Politické strany Evropského parlamentu zaměřené na ochranu přírody

Volby do poslanecké sněmovny se blíží a volby do Evropského parlamentu se budou konat ve dnech 7. a 8. června. Pokud stále nejste pevně rozhodnuti a zajímá vás, jak se strany a koalice staví k otázkám ochrany přírody a životnímu prostředí, můžete si zkusit vyplnit předvolební kalkulačku.

Tou, která se na otázky ochrany přírody a životního prostředí zaměřuje zejména, je kalkulačka z dílny Hnutí DUHA. Samotná kalkulačka srovná vaše vidění otázek ochrany přírody s tím, za čím si stojí politické strany. Po osmi jednoduchých otázkách na váš postoj (například k odklonu české energetiky od uhlí do roku 2030) vyberete kraj, kde budete volit a stranu, kterou zvažujete volit (kalkulačka umožňuje vybrat jen jednu možnost).

Jejich kalkulačka vám nabízí dvě varianty, rychlou a detailní. V rychlé si můžete vybrat až tři strany (anebo pak případně všechny) a podívat se, jak se strany staví k vybraným otázkám. Zvířecí kalkulačka nabízí také rychlou rekapitulaci toho, jak doposud která strana hlasovala pro ochranu zvířat. Z tohoto srovnání vychází velmi dobře koalice Pirátů a Starostů, zejména pak Piráti. Ti podle hodnocení spolků zákony na ochranu zvířat prosazovali či dokonce sami předkládali.

Téma životního prostředí a ochrany přírody alespoň částečně proniklo i do kalkulaček, které jsou zaměřeny obecně. Například kalkulačka, kterou sestavil spolek KohoVolit.eu. Kalkulačka umí dále přidat váhu tématům, která vás více zajímají. Z baterie celkem 40 otázek je tak možné vybrat a označit ty pro vás důležité. Své představy můžete porovnat buď s devíti největšími stranami, nebo s kompletním seznamem kandidujících stran.

Na konci se objeví tabulka s přehledem stran, kde můžete naškálovat, jak je pravděpodobné, že byste volili danou stranu. Zde si pak ještě můžete odfiltrovat témata, která vás nezajímají. Výsledek si můžete zobrazit i jako žebříček či si k jednotlivým tématům přečíst stanoviska jednotlivých stran. Máte-li na nějaká témata opravdu vyhraněný názor, můžete se tu rychle zorientovat. Například pokud jste vyhraněně proti dalšímu rozvoji jaderné energetiky u nás, pak je vaší jedinou volbou Strana zelených.

Čtěte také: Programy ekologických stran

Zajímavou možností, jak porovnat své představy a představy politických stran, je podívat se, jak v minulosti hlasovali poslanci parlamentu. Na jejím základě hnutí vystavilo politickým stranám vysvědčení, v němž rozdalo známky jako ve škole. Výsledek je, že drtivá většina stran dostala za svá hlasování známku pět, jen Piráti a KDU-ČSL dostali trojku.

České politické strany se přesto ve svých předvolebních programech často zaměřují na obecné environmentální fráze, místo konkrétních kroků ke snížení emisí skleníkových plynů. Některé politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně se sice hlásí k ochraně přírody a trvale udržitelnému rozvoji, konkrétní opatření ke snížení emisí jsou ale vágní, nebo zcela chybí. Ano, sázení stromů, zadržování vody a zlepšování kvality půdy jsou skvělé iniciativy, ale na řešení změn klimatu nestačí. Jsou to environmentální opatření, mohou pomoci s řešením dopadů klimatických změn, ale neřeší příčinu.

Snižování emisí skleníkových plynů je tvrdý a nepopulární úkol. Mnoho politických stran proto raději sáhne po snazších tématech, která lidem zní dobře. Ochrana přírody, výsadba stromů a podpora biodiverzity jsou témata, která mají pozitivní ohlas, což potvrzují i průzkumy veřejného mínění. Ale jakmile se začne mluvit o potřebě snížit emise, o emisních povolenkách nebo omezování fosilních paliv, začne to být nepohodlné.

