním cílem ztrojnásobení výkonu OZE do roku 2025, ale neuvádí, jakým způsobem toho chce docílit. Obecně pozitivní je v oblasti obnovitelných zdrojů také KSČM. Přísaha a TSS pouze konstatují, že mají místo v energetickém mixu.
“Strany dle svých programů a odpovědí v anketě ve většině případů opět více zezelenaly, když to srovnám s volbami v roce 2017 nebo 2013. Stále vedou Zelení, ale velmi se jim přiblížili Piráti se STANem. Například dříve silně antiekologická ODS podepsala solidní ekologický program SPOLU.
Čtěte také: LES: Program
Programy, anketa a další předvolební deklarace ukazují, že politici správně vnímají rostoucí zájem Čechů a Češek o ochranu životního prostředí a řešení změny klimatu. Analyzované volební programy na to reagují. Vyhýbají se ale nutným opatřením, která by mohla působit kontroverzně. Často odmítají prozradit, jak a kdy strana své vzletné cíle uskuteční. Navíc strany na předních místech kandidátek nenabízejí (snad až na pár výjimek) věrohodné osobnosti z oblasti ochrany životního prostředí.
“Dobrým příslibem jsou konkrétní návrhy pro ozdravení lesů u PirSTAN, SPOLU, Zelených i ČSSD. Bohužel řešením opravdu není masivní výsadba stromků, jak to navrhuje ANO. Nadějně působí návrhy na nová velkoplošná chráněná území, ať už jsou to národní parky Křivoklátsko a Soutok nebo nová CHKO Krušné hory.
Nutnost zásadních změn si uvědomuje většina stran, včetně konkrétních kroků, jako je ponechání části půdy pro přírodu, zásadní reforma dotační politiky nebo významné rozšiřování ekologického zemědělství.
Některé politické strany si už nyní uvědomují, že je s těžbou a spalováním uhlí potřeba skončit kolem roku 2030. Ruku v ruce s tím jde i podpora obnovitelných zdrojů, kterou politické strany také vesměs deklarují, protože uhlí bude potřeba nahradit.
Českou, z hlediska životního prostředí chybnou fascinaci jadernou energetikou, potvrzuje zaměření na její další rozvoj, a to nejen v Dukovanech, u všech hodnocených stran kromě ČSSD, která se jí vyhnula, a jedinou čestnou výjimkou Zelených. SPD a KSČM by navíc mezi uvažované dodavatele vrátily Rusko a Čínu.
Čtěte také: Politika a klima v ČR
Zelení svou politikou usilují o uskutečnění vize ekologické demokracie. Myslíme tím společnost, která se vyznačuje kulturní vyspělostí, sociální citlivostí, politickou otevřeností a hospodářskou stabilitou. Předkládaný program je živým textem, nikoli nabalzamovanou doktrínou. Průběžně jej chceme zpřesňovat a doplňovat na základě diskusí mezi našimi členy i v debatách s veřejností.
Strana zelených při řešení společenských problémů na první místo klade hledisko kvality života. Zelení vidí cíl politiky v tom, aby si každý člověk zvlášť i lidé společně mohli trvale udržovat dobrou kvalitu života. Dobrou kvalitu života je někdy zapotřebí hájit i před ekonomickými zájmy.
Za základní politickou strategii, které dlouhodobě vede ke zvýšení kvality života, Zelení pokládají podporu veřejně prospěšných občanských iniciativ a zájmových sdružení. Jsme přesvědčeni, že čím silnější bude demokracie u nás i ve světě, tím vyšší je naděje uskutečnit vizi demokracie ekologické.
Po roce 1992 se v naší republice navzdory tradici české humanitní demokracie ujal doktrínou neoliberalismu hlásaný blud, že vše vyřeší trh. Právě proto Strana zelených se značným znepokojením sleduje vzrůstající znechucení lidí politikou.
Tak jako Masaryk ve své době prosazoval jako alternativu k různým -ismům demokratismus, Strana zelených dnes nabízí namísto neoliberalismu neodemokratismus. Demokracie pro nás není jen souborem formálních procedur, ale především názorem na svět, přesvědčením, že problémy lze nejlépe zvládat diskusí odpovědných občanů.
