Výsledky voleb do Evropského parlamentu dopadly v Česku z pohledu stoupenců ochrany klimatu dost smutně. Jak moc se objevuje rétorika proti „Green Dealu“ a ochraně klimatu u některých politiků, jsme si mohli všimnout už před volbami. Ale to, že Starostové nebo Piráti skončí ve volbách až za Přísahou a Motoristy a za uskupením Stačilo!, byl pro mnohé lidi docela šok.
Mluví se o tom, že v těchto evropských volbách posílila krajní pravice, která se k ochraně klimatu staví velmi kriticky. Na jednu stranu je pravdou, že si krajní pravice připsala hmatatelné úspěchy. Nejdramatičtější výsledky jsou asi ve Francii, kde krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Pen jasně porazilo Macronovu stranu i všechny ostatní. Krajní pravice vyhrála i v Rakousku, i když s menším náskokem.
Ale na druhou stranu jsou tady i země, které ukázaly opačné trendy nebo jinou dynamiku. V Nizozemsku vládní krajní pravice skončila až druhá za koalicí Zelené levice a labouristů. V Maďarsku sice stále vyhrál Orbánův Fidesz, ale o dost méně, než se očekávalo. V Dánsku se nejsilnější politickou stranou poprvé stali Zelení.
Volby jasně vyhrály evropští lidovci, podle zatím stále neuzavřených výsledků získají 190 křesel, dokonce o 14 křesel posílí. Druzí skončili Socialisté a Demokraté se 136 křesly, což má být jen o tři méně než v předchozím volebním období. Právě na spolupráci těchto tří uskupení lidovců, socialistů a liberálů stojí vládnoucí většina v současném Evropském parlamentu. A tyto tři uskupení si většinu dále udrží, budou mít celkem přes 400 křesel z celkových 720.
Pravice posílila, o něco málo Konzervativci, kam se řadí i naše ODS, ještě více potom krajní pravice v uskupení Identita a Demokracie. I když k tomu přidáme nezařazenou Německou AfD, Orbánův Fidesz a některé nové malé strany, jako jsou i naši Přísaha a Motoristé, vystačí to dohromady stěží na čtvrtinu v Evropském parlamentu.
Čtěte také: O Liberálně ekologické straně
Co tedy výsledek voleb do Evropského parlamentu bude znamenat pro klimatickou politiku? Zelená dohoda pro Evropu neboli Green Deal neskončí. Zůstane celkový cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Zůstane cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Zároveň se budou připravovat a vyjednávat i nové zákony, které dále podpoří ochranu přírody a klimatu.
Od minulých evropských voleb se dost změnila nálada ve společnosti. I když v roce 2019 Zelení jako strana zdaleka nevyhráli evropské volby (měli kolem deseti procent křesel, tak zelené téma přesto rezonovalo v mnoha zemích. K ochraně klimatu se proto hlásily i silné politické strany ve středu - evropští lidovci, socialisté, liberálové. Už v posledních pár letech lze ale v mnoha zemích v Evropě vidět, že environmentální a klimatická témata ustupují, důležitější jsou otázky obrany, bezpečnosti a migrace, energetiky a energetické bezpečnosti. Takže i když nyní krajní pravice zdaleka nevyhrála volby, její vliv na ostatní politiky nesmíme podceňovat.
Co to bude znamenat konkrétně? Opatrnější bude postup v ochraně přírody, aby to nepopudilo evropské farmáře. V roce 2026 má být také podroben revizi zákon zakazující koupi nových aut se spalovacími motory po roce 2035. U něj určitě hrozí, že bude nějakým způsobem oslaben, možná bude tento zákaz úplně zrušen. Nástup elektromobility to rozhodně nezastaví, je otázka, nakolik ho to vůbec zpomalí.
Zůstanou cíle ochrany klimatu, ale bude se o nich méně mluvit. Například se bude hledat program, jak masivně investovat do čistých zdrojů energie a jak podpořit čisté technologie v průmyslu. Celkově tento posun půjde směrem ústupu od zákazů a restrikcí ve prospěch ochrany klimatu a většího příklonu k pobídkám a investicím pro environmentálně šetrnější varianty.
Evropské volby tak nakonec v otázce klimatu celkově dopadly lépe, než jak to ze začátku vypadalo. Ale alespoň se můžeme uklidnit tím, že klimatickou politiku velice pravděpodobně nečeká na evropské úrovni žádný zásadní ústup, bude dál pokračovat.