Některé politické subjekty pro změnu zpochybňují smysluplnost a proveditelnost Green Dealu. Argumentují vysokými náklady a negativními ekonomickými dopady. Ano, náklady jsou reálné, ale co náklady nečinnosti? Z dlouhodobého hlediska je ignorování klimatické krize mnohem dražší.

Dalším problémem je, že návrhy na zrušení emisních povolenek nebo celého Green Dealu neberou v úvahu širší evropský kontext. Evropská unie směřuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a jakékoli české snahy o revizi nebo zrušení Green Dealu mohou narazit na odpor ostatních členských států. Česko je oproti jiným zemím v nevýhodné pozici, řadu úlev si již vybojovalo, ale nemůže proto očekávat, že přesvědčí celou Evropu o tom, že se má vzdát svých ambic.

Čtěte také: Politika a životní prostředí

Pokud chtějí české politické strany prosadit nějaké změny, musí nejprve navrhnout konkrétní alternativy a najít pro ně vhodné alianční partnery v Evropě, kteří by tyto změny podpořili.

Řada českých politických stran zpochybňuje naplňování Zelené dohody pro Evropu nebo volá po její „opravě“. Ve středu 15. května zveřejnilo 15 zemí EU společný dokument, v němž vyzývají Evropskou komisi, aby se soustředila na dekarbonizaci vytápění a chlazení, a zvýšila tak energetickou nezávislost EU. Evropská komise 13. Na konci května Rada EU finálně schválila směrnici o náležité péči podniků. Ministři energetiky zemí EU se 30. Země EU v pondělí 27. Světová banka vydala varování.

V Evropské investiční bance (EIB) se možná pootevírají dveře pro financování více jaderných projektů, než jak tomu bylo doposud. Naznačuje to její nedávno uniklý dokument. K uniklému plánu pro další možné realizované projekty se EIB odmítá vyjadřovat, uvedl pro redakci její mluvčí. „EIB se zavázala poskytovat finanční podporu iniciativám zaměřeným na vytvoření udržitelných a bezpečných dodávek energie v EU. Přestože se v současné době banka v energetickém sektoru „zaměřuje především na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost“, součástí portfolia by podle mluvčího mohla být i jaderná energie.

Peníze investované do jádra by přitom nebyly zas tak velkou revolucí. EIB nedávno financovala například projekty zaměřené na zvýšení bezpečnosti stávajících elektráren nebo výzkum. Poslední projekt, který banka schválila v prosinci 2023, byl úvěr ve výši 145 milionů eur (3,6 miliardy korun) na podporu výstavby prvního evropského zařízení na odstraňování tritia v jaderné elektrárně Cernavoda v Rumunsku.

Na prvním místě záleží na akcionářích banky, tedy členských státech, a Evropské komisi. Tedy na tom, jaký postoj k jádru zaujímají a jak velká poptávka po jaderné energii v Evropě je. Vedle očekávatelného Česka a Francie nebo Belgie to byla ale například také německá předsedkyně nyní končící Evropské komise Ursula von der Leyen.

Čtěte také: Ochrana přírody a politické zájmy

Za druhé, výstavba reaktorů čelí vážnému problému kvůli své ziskovosti. Úvěry EIB mají primárně za úkol zajišťovat návratnost a udržet bance prestižní rating „AAA“, který jí umožňuje půjčovat si na mezinárodních trzích za nízké úrokové sazby. Při poskytování rizikovějších půjček se banka chrání vyžadováním záruk a finanční solidnosti svých potenciálních dlužníků.

Podmínku solventnosti tak mnohem snáz plní státní společnosti, jako například francouzská EDF. Na druhou stranu, je to právě jmenovaná EDF, jejíž projekty na výstavbu nových reaktorů momentálně nabírají zpoždění a stejně tak se mají tendenci významně prodražovat. V konečném důsledku zůstává riziko financování jaderné energetiky vysoké, uvedl Thomas Östros, viceprezident EIB, na zmíněném summitu.

