Stránky pro houbaře a milovníky přírody

Češi jsou národ houbařů. Výpravu do lesa za svítání, jen s košíkem a nožíkem, zažil snad každý z nás. I když houbaři svá nejlepší místa neprozrazují, i na portálu Kudy z nudy najdete tipy kde rostou a kde hledat nejlepší loviště. Po houbách se navíc jmenuje spousta zajímavých výletních míst a město Svratka dokonce má na jedné z kašen sochu houbaře.

Houbařská sezóna je v posledních letech díky vydatným dešťům a teplému počasí vydařená. Vydatné srážky a teplo jsou pro růst hub klíčové. Milovníci hub opět vyráží do lesů, aby si odnesli plné košíky hřibů, kozáků, křemenáčů, masáků i lišek. Nejúspěšnější bývá „lov“ v listnatých lesích, remízcích, kolem cest, na stráních, na březích potoků a hrázích rybníků. Naopak v jehličnatých lesech toho nebývá úspěch vždy zaručen...

Kam vyrazit na houby?

Zjistěte, kdy sbírat houby v České republice a objevte chráněná území plná hřibů, čirůvek a dalších hub.

Střední Čechy

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. CHKO Brdy obsahuje rozsáhlé lesy a byla dříve vojenským újezdem. Brdy, oblíbená houbařská destinace Středočechů, Pražáků i Plzeňáků, oplývají bohatstvím hřibovitých hub. K obvyklým úlovkům zde patří hřiby hnědé, smrkové a žlutomasé, klouzci, kozáci a křemenáči. Také Dobříšsko je vyhlášeným houbařským rájem.

Křivoklátsko - chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO je v porovnání s podobnými krajinami v Evropě zvláštností. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy. Křivoklátsko se může v budoucnu stát pátým národním parkem v Česku. Křivoklátsko je prvním lesnickým parkem na území České republiky. Byl vyhlášen 13. května 2010 a v tomto pojetí je zřejmě i první v Evropě.

Čtěte také: Moderní webové stránky a přírodní prvky

Významný krajinný celek je největším přírodním parkem na území Hlavního města Prahy o rozloze 970 hektarů. Situace jinde po republice ani na území Prahy nemusí být prozatím zdaleka všude stejná.

Jižní Čechy

V jižních Čechách si na své přijdou houbaři ve Slepičích horách, kde rostou hříbky a lišky. Skvělým tipem jsou lesy v okolí Vlkova u Drahotěšic, kde se dá najít spousta hub od hřibů po holubinky. V bukových lesích u Milevska neodejdete s prázdnou stejně tak i v přírodním parku Písecké hory. Písecké hory představují zalesněný hřeben, který se rozléhá v délce asi 20 km na jihovýchod od města Písku až k údolím řeky Vltavy.

Ke klasickým houbařským rájům Česka patří pohoří Šumava. Dají se tam najít hřibovité houby, ale také lišky, masáci a ryzce. Úspěch, hlavně co se hřibů týče, budete mít v okolí Horské Kvildy a Kvildy (zejména ve vlhkých smrčinách s kobercem mechů), v lesích v okolí Špičáku u Železné Rudy nebo v lesích kolem Lipna nad Vltavou. Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Českou Kanadou je nazývána příhraniční oblast mezi městy Slavonice, Nová Bystřice a Kunžak. Její rozloha činí cca 250 km². Přírodní park Česká Kanada zde byl vyhlášen roku 1994.

Vysočina

Dalším vyhlášeným regionem pro sběr hub je Vysočina. Rybník Medlov se nachází asi 1 kilometr východně od obce Tři Studně. Jedná se o jeden z největších a nejvýše položených rybníků na Vysočině.

Čtěte také: Nový Hrozenkov: Škola v přírodě

Žďárské vrchy a stejnojmenná Chráněná krajinná oblast se dá bez nadsázky považovat za jednu z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka.

