Světelné znečištění a nové mapy

Světelné znečištění, často označované jako světelný smog, je souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou přináší umělé osvětlení. Jedná se o stále významnější celosvětový problém.

Mezi hlavní projevy světelného znečištění patří pronikání světla do příbytků, oslnění, osvětlení míst, kde to není žádoucí, a závojový jas oblohy. Světlo z umělých zdrojů osvětlení se rozptyluje na částicích v zemské atmosféře a způsobuje takové zvýšení jasu oblohy, že v něm zaniká světlo hvězd.

Obloha uprostřed velkoměst je natolik světlá, že zde lze pouhým okem spatřit jen několik nejjasnějších hvězd, například ve Velkém vozu. Ve středně velkých městech jsou to desítky, za městem stovky hvězd. Daleko od měst je pak možné pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd. V nejtmavších částech ČR je to kolem 2000 hvězd (např. Šumava, Beskydy, Jizerské hory, Poddyjí, Manětínsko či České Švýcarsko).

Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů od velkých měst, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách. Proto v České republice již nenalezneme jedinou lokalitu s přírodně tmavou oblohou. Ale stále se dají nacházet lokality, kde je obloha světelným znečištěním ovlivněna výrazně méně, než ve městech a jejich okolí.

Dopady světelného znečištění

Negativní dopady umělého osvětlení mohou být rozmanité a jistým způsobem se týkají téměř všech obyvatel vyspělého světa, ačkoliv si to většinou ani neuvědomují. Může se zdát, že nejhorším dopadem tohoto jevu je psychologický dopad na člověka nebo na astronomická pozorování, ale vlivů je mnohem více - přemíra umělého osvětlení ovlivňuje zvířata i rostliny.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Například studie biologů z cornwallské University of Exeter zveřejněná letos v červnu v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B ukázala, jak zásadní je vliv světelného znečištění na živé tvory. Světelné znečištění ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku.

Světelné znečištění zvyšuje jas a šum pozadí. Znemožňuje tak pozorovat slabé objekty a vede k menší přesnosti při pozorování jasnějších objektů.

Mapy světelného znečištění

Na základě dat z družicových snímků vznikla nová mapa světelného znečištění ve světě. Závěry nejsou pro příznivce hvězdné oblohy vůbec příznivé - 83 % světové populace se dotýká světelné znečištění. V Evropě a v USA je to dokonce 99 %. Pro 60 % Evropanů a téměř 80 % obyvatel Severní Ameriky je Mléčná dráha vinou světelného smogu neviditelnou.

V roce 2016 vydal Fabio Falchi se svými kolegy The New World Atlas of Artificial Sky Brightness (Nový světový atlas umělého jasu noční oblohy), často také nazývaný jako atlas světelného znečištění. Atlas zobrazuje poměr umělého jasu noční oblohy oproti přírodnímu jasu ve světě.

Je zde podrobná mapa umělého jasu noční oblohy nad Českou republikou, která vychází z Falchiho atlasu. Kromě podrobného měřítka má mapa dvakrát jemnější stupnici jasu oproti originálu. S pomocí stupnice v legendě si můžete povšimnout, že nad Českou republikou se již nenachází přírodně tmavá obloha, a to ani nad Šumavou.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

Černé a temně modré oblasti se v relativně hustě osídleném území již nevyskytují, nejbližší tmavší místa jsou pak v Rakouských Alpách, nebo na Slovensku.

Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí.

Oblast tmavé oblohy

Oblasti tmavé oblohy jsou vyhlášeny k ochraně nočního životního prostředí, resp. k propagaci této problematiky, omezování světelného znečištění a zachování nočních přírodních podmínek v oblasti.

Všechny dosavadní oblasti tmavé oblohy v ČR byly založeny na základě memoranda zúčastněných institucí, kde se zavazují dbát zásad šetrného osvětlování, specifikovaných v zakládajícím memorandu, a tak chránit zdejší zachovalé noční prostředí před světelným znečištěním.

Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor.

Čtěte také: Komplexní pohled na globální oteplování

Legislativa a technické normy

Ačkoliv dílčí aktivity jako jsou doporučení, příručky, či dobrovolné a osvětové aktivity s cílem omezit světelné znečištění již probíhají na rozličných úrovních (státní správa, samospráva, akademická obec i občanské iniciativy), v České republice doposud chybí institucionální nástroje, které by stanovily jasná pravidla pro maximální míru umělého osvětlení.

V posledních letech však vyvstala potřeba určit parametry šetrného svícení, na které by se dalo odkázat v právně závazných dokumentech. Proto byla na žádost Ministerstva životního prostředí pod hlavičkou České agentury pro standardizaci (ČAS) vypracována původní česká technická norma ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Norma jasně definuje pravidla nejen pro veřejné osvětlení, ale i pro soukromou sféru, např. venkovní sportoviště, architektonické osvětlení nebo reklamní plochy. Cílem je snížení obtěžování nadměrným světlem a jeho vlivu na přírodu, ale také snaha o proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci.

Norma byla vydána 1. února 2023 a 1. března téhož roku vstoupila v platnost. Dokument zatím není právně závazný, již nyní však funguje jako vodítko například pro obce při rekonstrukci veřejného osvětlení.

Od 1. července 2024 je proto problematika světelného znečištění součástí Nového stavebního zákona, a to § 24 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.

tags: #svetelne #znecisteni #nove #mapy

Oblíbené příspěvky:

• Obalení odpadních trubek betonem
• Odhlášení vozidla v jiném kraji
• Likvidace nebezpečné skládky
• Zajímavosti o medvídcích mývalech
• Čistič odpadů HG: Jak používat