Ekologie, nebo spíše ochrana životního prostředí (environmentalistika), stojí na hodnotách a idejích. Jinak řečeno, stojí na programu politické strany.
Zmiňuji Zelené a Piráty proto, že jsou to jediné strany, kterým může dát člověk mého politického zaměření v nastávajících sněmovních volbách svůj hlas. Jsou obě protiváhou zavedených, establishmentových stran - ODS, TOP 09, ČSSD a KDU-ČSL, k nimž musím počítat už i KSČM, která se k nim svým hnědnutím sama postupně přiřadila. Jsou i protiváhou oligarchického projektu Andreje Babiše ANO.
Mezi zavedenými stranami jsou značné rozdíly, asi nejvíce v míře xenofobie a národovectví. Po dobu svého dlouhého života se nejvíce změnila ODS, která je nejkonzervativnější z nich a jako celek je mnohem pravicovější - řadím ji k evropské krajní pravici - než Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta či britská UKIP. Stejné fašistoidní ledví vykazuje většina straniček a hnutíček v čele s hnutím Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.
Neuznávám námitku, že hlas pro stranu mého srdce - v daném případě pro Stranu zelených - je zbytečná investice, protože stejně propadne a její hlasy si automaticky rozdělí strany, které překročí pětiprocentní volební zisk. Naděje umírá poslední, třeba nepropadne a Zelení dolní komoru Parlamentu oživí - Poslanecká sněmovna by to už potřebovala. Navíc při dosažení tří procent volebního zisku náleží straně finanční příspěvek, který jí pomůže v další činnosti, i když nebude ve Sněmovně. Pro mne je slovo pragmatický sprosté slovo.
Byl jsem v letech 2002 až 2007 členem Strany zelených, dokonce jsem za ni v roce 2006 (neúspěšně) kandidoval ve sněmovních volbách. S neúspěchem jsem počítal, Bursíkovo vedení se postaralo, abych kandidoval až na šestém místě. Martina Bursíka a Kateřinu Jacques preferencemi voliči potvrzovali na prvních místech pražské kandidátní listiny. Václav Havel jim k tomu podepsal doporučení.
Čtěte také: Projevy emise prstné svobody
Když Strana zelených, jíž až do roku 2009 předsedal pragmatický a pravicový Martin Bursík, vstoupila v lednu 2007 do vlády panské koalice s ODS a KDU-ČSL, vystoupil jsem z ní pro nesouhlas s vládní politikou. Bylo to den poté, co s pomocí dvou přeběhlíků od ČSSD dostala důvěru Poslanecké sněmovny. Už několik let ale považuju Stranu zelených za přijatelnou, tedy v mých očích za demokratickou a levicovou stranu, a taky jsem ji v posledních deseti let v senátních a městských volbách volil. Postupně jsem dospěl názoru, že současný předseda Matěj Stropnický je člověk na svém místě, totiž je demokratický a levicový - a to je ode mne to nejlepší vysvědčení.
Pokud jde o současné sněmovní volby, rozhodl jsem se volit Zelené definitivně letos na jaře, když Republiková rada SZ odmítla návrh, aby se strana distancovala od spolku Mladí zelení a od stranické platformy Zelená revize. Člen Strany zelených, jehož návrhy neprošly, vystoupil z Republikové rady i ze strany. Mladí zelení jsou radikální a levicoví, Zelená revize razí podobně levicový program jako skandinávští zelení. Mne ale nejvíce potěšilo, že návrhy směřující k odstřižení českých Zelených od politické levice zamítla jejich Republiková rada rozhodnou většinou, ačkoli ani Mladí zelení, ani stoupenci Zelené revize hlasování sami nemohli ovlivnit.
V předsednictvu Strany zelených je jen jedna osoba, která je zároveň i členem Zelené revize. Ve straně, která se veřejně nepředstavuje ani jako levicová, ani jako pravicová, panuje značná ideová tolerance. V mých očích levicová je, ačkoli sama se tak necítí. (Mám ale asi jiné oči než většina společnosti. V mezinárodním kontextu vystupují evropští Zelení na politické levici. V Evropském parlamentu jsou rozděleni do dvou klubů (frakcí). Klub Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice má padesát dva europoslanců a sdružují se v něm historicky původně komunistické strany a dnešní antikapitalistická levice. Jádrem klubu Zelení - Evropská svobodná aliance, který má celkem padesát europoslanců, je Evropská strana zelených. Zde udávají tón němečtí Zelení. České krajní pravici, nejvíce ODS, nedávají spát politické postoje mých příbuzných, a tak označuje naši rodinu za „neomarxistickou“.