Strana zelených hodlá zvyšovat podíl občanů na rozhodování, a z toho důvodu má v úmyslu soustavně lidem usnadňovat přístup k informacím. Chceme pomoci rozvoji nadací, zásadně podporovat rozvoj občanských sdružení a spolků. V co největší a systematické účasti veřejnosti na rozhodování spatřujeme výbornou prevenci korupce.
Stěžejním principem pro politickou koncepci nové, živé demokracie je princip subsidiarity. Ten znamená, že rozhodnutí se přijímají vždy na nejnižší možné úrovni a v co nejkratším čase, aniž by se tím stát zříkal odpovědnosti za práva občanů a za ochranu veřejných zájmů.
Žádná politická strana nemá v této oblasti takovou kompetenci jako Strana zelených, která nad vědomím naléhavosti ekologické krize vznikla. Strana zelených neprosazuje ekologickou politiku jako doplněk k ostatním resortům, nýbrž jako organizační princip, promítající se do všech resortů.
Za klíčový problém vyžadující neprodlené řešení považujeme globální klimatické změny, ke kterým u nás přispívají především emise CO2 z energetiky a dopravy. Česká republika zde nese velkou spoluzodpovědnost: na každého z nás připadá o polovinu větší objem těchto emisí než na průměrného obyvatele EU, přičemž sama Evropská unie stojí před nutností svou produkci skleníkových plynů výrazně snížit.
Budeme prosazovat stanovení cíle snížit emise CO2 v ČR na 8,5 tuny na obyvatele do roku 2020. Hlavním původcem klimatických změn u nás je energetika, která je zároveň páteří národního hospodářství. Chceme všestranně podpořit obnovitelné zdroje a úspory energie.
Strana zelených vstoupí pouze do takové vlády, která se zaváže k tomu, že bude pracovat pro vystoupení České republiky z jaderné energetiky. Jaderné elektrárny představují vážná a nezdůvodněná bezpečnostní rizika, spojená jak s provozem reaktoru, tak s dlouhodobým uložením radioaktivních odpadů.
Strana zelených pokládá nadměrný automobilismus za sociálně patologický jev. Před automobily jednoznačně upřednostňujeme dopravu veřejnou. Ve městech namísto posilování silničních sítí podpoříme lepší síť hromadné dopravy včetně využití železnice, budování pěších zón a cyklistických stezek. Strana zelených bude prosazovat, aby více než polovina dopravních výdajů ze státního rozpočtu i mimorozpočtových zdrojů směřovala do veřejné dopravy.
Chceme odstranit znevýhodnění železniční dopravy oproti silniční. Je také důležité uchránit naši krajinu před neuváženým a necitlivým budováním nových komunikací. Zástupci Strany zelených budou vždy usilovat o to, aby dálnice nevedly cennou krajinou, zejména pak chráněnými oblastmi.
Zelení se budou brát za to, aby plány odpadového hospodářství do budoucna vždy stavěly na prevenci vzniku odpadů a na výrazně vyšší recyklaci tak, aby ČR po roce 2010 recyklovala více než polovinu komunálního odpadu. Zelení zvýhodní ekologické využití odpadních surovin: recyklaci, kompostování či biodegradaci.
Považujeme za nezbytné posílit roli a postavení ministerstva životního prostředí. Proto budeme prosazovat, aby ministr životního prostředí byl současně místopředsedou vlády a aby se ministerstvu životního prostředí alespoň vrátily kompetence, které mělo před nástupem antiekologických vlád v roce 1992 - tedy kompetence v územním plánování a vodním a lesním hospodářství.
Strana zelených bude prosazovat úpravu zákona o hodnocení vlivu na životní prostředí tak, aby důsledně vycházel z principu předběžné opatrnosti. U investičních záměrů s potenciálně škodlivými ekologickými důsledky bude muset investor nepochybně prokázat opodstatněnost svého záměru, jeho společenské přínosy a únosnost pro životní prostředí.
Zemědělství je základem výživy obyvatelstva a péče o krajinu, není a nesmí se stát jen jedním z odvětví českého hospodářství. Strana zelených podporuje ekologické zemědělství, které je šetrné vůči životnímu prostředí a dodává zdravé potraviny.
