Stromy a keře české přírody

Památné stromy jsou přesahovým tématem ochrany přírody a krajiny, velký význam mají nejen jako přírodní hodnota, ale velmi často i jako hodnota historická, kulturní, duchovní a společenská. Významné stromy měly zvýšenou ochranu zabezpečenou již po přijetí zákona č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody, kdy byly vyhlašovány jako chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky.

Památné stromy jsou pojmem, který je v naší legislativě zakotven od roku 1992, kdy byl vydán zákon č. 114/1992 Sb o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále zákon). Památné stromy a jejich ochranná pásma jsou definovány v § 46 zákona č. 114/1992 Sb o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále zákon). Zde je také zakotveno ustanovení zákazu jejich poškozování, ničení a rušení v přirozeném vývoji. V § 39 zákona je zakotvena možnost smluvní ochrany mj. V § 56 je stanoveno, že výjimky ze zákazů tvořících základní ochranné podmínky památného stromu podle § 46 odst. Návrh na vyhlášení památných stromů může podat každý občan České republiky.

Formou správního rozhodnutí je jejich ochrana vyhlašována orgány ochrany přírody - pověřenými obecními úřady a jim na roveň postavenými úřady statutárních měst, Magistrátem hl. m. Evidence a označování památných stromů je definováno v § 47 zákona č. 114/1992 Sb. Památné stromy (vyhlášené i smluvně chráněné) jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP), který vede AOPK ČR. Podrobnosti ohledně značení a předávání dokumentů památných stromů do ÚSOP ochrany přírody je upraveno ve vyhlášce č. Informace o památných stromech jsou vedeny jak v listinné podobě v archivu, tak v digitální databázi ÚSOP.

Pečovat o památné stromy je povinností vlastníka, stejně tak jako o kteroukoliv jinou dřevinu. vyplývá to ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Vzhledem k finanční náročnosti ošetřování památných stromů je možné využít podpory ze státních dotačních programů v gesci Ministerstva životního prostředí. V případě větších projektů lze využít také Operační program Životní Prostředí.

Dendrologické hodnocení v CHKO České středohoří

Během let 2023 a 2024 proběhlo dendrologické hodnocení 125 vyhlášených památných stromů (162 jedinců) na území CHKO České středohoří. K zadání externího hodnocení Správa CHKO České středohoří přistoupila z důvodu potřeby objektivně v jeden čas, resp. dokonce ve dvou ročních obdobích, zhodnotit stromy odborníkem, jakým regionální pracoviště momentálně nedisponuje, za účelem navržení pěstebních cílů a prioritizace opatření. Došlo k revizi současné dokumentace a byl vypracován plán péče na příštích 10 let. Inspirací byl podobný projekt z CHKO Šumava, kde výstup z uceleného hodnocení dřevin provedený v roce 2016 slouží jako odborný materiál při navrhování ošetření památných a významných stromů.

Čtěte také: České Budějovice

Stromy byly hodnoceny vizuálně, ze země, v období od července 2023 do dubna 2024. Každý jedinec byl v terénu navštíven dvakrát: jednou v olistěném a jednou v bezlistém stavu. Metodika hodnocení byla zvolena tak, aby byl zajištěn dostatečně podrobný a informačně hodnotný výstup a zároveň aby výsledky bylo možné zpracovat v tabulkové formě. Pro každý strom bylo hodnoceno a zaznamenáno 63 parametrů. Základ v podobě metodiky SPPK A01 001 Hodnocení stavu stromů a SPPK A02 009 Speciální zásahy na stromech byl tam, kde to bylo přínosné, doplněný o vybrané části metodiky Identifikace a hodnocení významných stromů (Machar, I. a kol. 2022). Její část věnující se symptomům a defektům stromu a okolnostem stanoviště se ukázala jako vhodný mezistupeň podrobného slovního hodnocení a pětibodové stupnice používané v běžném dendrologickém průzkumu. Členění defektů do čtyř zájmových oblastí řazených v logickém sledu dle obvyklého postupu hodnotitele (báze kmene, kmen, koruna, ostatní) zajistilo standardizovaný přístup k hodnocení stromu a umožnilo efektivní a přehledný sběr dat.

Některé stromy jsou význačné z krajinářského hlediska a utvářejí charakter daného místa, jiné nesou kulturní poselství v místech zaniklých osad. Často se v případě památných stromů jedná o stromy mimořádných rozměrů mající vysokou dendrologickou hodnotu nebo se může jednat o stromy významné z hlediska biotopové hodnoty. Tato charakteristika by měla být brána v potaz při stanovení pěstebního cíle.