A protože marxistické uvažování a jeho hodnoty jsem opravdu nikdy nezavrhl, ba se k nim stále hlásím, budiž mi nyní dovolena i kritika Marxova tvrzení, že ideologie šíří nepravdivé vidění světa, že je nástrojem mystifikace. Bedřich Engels nazval ideologii falešným vědomím lidstva.
Zbývají mi ti Piráti. Postupně jsem překonal averzi k jejich názvu, který je ve francouzštině synonymem nejen pro námořní korzáry, ale i pro hackery. V médiích se tento termín používá pro počítačové zločince a narušitele počítačových sítí. Základním pirátským postojem je, že neexistuje ani pravice, ani levice. Proto také ona „ekologie bez ideologie“. To se odráží i v jejich programu - „Nové myšlenky pro novou dobu“, jemuž vévodí agresivní heslo: „Pusťte nás na ně!“ V kapitolách Spravedlnost a Vnitro a otevřený stát se lehce koketuje s krajní pravicí. Piráti se vůbec nevyjadřují k soužití s Romy, xenofobii, migrantům, genderovým otázkám.
Čtěte také: Zkušenosti s Skládkou Svoboda Slivenec
Celé to začalo v roce 2010, kdy se vynořily Věci veřejné. Populistickou štafetu od nich převzalo ANO, jehož šéf Babiš se stále nevzdal představy, že stát se musí řídit jako firma. ANO je jistě v nastávajících volbách pro demokratický právní stát největším ohrožením. Sotva vypadla sovětská armáda, chtějí u nás zase testovat monstra o 100 metrů vyšší než větrné elektrárny na moři. Zrovna v území kontaminovaném sovětskou armádou mi by takováto činnost u sousedů i v rodině asi sotva prošla. Takové tvrzení je nejen nepravdivé, ale samo o sobě představuje nebezpečnou dezinformaci, protože bez důkazů zpochybňuje legitimní občanskou angažovanost. Nejsme dezinformátoři. Jsme lidé, kteří chrání své zdraví a krajinu. Odmítáme být nálepkováni. Na rozdíl od „ekologických aktivistů“ i některých redakcí nejsme nikým placeni, natož žádnou cizí mocí. Jsme místní obyvatelé, kteří se brání zásahům do svého bezprostředního okolí, krajiny a zdraví. Investory často doprovázejí pracovníci různých neziskovek a chodí nás společně poučovat, jak máme žít ve své vlastní krajině, ve které ovšem oni sami bydlet nebudou.
Někteří z nich jsou agresivní pomalu jako svazáci v padesátých letech a citují nám své naučené slogany, jak je ta větrná energie ekologická a levná. Ve skutečnosti ale není v pravém smyslu ani obnovitelná, po jejich stavbách zůstávají v zahraničí v zemi stovky kubíků betonu, polámané lopatky vrtulí a hromady železného šrotu. Obáváte se poškození zdraví, mnozí z vás mají v postižené oblasti rodiny a děti. Nejenom žádnou hodnověrnou, ale vůbec žádnou. Asi se obávají, že bychom něco takového mohli nechat odborně oponovat, a tak se raději omezují na sliby, slogany a tvrzení. Často si vezmou na pomoc „odborníky“ z různých ekologických neziskovek. Tito jejich „energetici“ ale ve skutečnosti v žádné elektrárně nepracovali, když pomineme skutečnost, že občas někde lezli s transparenty na komín. Někteří z nich dokonce z minula známí jako odpůrci dostavby jaderných reaktorů, to byla tehdy jejich hlavní energetická praxe. Oni ale hlásají pouze ideologické fráze prezentované často agresivní formou. Překřikují nás a volají, že je to neškodné, ekologické a vyhrožují našim občanům, že pokud nesvolíme, zavřou nám uhlí a že jako na Ukrajině nebudeme míst dost elektřiny.
