Spinoza Benedictus (Baruch) de, 1632-1677, nizozemský filozof a panteisticky orientovaný myslitel; vyloučen ze židovské náboženské obce.
24. listopadu 1632 se narodil nizozemský filozof Baruch Spinoza (zemřel 21.
Tento nizozemský filozof byl pro kacířství vyloučen z židovské církve.
Napsal Teologicko - politický traktát.
Bible má podle něj dvě vrstvy - povrch určený pro prostý lid a hluboké myšlenky a věčné pravdy určené pro filozofy.
Čtěte také: Klára - pohled na knihu
Kristus pro něj není boží syn, ale nejušlechtilejší ze všech lidí.
Hlavní dílo - Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii.
Klíčovým pojmem je zde substance = bůh = tvořící příroda.
Jeho protějškem je modus = svět konečných jevů (stvořená příroda), kde je každá věc podmíněna jinou věcí.
Nekonečná substance neboli bůh má dvě vlastnosti - nekonečné myšlení a nekonečnonu rozlehlost.
Čtěte také: Recyklace plastů
Člověk není složen ze dvou oddělených substancí - těla a duše, to jsou jen dvě stránky téže bytosti.
Každá bytost má pud sebezáchovy.
Člověk je rozumná bytost, je však ovládán pudy a vášněmi.
Vášeň slouží prchavému okamžiku, rozum odkazuje na vzdálené důsledky a pomáhá nám správně jednat.
Rozum může překonat vášeň tím, že se sám stane vášní.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Svoboda je podle něj poznaná nutnost.
Všechno, co je nutné, je boží vůle, které by se měl člověk podrobit.
To je láska k bohu.
Blaženost není odměnou ctnosti, ale ctnost sama je blažeností.
Nevědomý člověk jedná podle svých choutek, není si vědom sebe, Boha a nemůže dosáhnout pravé spokojenosti.
Ke Spinozovým politickým požadavkům patří především svoboda slova a myšlení.
Spinoza ovlivnil spisovatele Goetha i filozofy Schoppenhauera a Nietzscheho.
Spinoza pochází z rodiny španělských, resp. portugalských židů, kteří se podobně jako četní jiní přestěhovali do Holandska.
Také Spinozova rodina se přistěhovala z Portugalska do Amsterodamu, kde se 24. 11. 1632 Spinoza narodil.
Prvního vzdělání nabyl v židovské škole; byl výtečným žákem a u starších budil největší naděje.
Brzo byl určen k rabínství a tak byl také vychováván a vzděláván.
Je charakteristické, že ještě v době, kdy byl obviněn z kacířství, byla mu nabídnuta renta značně vysoká, zachová-li alespoň vnější loajalitu k synagoze a víře.
Teprve když odmítl, byl Spinoza vyloučen z židovské obce.
Spinoza je zjev po mnohých stránkách imponující.
Je to člověk vzácného charakteru, který žil i myslil podle svého nejlepšího vědomí i svědomí a který se od své dráhy nenechal odlákat a ve svých úmyslech zviklat ani nabídkami finančními, ani naději vynikajícího společenského postavení (odmítl katedru filosofie v Heidelberku), ani rozchodem s rodinou (otec jej zapudil) a se svým lidem, s Židy.
Způsob, jakým nesl svou osamocenost a svou chudobu (byl soukromým učitelem v rodinách a později brousil čočky), budí u mnoha biografů nejhlubší obdiv.
Na druhé straně došel nejtvrdších odsudků; byl snad nejvíce nenáviděným myslitelem svého století.
Kdo četl Spinozu, poučil se mnoho o tom, co to je přesnost myšlení, metodičnost, důslednost, racionalita.
Zvláště významným se mi zdálo, že jsou v jeho díle podány v nejpřísněji racionální podobě myšlenky, jejichž původ je někdy až mystický, či dokonce mytický.
Jaká ohromná příležitost k reflexi, k naší vlastní sebekontrole a sebekritice!
Řeknu, proč.
U Spinozy tento rozdíl definitivně padá.
Jestliže dějinný význam Descartův spočívá v tom, že objevil subjekt, pak Spinoza ve své filosofii tento objev znovu zastírá a likviduje.
V tom je Spinoza krokem zpět, slepou uličkou, poblouděním, a tedy bludem na cestě evropského myšlení.
Jeho vliv je negativní, nikoli pozitivní - míníme-li ovšem podstatný vliv.
Spinozova filosofie neprostředkovala skutečný pokrok duchovní, ale znamená regres a úpadek.
Substance u Spinozy musí být dokonalá, jediná, univerzální a nekonečná, neomezená (není nic, co ji omezuje; z toho plyne její jedinost).
Kdyby byly dvě, navzájem by se omezovaly.
SUBSTANCE JE VŠE.
Substance je Bůh, neboli příroda.
Božský a přírodní princip je identický.
Substance je nekonečná (nemyslí se prostorově), nestvořená - je to tedy zároveň příroda tvořící (tvoří všechno co je uvnitř ní samé) a stvořená (stvořená sebou samým, ona sama v sobě je příčinou své vlastní existence).
„Příroda je ta, která je. Její jediné jméno je její existence.“
Substance (Bůh) je tvůrcem - příčinou - smyslového světa avšak tento proces neprobíhá v čase.
Relace předcházení je tu logická, nikoli časová.
Příroda je i pohybově soběstačná, je v ní vše potřebné, aby pohyb mohl vzniknout.
tags: #substance #neboli #priroda #neboli #buh #spinoza