Z metodiky Identifikace a hodnocení významných stromů bylo také převzato hodnocení biotopového potenciálu jakožto kvantifikace schopnosti stromu poskytovat biotop pro arborikolní organismy, zejména pro vzácné a zvláště chráněné druhy hub, rostlin, bezobratlých, netopýrů, ptáků, savců atp. Tato položka je pak vstupní informací k případnému zadání podrobného průzkumu příslušným specialistou.

Navrhované zásahy byly rozděleny do pěti tříd naléhavosti. Ve třídě 0 byly stromy navržené k ošetření již v roce 2024. Jednalo se o stromy, u kterých byly při kontrole zjištěny závažné defekty s vysokou pravděpodobností selhání (nejčastěji napnuté vazby, rozsáhlé hniloby v kombinaci s přetíženými větvemi atd.). Na opačném konci škály, do třídy naléhavosti 4, byly zahrnuty nedávno ošetřené stromy, u kterých se nepředpokládá zhoršení stavu v době platnosti plánu péče.

Plán péče byl navržen jako tzv. karta stromu ve formátu editovatelné tabulky. Je zpracovaná jako sešit s jednotlivými listy pro každý hodnocený strom. Formát tabulky umožňuje průběžně doplňovat další informace a lze ji v případě potřeby vytisknout na formát 2 × A4.

Čtěte také: Tapety na plochu: Stromy a příroda

Specifika stromů v CHKO České středohoří

Z celkového počtu 162 hodnocených stromů je 122 listnatých (75 %) a 40 jehličnatých (25 %). Poměrně překvapivé bylo zjištění, že zejména u lip vyhlášených v první polovině 90. let je ve značném množství případů chybně určený druh. Za výjimečné lze v rámci ČR považovat zastoupení jeřábů mezi památnými stromy (1 jeřáb břek, 7 hodnocených oskeruší). Vyhlášená mišpule v Miřejovicích je jediným památným stromem tohoto druhu v ČR. Podle údajů dostupných v Ústředním seznamu ochrany přírody má CHKO České středohoří v porovnání s chráněnými krajinnými oblastmi v jejím sousedství nejvyšší hustotu památných stromů: 1,5 ks na 1 000 ha. Na památné stromy je chudá zejména západní část CHKO mezi Bílinou a Louny. Na území CHKO se nenachází žádná památná alej.

Na hodnocených stromech je dlouhodobě prováděna odborná péče dle vývoje poznatků v péči o památné, významné a senescentní stromy. Při hodnocení stromů byly patrné rozdíly v intenzitě péče. To je dané přirozeně rozdílnými požadavky na provozní bezpečnost u stromů v zastavěném prostředí a volné krajině, ale také chybějícím systémem pravidelných kontrol a plánu péče.

Na území CHKO se nachází 60 vyhlášených lip. Z toho má 46 jedinců (tj. 76 %) prokazatelně starou sekundární korunu. Péče o tyto stromy je velkou výzvou do budoucna i vzhledem k historickému vývoji doporučovaných přístupů k péči o stromy. Na lípách jsou viditelné známky tzv. stromové chirurgie (čistění dutin, nátěry, stříšky) i citlivého přístupu s mírnými redukcemi a vazbami korun. Bohužel se na některých stromech projevuje fakt, že udržování starých sekundárních korun ve velkém objemu není dlouhodobě udržitelné. Hrozí, že kombinace kmene s rozsáhlými dutinami či hnilobami a větví s nadměrnou váhou povede k rozpadu koruny. Stabilizace takových korun jsou na druhou stranu často radikální a trvalé. Těmto stromům je proto třeba s profesní pokorou věnovat dlouhodobě zvýšenou pozornost. O zásazích pak rozhodovat ideálně na základě shody v rámci odborného kolokvia či po specializovaném průzkumu. Přerostlé sekundární koruny bude nutné postupně redukovat ve fázi, kdy jsou stromy dostatečně vitální na založení koruny nové, níže položené.

Do plánování péče o stromy nevyhnutelně zasahuje i nepravidelnost v kontrolách a faktická nemožnost některé skutečnosti v rámci běžné praxe zjistit. Nepodaří se pak např. zachytit výskyt jednoletých plodnic dřevokazných hub, které ale mají význam pro hodnocení mechanické stability. Mimo zastavěná území a v místech s minimálním cílem pádu se nacházejí stromy, na nichž jsou patrné staré zásahy, z dnešního pohledu nadbytečné (čištění dutin, zatírání ran, instalace stříšek). Toto ale souvisí s historickým přístupem v péči o stromy. U stromů ve volné krajině je doporučeno obecně zásahy minimalizovat, používat postupy a přístupy přírodě blízkého ošetřování dřevin. Zajistit jejich dostatečnou stabilitu, ale v korunách ponechat maximální množství suchých větví. Větve po ořezu neodvážet, nechat na místě.