Zásadní fakta v mediálních textech i v tuzemské odborné literatuře opakovaně chybí. Namísto faktů se pracuje s obecnými tvrzeními, se zjednodušenými závěry nebo s odkazy na „konsensus“, kde však není jasné, koho s kým. Konsensus mají akorát investoři se zainteresovanými politiky a několika ideology v grýndýlových neziskovkách, ale s námi, kdo v tom máme žít, obvykle nikdo ani takový konsensus nehledá. Hledají pouze jednotlivé lokality, které by mohli uplatit, mnohdy chudé nebo i v našem kraji sociálově vyloučené. Když si vybrali nějakou lokalitu, obcházejí obce v její blízkosti a hledají zájemce o úplatu, takže když najdou jednu sociálně vyloučenou osadu a kolem ní deset prosperujících obcí, chodí jim obvykle slibovat peníze. Oni žádnou argumentaci - krom té ideologie a úplaty - nemají. Ale pokud bychom to měli opravdu normálně posuzovat, jde především o kumulaci vlivu více elektráren, dlouhodobé působení, psychickou zátěž a obtěžování obyvatel, Ty\to problémy jsou v odborné literatuře v zahraničí už běžně popsány a diskutovány.
Vzhledem k tomu, že jsou Čechy de facto kotlina chráněná okolními horami i proti vichřicím, snaží se ti investoři instalovat své vrtule až nad úroveň pohraničních hor, aby je přefoukl vítr a aby oni alespoň něco vyrobili. U moře mají stometrové stožáry, zatímco u nás chtějí ztečovat až 270 metrů, tedy srovnatelné s lesy Eiffelových věží. Kromě toho, že to bude extrémně hnusné a nikde jinde nic podobného nemají, máme logicky obavu z většího hluku, a také třikrát vyšší stožár je těžší a „lépe“ vibruje. Betonu se pod něj musí nalít tolik, že to může poškodit ložiska podzemních vod. Jako by nestačilo, že nám komunisti některá zničili těžbou uranu, může se tím kontaminovat celé ložisko a my pak budeme namísto domácí radioaktivní vody muset pít balenou vodu z marketu.
Jak pro koho nejisté. Pro investory to chce vláda garantovat jako jistotu, a proto se tak vehementně snaží vzít si naši krajinu, ve které ale oni ani ti jejich ideologičtí pohůnci bydlet nebudou. Veřejná debata se často zjednodušuje na slibovanou úplatu a na údajné finanční přínosy pro obce. Realita je ale mnohem střízlivější, investoři obcházejí obce s individuálními finančními nabídkami, kdy tyto nabídky nejsou systémové nebo nejsou právně garantované na desítky let. Vzhledem k jejich ziskům jde také v podstatě o směšné částky, i v restauraci dáváte vyšší spropitné, než nabízejí oni. Z toho mála, co slibují, není jisté, zda by takové smlouvy pokračovaly i v okamžiku prodeje dalšímu zájemci. Podobně jako se hůře prodává panelák se sociálně vyloučenými, tak i větrná elektrárna, kde se jim podle nějakého závazku bude muset platit kompenzace za hluk a újmu. A co vláda? Máme takový pocit, že nás někdo v nedávné minulosti prodal, a ten nový nás dostatečně nechrání.
Čtěte také: Profil: Ing. Ivan Svoboda
Veřejný zájem těchto staveb je diskutabilní, přínos je akorát pro investory, a vláda se naopak v aukcích zavazuje jim zisky doplácet. Všichni spotřebitelé elektřiny z toho budou mít dražší daně nebo poplatky a my újmu na životním prostředí. Tohle přece není železnice, dálnice nebo vodovod. A když to konzultujeme s některými poslanci a s vysokými vládními úředníky, padají často takové argumenty, že je v tom tolik peněz, že to nejde zastavit. Je až k nepochopení, že není vyslyšeno demokratické odmítání a vůle občanů, kteří si chtějí zachovat své okolí, takové, jaké je. Ve skutečnosti je to naopak, minulá koalice zrežírovala takové zákony, aby do toho lidé v okolí investorům a zainteresovaným politikům ani příliš mluvit nemohli. Současná vláda slibuje, že to bude „zmírňovat“.
Velká část výstavby větrných elektráren se neobejde bez masivních veřejných dotací. Nejde jenom o zaručený zisk, ale i o posilování energetických soustav a v bezvětří náhradní zdroje na zemní plyn. Chtějí nám rozjezdit krajinu cestičkami, aby mohli k těm vrtulím navézt dostatek betonu. V tom množství musí být zpevněné a často asfaltované, a půjdou jako zářezy do krajiny k těm vrtulím. Prostředky na takovouto rozsáhlou výstavbu nejdou „z ničeho“, naopak jdou z veřejných rozpočtů, tedy z kapes všech občanů. A i pokud by šla část toho z rozpočtu investora, je to pouze za cenu garantovaného zisku.
