V dnešním světě se noční život ve městech stává stále zářivějším a intenzivnějším. Do popředí tak přichází fenomén, který má hluboký dopad na naše zdraví i přírodu - světelný smog. Věříme, že jste o něm už slyšeli. Víte ale, co to přesně znamená, jaké jsou jeho důsledky a jakým způsobem se mu můžete účinně vyhnout?
Co je světelný smog?
Světelný smog, nebo také světelné znečištění, je pojem, který označuje nadměrné a nepřirozené umělé osvětlení, které narušuje přirozenou noční tmu. Tento jev je nejvíce patrný v hustě obydlených městských oblastech, kde pouliční osvětlení, světla z budov, reklamní panely a jiné zdroje světla způsobují, že noční obloha ztrácí svůj přirozený tmavý odstín a stává se bledě oranžovou či žlutou.
Světelný smog není jen estetickým problémem. V posledních desetiletích se stal předmětem zájmu vědeckých studií, které odhalují jeho hluboké dopady na lidské zdraví, přírodu a dokonce i kulturu a vědu.
Výzkum provedený týmem vědců z Harvard Medical School například ukázal, že expozice umělému světlu v noci narušuje produkci spánkového hormonu melatoninu. To může vést k závažným problémům, jako jsou poruchy spánku, deprese a zvýšené riziko vzniku rakoviny.
Historický kontext
Abychom lépe porozuměli problému světelného smogu, je důležité se podívat na jeho historický vývoj. Před vynálezem elektrického osvětlení v 19. století byla temná a hvězdami posetá noční obloha nedílnou součástí života. Lidé byli zvyklí na cyklické střídání dne a noci, které přirozeně řídilo jejich spánek, práci a sociální aktivity.
Čtěte také: Více o světelném znečištění
S vynálezem žárovky Thomasem Edisonem v roce 1879 však začala éra umělého osvětlení. Průmyslová revoluce a rozvoj měst vedly k masivnímu nárůstu používání umělého světla, což postupně změnilo nejen vzhled noční oblohy, ale i naše vnímání času a prostoru. Ve městech se v noci začalo „svítit jako ve dne“, což vedlo k postupnému odcizení od přirozeného rytmu přírody.
Jak nás světelný smog ovlivňuje?
Světelný smog má širokou škálu dopadů, které sahají od zdravotních problémů až po změny v přírodních ekosystémech.
1. Narušení spánkového cyklu
Lidský organismus je nastaven na cyklus střídání světla a tmy, známý také jako cirkadiánní rytmus. Tento rytmus je klíčový pro regulaci našeho spánku a bdělosti.
Světelný smog přirozenou tmu narušuje, což vede k poruchám produkce melatoninu, hormonu, který je zodpovědný za usínání a kvalitní spánek. Výzkumy potvrzují, že lidé, kteří jsou vystaveni světelnému znečištění, mají větší riziko vzniku spánkových poruch, deprese, obezity a dokonce i rakoviny.
2. Negativní vliv na zdraví
Kromě poruch spánku může světelný smog vést k dalším zdravotním problémům. Dlouhodobé vystavení umělému světlu během noci může zvýšit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky typu 2 a dalších civilizačních chorob.
Čtěte také: Studie o světelném znečištění
3. Ztráta hvězdné oblohy
Jedním z nejviditelnějších důsledků světelného smogu je ztráta hvězdné oblohy. V mnoha velkých městech je dnes téměř nemožné spatřit více než několik nejjasnějších hvězd, což nás odcizuje od přirozeného spojení s vesmírem.
Tento problém není jen estetický, má i důsledky pro vědce. Astronomové mají čím dál větší problémy s pozorováním noční oblohy a prováděním výzkumů důležitých pro náš civilizační vývoj.
4. Vliv na přírodu
Světelný smog má devastující dopady i na přírodní ekosystémy. Mnoho druhů zvířat je závislých na střídání dne a noci pro regulaci svých biologických procesů.
