Stromová ochrana přírody: Metody

Představená metodika se zaměřuje na aktivní systémovou péči o stromy jako živoucí symboly národní a kulturní identity. Cílem metodiky je vést uživatele k co nejširšímu pojetí pěstební péče o významné stromy jako systematického procesu po celou dobu jejich vývoje.

Uživatel má k dispozici systematický postup pro určení potenciálu stromu, možnosti plnění požadované funkce, perspektivy, výběru a aplikace vhodných kultivačních zásahů, metody následné kontroly, záznamů a dalších systémových opatření. Metodika nabízí celý komplex technologií "na jednom místě", popsaných tak, aby se v nich dalo orientovat, kromě popisu systému péče o významné stromy.

Uživatel tak nemusí sahat po různých odborných zdrojích a sám je kompilovat při výběru a určování technologií. Metodika péče je určitá kompilace, která prezentuje více technologií v ucelené formě, jejich účel, cíl a správné provedení, včetně ilustrativní fotodokumentace. U technologií, které již byly popsány jinde, předpokládá vysvětlení základních principů a odkazy na zdroj, pokud by uživatel chtěl podrobnější informace.

Metodika je určena pro manažery zeleně, ale především pro ty, kteří navrhují, zadávají, realizují a kontrolují provádění kultivačních opatření.

Legislativní rámec a odborná literatura

Ochrana přírody a péče o stromy se řídí řadou zákonů, vyhlášek a norem. Mezi nejdůležitější patří:

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

• ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství - Terminologie - Základní odborné termíny a definice.
• ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem.
• ČSN EN 31010 Management rizik - Techniky posuzování rizik.
• ČSN EN 335-1 Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva - Definice tříd použití - Část 1: Všeobecné zásady, 2007.
• EN 50126-1:2017.
• ISO 31000 Řízení rizik - Principy a směrnice.
• Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika BPEJ a postup pro jejich vedení, ve znění pozdějších předpisů.
• Zákon č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník), ve znění pozdějších předpisů.
• Zákon č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), ve znění pozdějších předpisů.
• Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcí vyhlášky (zejména vyhláška MŽP č. 189/2013, o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, a vyhláška MŽP č. 222/2014, kterou se mění vyhláška MŽP č. 189/2013, o ochraně dřevin a povolování jejich kácení), ve znění pozdějších předpisů.
• Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Kromě legislativy existuje celá řada odborných publikací a metodik, které se věnují ochraně přírody a péči o stromy. Například:

• BULÍŘ, P., BAROŠOVÁ, I. a BAROŠ, A. Evidence a hodnocení vegetačních prvků v památkách zahradního umění. Certifikovaná metodika.
• ČERNÝ, M., CIENCIALA, E. a RUSS, R. Metodika terénního šetření v systému inventarizace krajiny.
• ČÍŽEK, L. a kol.: Metodika péče o druhově bohaté (světlé) lesy. Certifikovaná metodika. Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice, 2016.
• Inventarizace lesů: Metodika venkovního sběru dat.
• MADĚRA, P. a kol. Starobylé výmladkové lesy - metodika inventarizace, evidence a péče. Certifikovaná metodika. Mendelova univerzita v Brně, Brno 2016.
• Metodika ornitologického průzkumu pro záměry výstavby větrných elektráren. Studie pro MŽP ČR.
• PEJCHAL, M. a ŠIMEK, P. Metodika hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče. Certifikovaná metodika.
• PRAUS, L. a kol. Metodika výpočtu zatížení stromu pro vizuální hodnocení a vyhodnocování přístrojových metod. Certifikovaná metodika.
• REŠ, B. a ŠTĚRBA, P. Památné stromy. Metodika AOPK ČR. 3. elektronické vydání. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha 2010.
• VELEBIL, J., BULÍŘ, P., VRABEC, V., ANDREAS, M., BUSINSKÝ, R. a TÁBOR, I. Péče o dřeviny a jejich zachování v památkách zahradního umění. Certifikovaná metodika. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice 2016.

Systémová ochrana stromů

Kromě preventivních opatření existují i metody aktivní ochrany stromů. Jednou z nich je systémová ochrana, která spočívá v aplikaci látek, které strom pomocí vodivých pletiv transportuje do všech svých orgánů (vůči hmyzu systémový insekticid, u hub fungicid).

Další možností vpravení ochranných látek, je vpravení účinné látky přímo do pletiv rostliny. Samotný strom je při aplikaci poškozený pouze minimálně. Aplikace spočívá v tom, že se do kmene vyvrtají otvory, do kterých se vloží speciální ventil, jehož povrch je ošetřen fungicidem. Tento ventil umožní bezpečné vpravení účinné látky do vodivých pletiv rostliny.

Díky tomu, že strom má schopnost parenchymatickým pletivům poškození odizolovat (kompartmentalizovat), je samotný strom poškozený pouze minimálně. Injektáž se využívá např. ke snížení rozsahu napadení listových pletiv na 2 roky po injektáži, při šíření mšic a nekrotizace jehlic smrku pichlavého (Picea pungens), nebo k posílení vodivých pletiv proti účinkům patogenní houby na daném stanovišti.

Používají se látky pro přímou podporu revitalizace dřevin, oslabených např. abiotické (nedostatek srážek, živinová nerovnováha půdy) stresory. Aplikace na hostitelské dřeviny maximalizuje efekt léčebných postupů.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Invazivní druhy a ochrana stromů

Invazivní druhy hmyzu a hub představují významnou hrozbu pro stromy. Například, tento hmyzí druh poškozující listy jírovce maďalu byl objeven v Makedonii a od té doby se rozšířil prakticky po celém území Evropy. Dnes je napaden prakticky každý jedinec jírovce na území ČR. Larvy a dospělci minují v listech, vyžírají parenchym mezi spodní a svrchní stranou listu, což může vést až ke ztrátě listové plochy až 100 %.

Mšice smrková, Elatobium abietinum, Walker, 1849 (syn. především v městském prostředí, saje na starších ročníků uvnitř koruny směrem ke konci větví. Projevuje se žloutnutím (lesklý povlak) a v některých případech také tmavé povlaky hub (tzv.

Kůrovec se v období velké populační hustoty může stát škůdcem napadajícím zdravé, zcela prosperující stromové jedince. Monitorování má v tomto období pouze monitorovací charakter.

Grafióza jilmů je způsobena myceliem patogenní houby. Šíření grafiózy umožnil specifický mechanismus šíření grafiózy v životního cyklu. V ČR k výraznému rozvoji choroby došlo až po roce 2003. Intenzivního odumírání jasanů je houba Chalara fraxinea. K pletivům hostitelských dřevin se šíří H. pseudoalbidus.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

tags: #stromková #ochrana #přírody #metody

Oblíbené příspěvky:

• Ptactvo a fauna v roce 2011
• Přípravky pro kompost
• Skvosty Severního Irska
• Příklady a úvahy o recyklaci
• Ochrana přírody a MŽP