Označovat lidi, kteří se ptají na smysluplnost takových výdajů za dezinformátory, to je trapné. Stačí, abychom si vzali kalkulačku, na některých shromážděních to už lidé udělali, a zelení ideologové je u toho okřikovali jakousi demagogickou politickou ekonomií. Opačným dotazem v jejich demagogii je, že když je to tak levné, proč to bude stát tolik peněz. Akcelerační zóny měly být původně pomocí energetickým komunitám pro urychlení procesu výstavby obnovitelných zdrojů energie. Ano, zákon č. 249/2025 Sb. je problematickým bodem, kdy se jedná o vymezování tzv. akceleračních oblastí pro OZE. Tohle není naše zbožné přání, ale to je přesný text směrnice, kterou u nás vláda ve spolupráci s investory údajně implementovala. Nejsem určitě první, kdo evropskou směrnici takto cituje, ale měli by si to přečíst i politici, a především jejich voliči, do jaké Evropy že jsme to vlastně vstoupili.
Měli by je mapovat. K mapování těch zón podle evropské směrnice RED III ale ještě vůbec nedošlo. Přesto neustále čteme v různých vyjádřeních, jak pečlivě byly tyto lokality vybrány. K tomu lze doplnit snad jen poznámku, ano pečlivě byly vybrány, ale pro peníze investorů, jinak bez jakékoli hlubší analýzy. A hlavně, s odvoláním na evropské zákony, v rozporu s tou směrnicí, podle které je údajně vybírají. Tedy nezákonně, a ještě k tomu amatérsky, ani obcházet zákony profesionálně neumí. Urychlení proces znamená zkrácení práva lidí ptát se, nesouhlasit a požadovat vysvětlení. Pokud někdo kritizuje způsob vymezování těchto zón, nešíří dezinformace, pouze upozorňuje na reálné systémové riziko, které tu skutečně z podkladů vyplívá.
Aniž bych někoho konkrétního obviňoval, mezinárodní sekretariát organizace Transparency International (TI) zveřejnil výsledky Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index - CPI) za 2025. Česko v něm získalo 59 bodů ze 100 možných a vyhouplo se na 39. místě ze 182 hodnocených zemí světa. Konkrétní pokusy podivného jednání vnímáme často i v našem okolí. Stává se často, že starosta podepisuje závazky za obec bez vědomí ostatních nebo že občasné nevědí klíčových jednáních zastupitelstva. Jejich výsledky jsou jim následně odpírána a utajovány, i když to praskne a oni se jdou prát. Proč by jinak zastupitelé porušovali povinnou transparentnost veřejné správy? Někteří odmítají odpovídat i na dotazy podle Zákona 106 a veřejném přístupu k informacím s odvoláním, že jsou smlouva s developerem nebo společné memorandum důvěrné. Rusky nemluvím, takže to neumím ani posoudit. Taková jednání a výkřiky jsou bez jediného důkazu.
A tak se můžeme jenom ptát. proč nemáme lokální zdravotní studie? Protože je nikdo z řady investorů nevytvořil. Proč se rozhoduje bez důvěry místních lidí? Protože je cítit odpor, ale ten si investoři a rozdavači nálepek vytvořili svým jednáním. Dále se můžeme ptát. Je to podobné, jako kdyby ve škole Pepíček neuměl počty nebo vlastivědu a nadával by paní učitelce do agentů Kremlu. Kromě národohospodářských a energetických otázek se můžeme jako občané v dotřených lokalitách ptát, proč nemáme lokální zdravotní studie? Označovat spoluobčany za „placené Ruskem“ jen proto, že se vůbec na něco takového ptají nebo že nesouhlasí s konkrétní výstavbou v jejich okolí, je nepravdivé, urážlivé a samo o sobě dezinformační, jedná se o takový nový směr, který bych nazval jednostranný demokratický a komunismus.
