Stříbrná Skalice: Výskyt v Přírodě a Historie Těžby

Systematické využívání nástrojů vyrobených z kamene, které daly celému období i pojmenování, se datuje do období 1,8 mil. - 8000 př. n. l.

Již v paleolitu byly využívány i jiné nerostné suroviny, dobře doložené nálezy i na našem území.

Na výchozech byly získávány křemence a v sedimentech v okolí Skelného nad Oslavou vltavíny.

Z hematitu je vyrobena tzv. landecká venuše (Ostrava - Landek).

Ze starší doby kamenné je doložena i znalost železa, které se nacházelo v ryzí formě (tzv. meteority).

Čtěte také: Stříbrné plastové koše – test

Neolit přinesl další významné rozšíření využívání nerostů člověkem, zvláště jílů a spraší.

Organizovaná těžba v jamách a mělkých dolech je známa z mnoha míst celého světa.

Využití grafitu se používalo na výrobu tzv. malované keramiky a kovů.

Známy jsou nejstarší předměty vyrobené ze zlata (5. - 4. tis. př. n. l.).

Využití zlata a znalost meteorického železa se datuje okolo 2000 př. n. l.

Čtěte také: Ochrana přírody v numismatice: Ledňáček

Měď byla hojně a snadno tavitelná (1130 ºC) a bronz je tvrdší než samotná měď.

Znalost cínu je doložena už v neolitu, rozvoj ale zaznamenalo zejména v období únětické kultury ve starší době bronzové.

Díky nálezům tzv. hromadných nálezů z depotů se Čechy staly nejvýznamnější v Evropě.

Okolo 1500 př. n. l. byla importovaná od nejstarší historie až do dnešní doby fajáns, zbarvený, často nedokonale protavený sklovitý materiál.

Příchod keltských kmenů na naše území se klade do 6. až 5. stol. př. n. l. a s sebou přinesli rozsáhlé znalosti těžby a využití kovů a oceli.

Čtěte také: Poplatky za odpadky

Za Keltů v mladší době železné (doba laténská) bylo využíváno velké množství výskytů železné rudy obsahující limonitové rudy v mělkých jam a šachtic.

Keltové také razili mince v Čechách v povodí Vltavy a ve Slezsku v povodí řeky Opavy.

Dobývání štolami a šachticemi se uplatnilo ve Slezsku. Celková produkce zlata z rýžovišť do 14. století je většina z celé historie těžby rozsypového zlata na našem území.

Místní suroviny se využívaly při výrobě tavících tyglíků a kadlubů (odlévacích forem).

Historická doba do 12. století (0 - 12. stol. n. l.) se vyznačuje obdobím stěhování národů, kdy se velmi omezila těžba rud a výroba kovů.

Opětovný rozmach železářství nastal až v 8. století za období Velkomoravské říše (822 - 906), kdy se těžil hematit a magnetit.

V případě ložisek stříbra, hmotná dokumentace pro tato tvrzení ale chybí, ale mohly být dobývány výchozy některých stříbronosných žil v okolí dnešního Stříbra, šlo ale jen o práce malého rozsahu.

Okolo 10. století opět začal u nás nabývat na významu cín, pro výrobu kuchyňského náčiní a k výrobě bronzu (odlévání zvonů). Export cínu v 10. století svědčí o jeho exportu na východ Evropy.

Během 13. a 14. století nastal rozvoj a technický růst. Na počátku 13. století se zdvojnásobila zalidněná plocha a bylo reformováno mincovnictví.

Počátkem 13. století byly nalezeny výchozy stříbronosných rudních žil na česko-moravského pomezí a město Nová Jihlava svou velikostí a významem převýšilo Brno.

První horní zákoník u nás roku 1249 řešilo i některé záležitosti týkající se těžby.

Kutnohorsko se stalo krátce - už počátkem 14. století nejvýznamnějším producentem stříbra v Evropě.

Počátkem 14. století podnítilo množství horníků na našem území rozsáhlé prospekční práce i na dalších místech, např. Kralického Sněžníku, Rychlebských hor a Jeseníků.

