Středoafrická Republika: Charakteristika Přírody

Africké savany se těší značné pozornosti mnoha přírodovědců a turistů z celého světa. Rozkládají se v širokém pásmu tropické oblasti, přerušeným klínem tropického deštného lesa ve středu a na západě kontinentu. Na jihu a severu jsou ohraničeny pouštními a polopouštními formacemi.

Savany zabírají přibližně 40% afrického kontinentu. Tvoří přechod mezi pouští a tropickými lesy. Přesto toto vymezení není dokonalé a dokonce není do současnosti přesně vědecky ustálené, podobně jako pojem les. Savana by se dala popsat též jako bojová zóna mezi stromy a travami.

Hlavním lákadlem tohoto biomu jsou velká savanová zvířata. Zájem veřejnosti je koncentrován převážně na ně. Savany jsou pro většinu lidí jen holé pláně Serengeti, přestože většina typů savan má k této představě daleko. Jak se dnes předpokládá, biom savany je „válečná zóna“ mezi stromy na straně jedné a trávami na straně druhé.

Nezanedbatelným činitelem je oheň, který nastoluje určitou rovnováhu v tomto ekosystému. Smyslem práce je podat co nejúplnější charakteristiku biomu savan. Jsou zde zachyceny hlavní fyzicko-geografické podmínky ovlivňující rozšíření savan v Africe. Dále je zde pozornost věnována savanové vegetaci, na které jsou přímo či nepřímo závislí všichni živočichové. V práci není zmiňován ostrov Madagaskar, ačkoli k Africe geograficky patří. Jiné fyzicko-geografické podmínky a značná časová izolovanost zde vytvořily zcela odlišné životní prostředí.

Definice Savany

Definice slova „savana“ není běžně v přírodních vědách ustálena. To samé platí pro její francouzský (savane), anglický (savanna) a španělský (sabana) ekvivalent. Předpokládá se, že pochází ze starokaribského slova, ale jeho etymologie obsahuje nejasnosti. G.F. de Oviedo y Valdes (1535) určil, že slovo „sabana“ je možno vztáhnout na krajinu bez lesů s množstvím krátkých a vysokých trav.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Ve třetím vydání Shorter Oxford Dictionary z roku 1944 je zaznamenáno, že slovo „savanna(h)“ je v Anglii známo od roku 1555 ze španělského slova „zavana“ , které označuje „pláně bez lesů“. Francouzský slovník slov z roku 1863-72 a Robert 1964-65 zmiňují používaní slova „savane“ od roku 1529 a jeho původ z karibského jazyka, ačkoli bylo interpretováno prostřednictvím španělštiny. Slovo savana je tedy kreolského původu.

Nejvíce bylo tohoto termínu používáno kolonisty amerického kontinentu, od Kanady po Argentinu. Označovali jím krajinu, které se dnes říká prérie. První botanik, který užil v prezentaci slova savana v současném významu byl Grisebach (1872). Ve druhém vydání jeho Die Vegetation der Erde, se zmiňuje, že „savana se liší od mírných stepí zápojem stromovité vegetace“.

Vědecký koncil pro Afriku na mítinku fytogeografie v Yangambii odsouhlasil formulaci savany jako: „Útvaru trav alespoň 80 cm vysokých, které tvoří dominantní vrstvu nižších trav, obvykle každoročně vypalovanou požáry. Trávy mají ploché listí, basální metabolismus a stonky.

Společně s touto fyziognomickou kategorií, se na mítinku v Yangambii ustanovily ještě čtyři podkategorie savany. První jsou savanové lesy, tvořené stromy a keři se zápojem trav, které jsou obvykle světlé. Druhou je stromová savana s osamělými stromy a keři. Třetí je křovinatá savana s osamělými keři a poslední čtvrtou je travnatá savana, kde stromy nebo křoviny obvykle chybějí. Z těchto definic vyplývá, že slovo „savana“ se používá pro bezlesou krajinu.