Nejsme proti energii. Nejsme proti technologiím. Jsme proti necitelné výstavbě, proti nedostatku informací, proti nátlaku a nálepkování. Území v Ralsku patří k nejvíce ekologicky zatíženým oblastem v Česku v důsledku těžby uranu ve 2. polovině 20. století. Za komunistů zde probíhala chemická těžba kyselinou sírovou v podzemí, která způsobila největší ekologickou zátěž. Do podzemí bylo vstříknuto přibližně 4 miliony tun kyseliny sírové, kontaminováno bylo asi 370 milionů m³ podzemních vod a zasažené území má rozlohu přibližně 27 km². Největším problémem je ohrožení podzemních zdrojů pitné vody, zejména cenného severočeského křídového kolektoru. V tomhle už žádné betonové jámy hloubit nechceme.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zůstala sovětská okupační armáda v Československu na základě nedobrovolné mezistátní smlouvy a Ralsko se stalo jednou z jejich hlavních základen. Když jsme je v roce 1991 konečně vyhodili, zůstala po nich silná kontaminace půdy ropnými látkami, úniky paliv z letiště a skladů, černé skládky a nelegálně uložený odpad a poškozené lesy a krajina. Po těchto trpkých zkušenostech bychom měli sloužit namísto sovětských raket a tanků zase k výstavbě strojů na vybírání peněz? Obvyklá výška větrných elektráren je 100 až 150 metrů. Na moři je to až 170 metrů. Jsme z drsného a v minulostí těžce ekologicky zkoušeného kraje a budeme bránit své zdraví, domov a krajinu i nadále. To opravdu není propaganda, ale je to základní projev odpovědné občanské společnosti.
Vznikající koalice ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristů se podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové shodla na prioritách v podpoře dostupného bydlení. Chce prosadit zrychlené stavební řízení, zvýhodněné půjčky nebo bonusy za dítě a další nástroje pro podporu rodin. Podle šéfa Motoristů Petra Macinky se vyjednávací týmy ANO, SPD a Motoristů shodly, kam chtějí směřovat v otázkách životního prostředí. Místopředseda ANO Karel Havlíček zopakoval, že panuje jasná shoda na odmítnutí emisních povolenek ETS 2.
Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka se chystá během 14 dnů kulatý stůl k návrhu nového stavebního zákona, který by stavební řízení zrychlil. Zákon chce potom ANO předložit formou poslaneckého návrhu. Ministerstvo pro místní rozvoj má na starosti agendu kolem rozdělování peněz z evropských fondů a bude mít zásadní podíl na přípravě programovacího období od roku 2028, což bylo rovněž téma, které se podle Schillerové v obecné rovině dostalo do programového prohlášení vlády. Stejně tak je podle ní důležité, aby dobíhající období bylo řádně zprocesováno a ČR nepřišla o peníze na již rozpracované projekty.
Člen vyjednávacího týmu za Motoristy, poslanec Boris Šťastný po jednání uvedl, že s potenciálními koaličními partnery neřešili budoucnost ministerstva pro místní rozvoj, tedy jestli zůstane zachované jako samostatný resort. Havlíček doplnil, že v současnosti je prioritou vytvořit plnohodnotné ministerstvo, i když do budoucna stále trvá ambice koncentrovat některé hospodářské aktivity pod jednu střechu.
Vyjednávací týmy ANO, SPD a Motoristů se podle šéfa Motoristů Petra Macinky shodly, kam chtějí směřovat v otázkách životního prostředí. Místopředseda ANO Karel Havlíček po dnešním jednání zopakoval, že panuje jasná shoda na odmítnutí emisních povolenek ETS 2. "V obecné míře jsme se shodli na tom, kam směřovat, jak k tomu přistupovat. Opravdu zásadní je dát prioritu ochraně životního prostředí a přírody. A myslím, že to je to, co by asi od agendy ministerstva životního prostředí každý rozumný člověk měl čekat," uvedl Macinka.
Strany podle Havlíčka chystají racionální ekologickou politiku směřující ke zdravějšímu prostředí, ale rovněž v kontextu toho, že je potřeba to z něčeho zaplatit. Přímé dotační programy budou pokračovat, v určité době se ale překlopí do podpory veřejné infrastruktury. Havlíček dodal: "To je pro nás naprosto zásadní věc, těch peněz nebude tolik, jako bylo doposud. A my si musíme uvědomit, že musíme z něčeho platit veřejnou infrastrukturu."