Například migrační trasy ptáků jsou často narušovány městským osvětlením, což může vést k dezorientaci i úhynu. Rovněž hmyz, který je přitahován umělým světlem, může být zmatený a ztratit přirozenou orientaci, což má negativní dopad na celý potravní řetězec.
Jak se světelnému smogu vyhnout?
Přestože úplné odstranění světelného smogu je dnes téměř nemožné, jsou kroky, které můžeme podniknout k jeho zmírnění. Některá z těchto opatření můžeme implementovat v našich domovech, zatímco jiné vyžadují širší společenskou spolupráci.
Čtěte také: Komplexní pohled na globální oteplování
1. Používejte kvalitní stínění
Kvalitní stínění je základním krokem k ochraně vašeho domova před světelným smogem. Zatemňovací blackout rolety, ale i rolety den a noc nebo běžné horizonální žaluzie efektivně blokují velkou část světla zvenčí. To vám v noci zajistí utlumení osvětlení na minimální, nebo alespoň únosnou míru, díky čemuž se v klidu vyspíte.
2. Vypínejte zbytečná světla
Jednoduchý, ale účinný krok, který můžete podniknout, je vypínání světel v místnostech, kde zrovna nejste. Můžete také používat tlumené noční osvětlení s nízkou intenzitou a teplými barvami, které méně ovlivňuje produkci melatoninu.
3. Nahraďte stará svítidla moderními technologiemi
Moderní LED osvětlení nabízí možnost regulace intenzity a teploty světla, což minimalizuje světelné znečištění. Svítidla s regulací intenzity (dimmery) nebo chytrá světla, která se automaticky přizpůsobují denní době, mohou výrazně snížit množství emitovaného světla.
4. Instalujte pohybové senzory
Namísto trvalého venkovního osvětlení použijte svítidla s pohybovými senzory, která se rozsvítí pouze tehdy, když je to potřeba. Tím nejen snížíte světelný smog, ale také ušetříte za energie.
5. Podporujte iniciativy na ochranu nočního prostředí
V mnoha městech se začínají prosazovat iniciativy na ochranu nočního prostředí. Ty zahrnují regulaci veřejného osvětlení, vytváření tzv. „temných parků“ nebo instalaci speciálních lamp, které minimalizují světelné znečištění. Podpora těchto iniciativ může mít zásadní vliv na snížení světelného smogu ve vašem okolí.
6. Vzdělávejte se a šiřte povědomí
Informujte se o světelném smogu a jeho dopadech, ať už prostřednictvím článků, dokumentů nebo odborných studií. Šíření povědomí o tomto problému mezi rodinou, přáteli a komunitou může vést k lepšímu pochopení a následným změnám ve společnosti.
Světelné znečištění jako výzva moderní doby
Světelný smog představuje komplexní problém, který ovlivňuje naše zdraví, přírodu a kvalitu života. Ačkoliv se mu nelze zcela vyhnout, existují kroky, které můžeme podniknout, aby jeho dopady byly co nejmenší. Ochrana nočního prostředí a zachování přirozeného střídání dne a noci jsou klíčové nejen pro naše zdraví, ale také pro udržení rovnováhy v přírodě.
Problémy s LED osvětlením v českých městech
Města jako Praha, Brno nebo Kutná Hora evidují desítky stížností od lidí na veřejné osvětlení. Nejčastěji lidem vadí nové LED lampy, které jim svítí většinou bílým světlem do bytu a v noci ruší spánek. Někde už radnice vyměnily tyto lampy za tlumenější oranžové, někde je opatřily stínítky.
David Rajmon z Říčan se na město poprvé obrátil v roce 2018. „Po nainstalování nového osvětlení jsme ihned zaznamenali změnu, svítilo nám to do oken,“ popisuje. Situaci nakonec sám vyřešil instalováním stínidel a filtrů na lampě před svým domem. Několik let se pak podle svých slov snažil přesvědčit radnici, aby neinstalovala výrazná bílá světla. To se podle něj podařilo jen částečně. „Nyní v Říčanech probíhá druhá vlna modernizace veřejného osvětlení, v rámci které instalujeme svítidla bez modré složky,“ říká mluvčí města Helena Vlnařová.