Severní Čechy

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory je krajinou prastarých lesů, rašelinišť i podhorských luk. Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor. V Jizerských horách se dají najít hřiby kováři, muchomůrky růžovky (masáci), kozáci, křemenáči a holubinky. Největší šanci na úspěch je v okolí vodních nádrží - vyzkoušet to můžete v okolí Bílé Desné, Souše, Josefova Dolu a Bedřichova. Sázkou na jistotu je také oblast Maliníku, kde jsou smíšené lesy a na své si zde přijdou i milovníci borůvek. V okolí Ještědu najdete kozáky, křemenáče nebo klouzky. V okolí Osečné rostou hlavně hřiby poddubáci, babky a holubinky.

V Krkonoších se dají houby obvykle najít v okolí Benecka a podél lesních cest. Hřiby se také objevují v lesních školkách a velmi hustém porostu.

Morava a Slezsko

Přírodní park se rozprostírá v jihozápadní části Středomoravských karpat a je členěn na Hustopečskou pahorkatinu, Boleradickou vrchovinu a Dambořickou vrchovinu. Pokud bude počasí přát houbám na jižní Moravě vyrazte na ně například do Bukovinky, Babic nad Svitavou, Sentářova či k Ostrovu u Macochy.

Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice. Chystáte se do Beskyd? Pak vězte, že zdejší lesy jsou bohaté na hřiby smrkové, pravé, koloděje, lišky a kozáky. Vyrazit na ně můžete například do okolí přehrady Šance. Houby určitě potkáte na cestě ze Starých Hamrů na Gruň, v okolí Bumbálky nebo v Podolánkách. Milovníci a návštěvníci Beskyd mají nyní o důvod navíc do těchto nádherných hor zavítat. V obci Staré Hamry, v místní části zvané Samčanka, na turisty čeká nová naučná stezka, která vede přes osadu Němčanka do osady Javořina. Na trase dlouhé skoro 7 kilometrů je několik odpočinkových míst.

Čtěte také: Národní parky v Česku

Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku. Pro své půvaby byly v roce 1994 vyhlášeny přírodním parkem.

Kdy je nejlepší počasí pro růst hub?

Říká se, že něco roste "jak houby po dešti". Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (obvykle týden až 10 dnů po nich) a následném teplém počasí. Houbařská sezóna je v Česku nejvíce intenzivní v rozmezí července až září. Díky vydatným dešťům a teplému nikoliv horkému počasí začínají z jehličí vykukovat hřiby, klouzci, křemenáči, holubinky i masáci. Skvělá houbařská sezona je v posledních letech i se smržovitými houbami, které rostou pod jasany. V sadech nebo na zahradách můžete najít už na jaře čirůvku májovku nebo závojenky podtrnky. Ale i později na podzim, v říjnu či listopadu, pokračuje sezóna růstu podzimních druhů hub. Rostou hřiby, čirůvky, penízovky a další.

Kam na lanýže v Česku?

Lanýž je jednou z nejdražších surovin v kuchyni, svou oblibu má od renesance. Používá se jako koření. Nejvíce gastronomických akcí spojených s lanýži bývá v listopadu. V Česku se lanýže dají sbírat v Brně, kde byl v Botanické zahradě Masarykovy univerzity nalezen vzácný lanýž zimní. Velmi zvláštní nález učinili pracovníci Botanické zahradě brněnské Masarykovy univerzity v roce 2021. Při běžném rytí záhonů nalezli pod bukem lesním extrémně vzácného lanýže zimního! Houba ke svému růstu potřebuje výrazně vápenitou půdu a dubový les či jiné listnaté stromy - tyto podmínky v botanické zahradě na Kotlářské ulici našla.

tags: #stranky #pro #houbare #a #milovniky #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Experiment pro děti: Rozklad
• Ivan Bartoš a životní prostředí
• Ropa a životní prostředí
• Inovace v Česku
• Neoklasická ekonomie a příroda