Produkce zlata v Čechách byla sice ve 13. - 14. století značná, ale ložiskové poměry ale byly daleko méně výhodné.

Ve 14. století je produkce stříbra a dolů odhadována na 100 až 200 kg ročně.

V předhusitské a husitské obdobích plynule pokračuje hornická činnost a horníci se setkávali i s rudami dalších kovů, např. mědi a wolframu.

Stříbro bylo v obrovském množství využíváno při tavbě stříbrných rud a dovážen z dolů slezsko-krakovské oblasti (dnešní Polsko).

V polovina 13. století existovalo hutnictví polymetalických rud v Malíně u Kutné Hory, což by posunulo produkci kovového zinku v Evropě o 500 let dopředu.

Ve 14. století se také výrazně nezměnila produkce kamene a méně sklářské výrobky se vyvážely na Moravu.

Nejbohatší vrstvy se zajímaly o drahé kameny, z jejichž desek nechal Karel IV. vyrobit obložení kaplí sv. Kateřiny a sv. Václava v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Husitské bouře v první polovině 15. století znamenaly stagnaci a úpadek některých ložisek, ale Kutná Hora zůstala až do počátku 16. století významným centrem těžby (okolo 4.500 kg stříbra ročně).

Kolem roku 1530 se Jáchymov stal třetím největším městem v českých zemích. V Jáchymově se razily mince, zvaných též jáchymovské groše, které daly jméno peněžní měny USA - amerického dolaru.

Produkce stříbra v Jáchymově dosahovala v 16. století až 9.000 kg kovu, poté začíná intenzita báňských prací rychle klesat.

V 16. století bylo těženo stříbro i na dalších místech na našem území, například v jižních Čechách (okolo 20.000 - 24.500 kg v letech 1520-66) a ve středních Čechách (produkce nepřekročil 10.000 kg).

Od počátku 15. století ustoupila těžba zlata a tento trend se udržel po čtyři další století.

V okolí Zlatých Hor došlo v 15. století k postupu do větších hloubek a rudy byly těženy z hloubky až 100 m hlubinným způsobem tzv. měkkým dolováním.

Současně s těžbou drahých a neušlechtilých kovů opět vzrostl význam železa, jehož ložiska byly těženy i na jiných místech, např. českobudějovické pánvi v jižních Čechách.

Od 14. století nabyl ekonomický význam cín, i když byl v době dominantní surovině z jihozápadní Anglie. Horníci z Cínvaldu (Zinnwald - odtud název města) přesunuli v první polovině 14. století těžbu do prostoru dnešního města.

Produkce cínu se odhaduje na přelomu 14. a 15. století na 5.000 - 7.500 kg. V 80. letech 16. století se centrum těžby cínových rud přesouvalo do Slavkovského lesa.

Od poloviny 16. století stoupá i význam dalších kovů.

V 16. století zažilo rozmach sklářství a vyrábělo se nejméně ve 34 českých hutích. Prosadilo se tzv. české křišťálu a usadila se řada huťmistrů ze sousedního Saska.

V 14. - 15. století nastala stagnaci a úpadek některých ložisek, což vyvrcholilo v husitských bouří v první polovině 15. století.

V roce 1625 dal Ferdinand II. dolů v Jáchymově a další činnost zde byla pouze prospekčního charakteru. V roce 1726 byla do Prahy přeložena i královská mincovna.

V 18. století se produkce jáchymovského revíru přeorientoval na produkci barevných kovů (výroba kobaltových barev) a Jáchymov se stal prvním hornickým učilištěm na světě, založeným roku 1716.

Produkce zlata na Příbramsku měla klesající tendenci a pro špatné ekonomické situaci utlumována nebo zcela zastavena.

V 18. století se v Kutné Hoře zaměřila na zpracovávání starých hald a rabování stařin a produkce celého revíru za 16. až 19. století dosáhla přibližně 375.000 kg kovu.

tags: #stříbrná #skalice #výskyt #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Více o kurzu didaktiky v přírodě
• Více o odpadovém hospodářství Studnice
• Role ekologických organizací
• Průvodce výběrem lepidel na odpadní trubky
• Inspirace z dětí a přírody