Přes všechna tato vymezení musíme být opatrní. Například východoafričtí autoři odmítají používat slovo savana mimo africký kontinent. Termín „savana“ se jeví jako nespolehlivý, protože „se vztahuje k celé stupnici různých biomů a má hodně synonym, používaných v různých částech intertropické zóny“ (Jeník, 1975). Ale z obecného pohledu, oba populární a vědecké protiklady - savana i les jsou běžné a budou nepochybně nadále využívány.

Čtěte také: Problémy ekologie v ČR

Vznik a Vývoj Savan

Pro obyvatele tropických oblastí byla savanová krajina místem, které poskytovalo dobrý výhled do krajiny, nehrozilo zde přepadení dravci a byla možná spolupráce loveckých tlup. První obyvatelé zde snadno zakládaly pole a pastviny. Proto je obtížné přesně definovat vzniklou tropickou savanu za skutečnosti , že fyziognomické kategorie vegetace mohou být konečným výsledkem buď přírodních procesů nebo lidské činnosti, nebo kombinací obou dvou dohromady.

Hlavní roli v ekosystému savan má množství fyzických faktorů - klimatických, pedologických i geologických. Mnoho autorů navíc podtrhuje význam deficitu vlhkosti během střídání krátkých vlhkých a dlouhých suchých období, malou úrodnost půd a půdně hydrologický režim. Člověkem vytvořené nebo podporované savany jsou zvláště dobře prezentovány v tropické Africe a Asii, kde se lidská aktivita projevovala a projevuje ve značném měřítku po celá tisíciletí. Požáry byly hlavním nástrojem pro odstraňování vegetace.

Oheň je stále používán lovci v savaně k lovu - sběrači v Africe a v Austrálii. Též afričtí zemědělci a pastevci stále užívají ohně k získávání zemědělské půdy. V mnoha částech západní Afriky byly savany vytvořeny člověkem a jsou stále udržovány záměrnými kontrolovanými požáry travin. To však neznamená, že požáry nemohou vzniknout přírodní cestou. Mohou být založeny blesky nebo samovznícením nakupeného materiálu. Tyto požáry jsou věrohodně doloženy z Afriky (Jeník, 1975). Dopad požárů na vegetaci je však málo intenzivní.

Charakteristika Savan

Savany sdílí ve všech částech světa množství strukturních a funkčních charakteristik, které je odlišují od ostatních travnatých terestrických ekosystémů tropických oblastí. Savany se formují v přechodné zóně mezi uzavřenými deštnými lesy po otevřené suché stepi. Jejich fyziognomická struktura se mění s rostoucí ariditou. Primární produkce má zřetelně sezónní charakter s kvalitativními a kvantitativními charakteristikami.

Fyziognomický gradient se postupně mění s gradientem klimatickým, s růstem ročních srážek roste i hustota stromů. Tuto závislost však narušují topografické rysy krajiny, působení ohně, býložravci a člověk. V ekosystému savan spolu koexistují stromy a trávy a na mnoha plochách je mezi nimi stálá rovnováha. Tyto dvě životní formy, které jsou v jiných biomech antagonisté, mají jeden z druhého prospěch (Jung, 1969; Gerakis a Tsangarakis, 1970).

Čtěte také: Jelen evropský: Trofeje

Například v Fété Olé v Senegalu jsou pro fixaci dusíku mnohem důležitější traviny než stromy Acacia senegal a dokonce Balanites aegytiaca (Bernhard-Reversat, 1977). Neustálé hledání rovnováhy mezi dřevinami a travinami je jedním z nejzajímavějších hledisek ve vývoji ekosystému savan. Otázka, proč nepřevládne jeden z partnerů tohoto soužití není ještě plně vědecky objasněna.

tags: #středoafrická #republika #příroda #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v Česku
• Zdroje znečištění ORP Most
• Ekologie v České republice: zájem veřejnosti
• Dopady na životní prostředí
• Bezdotykový odpadkový koš Lamart - recenze