Ministři životního prostředí se 17. června setkají v Bruselu. Dne 18. června se v Bruselu setkají také ministři dopravy členských zemí EU. Evropská komise zveřejní 19. června jarní balíček tzv. evropského semestru, cyklu koordinace hospodářských politik.

Strana zelených a její program pro Evropský parlament

Strana zelených, která kandiduje do Evropského parlamentu pod číslem 9, věnuje ve svém programu otázkám životního prostředí z českých kandidujících seskupení nejvíc prostoru. V EP chce SZ prosazovat reformu OSN směrem k demokratičtější a akceschopnější struktuře. Zelení chtějí také jasně vystupovat proti zvyšující se obchodní i politické moci nadnárodních korporací.

1. Který z problémů životního prostředí by se měl na úrovni Evropské unie přednostně řešit? Jaké kroky pro řešení tohoto problému chcete podniknout v Evropském parlamentu?

Několik příkladů z volebního programu Strany zelených pro evropské volby:

• Přijetí politiky REACH (registrace, evaluace, autorizace chemických látek) v co nejpřísnější podobě.
• Reforma Společné zemědělské politiky tak, aby se radikálně snížily dotace pro neudržitelný agroprůmysl, a naopak se podstatně zvýšily dotace pro ekologické zemědělství.
• Podstatná redukce kamionové dopravy systematickou podporou posilování regionalních ekonomik a železniční dopravy.
• Důsledná implementace programu Natura 2000 a její provázání s dotacemi z regionálního rozvjového fondu.
• Zrušení smlouvy Euratom a ústup od jaderné energetiky, pokud možno na základě celoevropského referenda o této otázce.

2. Má EU dál prosazovat Kjótský protokol jako základní strategii boje proti klimatickým změnám? Pokud ne, jaké nástroje ochrany klimatu má prosazovat?

Ano, ale je třeba přitvrdit.

3. Pro jaké konkrétní dopravní stavby na území ČR budete prosazovat financování z peněz EU (např. v rámci programu Transevropských dopravních sítí)? Bude mezi nimi kanál Dunaj - Odra - Labe?

Kromě pěších zón, cyklistických stezek a železnic nemáme v úmyslu podporovat z evropských fondů jakékoli dopravní stavby.

4. Jaký postoj má EU zaujmout v otázkách liberalizace světového obchodu. Mají být multilaterální obchodní smlouvy nadřazeny dohodám o životním prostředí? Nebo to má být naopak? Má se o těchto věcech jednat pouze na půdě Světové obchodní organizace (WTO), nebo i v Organizaci spojených národů (OSN)?

Dovolte parafrázi klasického výroku: dost bylo liberalizace. Je to orwellovské označení procesu, kterým se soustavně zvyšuje obchodní i politická moc nadnárodních korporací na úkor demokratických institucí a legitmních ekologických, kulturních či sociálních zájmů veřejnosti. Multilaterální obchodní úmluvy mají být podřízeny dohodám o životním prostředí, ale nejen jim. Mají být podřízeny rovněž mezinárodním úmluvám o lidských právech, sociálním úmluvám. Jednání na půdě WTO mají být podřazena jednání na půdě OSN. Úlohu OSN je nutné systematicky posilovat a současně ji reformovat směrem k mnohem demokratičtější a akceschopnější struktuře. Evropská Strana zelených by v tom mohla navázat na návrh reformy OSN předložený Josefem Vavrouškem v roce 1992 v Rio de Janieru.

5. Snahy členských států EU o ochranu životního prostředí na svém území narážejí na pravidla EU o volném pohybu zboží a služeb (viz např. spor mezi Evropskou komisí a Německem o zálohování nevratných obalů nebo spor mezi Evropskou komisí a Rakouskem o zákaz jízdy kamionů na určitých trasách). Považujete současnou právní úpravu této problematiky za uspokojivou, nebo by měla být posílena práva členských států na ochranu jejich životního prostředí, nebo by naopak měla být posílena zásada volného pohybu zboží a služeb na úkor práva států chránit životní prostředí na svém území?