Problémy s nově instalovaným veřejným osvětlením řešil před několika lety i Josef Doležal z Kutné Hory. „I když jsem v bytě zásadně a nákladně vylepšil zatemnění, v ložnici bylo v noci bílého světla jako ve dne,“ říká Doležal. Obrátil se proto na radnici, která lampy opatřila stínítky. I tak to podle Doležala nestačilo, a tak město vymění svítidla před jeho okny úplně.
Podle starosty města Lukáše Seiferta ale se žlutým osvětlením nejsou spokojeni všichni. „Někteří občané mají pocit, že takzvané teplé světlo v kombinaci se snižováním intenzity osvětlení dle okolního prostředí nezajišťuje osvětlení v míře jako u bílého intenzivního a neregulovaného led osvětlení,“ doplňuje Seifert.
Stížnosti na světlo, které svítí do oken nebo příliš intenzivně bílým světlem, řeší i Praha nebo Brno. „Ročně evidujeme zhruba pět desítek podnětů, které se týkají nových i starších osvětlovacích soustav. Všemi se zabýváme a na základě zjištěných skutečností se každý případ individuálně vyhodnocuje včetně stanovení případných opatření,“ uvádí mluvčí Technologie hlavního města Prahy Simona Kopová.
V Brně je pak číslo o něco nižší. „Na světlo, které někomu svítí do oken, nepřesahuje počet stížností deset ročně. Na nepříjemné bílé světlo evidujeme průměrně dvě upozornění ročně. Vždy přímo na místě proměříme světlo příslušnými přístroji, a pokud se ukáže, že byla norma porušena, řešíme zastíněním nebo výměnou svítidla,“ uvádí Jiřina Veselá za Technologie Brno.
Jak na světelnou hygienu
Podle odborníků by pouliční lampy měly osvětlovat jen chodníky a vozovky, tedy světlo by mělo směřovat dolů, a nemělo by mít výraznou modrou složku. Ta totiž podle nich v noci může škodit lidem i přírodě. „Příliš umělého bílého světla s modrou složkou po setmění má na lidské tělo také negativní vliv. Dlouhodobě zanedbávaná světelná hygiena tak může vést k psychickým problémům, chronickým onemocněním, diabetu, ale i třeba až k nádorovým onemocněním,“ vysvětluje Zdeňka Bendová z Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Takzvané světelné znečištění řeší nově evropské nařízení o obnově přírody. Členské státy teď podle něj mají zavést opatření, které ho zastaví, omezí nebo napraví. Ministerstvo životního prostředí už připravilo novelu, podle které bude muset být nové osvětlení šetrné svým umístěním i parametry.
Podle odborníka na světlo Hynka Medřického by bylo nejlepší vrátit se k původnímu žlutému světlu, které v ulicích měst bylo vždy. „Bylo by dobré se v první řadě zamyslet, co v obcích svítilo posledních padesát let, a dávat tam žluté světlo, které může být i v LED technologii - žlutooranžové se vyrábí už od roku 2016, a přesto se stále instalují bílá světla,“ vysvětluje Medřický.
Množství instalovaného osvětlení by se také podle Medřického nemělo zvyšovat. „Pokud bude někde úplně nové světlo, tak je potřeba na jiném místě zhasnout nebo výrazně ztlumit stávající. Měli bychom také snížit vyzařování světla stmíváním nebo vypínáním alespoň v době nočního klidu, a pokud už je někde bílé LED osvětlení nainstalované, tak snížit vyzařování modrého pásma alespoň nalepením oranžového filtru,“ doplňuje Medřický.
