Studie IDEA: Češi a Snižování Emisí Skleníkových Plynů

24.11.2025

Think-tank IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR rozšiřuje svůj výzkum o oblast životního prostředí. Aktuálně představili studii zabývající se snížením emisí skleníkových plynů.

Ochrana klimatu je velmi aktuální téma a cíle Evropské unie vytyčené na snížení emisí skleníkových plynů jsou poměrně ambiciózní: do roku 2020 snížit emise o 20 %, do roku 2030 o 40 % a do roku 2050 o celých 80 %.

Ochota Čechů Platit za Klimatická Opatření

Češi by byli ochotni připlatit si zhruba 400 korun měsíčně za opatření, která by vedla k ochraně klimatu. To je méně, než by zaplatili štědřejší Britové, ale více než Poláci. České domácnosti by byly ochotné platit mezi 360 a 460 korunami měsíčně (za snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030, respektive o 80 % do roku 2050).

Srovnání Postojů v Evropě

Výsledky výzkumu publikované think-tankem IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR srovnávaly postoje obyvatel České republiky, Velké Británie a Polska ke klimatické politice. Výsledky naznačily výrazné rozdíly mezi sledovanými zeměmi.

V populaci lze rozlišit tři názorové segmenty: proti, mírně pro a „zelené“, tedy ty, kteří jsou nejvíce ochotni platit za přísnější opatření. „Zelených“ podporovatelů je 44 % ve Velké Británii, 39 % v České republice a jen 25 % v Polsku.

Čtěte také: Environmentální Filosofie: Podrobný Přehled

Povědomí o Klimatických Změnách

Výzkumníky zajímalo, nakolik mají vůbec lidé o klimatických problémech povědomí. Z výsledků vyplynulo, že nejvíce se o tématu zdají být informováni občané v České republice. Překvapivě se ukázalo, že jsou to právě Češi, kteří problematiku ovládají o trochu více než Britové a Poláci. Nicméně platí, že v České republice, Polsku i Británii mají lidé informace pouze základní.

„Když se začnete zajímat více do detailu, tak zjistíte, že v tom lidé mají zmatek, často se například mylně domnívají, že stupňování skleníkového efektu je způsobeno ozónovou dírou,“ říká Iva Zvěřinová. Lidé si navíc často neuvědomují, jaké důsledky mohou změny klimatu přinést lidstvu i jim osobně.

Pouze asi třetina lidí (Češi v 35 %, Britové v 26 % a Poláci v 39 %) si připouští, že změny klimatu by mohly mít negativní dopad na jejich zdraví, a jen zhruba čtvrtina (Češi v 24 %, Britové v 25 % a Poláci v 33 %) si myslí, že by to mohlo představovat vážný problém pro ně osobně a jejich rodinu.

Politika Ochrany Klimatu v ČR

Česká republika bude směřovat ke snížení emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 (oproti roku 1990), příští vláda připraví antifosilní zákon, dojde k zavírání zastaralých uhelných elektráren a rozvoji obnovitelných zdrojů. Klimatická koalice ekologických a rozvojových organizací vítá přijetí politiky a připomíná, že závislost na fosilních palivech je také hlavní systémovou příčinou smogu.

Klimatická koalice upozorňuje, že schválená Politika nereflektuje globální pařížskou dohodu, která byla přijata na konci roku 2015, tedy během zpracovávání české Politiky ochrany klimatu. Pařížská úmluva znamená, že svět se musí zbavovat fosilních paliv rychleji a více. Politika ochrany klimatu také zanedbává globální spoluodpovědnost ČR za dopady změny klimatu.

Čtěte také: Česká studie o klimatu

Vláda by podle nich měla přestat dotovat z evropských fondů kotle na hnědé uhlí, které závislost na tomto palivu prodlužují, a přijmout antifosilní zákon, který měl v budoucnu snížit závislost Česka na ropě, zemním plynu a uhlí.

Think-tank IDEA dnes představil svou studii, která se tímto problémem rovněž zabývá. "Z naší analýzy vyplývá, že náklady na snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent, což je cíl tzv. antifosilního zákona, jsou výrazně nižší než ve studii EGU, na základě které Vláda ČR rozhodla o odložení antifosilního zákona. Snížení emisí uhlíku by rovněž vedlo k výrazným přínosům díky zlepšení zdraví obyvatel," uvedl spoluautor Rečka.