Čtěte také: Evropské strany pro přírodu
Starostové a nezávislí (STAN) a TOP 09 a podporující strany a hnutí se plně hlásí k hodnotám demokracie, právního státu, základních práv, myšlenkové otevřenosti, svobody projevu včetně svobody médií, humanistické etiky a zásady rovnosti mužů, žen a příležitostí. Chceme přispět k tomu, aby Česká republika měla ve světě zajištěné důstojné a respektované místo. Jen pevná opora v euro-atlantickém spojenectví zajistí mírovou a svobodnou budoucnost naší země.
Základním předpokladem pro zajištění bezpečnosti obyvatel Evropské unie je fungování schengenského prostoru. Zajistíme vnější hranice společné Evropy. Budeme zvyšovat kybernetickou bezpečnost stejně jako bezpečnost v oblasti dodávek energií. Naši podporu mají i civilní a vojenské mise, které jsou v souladu s mezinárodním právem a které sledují mimo jiné i cíl stabilizovat země, odkud přicházejí uprchlíci. Stojíme na principech právního státu, které poskytují občanům EU i těm, kteří legálně přicházejí do EU, patřičnou ochranu, ale také jasnou povinnost respektovat platné právo a pravidla.
Dlouhodobě hovoříme o potřebě evropské obranné strategie a nutnosti rozvíjet společnou bezpečnostní a obrannou politiku EU. Proto budeme prosazovat jednoznačná pravidla rozpočtové odpovědnosti členských států a taktéž pravidla pro jejich vynucování. Usnadníme přístup malých a středních podniků ke kapitálu, zjednodušíme regulaci tam, kde nepomáhá, ale škodí. Prosadíme sebevědomější politiku Unie vůči třetím zemím a aktivní roli Unie v liberalizaci světového obchodu vyjádřenou mimo jiné vyjednáváním a uzavíráním dohod o volném obchodu a změnu dnes nevýhodného nastavení ekonomických vztahů Unie s Čínou. Podpoříme kohezní politiku (politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti) zaměřenou na projekty veřejného zájmu a na podporu malých a středních podniků. Budeme dbát na to, aby finanční podpora znevýhodněných regionů byla účelně zacílena.
Společnými jmenovateli řady environmentálních problémů a největšími výzvami naší doby jsou změna klimatu, ztráta biodiverzity a znečištění životního prostředí odpady a chemickými polutanty. Evropská příroda a krajina si zasluhují prioritní ochranu a nesmí se stát obětí zemědělských, průmyslových či těžebních zájmů. Je třeba se jasně přihlásit k odpovědnosti za naši planetu a za to, abychom ji našim dětem předali v nezhoršeném stavu.
Za správnou cestu ve vývoji společné zemědělské politiky považujeme tzv. greening - „ozelenění“. Voda, vzduch a půda jsou nezastupitelné přírodní zdroje, které musíme chránit a v zacházení s nimi musíme v evropském prostoru vyžadovat stejné standardy. Evropské dotace chceme směřovat především do udržitelných technologií a inovací. EU se musí zaměřit díky svému mezinárodními vlivu na zpřísnění pravidel pro námořní dopravu a jí produkované znečištění. U letecké dopravy i s ohledem na její podíl na znečišťování ovzduší je nutné posílit vědecký výzkum technologických inovací a jednoznačně zvýhodnit transevropské dopravní koridory vč. stavby nových vysokorychlostních železnic před leteckou dopravou.
Čtěte také: Programy ekologických stran
Jsme pro odpovědnou a účinnou politiku ochrany klimatu, tedy pro nastavení přísných emisních limitů látek znečišťujících ovzduší i těch přispívajících k nebezpečnému oteplování planety. Víme, že tento problém Evropa nevyřeší sama, budeme proto podporovat a spoluutvářet světovou koalici pro boj s tímto nebezpečím. Vidíme v ní současně příležitost k rozvoji nízkoemisních a bezemisních technologií, a tedy k adaptaci průmyslu na vyšší nároky v oblasti ochrany zdraví a životního prostředí. Snižování emisí vypouštěných do ovzduší vnímáme jako další ze základních priorit, které je třeba řešit na úrovni EU. Toho chceme dosáhnout zejména cestou podpory nízkoemisních a bezemisních technologií.
Chceme na evropské úrovni prosazovat dodržování Pařížské klimatické dohody, která vstoupila v platnost v listopadu 2016 a ratifikovalo ji více než 180 zemí světa. Představuje zatím jediné mezinárodně dojednané závazky velké většiny států v oblasti ochrany klimatu.
tags: #strany #eurovolby #ekologie #programy