V rámci hodnocení byly vytipovány i stromy, u kterých je po dohodě s vlastníkem vhodné uvažovat o bezzásahovém režimu. Jedná se o jedince, kde by případné stabilizační zásahy s vysokou pravděpodobností neprodloužily jejich perspektivu a zároveň se nacházejí v místech s velmi nízkou pravděpodobností vzniku škod při jejich selhání. Došlo k rozpadu primární koruny a odlomený zbytek zůstal ležet na místě. Jedinec je vitální, obráží od báze a již nyní má charakter tzv. fénixe.

Čtěte také: Vliv růstu a životnosti stromů

Ve správě CHKO se nacházejí také památné stromy, které ze současného pohledu nemají parametry mimořádně významného stromu. V poslední řadě pak byly vytipovány stromy navržené ke zrušení ochrany. Hustá skupina přeštíhlených stromů o průměru kmene cca 20 cm není v tomto stavu perspektivní a pro zajištění dostatečného prostoru pro rozvoj korun skupiny je vhodné nejslabší jedince probírkou odstranit.

Na území CHKO se nachází unikátní soubor památných oskeruší. I přes dlouhodobou péči je jejich vitalita zhoršená, dochází k odumírání silných kosterních větví a nové výmladky se tvoří jen sporadicky. Soubor těchto oskeruší, stejně jako unikát v podobě památné mišpule, lze považovat za jakousi „značku“ CHKO České středohoří.

Památné stromy v Praze 12

V současné době je na území Prahy 12 možné najít 11 památných stromů. Za památné byly v minulosti vyhlášeny například duby letní (dva poblíž centra Točné, jeden na Točné - Nouzově, jeden severně od ulice Branišovská také na Točné, dva na hranici Cholupické bažantnice, jeden v Modřanech u křižovatky ulic Čs. exilu a Generála Šišky a jeden v poli mezi Cholupicemi a Točnou) a jedna lípa srdčitá v Komořanech. V zorném poli Magistrátu hl. m. Prahy, který je k vyhlášení památných stromů na území hl. m. Prahy příslušný, je také jilm rostoucí v areálu komořanského statku na Šabatce a o jeho zákonné ochraně se vedou diskuze, neboť tento strom vykazuje rozsáhlou dutinu ve kmeni a jeho perspektivy jsou proto nejasné.

Významné krajinné prvky a péče o ně

Významné krajinné prvky jsou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny součástí obecné ochrany přírody a krajiny. Významné krajinné prvky jsou zákonem definovány jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled či přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jako významný krajinný prvek lze rovněž registrovat i jiné části krajiny, které splňují výše uvedené podmínky. Dle zákona se jedná zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

K zásahům do všech významných krajinných prvků (umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků, kácení dřevin apod.) je vždy třeba souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. Registrace zajímavých částí krajiny jako významného krajinného prvku je dobrým nástrojem, jak zajistit ochranu území do budoucna, např. pokud by časem mělo dojít ke změně vlastníka pozemku.

Památný strom podle § 46, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, může být vyhlášen na základě vlastností, které určují jeho jedinečnost, výjimečnost či vzácnost. Jde o speciální kategorii zvýšené právní ochrany dřevin, zejména stromů, které splňují podmínku mimořádné významnosti nebo jedinečnosti nad rámec parametrů a vlastností „běžné“ dřeviny. Kromě velikosti, vzrůstu a věku může mimořádná hodnota spočívat v aspektu ekologickém, estetickém, historickém, kulturním či duchovním a často se důvody ochrany mohou (ale nemusí) kombinovat.

Staré biologicky hodnotné stromy mohou být v důsledku snížené statické stability ohroženy vlastním rozpadem a pro jejich udržení a zachování výjimečných hodnot se přistupuje ke specifickým způsobům ošetření a zásahům, které jednak zajistí stabilitu a provozní bezpečnost a současně respektují vysoký biologický potenciál dřeviny. Dle konkrétní situace a biomechanickému stavu stromu lze využít poměrně široké spektrum odborných opatření, a to od základních zdravotních, bezpečnostních řezů, přes dílčí a obvodové redukce až po hlubší sesazení struktury koruny či vytvoření stabilního torza.

tags: #stromy #a #keře #české #přírody #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Více o třídění odpadu
• Obojživelníci: Ohrožený druh
• Taxislužby v Kolíně
• Pražské dřevěné chodníčky
• Jak na správné odvětrání odpadu?