Stromy snášející suché stanoviště

23.12.2025

Stromy v městském prostředí čelí řadě náročných podmínek. Kořenový systém se musí přizpůsobit omezenému prostoru, konkurovat podzemním sítím a zároveň se vyrovnávat s nízkou kvalitou půdy. Navíc dešťová voda ve zpevněných plochách často rychle odtéká do kanalizace, což dále ztěžuje zásobování stromů vodou. Některá městská stanoviště vyžadují druhy, které snášejí sucho lépe než běžné alejové stromy.

V podmínkách České republiky se stále častěji uplatňuje dub cer (Quercus cerris), který dobře snáší sucho i městské prostředí, dále javor babyka (Acer campestre), jehož hluboký kořenový systém mu umožňuje prosperovat i při omezené dostupnosti vody, a jasan zimnář (Fraxinus ornus), který je odolný vůči letnímu přísušku.

Dobrou volbou jsou také dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) a mahalebka obecná (Prunus mahaleb), které se díky své přirozené adaptabilitě často uplatňují ve městských výsadbách na extrémních stanovištích. Za pozornost stojí i méně známé dřeviny, jako je habrovec habrolistý (Ostrya carpinifolia).

Nedostatek srážek snižuje úrodu nejen ovoce. Přesto se nemusejí stromy ve vaší zahradě měnit na okrasné. Některé druhy jsou proti suchu přirozeně odolnější než jiné. Patří mezi ně například mandloně, dřín, oskeruše nebo stolní hroznové víno. Také skořápkovité ovoce jako ořešáky, lísky a kaštanovníky nejsou na vodu nějak náročné, ale platí, že její dostatek pozitivně ovlivňuje jejich růst a také úrodu.

Změna klimatu však stále častěji dovoluje v jižněji položených oblastech republiky vysazovat stromy typické pro Středomoří - fíkovníky, olivovníky či granátovníky.

Čtěte také: České Budějovice

Exotické stromy pro suché zahrady

Fíkovník: Ještě nedávno se toto ovoce pěstovalo pouze ve sklenících a fóliovnících, díky změně klimatu a šlechtění už se vysazují i do volné půdy. Spolehlivě to platí pro oblast jižní Moravy, v ostatních lokalitách nemusíte být úspěšní. Vždy však stromy na zahradě v prvních letech chraňte před zimou zabalením do izolace, například kokosového vlákna. Fíkovníky potřebují slunečné stanoviště a úrodnou půdu, jinak nejsou na řez ani pěstování náročné. Ze škůdců je mohou napadnout roztoči. Rostliny plodí dvakrát za rok, černo fialové fíky s červenou dužninou bývají sladké a aromatické, dají se dlouho skladovat čerstvé i sušit.
Granátovník: Granátovník je opadavý strom nebo keř, druhá varianta bývá pro pěstování v tuzemských zahradách lepší. Daří se mu na teplém slunečném místě, ovšem snese až patnácti stupňové mrazy. Na zimu však potřebuje keř chránit před vlhkem, podobně jako okrasné traviny.
Olivovník: Na trhu už najdete několik odrůd olivovníku, které můžete bez problémů pěstovat na zahradě, osvědčily se například ‚Megaron‘ a ‚Chalkidiki‘. Ta je samosprašná a vyniká zejména vysokou úrodou a značnou odolností vůči mrazům - odolá i minus třiceti stupňům. Olivy bývají velké, sklízejí se na konci října.

Další možností, jak chránit stromy před nedostatkem vody, je využití správného podnoží i pěstitelského tvaru stromu. Pro sušší půdy lze doporučit středně a silněji rostoucí podnože, které se právě kvůli potížím s vodou stávají opět velmi oblíbené. Silněji rostoucím podnožím přizpůsobte i výběr pěstitelských tvarů - vhodné jsou například klasické zákrsky a čtvrtkmeny, dají se použít i polo- a vysokokmeny.

V sušších lokalitách lze ovocným stromům pomoci také hlubším řezem, který doplníte ještě po sklizni letním. Tak významně snížíte odpařovací plochu a pomůžete ponechaným částem koruny. Dalším opatřením je vytvoření mís pod korunami - zachytí více srážkové vody.

Pokud ovocnou zahradu teprve zakládáte, nechte si sem instalovat doplňkovou závlahou. Možností existuje více a najdete mezi nimi i finančně dostupné technologie. Nejpopulárnější a nejúspornější jsou kapkové závlahy.

Stromy vhodné k výsadbě na Vysočině

Níže je uveden seznam dřevin, přesněji stromů (abecedně dle lesnických zkratek), které jsou vhodné k vysazování a vysívání na Vysočině a zároveň státem dotované při zalesňování sazenicemi. Výběr dřevin by měl vlastník udělat podle konkrétních přírodních podmínek lesa (vlhko / sucho; jižní / severní expozice, nadmořská výška, půda atd.).