Tato otázka má v sobě skrytý háček. Posílení pravomocí států proti pravidlům EU (včetně těch o volném pohybu zboží a služeb) nemusí sloužit pouze k žádoucímu zpřísnění ochrany životního prostředí, ale právě naopak -- a častěji -- k uvolnění ekologických i sociálních evropských norem, čímž se jednotlivé země mohou snažit získat výhodu ve vzájemné soutěži o investice. Správný postup zřejmě spočívá jednak v koordinaci celoevropské regulace obchodu, jednak v jasném vymezení oblastí, v nichž mohou jednotlivé státy zpřísňovat své normy bez ohledu na evropský standard.

6. Jste nakloněni tomu, aby o sporných ekologických otázkách bylo možné hlasovat v referendu na celoevropské úrovni?

"Ústava s referendem. nejspravedlivější podíl na něm. vyvolatelné mj.

Strana pod názvem Evropa: jeden z našich domovů připravila shrnutí svého programu do EP. Pokud by měli Evropskou unii řídit nacionalisté s komunisty, ať je co nejslabší; pokud však bude soustátím, které na první místo klade zájem svých občanů o co nejvyšší ekologickou, kulturní, sociální i politickou kvalitu života, pak ať je co nejsilnější. O takovou Evropu se chceme zasazovat.

Budeme hájit vaše právo podílet se na rozhodování o záležitostech, které mají vliv na podobu vašeho každodenního života. Nemáme vazby na žádnou průmyslovou lobby. Nejsme a nebudeme zavázáni průmyslu, ale pouze občanům, u nichž se ucházíme o podporu. Díky tomu můžeme důsledně hájit váš zájem na tom, aby slovo „občan“ znamenalo vždy víc než slova „investor“, „úředník“ či „politik“.

3. Budeme hájit váš zájem na tom, aby se zdravé potraviny ekologického zemědělství postupně staly všeobecně dostupnými, a to jak cenově, tak množstvím. Daně občanů nesmí financovat převážení průmyslových potravin po dálnicích Evropou sem a tam, šíří se tím nemoci a množství dopravy katastrofálně narůstá.

4. Lidé dnes mají v tkáních desítky nebezpečných látek, které se jim do těla dostaly s potravou, nápoji anebo vdechnutím. Budeme hájit váš zájem jíst a pít zdravě či dýchat vzduch bez obav z toho, že si tím přivodíte nějakou civilizační chorobu.

9. Budeme hájit váš zájem na přehledné evropské ústavě, která zaručí co nejefektivnější rozhodování, a občanům co nejspravedlivější podíl na něm. Budeme tudíž prosazovat, aby Evropská ústava obsahovala také možnost vypsat celoevropské referendum, vyvolatelné mj.

I. Všechny politické strany nepochybně zahrnou do svého programu část o životním prostředí. Žádná ji ale nemá tak jako my na prvním místě, ani nehodlá vyslat do Evropského parlamentu poslance, kteří budou mít dostatek času, aby se mohli důkladně zabývat tímto z hlediska kvality života našich občanů tak zásadním tématem. Každý by rád zlepšoval stav životního prostředí a každý to také rád slíbí. Jenomže v praxi to velmi často znamená dostat se do křížku s ekonomickými zájmy průmyslových podniků. Pouze Strana zelených v takové situaci bez váhání zůstane stát na straně občanů. A vyhradí si na to dostatek času.

Osm nejvýznamnějších evropských ekologických organizací už vloni přijalo soubor 63 konkrétních návrhů, které by měl příští Evropský parlament prosazovat. Česká Strana zelených si kompletní seznam návrhů osvojila. V některých záležitostech ale dobrovolně přijímá důslednější závazek a některé další návrhy v ekologické oblasti hodlá v Evropském parlamentu prosazovat nad rámec programu silné evropské osmičky ekologických občanských organizací.