Rozdíl mezi bílým a žlutým světlem si také člověk může podle dopravního pilota Martina Zolmana skutečně uvědomit až při pohledu z jiné perspektivy. „Opravdový rozdíl v nově instalovaném pouličním osvětlení jsem zaznamenal až při pohledu z letadla, kdy je vidět rozdílný typ osvětlení v naší části obce oproti ostatním částem, kde svítí příjemnější, teplejší světlo,“ říká.
Kvalitní světlo je důležité i ve vnitřních prostorách. Odhady uvádějí, že až na polovině škol a pracovišť jsou nevhodné zářivky. Některé nemocnice či domovy pro seniory už svítidla vyměnily.
Jak moc je horší bílé LED osvětlení?
Světelné znečištění (resp. jas oblohy) je z bílých LED zdrojů až 4x větší než z klasických sodíkových (HPS) svítidel. Za tento rozdíl může vyšší podíl modrého světla ve spektru LED svítidel.
Modré světlo se sice tolik nešíří do dálky, ale i na vzdálenost 300 km je vliv studeně bílých LED 2x větší než vliv sodíkových výbojek (a upřímně, kde v Evropě bude jen jediný zdroj světelného znečištění široko daleko alespoň 300 km?).
Na závěr tedy otázka vám všem: Kdy už problém přestaneme ignorovat a začne se o něm mluvit reálně z hlediska legislativy?
Doporučení a legislativa
Ministerstvo životního prostředí již krok pro ochranu přírody před světelným znečištěním udělalo, a to novelou zákona o ochraně přírody a krajiny tím, že tuto problematiku do území NP zahrnulo. Mimo to již 7 let fungují dotační tituly MŽP pro obce v národních parcích na výměnu veřejného osvětlení vedoucí ke snížení světelného znečištění.
Materiál konstatuje, že v současné době světelné znečištění není v České republice komplexně právně ošetřené, žádný právní předpis nestanoví, který správní orgán tento veřejný zájem chrání ani jaké jsou pro světelné znečištění limitní hodnoty. Zároveň mapuje stávající dílčí předpisy a jejich bílá místa z pohledu světelného znečištění.
Např. ve stavebním zákoně a jeho vyhláškách, jsou zmiňovány limity světelného znečištění, ty ale v žádných podzákonných normách neexistují. Obtěžování umělým světlem by ideálně mělo být minimalizováno už při plánování staveb. Dokud ale problematika světelného znečištění nenabyde jasného vymezení věcné působnosti správních orgánů, nelze v rámci stavebního zákona tuto problematiku posuzovat.
Jiná možnost je zapracování limitů světelného znečištění do přestupkového zákona, kde by se tak otevřela možnost pro občany bránit se proti rušení nočního klidu umělým osvětlením.
Ke snižování negativního vlivu světelného znečištění se nabízí regulace pro omezení vlivů na přírodu i životní prostředí a na zdraví člověka jako veřejný zájem. Sem patří svícení do oken, svícení s nevhodnou teplotou chromatičnosti (barvou světla) nebo intenzitou.
Bylo by zapotřebí posílit pravomoci obcí pro lokální regulaci problematiky světelného znečištění, vymezit limity pro světelné podmínky a v neposlední řadě omezit nadměrné svícení jako způsob naplňování požadavků na hospodárné využívání energie nebo dosahování energetických úspor podle zákona o hospodaření energií.
Do budoucna je zapotřebí definovat veřejný zájem na ochraně před světelným znečištěním a následně ho promítnout do více předpisů (zákonů různých rezortů) nebo na technické normy, na něž by se dalo odkazovat.
Pokud se v budoucnu podaří prosadit smysluplnou a rozumnou regulaci světelného znečištění a omezení rušivého světla v České republice, budou výsledkem ušetřené náklady na energii, kvalitnější podmínky pro život obyvatel, zachování přirozených biorytmů zvířat i rostlin a zlepšení bezpečnostních hledisek spojených se světlem a oslňováním, a to bez snížení komfortu obyvatel nebo dalších nákladů. Taková regulace může vést k nemalým úsporám.
tags: #svetelné #znečištění #LED #vliv #na #zdraví
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]