Podle Okamury bude programové prohlášení vlády spíš všeobecné a deklaratorní. Programové prohlášení vznikající vlády ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristů bude spíš všeobecné a deklaratorní, řekl při dnešních vyjednáváních stran ve Sněmovně předseda SPD Tomio Okamura. Konkrétní obsah budou pak upřesňovat expertní schůzky. Z dnešní schůzky podle něj vyplynulo, že program budoucí koalice bude počítat se zavedením všeobecného referenda. Verzi s možností hlasovat z podnětu občanů o členství v mezinárodních organizacích podle něj ale nelze prosadit, když k tomu má SPD jen 15 poslanců ze 200. "Musíme evidentně počkat na jiný volební výsledek," řekl.
Místopředseda ANO Karel Havlíček minulý týden řekl, že podle dohody všech tří stran nepřichází v úvahu diskuse o vystoupení ČR z EU nebo NATO, a to i ve smyslu referenda. Macinka nechtěl komentovat, jakou podobu dohoda o referendu má. "Myslím ale, že bylo jasně řečeno, že tato vláda, která má potenciál vzniknout, nebude odcházet z NATO ani EU. To součástí žádné agendy není," uvedl.
Vznikající koalice ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristů se podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka shoduje na tom, že odmítne zavést do českého práva povolenky pro domácnosti ETS 2. Prioritou všech stran je podle něj také zvyšování dostupnosti bydlení. Havlíček i Okamura označili ministerstvo životního prostředí v současnosti za zásadní s ohledem na činnost Evropské unie v této oblasti. Platí podle něj, že koalice se kategoricky vymezí proti ETS 2 a nezavede je do českého právního řádu.
Motoristé, kterým by měl v novém kabinetu připadnout resort životního prostředí, chtějí prioritně řešit otázku zelených dotací. Týká se to podle něj právě například emisních povolenek ETS2. Okamura označil povolenky také za prioritní otázku v oblasti životního prostředí. "Je tam shoda, že bychom na prvním jednání vlády ty emisní povolenky ETS 2 odmítli, zdražují životy občanům," řekl. SPD také chce, aby se kvůli obnovitelným zdrojům nezabírala zemědělská půda. Za podstatnou označil i kapitolu ministerstva pro místní rozvoj. "Jde nám o dostupnější bydlení, připravuje se nový stavební zákon, pro nás je to absolutní priorita," řekl Okamura.
Jednání o programovém prohlášení možné budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů by mělo skončit v pátek kolem poledne, řekl dnes novinářům šéf sněmovního klubu Motoristů Boris Šťastný. Doufá, že do pátečního večera bude všechno hotové, případné jednání během víkendu ale nevyloučil. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová řekla, že šéf hnutí Andrej Babiš, který je v tomto týdnu na dovolené, si program projde během víkendu.
Texty do programového prohlášení se podle Šťastného schvalují každý den podle toho, jaké kapitoly zástupci stran ten den projednávají. Vzniká tak téměř prefinální text, který bude třeba poskládat do finální podoby k závěrečnému projednání, dodal. Předseda SPD Tomio Okamura ještě před tím dnes uvedl, že programové prohlášení vznikající vlády bude spíš všeobecné a deklaratorní.
Schillerová po dnešním jednání připomněla, že páteční schůzka zástupců ANO, SPD a Motoristů bude o zahraničních věcech a kultuře. Text programového prohlášení se pak podle ní musí vyprecizovat a musí se s ním seznámit Babiš. Na pondělí je ohlášená schůzka Babiše a prezidenta Petra Pavla. "Jsem si jistý, že rozhodně ne," řekl místopředseda ANO Karel Havlíček na otázku, zda Babiš prezidentovi v pondělí ponese jména možných ministrů.
V žádném případě ale nejde o lepší řešení pro ochranu přírody ani lidí. Greenpeace Česká republika dlouhodobě poukazuje na to, že Motoristé představují pro vedení tohoto resortu zásadní riziko: jejich program i zájmy jsou v přímém rozporu s ochranou přírody, klimatu a veřejného zdraví.
Nominace Filipa Turka na funkci ministra životního prostředí i přes to, že prezident označil jeho postoje za neslučitelné s výkonem funkce ministra, ukazuje, že Motoristé a část vznikající vlády považují resort za méně významný. Ministerstvo životního prostředí je ale klíčové pro budoucnost země. Tisíce lidí to jasně vyjádřily během demonstrací, podepsáním petice i posíláním dopisů prezidentovi. Příroda, životní prostředí a naše budoucnost nejsou na prodej a nejsou okrajovou záležitostí. Budoucí vláda podle toho musí jednat.
tags: #svoboda #a #přímá #demokracie #ekologie #program