Strana zelených považuje občanské iniciativy za svého nejbližšího partnera. Proto všechny kroky týkající se ekologické politiky budeme s občanskými organizacemi pečlivě konzultovat. Naši poslanci v EP budou vždy připraveni návrhy občanských organizací vyslechnout, případně si je osvojit a prosazovat.

Jeden z největších politických soubojů se v příštím Evropském parlamentu svede o regulaci chemických látek v životním prostředí. Ve stávajících zemích EU je na trhu zhruba 100 000 chemických látek. Většina těchto látek je vyráběna, používána a uvolňována do prostředí, aniž bychom znali jejich účinky na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Laboratorní analýzy prachu z našich domovů i z parlamentů několika evropských zemí prokázaly výskyt dlouhého seznamu rizikových chemikálií, uvolňujících se z běžně prodávaných výrobků. Podobné rizikové chemikálie lékaři nacházejí v lidské krvi, v tuku a v mateřském mléce, ba dokonce v tělíčcích nenarozených dětí, do nichž se dostávají z těla matky.

- veřejnost měla právo vědět, jaké chemické látky jednotlivé výrobky obsahují a jaké riziko případě mohou představovat.

Evropská unie zavedla pravidla ochrany společné přírody označovaná Natura 2000, která zajistí péči o nejvzácnější části našeho kontinentu včetně posledních pralesů, unikátních mokřadů, orchidejových luk a cenných stepí. Strana zelených soustavu chráněných území Natura 2000 bez výhrad podporuje. V Evropském parlamentu hodláme dohlížet na její co nejrychlejší uvedení do života - bez ohledu na zájmy dřevařských, těžebních nebo stavebních společností i jejich politických lobbyistů u nás nebo v dalších zemích.

Proto se rovněž chceme zasadit o to, aby výrazná většina zemědělských subvencí směřovala k podpoře rozvoje venkova s důrazem na ekologické zemědělství i lesnictví. Evropská komise svou směrnicí číslo o vodách ke koupání předepisuje státu povinnost kontrolovat vody ve volné přírodě, kde se pravidelně koupe větší počet lidí. V místech, kde zjistí nevyhovující čistotu, má zajistit odstranění legálních i nelegálních zdrojů znečištění. Český stát tuto povinnost podle staré dosud platné směrnice obešel a přiznal Evropské komisi jen malou část rybníků, řek, přehrad a dalších vod, kde se lidé koupou, a z nich navíc jen ty, které jsou již čisté. Proto budeme prosazovat v připravované novele směrnice o vodách ke koupání takové pojistky, které donutí všechny evropské státy včetně České republiky směrnici dodržet, což nám Evropanům zajistí čistá moře, řeky, rybníky i přehrady.

Většinu dotací v oblasti životního prostředí dosud polkly stamiliónové projekty velkých měst, zatímco malé obce nemohou nikde získat několikamilionové dotace, nutné na vybudování kanalizace a čistíren odpadních vod. Bez těchto investic, pro malé obce příliš nákladných, zůstanou mnohé potoky stokami a naše generace se návratu pstruhů a raků nedožije. Proto podpoříme snahy o zprostředkování dotací z velkých evropských fondů i pro malé obce.

Nemoc šílených krav, genové modifikace, dioxiny v kuřatech a další skandály vyvolaly oprávněnou obavu zákazníků z potravin, které dodává průmyslové zemědělství. V příštím volebním období Evropského parlamentu se má od základu reformovat systém evropských zemědělských dotací. Budeme požadovat, aby tentokrát přednost dostalo šetrné hospodaření, nikoli opět velkochovy, chemie a masová produkce bez ohledu na spotřebitele. Ekologická, sociální i ekonomická udržitelnost venkovské krajiny a ochrana přírody jsou pro nás základními cíli zemědělské politiky.

