Stráž přírody a povinnosti v CHKO Lužické hory

Zájmy ochrany přírody a zájmy horolezců se zejména ve zvláště chráněných územích dostávají často do rozporu přesto, že směřují ke stejnému cíli - zachování přirozeného přírodního prostředí.

Na straně jedné je třeba vyloučit všechny vlivy, které by mohli vést k dočasnému nebo trvalému poškození přírody, na straně druhé chtějí horolezci využít přirozený lezecký terén v co nejvyšší míře.

Na straně orgánů ochrany přírody stojí zákon, v jehož mantinelech se musí horolezci pohybovat.

Veškerý pohyb ve zvláště chráněných oblastech podléhá zákonu ČNR č.114/1992 Sb.

Lezení je ve zvláště chráněných oblastech se statutem národní zakázané a z toho důvodu ČHS (český horolezecký svaz) vyjednává s ochranou přírody vyjímky na vstup a lezeckou činnost, které povoluje ministerstvo životního prostředí ČR po vyjádření okresního úřadu a správy CHKO.

Čtěte také: Moravský kras: Stráž přírody a zkameněliny

Okresní úřady a správy ustanovují stráž přírody, která má za úkol kontrolovat dodržování předpisů o ochraně přírody.

Stráž přírody se skládá ze strážců a zpravodajů. Stráž přírody má vstupenku za cenu DĚTSKÉHO VSTUPNÉHO po předložení služebního průkazu.

Na podzim 1999 se na Šumavě sešli strážci z našich národních parků a chráněných krajinných oblastí. Inspirováni podobnými sdruženími ve světě založili Asociaci strážců přírody chráněných území ČR.

Od počátku vystupuje jako profesní organizace, ale vzhledem k tomu, že většina strážců přírody u nás jsou dobrovolníci, rozhodně nešlo a nejde o nějakou „ligu výjimečných“.

Dnes je Asociace strážců přírody spolkem, jehož cílem je zvyšovat odbornost a profesionální úroveň strážní služby v chráněných územích ČR.

Čtěte také: Moravský kras a stráž přírody

Proto se již více než čtvrtstoletí konají pravidelná setkání strážců, zaměřená na výměnu zkušeností ze strážní, informační a průvodcovské služby v terénu.

Na tato setkání pravidelně zveme odborníky ke konzultacím a přednáškám o tématech, souvisejících s prací strážců.

Asociace (nejen) svým členům nabízí školení, odborné exkurze a stáže, včetně zahraničních.

Dlouhodobou snahou Asociace je zapojit se do tvorby metodických materiálů pro strážce, či systému jejich odborné přípravy (Strážcovská akademie).

Našimi členy jsou jak profesionální strážci národních parků, tak i dobrovolní strážci chráněných krajinných oblastí či dobrovolní strážci působící při krajských úřadech.

Čtěte také: Činnost stráže ochrany přírody

Asociace strážců je od roku 1999 řádným členem International Ranger Federation, organizace sdružují národní asociace strážců přírody - rangerů na celém světě.

V roce 2000 jsme na sto let 🙂 uzavřeli Dohodu o vzájemné spolupráci s Asociáciou strážcov chráněných území Slovenska.

Asociace strážců je spolkem s odborným zaměřením - nikoli odborovou organizací strážců.

Je reprezentována sedmičlenným výborem, který je volen na dva roky.

O zásadních návrzích rozhoduje Valná hromada, která se schází jedenkrát ročně.

Finanční zdroje Asociace tvoří členské příspěvky (v současnosti 300 Kč ročně), granty a sponzorské dary.

Asociace strážců je od 1. 1.

Dlouhá léta jsme jako strážci měli pocit, že v právních předpisech o stráži přírody, není řečeno vše.

Zákon a vyhláška stanoví, kdo se může stát strážcem, jeho práva a povinnosti. Ale není tam, jaký byl měl strážce BÝT - z hlediska lidských a morálních kvalit či jak by měl vystupovat ve službě.

Strážce dbá na průběžné zvyšování své kvalifikace (vč.

Přijato valnou hromadou Asociace strážců dne 9. 4.

V roce 2011 jsme se na popud našich partnerů ze Slovenska pokusili nastínit, jak by asi měla fungovat strážní služby v našich chráněných územích za 10 let.

Stráž přírody je při výkonu své činnosti úřední osobou (viz § 81 ZOPK a § 127 odst.

V klidovém území národního parku se mohou turisté pohybovat pouze po značených cestách.

Na území CHKO Labské pískovce je pohyb návštěvníků omezen v národních přírodních rezervacích, kde je rekreační využívání možné pouze na vyhrazených cestách a místech.

Zejména v jarních měsících může být dočasně zakázán vstup do některých lokalit, z důvodu ochrany zvláště chráněných druhů zvířat.

Jízdu na kolech v národních parcích v České republice výslovně zakazuje zákon.

Aby správa národního parku vyšla cyklistům vstříc, vyznačila na územím národního parku cyklotrasy v celkové délce 55 km.

Táboření na území národního parku a chráněné krajinné oblasti je možné pouze na místech k tomu vyhrazených.

Takovým místem je v NP České Švýcarsko jen Kemp Mezní Louka (v současné době uzavřen do 31.7.

Nocování je na území národního parku České Švýcarsko zakázáno, s výjimkou míst vyhrazených k tomuto účelu.

Takovým místem je v současné době pouze Kemp Mezní Louka (v současné době uzavřen do 31.7.

Na území CHKO Labské pískovce je s výjimkou národních přírodních rezervací či některých dalších maloplošných chráněných území možné takzvané bivakování, tedy jednoduché přespání, po kterém nezůstanou v přírodě patrné stopy.

Domácí mazlíčci v přírodě národního parku i mimo něj volně pobíhat nesmějí. Musíte je mít plně pod kontrolou, nejlépe na vodítku.

Kouření je v národním parku tabu. Jednu z největších hrozeb pro lesy Českého Švýcarska představuje právě oheň.

Většinu lesních požárů lze připsat nezodpovědným návštěvníkům.

Rozdělávání ohně je v národním parku i v chráněné krajinné oblasti tabu. Jednu z největších hrozeb pro lesy Českého Švýcarska představuje právě oheň.

Upozornění: V jarních měsících (od 1.3. - 31.7.) platí dočasné zákazy vstupu do vybraných lokalit v NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce z důvodu hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků.

Dopřejte jim prosím klid k vyvedení mláďat!

Upozornění: Některé lezecké objekty a přístupové cesty k nim jsou z bezpečnostních důvodů dočasně uzavřené.

Pro přístup ke skále využívám značené přístupové stezky (v NPR Kaňon Labe a v klidových územích NP České Švýcarsko).

Při lezení nepoškozuji povrch skal (např.

Na území NP je zakázáno zasahovat do přirozeného vývoje skal, to se týká i osazování horolezeckého jištění při tvorbě prvovýstupů.

Zasahovat do skal je zákonem zakázané.

Pro osazení jištění při tvorbě prvovýstupu je potřeba povolit výjimku.

Správa NP žádost posoudí a rozhodne o povolení výjimky a případných podmínkách (rozhodný je stav skalního útvaru, přítomná vegetace, hnízdiště, povrchové skal.

tags: #straz #prirody #chko #luzicke #hory #povinnosti

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana ovzduší v ČR
• Sběrná místa elektroodpadu Opava
• Hrobník a nakládání s odpadem
• Praktické tipy pro zakrytí odpadních trubek
• Harmonogram svozu odpadu