BB JAVOR BABYKA (Acer campestre) - vhodný na nejteplejší a polostinná místa, dobře odolává suchu. Nevadí mu ani znečištěné ovzduší. Dorůstá výšky 10-15 m. Má velmi tvrdé a pevné dřevo. Druh pro teplé oblasti, na Vysočině Třebíčsko.
BO BOROVICE LESNÍ (Pinus sylvestris) - výrazně světlomilná dřevina, která rychle roste. Stačí jí chudé, suché i kamenité půdy; vyskytuje se ale i na rašelinných a bažinných půdách. Je přizpůsobena pro velmi široký klimatický rozsah (roční srážky 200 - 1780 mm). Dorůstá až 40 m výšky. Pěstovat ve směsi (např. s dubem letním), ve které bude tvořit maximálně třetinu. Ne monokulturně.
BR BŘÍZA BĚLOKORÁ (Betula pendula) - nenáročná, odolná, vyroste tam, kde je dostatek světla a alespoň minimum vláhy. Vhodná i k síji jako přípravná dřevina. Je krátkověká. Roste rychle a dorůstá výšky až 25 m. Má velmi příznivý vliv na půdu. Vhodná pro celou Vysočinu.
BRK JEŘÁB BŘEK (Sorbus torminalis) - vhodný jen vtroušeně, na okraje lesa, do nejteplejších oblastí Vysočiny (jižní Třebíčsko). Roste spíše na suchých půdách. Velikost 15 - 20 m.
DB DUB LETNÍ (Quercus robur) - velmi vhodný, přizpůsobený pro široký rozsah životních podmínek. Snáší otevřený prostor i přísušky, může být i podél vodních toků, kde je vlhčeji. Citlivý na pozdní mrazíky. Dlouhověká dřevina (500 let i více), dorůstá do výšky přes 30 m.
DBZ DUB ZIMNÍ (Quercus petraea agg.) - vhodný na teplá i vysýchavá místa a skalní hrany na Třebíčsku. Je výrazně světlomilný, teplomilný, roste i na chudých a mělkých půdách. Nesnáší přemokření. Dosahuje výšky i přes 30 m, dlouhověká dřevina.
JIV VRBA JÍVA (Salix caprea) - světlomilná, přizpůsobivá dřevina. Roste i na suchých místech. Zamokření vydrží jen dočasně, ne trvale.
JR JEŘÁB PTAČÍ (Sorbus aucuparia) - přizpůsobivá, nenáročná dřevina. Rychle roste a bohatě plodí, přitom nepotlačuje jiné dřeviny, naopak jejich růst podporuje. Strom, řidčeji keř, vysoký 3 - 15 m. Velmi vhodný ve vyšších polohách v příměsi, zejména na holinách a jako přípravná dřevina.
TR TŘEŠEŇ PTAČÍ (Prunus avium) - nejlépe roste na mírně vlhkých půdách, ale nevadí jí ani sucho. Nesnáší zamokřené, těžké a studené půdy. Dává přednost osluněným polohám. Je tolerantní vůči imisím, a hodí se proto i do míst se silně znečištěným prostředím. Dorůstá až 35 m výšky. Vhodná jako příměs s lípou, buky i duby.

Další tipy pro suché zahrady

Výběr rostlin: Při založení záhonuje nejlepší zvolit už na začátku rostliny, které vyžadují jen málo vody. Ušetříte tak čas a peníze a ochráníte životní prostředí. Rozhodující pro to, kolik vody rostlina potřebuje, je její struktura. Méně vody potřebují například rostliny s malými listy. Méně vody stačí také zahradním rostlinám se zvláště tlustými listy. Při nákupu rostlin se zaměřte také na exempláře se stříbřitými nebo šedými listy či s jemným chmýřím.
Zalévání: Rostliny v suché půdě zalévejte úsporně a zajistěte, aby půda na zahradě byla dobře propustná pro vodu. K tomu použijte například štěrk, který rozprostřete okolo trvalek.
Půda: Pokud máte těžkou jílovitou půdu, měli byste pro prérijní trávy a trvalky s nízkými nároky na vodu zlepšit její propustnost použitím hrubého písku.
Mulčování: Mezery mezi rostlinami vyplňte mulčem. Pro vrstvu mulče je vhodná minerální varianta. Zcela podle vlastního vkusu můžete zvolit světlou vápennou drť nebo tmavý čedič. Plevel má při minerálním mulčování jen malou šanci, protože povrch rychle schne. Vrstva mulče o tloušťce minimálně 7 cm pomůže udržet v půdě déle vlhkost. Půda tímto způsobem navíc rychle akumuluje teplo už na jaře.

S těmito tipy a správným výběrem stromů a rostlin můžete vytvořit krásnou a prosperující zahradu i v suchých podmínkách.

Čtěte také: Tapety na plochu: Stromy a příroda

Čtěte také: Vliv růstu a životnosti stromů

tags: #stromy #co #snáší #suché #stanoviště