Našimi protivníky jsou agrokoncerny, naopak své spojence, které hodláme všestranně podporovat, vidíme v menších, především organicky hospodařících farmách, a v menších obcích. Budeme podporovat všechny kroky, které posílí postavení zemědělců vůči zpracovatelskému průmyslu a řetězcům supermarketů. Budeme se zasazovat o to, aby všechny subvence v rámci společné zemědělské politiky byly podrobeny kontrole, zda odpovídají ekologickým směrnicím v jiných oblastech - například o ochraně vod, o regulaci chemických látek atd…

Budeme podporovat model rozvoje venkova založený na ucelených programech pro jednotlivé oblasti, vznikajících zdola nahoru. Rozvoji venkova se budeme snažit napomáhat i podporou programů pěstování energetických a technických plodin. Zasadíme se za zrušení exportních dotací, které na trhu ničí slabé zemědělce z chudých rozvojových zemí, naopak budeme prosazovat přesun dotací do rozvoje ekologického zemědělství. Budeme prosazovat úplný zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin do volné krajiny v Evropské unii. Budeme prosazovat přijetí strategie postupného odklonu od pesticidů se základním cílem omezit používání pesticidů o polovinu do deseti let. Budeme rovněž usilovat o přijetí strategie ochrany půdy založené na ukončení akumulace pesticidů v půdě, na zavádění účinných kroků proti půdní erozi a proti zhutňování půdy.

Budeme podporovat všechny kroky, které zlepší podmínky zacházení se zemědělskými zvířaty, budeme mj. prosazovat přísnou regulaci přepravy zvířat na dlouhé vzdálenosti.

SZ bude podporovat všestrannou obnovu venkova (infrastruktura, drobné podnikání zemědělské i nezemědělské, zlepšování stavebního fondu bytového i nebytového, opravy a smysluplné využití památek). Dobrý příklad budeme hledat zejména v Rakousku a Bavorsku, kde program obnovy venkova dosáhl značných úspěchů. Zvláštní pozornost budeme věnovat zanedbaným pohraničním oblastem s vysokou mírou nezaměstnanosti. Budeme podporovat rozvoj místních ekonomik, využívajících místních zdrojů (např. kámen, dřevo) či zpracovávající zemědělské produkty (malé moštárny, lihovary, konzervárny, mlékárny, pekárny) mimo jiné s cílem zaměstnat lidi v produktivním věku a zabránit tak vysídlování některých oblastí.

Vedle zemědělských dotací bude Evropská unie v příštích několika letech reformovat i své rozvojové subvence pro členské státy. Zatím se miliardy euro z kapes evropských daňových poplatníků často sypou do nesmyslných projektů. Příklad za všechny: někteří bruselští úředníci vážně uvažují, že by uhradili desítky miliard potřebné na výstavbu megakanálu Dunaj-Odra-Labe. Španělská vláda se zase pokouší prosadit financování absurdního plánu otočení tamních řek ze severu na jih. Zelení budou v Evropském parlamentu prosazovat přijetí pravidel, která zajistí, že unie bude u nás financovat pouze rozumné projekty, které slouží lidem, nikoli zájmům betonářské či jiné průmyslové lobby.

Po vstupu do EU se má na našich silnicích podle ministerstva dopravy zvýšit počet kamionů na několikanásobek. Příklad Rakouska ukazuje, že sami nemůžeme ovlivnit, zda bude tranzitní doprava jezdit vlakem, nebo tiráky. Stejně důležitá je dopravní politika Evropské unie. Úkolem dne je zajistit co nejlepších podmínky pro přesun dálkové dopravy ze silnice na železnici. Dopravní politika musí sledovat záměr nepřekročit míru emisí a hluku, přijatelnou pro stabilitu životního prostředí. Je třeba vždy brát v potaz dopravu, kterou vyvolá zvýšení kapacity hlavních silnic a dálnic.

tags: #politické #strany #Evropského #parlamentu #zaměřené #na

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce recyklací v Česku
• Recenze vázacích kleští pro ekologické zemědělství
• Ohrožení republiky a role panovníka
• Opava: STK a měření emisí
• Inovace v recyklaci papíru a plastů