Reformou dotačního systému, která by namísto průmyslových postupů podpořila rozvoj organického zemědělství, usilujeme dosáhnout produkce 10 % ekologických potravin do roku 2010. Budeme prosazovat za dotační politiku stimulující nižší používání agrochemikálií a úplné vyloučení pesticidů, které narušují účinek hormonů. Odmítáme přikrmování antibiotiky a růstovými hormony.
Strana zelených bude prosazovat novelu zákona o lesích s důrazem na účinnější sankce za jeho porušování. Zahájíme program zvyšování rozmanitosti a stability v hospodářských lesích s cílem zvýšit podíl listnatých, místně příslušných druhů stromů na 40 % v roce 2030.
Strana zelených podpoří programy na ochranu kulturní krajiny. Podpoří rovněž přijetí zákona o ochraně půdy jako nenahraditelného národního bohatství a základní složky životního prostředí. Řeky, potoky a rybníky jsou výraznou součástí české krajiny. Budeme proto usilovat o revitalizaci co nejdelších úseků řek.
Zdravá, odolná a pěkná krajina je důležitá i proto, že tlumí ničivé následky povodní. Namísto výstavby velkých přehrad podpoříme výsadbu remízků, mezí a dalších prvků v polích, v krajině chceme zavádět kolem toků ochranné a krajinotvorné pásy neorané půdy. V zájmu ochrany přírodní a kulturní krajiny bude Strana zelených rovněž usilovat o zastavení její živelné urbanizace.
V oblasti ochrany přírody chceme rozvíjet dobrou českou tradici právní úpravy i státní ochrany. Chceme podporovat poznávání a dokumentaci biologické rozmanitosti (včetně úlohy regionálních muzeí) a rozvíjet vědecké základy územní a druhové ochrany.
Strana zelených prosazuje změny v koncepci správy národních parků, v nichž bude chtít vymezit rozsáhlé a ucelené bezzásahové zóny. Naopak v chráněných krajinných oblastech chceme více podporovat šetrné osídlení a hospodaření včetně tzv. měkkých forem cestovního ruchu.
Usilujeme o větší ochranu zemědělské půdy před erozí a znečištěním chemickými látkami. Usilujeme o lepší připravenost měst a obcí na klimatickou změnu. Chceme, aby města v našem regionu byla zelenější a jejich obyvatelé dýchali čistší vzduch. Podpoříme snahy o snižování emisí oxidu uhlíku.
Podporujeme veřejnou dopravu jako moderní alternativu k individuální automobilové dopravě. Budeme pokračovat v elektrifikaci regionálních tratí a učiníme tak dopravu vlakem ekologičtější, rychlejší a pohodlnější. Chceme zajistit kvalitu života a důstojné podmínky pro lidi v našem kraji.
Vláda tvrdí, že zajistí „přijatelné ceny energií“, odmítne ETS2, sníží poplatky za distribuci a přenos a posílí energetickou bezpečnost. Zároveň v části o hospodářství mluví o „dostupné energii za férové ceny“, o modernizaci sítí a tak dále.
V části o zemědělství program tvrdí, že přístup k pesticidům a hnojivům nemá vycházet z „ideologických tlaků“ a že rozhodovat mají „odborníci, nikoli aktivisté“. Vláda hodlá „zásadně zrevidovat stávající protierozní vyhlášku“.
Jinými slovy: vládní prohlášení ohrožuje veřejně prospěšné služby a partnerství státu s občanskou společností - v sociální oblasti, zdravotnictví, vzdělávání, kultuře, protikorupční práci, ochraně životního prostředí i v lidských právech.
Strana zelených ve středu 4. 12. od 11:00 hodin uspořádala první on-line tiskovou konferenci, kterou odstartovala celoevropské zelené primárky do Evropského parlamentu (EP). Ačkoliv volby do Evropského parlamentu (EP) proběhnou až v květnu 2014, dávají zelení již nyní možnost všem svým voličům i příznivcům zapojit se do rozhodování o podobě Evropy volbou kandidáta na předsedu Evropské komise (EK). Evropské strany zelených tak povedou společnou kampaň pro volby do EP.
tags: #strana #zelenych #ekologicke #zemedelstvi #program