Zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) může podle studie poradenské společnosti Deloitte do roku 2030 navýšit příjmy domácností a veřejných rozpočtů o stovky miliard korun. Studie také počítá s navýšením výroby v průmyslu, růstem HDP a vytvořením přes 34.000 pracovních míst. Zástupci firmy Deloitte dnes výsledky studie představili na tiskové konferenci.
Podle nové studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích.
„Akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů by přinesla České republice významné benefity. Během příštích sedmi let bychom navýšili HDP o 4,7 procenta a příjmů centrální vlády o 4,1 procenta. Stoupnou i příjmy obecních rozpočtů, protože právě v regionech se budou fotovoltaické a větrné elektrárny budovat.
Konkrétně příjmy domácností by se v příštích sedmi letech měly zvednout o 145 miliard korun a příjmy veřejných rozpočtů o 119 miliard korun. Výstavba obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte dále vylepšit příjmy domácností o 145 mld. Kč, navýšit výrobu v ČR o 721 mld. Kč a vytvořit 34 000 pracovních míst. Studie tak zjistila, že každá investovaná 1 Kč z evropských dotačních fondů mezi roky 2023-2030 využitá na výstavbu FVE a VTE se několikanásobně vrátí.
Podle studie by výnosy z každé investované koruny mohly stoupnout až několikanásobně. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně.
Čtěte také: Environmentální Filosofie: Podrobný Přehled
Česko má velmi málo obnovitelných zdrojů. Podíl OZE na výrobě elektřiny v ČR předloni činil podle dat Eurostatu 15 procent. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se v Česku podle Eurostatu pohyboval v roce 2021 na 15 procentech a ČR tak byla třetí nejhorší z celé EU a hluboko pod průměrnou hodnotou celé sedmadvacítky na úrovni 38 procent. A zatím se stalo velmi málo, aby ČR tuto nelichotivou pozici zlepšila.
Česká republika může využít současnou podobu evropských fondů na transformaci energetiky a podporu konkurenceschopnosti i energetické soběstačnosti domácností. Z dostupné finanční podpory lze vystavět cca 15,3 GW nových fotovoltaických a 2 GW větrných elektráren v letech 2023-2030. Pro srovnání: celková roční výroba čisté elektřiny jen ze solárních elektráren může na konci tohoto desetiletí dosáhnout zhruba 17 terawatthodin ročně.
Marek v této souvislosti připomněl, že investice firem ve světě jsou už často vázány na plnění cílů udržitelnosti, což podle něj zvýrazňuje význam dostupnosti bezemisní energie. Energie s nulovou emisní stopou se brzy stane nutností pro udržení pozice českých firem v nadnárodních dodavatelských řetězcích, ve kterých velcí mezinárodní odběratelé čím dál více požadují po svých subdodavatelích ekologicky udržitelné produkty.
„Česko musí v obnovitelných zdrojích přidat. Obnovitelné zdroje jsou domácí zdroje posilující energetickou bezpečnost. Slunce svítí u nás, vítr fouká u nás. V rámci posílení energetické bezpečnosti se nyní v Evropě masivně odstraňují překážky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a zavádějí se takzvané go-to zóny, které urychlují proces povolování nových solárních a větrných. Povolovací procesy by v těchto zónách neměly přesáhnout jeden rok, mimo zóny dva roky.
„Český průmysl bude potřebovat bezemisní energii pro udržení své role v dodavatelských řetězcích a zachování své pozice na evropském trhu. Jen fotovoltaika může v roce 2030 vyrobit dost energie pro produkci 11 milionů osobních vozů Škoda Auto.
Čtěte také: Greenhouse Gas Reduction Strategies in the Czech Republic - IDEA Study
Solární a větrná energetika je dnes přitom celosvětově nejlevnějším novým zdrojem elektřiny. Potenciál výstavby obnovitelných zdrojů v Česku je přitom podle studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky obrovský.
Zásadní bariérou výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku je nejednotnost podmínek, na jejichž základě obecní a stavební úřady umožňují jejich výstavbu. Obce a stavební úřady stanovují podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svých územích na základě nejednotných, často subjektivních důvodů. Rozhodovací praxe u obdobných projektů v jiných částech země tak může být zcela rozdílná. Zvláště u větrných elektráren tak jejich povolovací procesy výrazně přesahují horizont, po který jsou pro Česko k dispozici finance z Modernizačního fondu a dalších dotačních titulů. Výstavba větrných elektráren je přitom z důvodu rovnováhy v přenosové a distribuční soustavě vhodná. Podle svazu je zásadní bariérou při výstavbě hlavně nejednotnost podmínek pro povolení staveb.
Hlavním zdrojem pro financování výstavby OZE jsou evropské fondy a Modernizační fond. Česko podle Deloitte může za evropské peníze do roku 2030 postavit elektrárny s výkonem přes 17 gigawattů (GW), další pak ještě krátce po dočerpání peněz z fondů. Upozornil na to, že vláda kvůli tomu chystá změny, například Modernizační fond by se měl rozšířit o další oblasti. „Dosud jsme schválili podporu pro fotovoltaické elektrárny o výkonu dva gigawatty, které jsou schopny vyrobit elektřinu pro 750.000 domácností. Musíme ale jít dál.
Nutnost výstavby obnovitelných zdrojů a zjednodušení povolování si uvědomuje i Svaz měst a obcí České republiky (SMOČR). „Svaz měst a obcí České republiky chce být součástí řešení. Rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je obrovskou příležitostí pro Česko a jeho tradičně vysoce kvalifikované průmyslové obory. Je to zároveň i šance pro města, obce a celé regiony, které mohou díky inovativním energetickým projektům posilovat svou lokální ekonomiku, zaměstnanost a energetickou soběstačnost.
„Uhelná energetika v Česku končí. Elektřina z uhelných elektráren je neekologická a bude brzy velmi drahá.
Čtěte také: Česká studie o klimatu
Mezinárodní firmy ze všech odvětví zaměstnávají statisíce zaměstnanců v ČR. Budoucí investice těchto firem jsou často vázány na dostupnost bezemisní energie pro plnění jejich skupinových cílů v udržitelnosti. Pokud v ČR nebude energie z obnovitelných zdrojů dostupná, budou tyto firmy investovat jinde. To stejné platí pro české firmy, které působí jako subdodavatelé mezinárodních podniků.
České firmy jsou součástí globálních dodavatelských řetězců, což zvyšuje požadavky na jejich postupnou transformaci směrem k větší udržitelnosti výrobních procesů. Ta je zásadní pro spotřebitele na mezinárodních trzích, kteří více projevují ochotu kupovat především udržitelně vyrobené produkty.
tags: #studie #deloitte #obnovitelné #zdroje